Rozvoj Lipenska proběhl na úkor čisté vody, spolky volají po stavební uzávěře

Mimořádný zájem veřejnosti vzbudila konference spolku Lipensko pro život, která se uskutečnila 2. května 2026 v hotelu Jestřábí v Černé v Pošumaví. Sál byl zaplněn do posledního místa a odborníci, zástupci spolků i veřejnost diskutovali o budoucnosti Lipenska, kvalitě vody v přehradě i dopadech masivní developerské výstavby na krajinu a život místních obyvatel. Hlavními tématy byly výsledky studie příčin znečištění Lipna, stav územního plánování, právní možnosti obrany obcí a občanů i návrhy na udržitelnější rozvoj regionu. Dopolední část konference byla určena především zástupcům spolků a komunálním politikům, jejichž účast však byla velmi nízká. Devět členských spolků zde upozornilo na problémy spojené s nekoncepční apartmánovou výstavbou, nedostatečnou regulací rozvoje území i selháváními některých úředních orgánů, zejména stavebních úřadů, při prosazování zákonných pravidel. Zájem o vstup do platformy Lipensko pro život zároveň projevily další dva spolky ze Stožce a osady Hory u Horní Plané. Zástupci spolků se na konferenci shodli na výzvě adresované obcím a Jihočeskému kraji k okamžitému zavedení stavební uzávěry do doby realizace konkrétních opatření doporučených návrhovou částí studie a zároveň k provedení revize územních plánů.

Jedním z klíčových témat byla kvalita vody v Lipně. Nedávno dokončená analytická část studie příčin znečištění ukázala, že do nádrže ročně přitéká přibližně 22 tun fosforu, z toho 9,1 tuny tvoří biologicky dostupná forma, která přímo podporuje růst sinic a eutrofizaci vody. Více než polovina biologicky dostupného fosforu pochází z lidské činnosti. Studie identifikovala jako hlavní zdroje znečištění odpadní vody z čistíren a kanalizací, rozptýlené znečištění z objektů bez kanalizace, chov dobytka i sportovní rybolov. Odborníci zároveň upozornili, že problém zesiluje klimatická změna a dlouhodobé ukládání fosforu v sedimentech.

Spolky kritizují především nedostatečné legislativní požadavky na menší čistírny odpadních vod, které vznikají v souvislosti s developerskými projekty, stejně jako nedostatečné kapacity infrastruktury a slabé regulace v územních plánech. Podle předsedkyně spolku Pavly Setničkové čelí Lipensko bezprecedentnímu tlaku developerské výstavby, který ohrožuje krajinný ráz, biodiverzitu, vodní zdroje i kvalitu života místních obyvatel. Region má přitom přibližně 10 tisíc trvalých obyvatel, ale platné územní plány umožňují vznik až 30 tisíc nových rekreačních lůžek nad rámec současných kapacit.

„Lipensko se dostalo na hranici únosnosti. Roky se zde povolovala rozsáhlá apartmánová výstavba, aniž by tomu odpovídal rozvoj infrastruktury, ochrana krajiny nebo kapacity pro čištění odpadních vod. Dnes už vidíme konkrétní důsledky – zhoršující se kvalitu vody, přetížené obce i rostoucí tlak na přírodu. Pokud se nepodaří změnit přístup k dalšímu rozvoji, bude škody stále těžší napravit,“ uvedla předsedkyně spolku Pavla Setničková.

Kritika zazněla zejména vůči projektům plánovaným v CHKO Šumava a na cenné zemědělské půdě. Podle organizátorů mohou přinést další přetížení infrastruktury, zhoršení kvality vody, úbytek pitné vody, světelný smog i pokračující vylidňování obcí.

Právník Petr Svoboda upozornil, že hlavní příčinou nekontrolované developerské výstavby na Lipensku nejsou pouze samotní investoři, ale především zastaralé a „prodeveloperské“ územní plány spolu s problematickou praxí povolovacích řízení. Ve své přednášce připomněl také aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož nelze developerské projekty účelově dělit na menší části, aby se vyhnuly posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Konference nabídla také pohled na alternativní přístup k rozvoji regionu. Krajinářská architektka Karolína Molíková představila projekt zaměřený na ochranu krajinných struktur Lipenska a udržitelné řešení pro oblast Kovářovského poloostrova.

Hydrobiolog Petr Znachor upozornil, že kvalita vody v Lipně dlouhodobě klesá a nádrž už podle evropských kritérií nesplňuje požadavky na dobrý ekologický stav. Největším problémem je masivní výskyt sinic a zhoršování průhlednosti vody. Situaci dále zhoršuje klimatická změna, která prodloužila období vhodné pro růst sinic o více než dva měsíce. Znachor zároveň upozornil, že bez omezení přísunu fosforu a bez zásadních systémových opatření lze očekávat další zhoršování stavu Lipna.

Profesor Jan Kubečka pak přiblížil vývoj rybí obsádky Lipna a dopady takzvané „candátí krize“ na ekosystém přehrady.

Závěrečná diskuse za účasti poslankyně a členky výboru pro životní prostředí Gabriely Svárovské ukázala silný zájem veřejnosti o budoucnost regionu. Mimořádnou zájem ocenili také organizátoři: „Je vidět, že obyvatele budoucnost Lipenska skutečně trápí a chtějí o ní aktivně diskutovat,“ uvedl jeden z organizátorů konference Milan Hladík.

„Lipno se postupně mění ve fosforovou bombu. Bez razantních kroků hrozí další rychlé zhoršování stavu vody i ekonomické stability regionu,“ varovala Dana Špatenková ze spolku z Černé v Pošumaví.

„Rychlý rozvoj regionu naráží na limity vody, přírody i infrastruktury. Řešení podle odborníků není jednoduché, ale další tlak může situaci výrazně zhoršit.“ vyjádřila své obavy Diana Gall, členka spolku a spoluorganizátorka.

---

reklama

---