Pavla Setničková: Krajský úřad zastavil nevhodný developerský záměr na Šumavě

Pohled na Kovářov z Vítkova hrádku.

Zdroj | Lipensko pro život, z.s.

Posuzovaný záměr se měl nacházet jižně od obce Kovářov na levém břehu Lipna v katastru Frymburku, v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava a evropsky významné lokalitě (EVL) Šumava, tedy v území s významnými znaky a hodnotami krajinného rázu a zemědělskými travními porosty.

Mezi lety 2019 a 2024 byly zpracovány celkem čtyři varianty projektu, které se lišily rozsahem a uspořádáním staveb, velikostí pozemků a mírou zachování zeleně. I čtvrtá varianta, která byla zredukována nejvíce, počítala s 95 objekty a 549 lůžky, přičemž zábor půdy zůstal na 25,4 ha. Všechny varianty však představovaly kobercovitou výstavbu apartmánových domů a hotelů, včetně nové čistírny odpadních vod (ČOV), která měla odvádět přečištěnou vodu přímo do Lipenské přehrady.

Spolek Lipensko pro život spolu s dalšími spolky podal v rámci řízení EIA připomínky. Krajský úřad ve svém stanovisku uvedl, že se s podstatou připomínek spolků ohledně dotčení krajinného rázu a zájmů ochrany přírody ztotožňuje.

V dokumentaci se jako obvykle investor dovolával souladu svého záměru s územním plánem městyse Frymburk. S tím se posudek, který si nechal krajský úřad zpracovat, vypořádal následovně: „Územní plán sám o sobě nijak nehodnotí konkrétní vlivy jednotlivých záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví. K identifikaci, popisu a vyhodnocení možných vlivů konkrétního záměru slouží postup podle zákona o posuzování vlivů.“ Jedná se o dvě různá kritéria, která není možné zaměňovat.

Ze závěru přepracované dokumentace EIA celkově vyplynulo, že vliv záměru na životní prostředí a obyvatelstvo bude v některých aspektech významně negativní. Tyto negativní vlivy byly shrnuty v odůvodnění rozhodnutí.

Dotčené území zahrnuje vysoce hodnotnou zemědělskou půdu, která je z ekologického hlediska velmi stabilní a disponuje bohatou biodiverzitou. Při biologických průzkumech zde byly zjištěny stovky druhů různých rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků, mnohé z nich zvláště chráněné. Většina zjištěných druhů je úzce vázána na stávající luční biotopy, které by realizací záměru byly významně narušeny nebo dokonce zničeny. Na významně negativní dopad na zemědělskou půdu (ZPF) upozornil i orgán ochrany ZPF krajského úřadu.

Dopady na vodu

Navržená čistírna odpadních vod (ČOV) o kapacitě 900 ekvivalentních obyvatel (EO) měla vypouštět vyčištěnou vodu přímo do Lipna, konkrétně do Hruštické zátoky, což by mělo na kvalitu vody v přehradě značný vliv. Při předpokládané 90% účinnosti čištění by se do vody ročně dostalo 83 kg čistého fosforu, což by jednoznačně vedlo k nárůstu celkového množství fosforu v nádrži.

Nádrž Lipno je kvůli své malé hloubce a nestabilitě sloučenin fosforu vázaných na sedimenty velmi náchylná k eutrofizaci, tedy k obohacování vody o živiny, zejména o dusík a fosfor z nepřírodních zdrojů. Každý další vstup fosforu do nádrže tak zvyšuje riziko zhoršení jakosti vody pro všechny uživatele a biotu ve vodním ekosystému.

Koncentrace celkového fosforu ve vodní nádrži Lipno již nyní převyšují hodnotu požadovanou pro dosažení dobrého ekologického stavu více než dvojnásobně, přičemž hlavním zdrojem jsou odpadní vody. Ačkoli moderní čistírenské technologie, jako například membránové, by mohly nižších koncentrací fosforu dosáhnout, nejsou zatím na Lipensku používány.

Stávající lokální ČOV Kovářov.

Zdroj | Lipensko pro život, z.s.

Živinové zatížení v komunálních odpadních vodách narůstá s rozvojem rekreačních aktivit. Bez výrazných opatření a snižování množství fosforu ve vypouštěných odpadních vodách lze očekávat další postup eutrofizace VN Lipno a ohrožení povrchových vod ke koupání. Jedním z faktorů jasně posilujících tento vliv je roztříštěné nakládání s odpadními vodami v rámci celé oblasti VN Lipno.

V případě řešeného záměru představuje navržená kombinace objemu odpadních vod a technologie jejich čištění další výrazné zhoršení současné situace. Krajský úřad proto shledal záměr nevhodným, zejména kvůli možné kumulaci vlivů s dalšími záměry v povodí.

Krajinný ráz

Podle hodnocení EIA záměr představuje především závažný a trvalý zásah do krajinného rázu (výhled na vodní hladinu VN Lipno, harmonické vztahy a výskyt cenných druhů organismů v krajině Lipenska). Vznik nové kompaktní zástavby by způsobil setření luční matrice, která má druhý nejzachovalejší stupeň vnitřní hodnoty krajinného rázu a zasluhuje si zvýšenou ochranu v rámci celé chráněné krajinné oblasti Šumava (CHKO).

V širším okolí záměru rozkládajícím se na kovářovsko-hruštickém výběžku v současné době probíhá realizace či příprava celé řady dalších záměrů. Nejčastěji jde o projekty, které se do značné míry podobají – zahrnují výstavbu nových rekreačních kapacit, rekreačního bydlení a související infrastruktury.

Z provedeného hodnocení vyplývá, že největší vlivy budou mít posuzovaný záměr a výstavba Rekreačního parku a přístavu Hruštice, dnes označovaného jako Vision Lipno, pro kterou již bylo vydáno stavební povolení. Tento záměr zahrnuje výstavbu rekreačního areálu na ploše 18 ha se 105 rekreačními objekty, přístavem pro 39 plavidel a samostatnou čistírnou odpadních vod (ČOV). Dále zde již probíhá realizace záměru „Obytná a rekreační zóna Kovářov“, zahrnující vedle staveb pro bydlení a ubytování také vlastní ČOV a dvě přístaviště. Další rozsáhlé plochy pro smíšenou obytnou venkovskou zástavbu jsou navrženy v ÚP Frymburk v nedaleké lokalitě Hrdoňov.

Kombinace vlivů synergicky působí zánik biotopu řady vzácnějších druhů. Například tetřívek z dané oblasti definitivně vymizel po zahájení výstavby obytné a rekreační zóny. Pokračování tohoto trendu negativně ovlivní i populace dalších druhů vázaných na extenzivně využívanou krajinu, např. motýly nebo ptáky (chřástal, bramborníček, křepelka, případně bekasina a ťuhýk).

Ostatní vlivy na veřejné zdraví (hluk, ovzduší, klima) a sociální vlivy byly hodnocené jako malé.

Kumulativní vlivy

Jak je patrné z provedeného expertního hodnocení, výstavba všech plánovaných záměrů by nevyhnutelně způsobila silnou kumulaci vlivů. Došlo by k celkové proměně charakteru krajiny z dosud nezastavěné, extenzivně obhospodařované, na silně zalidněné, (sub)urbanizované území.

V rozhodnutí krajského úřadu je význam kumulativních vlivů zmíněn mnohokrát a v podstatě ve všech oblastech. Dle předložené dokumentace EIA se v oblasti Lipenské nádrže očekává kumulace vlivů velkého množství záměrů (povolených i připravovaných), která s vysokou pravděpodobností způsobí závažné dopady i na celkový ekologický stav a funkce mnohem širšího území, včetně ekologického stavu VN Lipno.