https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/kvuli-modraskovi-se-ve-zline-zmeni-rezim-seceni-u-reky-drevnice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kvůli modráskovi se ve Zlíně změní režim sečení u řeky Dřevnice

25.5.2024 01:14 | ZLÍN (ČTK)
Modrásek bahenní.
Modrásek bahenní.
Foto | Jean Marc Laugner / Wikimedia Commons
Režim sečení ve Zlíně se v létě změní v okolí cyklostezky u řeky Dřevnice ve zlínských částech Malenovice a Louky. Důvodem je ochrana stanoviště chráněného modráska bahenního. K jeho ochráncům z Univerzity Tomáše Bati a Povodí Moravy se tímto krokem přidalo i město Zlín, sdělil ČTK mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer.
 
"Negativních vlivů na populaci modrásků je celá řada a z minulých let je podle odborníků jasně patrný pokles jejich početnosti kolem Dřevnice. Z tohoto důvodu jsme ochráncům modráska bahenního vyšli vstříc a jimi doporučené úseky kolem řeky v létě sekat nebudeme," uvedl náměstek primátora Vojtěch Volf (KDU-ČSL).

Nový plán sečení se týká několika úseků. "První úsek se nachází od místa Zlín-Louky až po Zlín-Malenovice a týká se jen strany cyklostezky směrem k řece. Úsek lze sekat jen do vzdálenosti 1,2 metru od okraje cyklostezky a odpočívadel. Druhý úsek v Malenovicích, za průmyslovým areálem a strojírnami, se týká obou stran cyklostezky a nebude se sekat vůbec. Ve výjimečných případech, například při neobvyklém růstu vegetace, lze ve stanoveném období mezi 10. červnem a 15. zářím sekat okolí cyklostezky jen do vzdálenosti 0,2 až 0,25 metru od obou okrajů cyklostezky," uvedl mluvčí.

"Levý břeh Dřevnice je v určitých místech stanovištěm modráska bahenního, druhu chráněného v rámci Natury 2000. I když v ČR není tento modrásek dramaticky ohrožen, je díky Natuře legislativně chráněn. S pracovníky Povodí Moravy spolupracujeme již více než deset let při ochraně populací tohoto modráska u Dřevnice, ve smyslu načasování sečí břehů Dřevnice v průběhu roku. Jsme rádi, že letos podpoří naše úsilí při ochraně modráska i město Zlín a přizpůsobí mu sečení městských pozemků," uvedl Jan Růžička z Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí zlínské univerzity.

Sekat se nesmí od 10. června do 15. září. "Toto období musí zůstat klidové, jednak pro růst živné rostliny modráska bahenního, krvavce totenu, jednak pro vývoj jeho larválních stádií," uvedl Růžička.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2024 02:46
V 60.-70. se seklo jedenkrát za léto, někdy v srpnu, motýlů různých druhů bylo neporovnatelně více než dnes. Nikomu slamnatý vzhled schnoucí trávy nevadil, alergiků zřejmě tolik nebylo. I jinde by se mohlo séct méně, stačí nechat u vody 1 - 1,5 m neposečeného, a už tento pásek vzdálený od chodců či cyklistů má pro přírodu význam, tak jako ostrůvky neposečené trávy uvnitř větších trávníků.

Rovněž nesmyslné odstraňování vrbiček a olší by stálo za úvahu omezit, aspoň na úsecích s mělkou vodou. Jedná se o jiný klenot naší přírody, ledňáčka říčního, který tím přichází o bidýlka (odsedátka) a je nucen odpočívat na kamenech, větvích stromů podél řeky nebo na zbytcích bylin, které se však pod ním prohýbají až k zemi. Dříve tento nádherně zbarvený pták byl hojnější, a to nejen díky zarostlejším břehům s množstvím vhodných míst k lovu, ale i většímu zarybnění.

Nebývalý nárůst početnosti volavek, morčáka, vydry, ale i lov čápa černého na rušných úsecích - to vše má na hustotu rybí obsádky vliv, a to zejména v suchých letech, kdy na mělčinách jsou ryby velmi zranitelné. Méně ryb ve vodě nahrává výskytu konipase horského, na kterého tak zbývá více hmyzu, kterýžto loví i mláďata kachny. Ta se stávají kořistí volavky, která využije každé příležitosti. Zkrátka na jednu stranu "úzkostlivá čistota" v péči o travní porosty a dříve nevídaný nárůst rybožravých predátorů zcela změnil druhové spektrum obyvatel řeky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2024 06:58 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
Životný cyklus modráčika si vyžaduje špeciálny termín kosenia. Ak nemá v čase rozmnožovania k dispozícii rozkvitnutý krvavec, tak nemá kam naklásť vajíčka a populácia je ohrozená. Okrem toho potrebuje k životu aj mravce rodu Myrmica, pretože húsenice žijú v mravenisku a žerú mravcom larvy. Mravce si ich do mraveniska nosia a chránia, pretože im húsenice "čapujú" omamnú tekutinu. V podstate sú to drogoví dealeri.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2024 08:58 Reaguje na Vladimir Mertan
No veď, o tom píšu. Hoblované trávníky a holé břehy - kde by se ta diverzita asi tak vzala? Chce to přestat blbnout, vrátit se k sečení jednou v roce, s tím, že alergici budou chodit jinudy. Když jsem kdysi napsal, že to dnešní eko je v podstatě "eko" (všechno čisté), tak věta byla odstraněna. Prostě kdo se pravdy bojí, nesmí do lesa. Nebo začněme používat aktuální heslo: Vyseč a chraň!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 11:08 Reaguje na Karel Zvářal
Viete ja to robím v praxi, myslím tým kosenie chránených území. Aj keď sa to nezdá, tak to modráčikové obmedzenie je z hľadiska produkcie sena veľmi nepríjemné. Do polovice júna väčšinou prší a od polovice augusta sú už krátke dni a veľa rosy a seno neuschne. Okrem toho to seno je fakt veľmi nekvalitné. Na väčšine chránených území bojujeme s náletovými drevinami. Tie totiž rastú aj pri každoročnom kosení. Je to priamy dôsledok toho, že územia boli v minulosti zanedbané. Často sa stretávam z názorom, že sa kosí priveľa. Nikdy to nepovie človek čo tú prácu vykonáva pravidelne, vždy je to len pozorovateľ, ktorý ide okolo.
Ide o to, že každý biotop a druh má svoje nároky. My máme (alebo často nemáme) rôzne možnosti ako ho udržiavať. Ideálne je, ak je údržba vykonávaná v rôznom čase mozaikovate a strieda sa pastva, kosenie v niektorých prípadoch aj vypaľovanie. Niekedy je žiadúce narušenie terénu, alebo aj prestriedanie s úhorom.
V praxi sme ale často radi, ak sa podarí lokalitu aspon premulčovať, alebo prefrézovať.
Ak myslíte na holé trávniky, to je skôr problém v mestách. Tam by sa to určite dalo robiť inak, chcelo by to inú techniku - lištové kosačky a zúžitkovanie sena ked tak aspon v bioplynke. Potom by sa dalo kosiť 1x až 2x ročne podľa typu porastu, úživnosti pôdy a dažďových zrážok.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2024 11:31 Reaguje na Vladimir Mertan
Též jsem pro odvoz do bioplynky, a zdá se, že tento trend bude mít přednost před shnitím na místě.
Na problematiku modrásků se dívám očima praktika-pozorovatele. Neseču, zajímají mě tzv. odběhnuté louky. Tyto plochy se vyznačují četnými mraveništi, nejsou sice tak vysoká, jako termitiště, ale pro ekosystém mají podobný význam. A ač se tam pravidelně neseče, resp. vůbec, je tam vysoká pestrost bylin, nálety šípků, trnek ap., rovněž (většinou drobní) motýli různých barev - nefotím, nechytám, názvy se neučím. Ale je to obrovský rozdíl oproti 2x ročně sečenému břehu, kde nic podobného nevidíte. Prostě nová generace bylin vyroste i přes tu stařinu, pase se tam leda zajíc nebo srnka. Takže ono to kritizované nicnedělání může mít v některých případech odůvodnění, zde se to jeví určitě lepší, než sečení v nevhodný termín. Ale to nejde aplikovat všude, určitě ne v okolí frekventovaných míst.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 21:29 Reaguje na Karel Zvářal
Už som to dole písal, že motýľom aj vtákom vyhovujú sukcesné štádiá zarastajúcich lúk. Akonáhle prevládnu kroviny, stáva sa plocha pre motýle nevhodná. Návrat späť do stavu lúky je náročný. Kroviny veľmi rýchlo dorastajú po ich odstránení. Následná sukcesia už prebieha oveľa rýchlejšie. Na údržbu takýchto lokalít sa hodia kozy, alebo hoci aj zubry alebo exmorské poníky. Celkom márne nie sú ani prejazdy tankov, alebo inej pásovej techniky. Ale celkovo je proste potrebné niečo robiť, krátkodobé pozorovania vedú k mylným záverom.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2024 07:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Žádné dalekosáhlé závěry z těch pozorování ("výzkumů") nedělám, jen to porovnávám s jinak manažovanými plochami. Tam asi nějaké prořezávky někdo dělá (bývalé záhumenky), ale je to louka bez sečení trávy, tedy se stařinou, často přerývaná (v zimě) prasaty. Mě tam fascinuje ten mikrokosmos, kterým se živí travní mravenci. To jsou milimetroví (1-5mm) hmyzáčci, kteří se pravděpodobně nějak podílejí na transformaci té stařiny. Nebýt těch kopečků hlíny, tak si člověk ničeho (zajímavého) nevšimne. Procházím tudy málo, čas motýlů mi většinou unikne, ale právě kvůli četnosti těch mravenišť považuji tuto plochu za zajímavou a zvláštní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2024 07:06
S tím sekáním nejde jen o modráska, ale i o jiné živočichy. Sekat nebo pást se musí, aby louky nezarostly náletem dřevin. Nicméne sekat s rozmyslem střídavě a některé plochy vynechávat i přes zimu. A například takové bodláky, pcháče, bělotrny, lopuchy, čekanky, chrpy....., jsou důležité potravní zdroje pro zrnožravé ptáky na zimu, daleko lepší, než koule nebo krmítka.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2024 08:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je pro zelený i mnohé vědce, moc složitý.
A bez dotací - to nedaj !
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 11:30 Reaguje na smějící se bestie
Je to trocha inak. Vedci presne toto na Slovensku vymysleli, ale pretože to nie sú ľudia z praxe, tak ich poľnohospodári za také podmienky vysmiali.
Okrem toho či už motýle alebo vtáci obsadzujú s radosťou sukcesné zarastajúce biotopy. Až sa ten biotop stratí, stratia sa aj oni. Ak ponechám na lokalite lopúchy, bodliaky čo s tým budem robiť budúci rok? Lopúchové seno?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2024 15:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Chytáte se slova. Je mnoho ploch, které se nesklízí na seno, ale mulčují. Proč ne na jaře zmulčocvat i s lopuchy?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 21:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pravdepodobne dosiahnete to že tam budú rásť kopřivy. Ak už niekde lopúchy - deväťsily rastú a nechcem už tú lúku kosiť, tak je najlepšie nechať ich tak. Ak je na lokalite vlhko, tak vydržia rásť dlho, až kým ich nevytlačia vŕby. Je to zase len určité sukcesné štádium - bohužiaľ.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.5.2024 07:15 Reaguje na Vladimir Mertan
Já o koze, vy o voze. Psal jsem nikoli o louce na seno, ale o jiné ploše, třeba okraj cyklostezky. Lopuch je Arctium a nikoli devětsil Petasites.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.5.2024 09:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mal som pocit že sa bavíme o lúkach. Píšete: "Sekat nebo pást se musí, aby louky nezarostly náletem dřevin. Nicméne sekat s rozmyslem střídavě a některé plochy vynechávat i přes zimu."
Ak tie plochy vynecháte často, tak degradujú ešte viac.
Samozrejme máte pravdu, že takéto plochy sú potrebné, len upozorňujem že to nie jej úplne jednoduché. Poľnohospodárom takéto opatrenia robia problémy a celkove systém nie je trvale udržateľný. Ale zase pár chlapov s krovinorezmi by to vyriešilo, len kto to zaplatí? Ten lopuch ma mrzí, myslel som si že češtinu zvládam lepšie,musím si dať pozor :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.5.2024 11:12 Reaguje na Vladimir Mertan
No jo, no. České a Slovenské názvy se zbytečně moc liší a někdy stejné jméno je pro něco jiného. Ti buditelé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.5.2024 11:12 Reaguje na Vladimir Mertan
No jo, no. České a Slovenské názvy se zbytečně moc liší a někdy stejné jméno je pro něco jiného. Ti buditelé.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.5.2024 14:45 Reaguje na smějící se bestie
Bez dotací, pokud trávu (biomasu) nevyužijete pro krmení, tak si možná posečete pro dobrý pocit 1/4 ha. Protože nejde o posečení, ale ty náklady s úklidem hmoty z louky a odvezení třeba do kompostárny, kde vám tu hmotu zváží a zaplatíte uložení. A když toho máte víc, a objednáte si kontejner na odvoz, tak za něj zaplatíte stejně jako výlet s rodinou na lepší hrad apod.
Doba, kdy se usušilo seno, a zemědělci ho vykoupili dávno skončila. A jsou oblasti, kde desítky kilometrů není zemědělec, který by posečenou trávu si vzal.
Odpovědět
ez

erik zajíček

3.6.2024 12:28 Reaguje na Pavel Jeřábek
přesně tak
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.5.2024 14:45 Reaguje na smějící se bestie
Bez dotací, pokud trávu (biomasu) nevyužijete pro krmení, tak si možná posečete pro dobrý pocit 1/4 ha. Protože nejde o posečení, ale ty náklady s úklidem hmoty z louky a odvezení třeba do kompostárny, kde vám tu hmotu zváží a zaplatíte uložení. A když toho máte víc, a objednáte si kontejner na odvoz, tak za něj zaplatíte stejně jako výlet s rodinou na lepší hrad apod.
Doba, kdy se usušilo seno, a zemědělci ho vykoupili dávno skončila. A jsou oblasti, kde desítky kilometrů není zemědělec, který by posečenou trávu si vzal.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.5.2024 08:30
Článok je "odfláknutý", alebo skôr autori predpokladajú že životný cyklus modráska bahenního všetci poznajú. V článku sa píše o Maculinea nausithous ale pravdepodobne tam bude aj teleius.
Maculinea nausithous
Doba letu imág vrcholí v poslednej dekáde júla, oproti M. telius je vrchol oneskorený. Samičky kladú vajíčka do súkvetí Sanguisorba officinalis a po 4. instare sa húsenice spúšťajú na zem, kde môžu byť adoptované hlavne mravcami druhu Myrmica rubra (syn. laevinodis). Húsenice sú v mravenisku jednak kŕmené, ale žerú aj larvy a kukly hostiteľského druhu, ktorý
má spravidla početné kolónie a preto v jednom mravenisku môže zavŕšiť vývoj viacero húseníc. Doba vývoja húseníc môže byť 11 alebo 23 mesiacov, to znamená, že časť populácie má predĺžený vývoj a vylieta z mravenísk až o dva roky. Dospelce sajú nektár takmer výhradne na hostiteľskej rastline húseníc. Aj keď vajíčkakladú jednotlivo, stáva sa, že na to isté súkvetie
nakladú vajíčka viaceré samičky. V štádiu húseníc sa vyskytuje vnútrodruhová aj medzidruhová konkurencia s húsenicami druhu M.
teleius.
Maculinea teleius
Doba letu imág vrcholí v polovici júla. Druh je silne proterandrický – samce sa objavujú aj o niekoľko dní skôr. Imága sajú na Sanguisorba officinalis (krvavec lekársky), kde kladú aj vajíčka. Vyliahnuté húsenice sa živia súkvetím, po 4. instare sa spúštajú na zem a sú adoptované mravcami Myrmica rubra, menej M. scabrinodis. V mravenisku húsenice
požierajú larvy a kukly hostiteľských mravcov. Doba vývoja húseníc môže byť tak ako pri predchádzajúcom druhu 11, alebo 23 mesiacov. Časť populácie má teda predĺžený vývoj a vylieta z mravenísk až o dva roky, čo je
významným prispôsobením sa možným disturbanciam v jednom roku – napríklad
neprítomnosť kvetov Sanguisorba officinalis v dôsledku nevhodného termínu kosby
https://www.sopsr.sk/cinnost/programy/PZ_Maculinea.pdf
Odpovědět
MD

Marek Drápal

26.5.2024 12:31 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobrý den,

díky za odkaz na dokument. Nevím jak moc je to termínově přenositelné třeba do maličko vyšších poloh. Nemáte praktické zkušenosti s načasováním odvozeným od fenologických fází?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.5.2024 16:26 Reaguje na Vladimir Mertan
To Vám presne neviem povedať. Skôr sledujeme čo robia živné rastliny. Doba kvitnutia sa mení podľa počasia, termín od 10.6. do 15.8. by mal poskytnúť dostatočný bufer na výkyvy počasia. Inak ak sa motýľ príliš chráni, tak môže likvidovať mravce a je tu zase problém. Stačí ponechať časť rastlín nepokosenú.
Odpovědět
ez

erik zajíček

3.6.2024 12:40 Reaguje na Vladimir Mertan
článok "nie je odfláknutý",jen je ve zlíně patrně volenou samosprávou vítána jakákoliv i dobře míněná iniciativa využitelná k sebepropagaci - za peníze,které nevyžínáním ušetří město (neb jiný správce jím případně dotovaný)lze nakoupit tisíce toxických květin se systémovou ochranou do městských parků v rámci "rozkvetlého města" a dovršit genocidu hmyzu s pochvalou neinformované veřejnosti vpřímém přenosu
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

27.5.2024 13:03
Modráska jsem považovala za vzácný druh motýla, dokud jsme loni neměli modrásků plnou zahradu. Je to v oblasti, kde žádné zvláštní zacházení louky nemají, jsou běžně sekané nebo spásané, takže modrásek by tam vlastně neměl ani přežít. Ale je pravda, že ta naše zahrada byla bez kosení až do září, protože na ni nikdo neměl čas. A najednou vzácní modrásci kam se podíváš. Jenom ta zahrada vypadala jako džungle a nejsem si jistá, že turisté a cyklisté kolem cyklostezek takovou "péči" o krajinu ocení. Jak nemá tráva anglický sestřih, už je to "binec", o který se zemědělec nestará a určitě dostává dotace zadarmo. Místo ocenění, že se kolem třepotá modrásek očekávám stížnosti, že se o louky nikdo nestará.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.5.2024 16:32 Reaguje na Marcela Jezberová
Veľmi pochybujem, že ste mali konkrétne tento druh modráčika, modráčikov u nás žije 30 druhov. Niektoré sú vzácne iné menej. Prehľad o motýľoch aj o modráčikoch si môžete získať nap. tu: https://lepidoptera.sk/motyle-zoznam
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist