Kvůli zásahům na řece Olši, podala Arnika podnět k prošetření ČIŽP Aktualizováno
"Je to čerstvá věc. V tuto chvíli můžu pouze potvrdit, že jsme předmětný podnět obdrželi a případem se budeme zabývat," sdělila na dotaz ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Mluvčí Arniky Luboš Pavlovič uvedl, že po nedávných povodních se uvedený úsek Olše stal příkladem "přírodního zázraku", kdy se řeka na některých místech vrátila ke své přirozené dynamice. "Některé vodní stupně, dříve migrační bariéry pro chráněné druhy ryb, se zprůchodnily a štěrkopískové lavice, klíčové pro ekosystém, se obnovily bez ohrožení okolního majetku," uvedl Pavlovič.
Povodí Odry, které je správcem toku, však podle Arniky začalo v místě dělat necitlivé zásahy, jako je bagrování štěrkových lavic, zahlubování koryta a zpevňování břehů štěrkem a kameny. "Tyto aktivity přitom nijak nenavyšují průtočnou kapacitu toku, protože štěrky jsou pouze přemísťovány k břehům, což nemění kapacitu koryta. Zároveň však způsobují ekologické škody, například ničení přirozených biotopů štěrkových lavic, břehových porostů a chráněných druhů na ně vázaných. Navíc zvyšují riziko velkých škod při dalších povodních. Odstraněním přirozených „retardérů“, jako jsou štěrkové lavice, dochází ke zvýšení rychlosti a ničivosti toku," uvedl Pavlovič.
Na některých místech už se podle Arniky staly nenávratné škody, ale na dalších úsecích je možné destruktivní zásahy ještě zastavit. Vedoucí kampaně Za živé řeky organizace Arnika Gita Matlášková uvedla, že v uvedeném úseku řeky se přirozeně třou pstruzi obecní a oblast je klíčová také pro populaci mihule potoční, která je kriticky ohroženým druhem. V přilehlých břehových biotopech se navíc vyskytují chráněné druhy jako zmije obecná nebo kuňka žlutobřichá.
Vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký uvedl, že zásah na Olši považuje za zcela chybný. "Jedním z pozitiv povodní je možnost renaturace říčních ekosystémů. Zde byl nejen zašlapán do země potenciál obnovy, ale koryto dostalo dokonce další impulz k degradaci. Jev hladové vody, který způsobuje nedostatek sedimentů, povede spolu se snížením erozní báze k zahlubování řeky. Pro karpatské řeky to je často cesta k totální devastaci," uvedl Hradecký. Dodal, že se při úpravách Olše popřelo snad vše, co moderní věda o řekách ví.
"Povodí Odry, státní podnik, provádí v předmětném úseku řeky Olše údržbu štěrkových lavic přírodě blízkým způsobem, kterou několik let připravoval a projednal a která je povolena příslušným orgánem státní správy," sdělila mluvčí Povodí Odry.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
3.12.2024 18:24Jindřich Duras
4.12.2024 08:44 Reaguje na Slavomil VinklerM M
7.12.2024 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
4.12.2024 08:53- údržba štěrkových lavic přírodě blízkým způsobem - představa, že štěrkové lavice potřebují údržbu, je úsměvná, navíc "přírodě blízký! způsob ničení přirozeného biotopu, to je také dobrý výrok
- úpravy přírodě blízkým způsobem - to není fráze ještě tak stará, ale všichni se ji hojně naučili používat, jenže když se pak podíváte na realizaci, je to o tvrdých stavebních úpravách koryta toku; jenže když to nazvete "přírodě blízkým způsobem", vypadáte u toho docela dobře
Za mě je moc dobře, že to Arnika otevřela a bude se o věci diskutovat. Budou se na to muset podívat i odborníci na danou věc a pomalu se bude vytvářet nějaký standard, co je ještě dobré v korytě dělat a co je už čisté plýtvání penězi daňových poplatníků na ničení cenných biotopů.
Že to úřady povolily, to neznamená, že je celá věc dobře.
Majka Kletečková
4.12.2024 14:56 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
4.12.2024 12:04Budiž mimo obce a města tomu tak může být, ale i tam opatrně v tom, aby
se při povodních voda z plytké řeky nevracela proti proudu a nánosy nebrzdily plynulý odtok vody. V ploché krajině zastavěné nivy nelze experimentovat s dalšími rozlivy sedimenty zanesené řeky bez újmy na
majetku a životech obyvatel. To, že ty sedimenty ve formě štěrkových
lavic řeka při povodni vytvořila neznamená, že už to tak má zůstat.
To chtějí ochranáři vystavit obyvatelé v okolí řeky dalším rozlivům
už při daleko menších povodních? Představa vracet řeku do stavu před
lidským osídlením je utopie i kdyby to tvrdili otitulovaní vědátoři.
Netvrdím, že povodí Odry dělá vše bezvadně, ale musí respektovat
okolní zástavbu, tratě, silnice a dokonce hranice republiky, které
místy tvoří řeka Olše. Prostě někdo něco dělá, někdo pouze sní a
pouze kritizuje. Bohužel z ochranářů už jsou pouze kritici cizí
práce tvrdící, že práce je zbytečná, protože příroda umí vše lépe.
Slavomil Vinkler
4.12.2024 19:31 Reaguje na Břetislav MachačekOd jablunkova dolů to už jde skoro porád intravilánem.
Břetislav Machaček
5.12.2024 09:33 Reaguje na Slavomil Vinklerúzké horské údolí, kde kolem řeky moc místa k rozlivům není,
pokud nechcete zbourat domy, zrušit klikatou silnici a vzít
lidem i ty malé zahrádky a políčka. To není okolí třeba
střední Moravy, ale horské údolí, které je místy pár desítek
metrů široké. Kdysi jsem tam chytával pstruhy a když jsem
nic nechytil, tak jsem si je koupil v místním pstruhařství
p. Nieslaníka za tehdy rozumné ceny. Řeka je tam vesměs
přírodní a pokud ji někdo po povodni uvedl do stavu před
povodní, tak je taková, jaká byla pro pstruhy a jiné tvory
vhodná. Ochranáři ať se zamyslí nad tím, proč mizí z
řeky větší ryby a i ty malé proč mizí taky. Tehdy tam ale
byla vydra vzácností a volavku jsem tam kdysi nikdy ani
neviděl. K čemupak bude ta "divoká" řeka bez těch živých
tvorů sežraných predátory? Víte kolik vyder třeba bývá
přejeto auty při jejich nočním putování za potravou z
řeky do okolních rybníků a málochovů pstruhů? Mému
kamarádovi vydry nedaleko Jablunkova vyrabovaly jeho
málochov se 100 pstruhy za dva týdny a měl by jste vidět,
jak rozežraně pstruhy plýtvaly. Vykously pouze nejlepší
sousta stejně, jak to dělají vlci u ovcí. Ano, z nouze
zkonzumují rybu téměř celou, ale při dostatku potravy
plýtvá tak, že to chovatele doslova vytočí.