Lanškroun chce obnovit krajinu, vysadí tisíce stromů a vytvoří biokoridory
1.3.2026 01:54 | LANŠKROUN
(ČTK)
Ilustrační foto
Projekt vymezí plochy pro biocentra, což budou území, kde se budou sázet stromy nebo už tam dřeviny jsou. V místech vzniknou příznivé podmínky pro rostliny a zvířata. Biocentra budou propojena biokoridory, které umožní výměnu genetických informací mezi jednotlivými oblastmi, řekl ČTK Ludmila Bínová, která projekt dokončuje.
"V krajině nad městem i z druhé strany chybí lesy a trvalé vegetační pásy. Zemědělská krajina tam není dostatečně členěná a je do jisté míry degradovaná intenzivním hospodařením, půda je silně ohrožená erozí a přispívá k záplavám," řekla Bínová. Komplikací budou podle ní vlastnické vztahy, protože hodně pozemků nepatří městu. Pokud se ale plány jednou podaří naplnit, zlepší se biodiverzita a ekologická stabilita území, sníží se eroze, které mají negativní dopad na město.
Biokoridor může vypadat jako pás stromů a keřů mezi poli, remíz, větrolam, břehová zeleň podél potoka nebo zatravněný pás v krajině. "Účinek opatření je pak poměrně rychlý, patrné je to zejména u hmyzu a následně u ptáků, drobných savců a celý další řetězec organismů. Změny je možné pozorovat dříve než za pět let," řekla Bínová.
Zemědělská půda je po intenzivním hospodaření téměř mrtvá. Když se do ní vrátí mikroorganismy, které jsou pro fungování ekosystému životně důležité, začne se postupně obnovovat její přirozená úrodnost, struktura i schopnost zadržovat vodu, řekla Bínová. "Je radost sledovat, jak to začne fungovat. Principem je navracení stromů, keřů a vody do krajiny a tím návratu života, od hmyzu přes ptáky a další živočichy. Jejich počty dlouhodobě klesají. Opatření jsou zaměřena na druhy, které z krajiny výrazně ubývají nebo už téměř vymizely. Je to například kos nebo sýkorky," řekla Bínová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hospodařit a zároveň pečovat o krajinu. Asociace po osmé ocenila farmy za udržitelnou praxi
Alejí roku 2025 se stala Lemberská lipová alej v Jablonném v Podještědí
Hlasování v anketě Alej roku 2025 finišuje. Po letech má své zástupce v soutěži Karlovarský krajOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Karel Zvářal
1.3.2026 07:12Nějaká chybka zřejmě u té rozlohy, minimálně s desetinnou čárkou. Jinak velká pochvala za projekt, byť ta krajina rozhodně patří mezi ty lepší. Jsou jinde tristní, ale tam je to všem zřejmě šumák, hlavně že jim chutná... Jedna dobrá zpráva po ránu potěší! 1*
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 09:09"Je to například kos nebo sýkorky," řekla Bínová." Výsledky letošní ptačí hodinky. : Vede sýkora koňadra. S kosem černým jsme se letos setkali stejně často jako se sýkorou modřinkou. V žebříčku se tak stal druhým nejčastěji pozorovaným druhem.
Stojí za to Přečíst si: tomáš grim
https://www.tomasgrim.com/cs/texty/clanky?search=tragikomedie S kosem černým jsme se letos
Odpovědět
Stojí za to Přečíst si: tomáš grim
https://www.tomasgrim.com/cs/texty/clanky?search=tragikomedie S kosem černým jsme se letos
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 14:59Myslím , že velice užitečné by bylo starat se o plochy bývalých pastvisek, které jsou stejně často z minulosti obecní. Jejich zarůstání náletem snižuje biodiverzitu podstatně více a škodlivěji, než výsadby stromových pásů může napravit. U stromových pásů je důležtá zejména správná údržba travnatých porostů. Místo sýkor a kosů podpora bramborníčků, strnada lučního, a ostetních živočichú a rostlin suchých stepí....
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 16:30 Reaguje na Slavomil VinklerTakže suché stepi jsou náš cílový biotop? Navzdory přírodě, která v našich podmínkách jako klimaxový biotop (klimax je rovnováha živých organismů s prostředím) vytváří vysoký vlhký les?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 17:07 Reaguje na PetrSamozřejmě že klimax, ale ten byl megafaunou stvořen jako savana,(nikoli pouze step). Pak savanu udržoval člověk 10 tisíc let. A má-li být klimyx, musí člověk pomáhat s údržbou neb megyfaunu nikdo nevrátí. Mamut a jelen.. ničili stromy (místo nich člověk kácel), zubr, kůň, tur.. vypásali trávu (člověk pásl a sklízel seno).
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerA proč teda až do středověku byla třeba střední Evropa skoro kompletně zalesněná a porostlá neprostupným pralesem, když to lidi už deset tisíc let udržovali jako savanu?
A jaká megafauna udržovala třeba hory bez lesa? Horští mamuti? Megakamzicí, nebo co? Snad ne koně, že ne?
A pro rozsáhlé zalesněné oblasti severní Evropy a Ameriky to neplatí?
Klimax přece není umělé udržování nějakého biotopu. Něco takového snad nemůžete myslet vážně ani vy.
Odpovědět
A jaká megafauna udržovala třeba hory bez lesa? Horští mamuti? Megakamzicí, nebo co? Snad ne koně, že ne?
A pro rozsáhlé zalesněné oblasti severní Evropy a Ameriky to neplatí?
Klimax přece není umělé udržování nějakého biotopu. Něco takového snad nemůžete myslet vážně ani vy.
Pe
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 17:50 Reaguje na PetrTo co vyrůstá u nás samovolně je obvykle (až na výjimky) možno charakterizovat jako druhotný les, nikoli klimax.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 18:47 Reaguje na Slavomil VinklerNo a co že je to druhotné. To přece nic neznamená. Copak záleží na tom, jestli strom vyroste sám, nebo ho zasadí člověk? Les je pořád les. I se všemi projevy, které z jeho existence vyplývají. Les je tvůrcem a současně stabilizátorem klimatu a biodiverzity. Přeměnou lesa lidmi tyto dvě věci zanikají. Naším ukolem tedy není udržovat ty přeměny a zaniklé klima a biodiverzitu, ale navrátit původní stav a obnovit klima i biodiverzitu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 17:45 Reaguje na PetrNo to je omyl. Evropa nebyla zarostlá neprostupným pralesem. Mamuti v době ledové sice nelezli úplně nahoru, ale tam bylo tundrové bezlesí. Vy si uršitě myslíte že Amazonie je klimax. Houby s atd.octem. Je to druhotný les starý asi 300-400 let. Byl tam původne zaplavovaný ale pomerně řídký les udržovaný mega pásovci, mega želvami, mega lenochody, megavelbloudi, meganosorožci(tapýři). Pak je vyhubil člověk , ale nahradil docela intenzivním zemědělstvím. No a Druhotný prales vznilkl až po vyhubebí indiánů po objevení ameriky *zejména nemocemi. Grim píše: V globálním měřítku máloco škodí ochraně přírody tolik, jako mediální protežování Amazonie. Tedy zcela zavádějící představa, že Amazonie je ochranářskou prioritou číslo jedna. Jak dokládá jedna studie za druhou, Amazonie nefiguruje nejen na místě prvním, ani na místě pátém, ale je kdesi na konci pomyslného pelotonu oblastí a biomů, ať už se bavíme o biodiverzitě, endemismu či ohroženosti.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 18:03 Reaguje na Slavomil Vinklerchrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 18:34 Reaguje na Slavomil VinklerI tam to ukazují - obrázek č. 7.
Megafauna v hustém pralese dokáže vytvořit ostrovní odlesnění. Ale prales dál zůstává pralesem.
Býložravá megafauna si nemůže sežrat svůj biotop. Vychcípala by. Tudíž býložravé megafauny nemohou být taková kvanta, aby dokázala krajinu odlesnit a přeměnit na savanu. Tomuto brání, a rovnováhu a existenci biotopu udržují, masožravci. Tak jako na obrázku, stále prales.
Odpovědět
Megafauna v hustém pralese dokáže vytvořit ostrovní odlesnění. Ale prales dál zůstává pralesem.
Býložravá megafauna si nemůže sežrat svůj biotop. Vychcípala by. Tudíž býložravé megafauny nemohou být taková kvanta, aby dokázala krajinu odlesnit a přeměnit na savanu. Tomuto brání, a rovnováhu a existenci biotopu udržují, masožravci. Tak jako na obrázku, stále prales.
Pe
Petr
1.3.2026 18:15 Reaguje na Slavomil VinklerUtekl jste jinam, abyste mi nemusel odpovědět.
Odpovězte prosím na moje otázky.
Proč do středověku byla většina území zalesněná hustým neprostupným lesem?
Jaká megafauna udržovala odlesněné hory?
Proč jsou severní části kontinentů dodnes zalesněné?
Odpovědět
Odpovězte prosím na moje otázky.
Proč do středověku byla většina území zalesněná hustým neprostupným lesem?
Jaká megafauna udržovala odlesněné hory?
Proč jsou severní části kontinentů dodnes zalesněné?
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 18:29 Reaguje na PetrAd a) ani ve starověku,ani středověku nebyla. doba ledová udržovala spíše tundru. Pak lovci sběrači žďářili lesy kvůli lovu, zemědělci kvůli lovu i půdě. Jistě rozsahy kolísaly, ane ne výrazně.
Ad b)Pokud byly doby ledové, hory udržoval mráz. No a potom lidé na dřevo i na louky a pastviny.
Ad c) No chybí přece ti mamuti no. Ale i za mamutů byl les- jen řídký.
Odpovědět
Ad b)Pokud byly doby ledové, hory udržoval mráz. No a potom lidé na dřevo i na louky a pastviny.
Ad c) No chybí přece ti mamuti no. Ale i za mamutů byl les- jen řídký.
Pe
Petr
1.3.2026 18:38 Reaguje na Slavomil Vinkler1. Ale byly, mrkněte na jakékoliv historické cestovatelské záznamy.
2. Takže na horách je odlesnění práce lidí, nikoliv megafauny.
3. Stále píšete, že po vybití megafauny savany udržovali lidé. Jestliže jsou dodnes severní oblasti zalesněné, tak opět nemáte pravdu. Žádná savana.
Odpovědět
2. Takže na horách je odlesnění práce lidí, nikoliv megafauny.
3. Stále píšete, že po vybití megafauny savany udržovali lidé. Jestliže jsou dodnes severní oblasti zalesněné, tak opět nemáte pravdu. Žádná savana.
Pe
Petr
1.3.2026 18:43 Reaguje na PetrZ toho opět vyplývá, že odlesnění je z naprosté většiny dílem lidí, nikoliv samotné přírody. Naším klimaxem je skutečně vysoký hustý les, žádná savana a suchá step.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 19:10 Reaguje na PetrA když megafauna nefungovala ve vyšších polohách, tak si třeba u nás hned můžete škrtnout polovinu území.
A otázkou pak je, jestli v nižších polohách to bylo jinak a proč by mělo?
Odpovědět
A otázkou pak je, jestli v nižších polohách to bylo jinak a proč by mělo?
Pe
Petr
1.3.2026 19:18 Reaguje na PetrProto taky ta poloviny území byla zalesněná až do středověku. Vyšší polohy, nevhodné pro megafaunu, nevhodné pro lidi.
A lesy byly samozřejmě i v nižších polohách, kolonizovaných lidmi. Kolik plochy tak mohlo být z nižších poloh využíváno zemědělsky? Odhadem. Padesát procent? Pak by tedy celých 75 procent našeho území bylo zalesněných. Navzdory megafauně, navzdory vašim teoriím o savaně a stepi.
Odpovědět
A lesy byly samozřejmě i v nižších polohách, kolonizovaných lidmi. Kolik plochy tak mohlo být z nižších poloh využíváno zemědělsky? Odhadem. Padesát procent? Pak by tedy celých 75 procent našeho území bylo zalesněných. Navzdory megafauně, navzdory vašim teoriím o savaně a stepi.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 20:21 Reaguje na Petrchrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/lesy-a-lesnictvi-ve-stredni-evrope-i-prirodni-podm.pdf
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
1.3.2026 20:49 Reaguje na PetrCituji: V každém historickém období se formoval jiný vztah člověka k lesu. V období
gotiky se les pojímal jako zdroj dřeva a pastevního prostoru na straně jedné
a jako nepřátelská divočina s neproniknutelným pralesem a divokými šelmami na
straně druhé.
Příznivé podmínky v době poledové
(postglaciálu) umožnily migraci dřevin z re-
fugií do celého středoevropského prostoru.
Zapojené i rozvolněné lesy stále se měnící
v čase se spolu s pestrým reliéfem nejvíce
podílely na přirozené diverzitě přírodní
středoevropské krajiny.
Mnohé dnešní kulturní lesy
mají jen málo společného s někdejšími lesy
přírodními, které pokrývaly převážnou část
evropského kontinentu.
Odpovědět
gotiky se les pojímal jako zdroj dřeva a pastevního prostoru na straně jedné
a jako nepřátelská divočina s neproniknutelným pralesem a divokými šelmami na
straně druhé.
Příznivé podmínky v době poledové
(postglaciálu) umožnily migraci dřevin z re-
fugií do celého středoevropského prostoru.
Zapojené i rozvolněné lesy stále se měnící
v čase se spolu s pestrým reliéfem nejvíce
podílely na přirozené diverzitě přírodní
středoevropské krajiny.
Mnohé dnešní kulturní lesy
mají jen málo společného s někdejšími lesy
přírodními, které pokrývaly převážnou část
evropského kontinentu.
Pe
Petr
1.3.2026 20:52 Reaguje na PetrVýňatek z vašeho odkazu. Já nevím co na tom stále nechcete pochopit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2026 08:12 Reaguje na Petr"rozvolněné lesy stále se měnící
v čase se spolu s pestrým reliéfem nejvíce
podílely na přirozené diverzitě přírodní
středoevropské krajiny."
Zkuste pochopit.
Třeba dle obrázku https://storymaps.arcgis.com/stories/ec9d9d46b16c42f48ce32a4a2d3bd51b
Odpovědět
v čase se spolu s pestrým reliéfem nejvíce
podílely na přirozené diverzitě přírodní
středoevropské krajiny."
Zkuste pochopit.
Třeba dle obrázku https://storymaps.arcgis.com/stories/ec9d9d46b16c42f48ce32a4a2d3bd51b
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 20:03 Reaguje na PetrAd 1 záznamy? A kde a co to je.
Ad 2) po vybití megafauny ano. Dyť to píšu.
Ad3) Zalesnění severních oblastí. No a co, proč myslíte, že je to bez megafauny klimax? No že to naroste samo? Navíc Indiáni i sibiřané lesy klučili a vypalovali kvůli lovu.
Odpovědět
Ad 2) po vybití megafauny ano. Dyť to píšu.
Ad3) Zalesnění severních oblastí. No a co, proč myslíte, že je to bez megafauny klimax? No že to naroste samo? Navíc Indiáni i sibiřané lesy klučili a vypalovali kvůli lovu.
Pe
Petr
1.3.2026 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler1. Si něco najděte.
2. Lžete. Psal jste o mrazu a lidech. Žádné vybití megafauny. Jaké asi tak, na horách???
3. Klimax je rovnováha prostředí a organismů. Tedy v podstatě to, co tam vznikne samo a dál už se nijak nemění. Na jednotlivých druzích nezáleží. Ani na tom, jestli to někdo někdy založil uměle.
Odpovědět
2. Lžete. Psal jste o mrazu a lidech. Žádné vybití megafauny. Jaké asi tak, na horách???
3. Klimax je rovnováha prostředí a organismů. Tedy v podstatě to, co tam vznikne samo a dál už se nijak nemění. Na jednotlivých druzích nezáleží. Ani na tom, jestli to někdo někdy založil uměle.
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2026 08:06 Reaguje na PetrAd 1) nejsou dostupné žádné záznamy o neprostupných nedotčených pralesech. poslal jsem vám několiktát odkazy ne kvylifikované ekology. Třeba Konvička.
Ad 2) vytrhujete jen hory. Ty byly celou dobu ledovou pod ledem a po odtátí nastoupopil člověk s pastvou. Dodnes se na mnoha horách pase, což snižuje horní okraj lesa. Asie, Alpy, Karpaty...
ad 3) Klimax je podle vás zarostlý ruderál či brownfield??? To myslíte fakt vážně???
Odpovědět
Ad 2) vytrhujete jen hory. Ty byly celou dobu ledovou pod ledem a po odtátí nastoupopil člověk s pastvou. Dodnes se na mnoha horách pase, což snižuje horní okraj lesa. Asie, Alpy, Karpaty...
ad 3) Klimax je podle vás zarostlý ruderál či brownfield??? To myslíte fakt vážně???
JČ
Jan Čermák
2.3.2026 05:24Obrovská radost. Zároveň povzdech. Tohle by měl být standart. A pozorování. Ekologický přemýšlí města. Vesnice to je tragédie.
Odpovědět
JČ
Jan Čermák
2.3.2026 05:24Obrovská radost. Zároveň povzdech. Tohle by měl být standart. A pozorování. Ekologický přemýšlí města. Vesnice to je tragédie.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.3.2026 19:33 Reaguje na Jan ČermákMěsta neprovozují zemědělskou výrobu, na rozdíl -naštěstí pořád ještě-vesnic. Něco jiného je si hrát s celkovými 27 hektary a nebýt na tom absolutně ekonomicky závislý a něco jiného je obdělávat desetitisíce hektarů a živit se tím.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.3.2026 23:26 Reaguje na pavel peregrinKteré vesnice provozují zemědělskou výrobu?
Doteďka jsem si myslel, že zemědělsky hospodaří soukromé subjekty - fyzické a právnické osoby.
Odpovědět
Doteďka jsem si myslel, že zemědělsky hospodaří soukromé subjekty - fyzické a právnické osoby.
