https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/lide-na-krmitkach-secetli-pul-milionu-ptaku-nejcasteji-zahledli-sykorky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé na krmítkách sečetli půl milionu ptáků, nejčastěji zahlédli sýkorky

16.2.2021 11:14 | PRAHA (ČTK)
Sýkoru koňadru zaznamenalo 85 procent sčitatelů. Na 66 procent krmítek přilétla i sýkora modřinka. Ilustrační obrázek
Sýkoru koňadru zaznamenalo 85 procent sčitatelů. Na 66 procent krmítek přilétla i sýkora modřinka. Ilustrační obrázek
Přes půl milionu ptáků lidé sečetli při letošní Ptačí hodince, meziročně o 100 000 více. Akce, která se konala o druhém lednovém víkendu, se zúčastnilo více než 27 000 lidí, loni jich bylo zhruba 22 000. Nejčastěji pozorovaným druhem byla opět sýkora koňadra, skokanem roku čížek lesní, uvedli zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) v dnešní tiskové zprávě.
 

"Žádný jiný pták nelétal na krmítko častěji než sýkora koňadra. Zaznamenalo ji 85 procent sčitatelů. Na druhém místě, s výskytem na 66 procentech krmítek, byla sýkora modřinka," uvedla koordinátorka Ptačí hodinky Alena Skálová. Sýkora koňadra byla nejčastěji spatřeným druhem během všech tří dosavadních ročníků. Na druhém a třetím místě pak znovu skončili vrabec polní a vrabec domácí - oba přilétli téměř na 40 procent pozorovaných míst.

Nejvíce tentokrát poskočil čížek lesní. Z loňského čtyřiadvacátého místa se vyhoupl na deváté. "Letošní zima je na čížky opravdu bohatá, a to nejenom u nás. Více čížků pozorovali také účastníci sčítání v Rakousku a Bavorsku, které bylo ve stejný termín jako česká Ptačí hodinka. Během ní čížci přilétli na 14 procent krmítek, loni to byla necelá tři procenta," popsala Skálová. Lidé letos zaznamenali například také více kosů černých. Zatímco loni přilétli na polovinu krmítek, letos už byli součástí 57 procent všech pozorování.

"Bude velmi zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v příštím roce. Každopádně na příkladu čížků i kosů vidíme, proč je důležité sčítat několik let po sobě - jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy, nebo skutečně dochází k dlouhodobým změnám," uvedla Skálová. Účastníci Ptačí hodinky musí hodinu zůstat na jednom místě a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu.

"Stejně jako loni viděla polovina účastníků na svém krmítku šest a více druhů ptáků. Nejvíce ptačích druhů (45) během své Ptačí hodinky zaznamenal účastník z Opatovce na Svitavsku. V průměru během jedné hodiny přiletělo téměř 29 opeřenců," uvedla koordinátorka. Jen na necelá tři procenta krmítek podle jejích slov nepřilétli během hodiny žádní ptáci. Skálová podotkla, že i taková pozorování jsou cenná, neboť odborníkům pomáhají zjistit, kde ptáci chybí.

Ptačí hodinka je součástí takzvané občanské vědy, kdy veřejnost pomáhá vědcům s výzkumem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

16.2.2021 11:51
Naprosto zbytečná akce bez sebemenšího významu, mající nulovou vypovídací hodnotu, a sloužící jen jako PR pro nátlakovou ekolgistickou organizaci ČSO.
Odpovědět

Jirka Černý

16.2.2021 12:29 Reaguje na Hunter
Přesnost bude zhruba stejná jako v neděli ráno počítat hodinu auta u benzínky a z toho odvodit skladbu vozového parku v ČR. Ale význam bych tomu úplně nebral, nějaká popularizace tam bude a já z toho udělal program pro děti na dopoledne což se tak počítá.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.2.2021 12:37 Reaguje na Jirka Černý
Taky jsem k tomu vždy děti vedl, včetně poznávání jednotlivých druhů. Ale k tomu ČSO opravdu nikdo nepotřebuje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.2.2021 12:23
Ono jde také i o to, kde byla/jsou krmítka zavěšena.

Nelze se divit úbytku drobného, zpěvného ptactva, když jim ubývá prostor k žití, potrava ( sekačky jsou svým způsobem vysavače ) a predátoři jsou přemnožení ( a vlastně i chránění ).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.2.2021 12:39
Sice to sem nepatří, ale pokud na tento článek zabrousí p. Zvářal, měl bych na něj dotaz- letos u nás přezimuje párek jeřábů, měli šanci přestát mrazy okolo-20C , nebo jsou schopni se operativně přemístit jinam?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 14:55 Reaguje na pavel peregrin
Jeřáb je statný pták, v zimě závislý převážně na rostlinné potravě. Mráz okolo 20-ti ° hravě ustojí, má-li zdroj potravy. Pokud se zimující kachny a husy spokojí s ozimy, domnívám se, že pro jeřába je to též postačující, bo kuku se dnes sklízí bezeztrátově, jinak by ji asi preferoval.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.2.2021 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.2.2021 18:25
Děti měly zábavu, organizátoři sečetli přesně nepřesná čísla a výsledek
je na světě. Vypovídací hodnota výsledku je tak sporná, ba až zavádějící.
Zeptejte se spíše ornitologů kontrolujících hnízdní budky a počty
okroužkovaných ptáků. Ti nemají zájem počítat jednoho ptáka pětkrát, aby
byli lepší než jiní. No a těch 45 druhů ptáků za hodinu na krmítku bych
chtěl opravdu zažít. To tam musí být ptačí ráj! Spíše to je ale latina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 19:20
Zajímavé, že nikdo neokomentoval náplň krmítka. Dát obilovinu (oves, pšenice, ječmen?) jako krmení pro pěvce - to musel fotograf dlouho čekat, než se mu sešly dvě koňadry...

Pro ostatní sčitatele: ideální krmení je SLUNEČNICE, tu berou (téměř) všechny druhy. To obilí je leda pro vrabce, neb hrdlička, která ho též zobe, do tak stísněného prostoru nepřistane. Souhlas s BM - přesný součet nepřesných čísel...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.2.2021 20:38 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to krmím ideálně. Zajímavé je, že mák berou tak nějak z nouze. A radost mi udělaly kvíčaly- po letech je jich tady asi osm a za tu dobu mrazů téměř dokonale vyzobaly plody kaliny, kterým se ostatní ptáci včetně kosů vyhýbají, asi pro tu mírnou jedovatost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2021 20:42 Reaguje na pavel peregrin
Kvíčal letos doletělo dost, ale až s mrazy a sněhem, asi je to donutilo posunout se dolů. Byly asi dosti v kondici, protože většinou chodí na zem na padaná jablka, ale těm se nějak vyhnuly a pokračovaly dál.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

21.2.2021 16:57
Jsem už dost starý na to, abych mohl porovnávat dnešní a minulou „ před sametovou „ přírodu. Mě zajímá hlavně toto: v minulosti o přírodu se starali myslivci, ptáků zemědělské krajiny a drobných bylo všude dost, naopak co mělo křivý zobák se nemilostně střílelo, včetně strak a sojek. V dnešní době je naopak všude vidět straky, sojky a krahujce, jestřáby a sokoly, ptáci zemědělské krajiny a drobní ptáci jsou možná tak na 30% doby minulé. Máme zato: ochránce, vědecké pracovníky. Kdysi myslivci to měli jako koníček „ zdarma „ dnes ochránci a vědci to mají jako dobře placené živobytí. Příroda při tom dostává na frak.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist