https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/loni-bylo-vysazeno-pres-40-tisic-hektaru-lesu-rekord-v-novodobe-historii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Loni bylo vysazeno přes 40 tisíc hektarů lesů, rekord v novodobé historii Aktualizováno

31.5.2022 15:01 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
V loňském roce bylo v českých lesích vysazeno 40.679 hektarů nových porostů, meziročně o 7000 hektarů více. V novodobé historii ČR je to rekordní hodnota. Vytěžilo se 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2020 je to o 5,5 milionu metrů krychlových méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

 

V českých lesích pokračuje obnova hlavně po rozsáhlých kalamitách, 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.

Nejvíce se těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 94,9 procenta. Mírně narostl objem vytěžených listnatých dřevin, kterých se vytěžilo 1,5 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 85,1 procenta. Sedm procent tvořila borovice, modřín a buk tvořily 2,2 procenta vytěženého objemu.

Nejvíce dřeva se, podobně jako v minulých letech, vytěžilo na Vysočině. V kraji se vytěžilo 7,4 milionu metrů krychlových dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého v celém Česku.

Podle výkonného ředitele společnosti Uniles Petra Jelínka pokles těžby způsobil výrazný růst cen dřeva kvůli menší nabídce na trhu. "Pozorujeme rostoucí poptávku po palivovém dříví. Loni se zvýšila o 30 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny energií a obavy z nedostatku plynu," uvedl. Firma očekává, že letos bude těžba klesat.

Během zalesňování převážily plochy nově osázené listnatými dřevinami, z celkové plochy je to 52,1 procenta. Z jednotlivých druhů stromů byl nejvíce použit smrk, který byl vysazen na téměř 30 procentech zalesněné plochy. Na více než 24 procentech plochy byl vysazen buk, na 17 procentech dub a na téměř osmi procentech byla vysazena borovice.

Při zalesňování se spotřebovalo 244 milionů sazenic. Průměrně se spotřebovalo šest tisíc sazenic na hektar. Nejvíce nových stromů bylo vysazeno na Vysočině, kde bylo zalesněno 9310 hektarů lesů, což je téměř 23 procent zalesněné plochy po celém Česku.

Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů. Meziročně se přirozenou cestou obnovilo 9111 hektarů porostů, meziročně je to o 2496 hektarů více.

Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR Jiřího Svobody jsou výsledky statistického šetření povzbudivé, protože pestré složení lesů pomáhá porostům adaptovat se na změnu klimatu. "Je třeba také připomenout, že přirozenou obnovu limituje regionálně přemnožená spárkatá zvěř a do budoucna bude zapotřebí zaměřit velkou pozornost na výchovu listnatých a smíšených lesních porostů," uvedl.

Lesní pozemky na konci roku 2021 zaujímaly plochu 2,678.804 hektarů, z toho státní lesy tvoří 54 procent plochy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

31.5.2022 16:08
Zasad strom,postav dum,zplod syna.........Podřež strom,zapal dum,zbij syna
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2022 18:59
Jak se o to budou starat, aby se většina sazenic ujmula ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2022 20:31 Reaguje na smějící se bestie
To je mimo soutěž , důležitější je splnit stranický závazek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2022 20:44 Reaguje na smějící se bestie
Počty jsou jasné, 244 ml. sazenic, 10 ml. příslušníků národa, z toho plyne, že bude třeba přijmout brigádníky z lidnatějších zemí, kteří o víkendech doletí či doplují s petkou moči, aby zavlažili pečlivě udržovanou výsadbu. Ale to pouze v případě, že Jet stream bude stávkovat a nebude posílat co tři dny oblačnost nad českou kotlinu. Není nad deštivé počasí, které sice měšťáčka nadmíru ere, ale lesům a polím svědčí.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

1.6.2022 08:30 Reaguje na smějící se bestie
Běž si stěžovat na nejaký vietnamský, nebo filipínský web. Ti co to sázeli ty weby sledují.
Odpovědět
Pe

Petr

1.6.2022 08:48 Reaguje na smějící se bestie
Už zase chcete chodit stromky zalévat? Vy máte nápady. A tady se toho někteří ještě chytí.
Jak byste si představoval chodit zalévat 250 milionů stromků?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2022 11:21 Reaguje na Petr
Takže budeš tleskat tomu, že se vyhodily peníze za minimálně 1/3sazenic, které se neujmou. A bude se to opakovat, že !
Odpovědět
Pe

Petr

1.6.2022 14:17 Reaguje na smějící se bestie
Tak napište jak byste to dělal. Konkrétně. Lidi, technika, všechno.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

31.5.2022 23:27
V článku je uvedena statistika, tedy konstatování určitého stavu. Jsem přesvědčen o tom, že jsou ta data reálná, a že jsou předpokládatelným důsledkem škod pramenících ze sucha a kůrovcové kalamity z dřívějších let. Nechápu tedy reakci ani jednoho z chytrolínů, kteří se k článku vyjádřili přede mnou. Co to melete za blbosti o stranických závazcích? Proč pochybujete o tom, že obnova poškozeného lesa dává smysl? Proč pochybujete o tom, že vysázeným lesním kulturám nebude věnována dostatečná péče? Proč se stále předvádíte, a pořád dokola vždy ti samí? Samozřejmě nejde o jednoduchý úkol, postarat se o nové výsadby, ale udělejte raději něco pro to, aby bylo méně zvěře, aby lobbing od myslivců neničil už odvedenou práci. Je důležitější zvěř, nebo krajina s lesem s širokou biodiverzitou?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2022 07:10 Reaguje na Josef Střítecký
To nic. Časem si zvyknete...tihle exoti jsou prostě takto nastavení. :-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2022 07:44 Reaguje na Petr Eliáš
Jak si nastavenej ty ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2022 07:52 Reaguje na smějící se bestie
Jako AZ (100+1 vygůglených zajímavostí:-))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2022 08:46 Reaguje na smějící se bestie
Jinak než chcípající bestie a další jelita z této diskuze. :-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2022 11:22 Reaguje na Petr Eliáš
chudáčku
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2022 07:43 Reaguje na Josef Střítecký
Ty chytrolínku, protože to tak stále funguje.
Na rozdíl o práce předků.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

1.6.2022 08:32 Reaguje na Josef Střítecký
Proč si myslíš, že zahraničním sazečům dovezeným z Asie záleží na tom aby se ty sazenice ujmuly a ne jen na výši odměny za "nasazený" kus.?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.6.2022 06:59
toho smrku je zbytečně moc..měli spíš sázet vrby, olše, břízy, ořešáky, buky popřípadě modřín, borovice
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2022 08:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To, co jste vyjmenoval je mimo buku dobré vše tak leda do kamen a roste slušně pouze do nadmořské výšky cca 350 mnm a na humózních půdách. Smrk proto, že zvěři až tak moc nechutná a spokojí se s kamenitou půdou i ve vyšších nadmořských výškách, ale to asi v brožůrkách DUHY nepíšou. No a taky se sází to, jaké sazenice
školkaři nabízí.
Odpovědět
Pe

Petr

1.6.2022 08:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pro vrby a olše je málo dostatečně vlhkých míst, stejně tak pro ořešáky, které často usychají. A břízy nalétnou samy. Modřín se omezuje pro nepůvodnost, což taky moc nechápu, roste velmi dobře. Mně ale víc přijde zvláštní, že se mluví o nutnosti přechodu na smíšené lesy, ale sázejí se stále jen monokultury.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

2.6.2022 11:45
V ČR je 2,61 milionu ha lesních pozemků. Pokud je povolena těžba od 80let, tak každý rok musíme sázet v normálních letech 32,5 tis ha.... Čekal bych daleko větší výměru tj min 60 tis. ha. Toto vypadá na prodloužení lhůty na zalesnění, normální je zalesnit do 2 let. Počet sazenic je také rok od roku menší. Pak každá co uschne nebo ji ukousne zvěř je tragedie. Já jsem sázel cca 10 tis. na 1ha.
Po práci není problém vyžínat 2-3x do roka paseku o výměře 0,5 - 1ha...
Odpovědět
Pe

Petr

2.6.2022 15:46 Reaguje na Jaroslav Vozáb
I s ohledem na ztráty já považuju 10 tisíc stromků na hektar za překonanou věc. Z toho pak roste přehoustlý koberec vyčouhlin, které jsou nestabilní, tenké a křehké, s malou korunou a malým kořenovým systémem, a bez šance pro cokoliv jiného. Prostě typická plantážní, všemu málo odolná monokultura s jediným cílem - dřevem.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.6.2022 10:18 Reaguje na Petr
Dovolím si nesouhlasit, v lesní školce děláme genetický výběr. Vybíráme tz pionýry nejrychleji vyrostlé sazenice- zda je to dobře zjistíme cca za 100 let, co když se dožijí nižšího mýtního věku ?
To co vyroste lze vždy prořezat, ale dosadit sazenici do starší kultury to asi ne... Pokud nasázím řídce, mám v kultuře krasné vánoční stromky a dnes lidé kradou ani poledne nedrží.... nejhezčí jsou ty, které rostou osamoceně ... a je tam díra jako hrom. Pak se ještě řeší škody zvěří než to odroste výškově.
Pěstovat v lese dřevo a těžit ho přece není nic špatného. A za mě patří do lesa i zvěř, myslivec a dřevorubec s pilou a sekerou. Až Rus zatočí s kohouty budeme špalíkovat i 10-leté kultury, které nikdo nikdy na nic nechtěl.
https://www.stepkovac.com/špalíkovače
Odpovědět
Pe

Petr

3.6.2022 16:52 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Taky si dovolím nesouhlasit. 10 tisíc na hektar je spon metr krát metr. Čili velice hustý, souvislý koberec stromků, které se zoufale táhnou za světlem. Tenké vyčouhlé kmínky, pár větví nahoře, minimální kořenový systém. Nepřirozené, zdeformované a málo odolné stromky, ze kterých vyrostou zase jen málo odolné stromy. Kapitalista a dřevorubec jásají, ale to je velice krátkozraká radost. Dnes potřebujeme zakládat úplně jiné porosty - porosty zdravých, silných a maximálně odolných stromů, s mohutnými korunami a mohutným kořenovým systémem, odolných jak nepřízni počasí, tak škůdcům. Skoro až by se dalo trochu absurdně říct porost solitérů, které zároveň poskytnou dostatečný prostor pro přirozenou obnovu a vznik spodních pater. Toto dnes potřebujeme pěstovat pro budoucnost, ne koberce vyčouhlých monokultur. Produkce dřeva by měla být až na posledním místě.
Odpovědět
Pe

Petr

3.6.2022 16:55 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ale chápu vás, takto se to donedávna učilo, a tak to mnozí stále považují za ideální způsob pěstování lesa. Ale to je opravdu minulost, dnes je svět úplně jiný, jsou jiné podmínky i cíle, a tyto metody už v něm nemají místo.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

5.6.2022 18:42 Reaguje na Petr
To co vzejde ve školce je celý soubor - z hlediska času: krátkověký, který má rychle pokrýt půdu a pak se nedožije mýtního věku až ty co budou 100 leté, a nemusí to být ty co jsou v době sázení největší. Co komu brání si upravit počet tz sekerou...? Co uděláte po nájezdu v kultuře tz. vánočních stromků?. Těžko se ty porosty dají vylepšit, když vedle je 4letý strom. Pokud sázím málo pak budu hodně vylepšovat..., vznikají větší fleky, odrůstá tam buřina. Po naorání mám první rok pokoj.., pak budu asi muset chemizovat nebo co? Jinak sázím do řádku cca 1,2 m a když se ujme 70% tak nemusím vylepšovat. Ve svém lese jsem vždy sázel ze země do země ( max. týden od vyzvednutí) a to do velikonoc. Ujmulo se mi cca 80%. Jsou věci, na kterých se prostě nevyplatí šetřit. Vyžínám jen 1 a 2 rok a pak jen odstraňuji akát, který mám za nežádoucí dřevinu. Soliter si může udělat každý třeba od 8 roku .. To už mu do srnec nerozbije. Vždy vytlouká tam kde má na to místo.. Podle mě je svět stále stejný, jen starých praktiků je málo. To co zde píši jsou rady, které jsem dostal od zesnulého praktika Václava L., který celý život se věnoval školkaření atd. Chtěl bych mu poděkovat tam nahoru, protože mě ušetřil spoustu práce a peněz. Jinak ať si každý hospodaří jak umí a chce.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist