Mladý český farmář získal cenu za robota, který kontroluje ve skleníku rajčata
"Na vývoji robota jsme začali pracovat v loňském roce, nasadili jsme ho tedy pro celou tuto sezonu,“ popsal českým novinářkám v Bruselu Matěj Sklenář. Jak dodal, celý projekt vznikl, když se potkal s Vratislavem Benešem, který má zkušenosti v automatizaci a robotizaci. "Chtěl vytvořit něco do zemědělství, tak jsme se bavili, co by nám, zemědělcům, pomohlo. Na základě toho vznikl projekt FRAVEBOT,“ uvedl mladý farmář. Na projektu se ale podílí i spousta dalších lidí, studentů z brněnské univerzity VUT či Mendelovy univerzity. Celkem je v týmu deset až 12 lidí.
Vycvičený robot se pomocí umělé inteligence naučil rozpoznávat choroby a škůdce, kteří by se mohli objevit ve skleníku. Za jeden den robot projede až dva hektary půdy a každou rostlinu při další kontrole porovnává i s minulými kontrolami a vyhodnocuje, zda se případný problém rozšiřuje, či stagnuje. Když se problém objeví rychle a zavčas se zasáhne, pak je možné rostliny ochránit bez použití pesticidu, například odstraněním listu s chorobou nebo nasazením biologické ochrany, tedy nějakého hmyzu, který škůdce požírá.
Jak Matěj popisuje, robot je agronomova pravá ruka. Kromě identifikace chorob a škůdců nyní pracují rovněž na systému, který by byl schopen předpovídat sklizeň. "To znamená, že by byl schopen dopředu říci, kdy sklizeň nastane a kolik toho přibližně bude,“ řekl český farmář. Tento systém podle něj zatím využívají u rajčat a testují na okurkách.
Jak to robot pozná? "Rozpoznání funguje na nějakém součtu teplot. Rajče dozrává podle toho, kolik nasbírá teploty během jednotlivých dní. To se poté dopřesňuje podle obrazových dat, tedy podle toho, jak rajče v čase červená. Na základě kombinace těchto informací jsme schopni říci, kdy a kolik toho sklidíme,“ vysvětlil Matěj Sklenář. Skleníkové pěstování studoval i na prestižní univerzitě ve Wageningenu v Nizozemsku, což mu podle jeho slov "hodně otevřelo oči a nadchlo pro nové technologie“.
Cena robota FRAVEBOT je kolem 120 000 eur (téměř tři miliony Kč). První prototyp postavili z vlastních prostředků, nyní se už na vývoji a financování projektu podílí investor, kterého téma propojování zemědělství a robotiky velmi zajímá.
"Návratnost té investice samozřejmě souvisí s tím, jak je robot užitečný,“ říká Matěj Sklenář. Už ale mají pozitivní zpětnou vazbu od ostatních zemědělců, kteří tam návratnost v dohledné době vidí. O roboty se zajímají zemědělci jak v Česku, tak i na Slovensku. A jak farmář z Brna dodává, rádi by expandovali například i do zemí, jako je Belgie či Nizozemsko.
Rodinnou farmu Ráječek, která se nachází v Brně-Tuřanech, vede Matějův táta, o administrativu se stará Matějova máma. Sestra, která teď studuje, se prý také plánuje zapojit do chodu firmy. Sklenářovi zaměstnávají asi 20 lidí, v sezoně až 60.
"Rajčat vypěstujeme zhruba 500 tun ročně, jsme takový spíš menší skleník v České republice. Letos pěstujeme nově i jahody. Tam vyprodukujeme zhruba nějakých 70 až 100 tun, takový je plán. Co se týče polního salátu, tam osazujeme plochu asi 50 hektarů,“ přibližuje Matěj hospodaření na brněnské farmě. Robot Franta se zatím stará pouze o rajčata, nicméně plánují mu pořídit sourozence, který by pracoval v jahodách.
"Chceme se ale zaměřit ještě i na další stroj. Jak jsem říkal, že nepoužíváme pesticidy, tak tento stroj by je případně mohl použít, aplikoval by je ale roboticky a přímo na problematické místo, aby tam ani farmář nemusel chodit, a tím pádem se úplně vyhnul styku s pesticidem,“ přibližuje plány do budoucna český farmář.
Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové, která pořádá národní kolo soutěže mladých farmářů, Matěj Sklenář porotu zaujal, tím, že "jde od základu, tedy nabízí pro spotřebitele základní komodity, jako jsou rajčata a jahody, ale zároveň tam jsou inovace a robotika“.
"Zavádí přesné zemědělství, neplýtvá pesticidy a energiemi. Právě tam my bychom chtěli, aby se co nejvíce zemědělské produkce dostalo. Aby byla efektivní,“ dodala Šojdrová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Pepa
10.12.2023 20:05 Reaguje na smějící se bestieAnyr
10.12.2023 21:43Břetislav Machaček
11.12.2023 16:57K jídlu mám raději přírodně vypěstované produkty a ani k tomu nepotřebuji robota, co za mne uhlídá choroby a škůdce. Nejsem zpátečník, ale přehánět
se to nemá ani s robotizací a kybernetikou, protože stačí výpadek proudu
a je po všem veta. Já se kdysi ve skleníku spoléhal na elektrické otevírání
větracích oken a při výpadku proudu se mi v létě upekly všechny rostliny.
Daleko spolehlivější jsou obyčejné hydraulické otvírače a to raději více,
něž jeden, či dva pro případ poruchy. V jednoduchosti bývá geniality víc, než ve složitých zařízeních, když se porouchají a nemají záložní řešení.
No a ta záloha je další navýšení nákladů a tím i výsledná cena produktu.
Rajčata z farmy stejného typu u nás za humny jsou i v sezóně dražší, než
od polních pěstitelů a o tom to je, když je pak musejí prodávat v akci,
aby je vůbec udali a vynahrazují si to cenou mimo sezónu, která zase
převyšuje cenu rajčat z dovozu. Má ale vůbec smysl chtít rajčata v lednu,
když se bez nich obešli kdysi i naši předci? To musíme být jako macecha
na Marušku a chtít jahody i v zimě za cenu toho množství zbytečně vydané
energie navíc? Je to ekologické? Já říkám nikoliv!