https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/mlady-cesky-farmar-ziskal-cenu-za-robota-ktery-kontroluje-ve-skleniku-rajcata
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladý český farmář získal cenu za robota, který kontroluje ve skleníku rajčata

10.12.2023 01:25 | BRUSEL (ČTK)
Robot se pomocí umělé inteligence naučil rozpoznávat choroby a škůdce, kteří by se mohli objevit ve skleníku. Když se problém objeví rychle a zavčas se zasáhne, pak je možné rostliny ochránit bez použití pesticidu. Ilustrační foto
Robot se pomocí umělé inteligence naučil rozpoznávat choroby a škůdce, kteří by se mohli objevit ve skleníku. Když se problém objeví rychle a zavčas se zasáhne, pak je možné rostliny ochránit bez použití pesticidu. Ilustrační foto
Po skleníku jezdí více než čtyři metry vysoký robot a detailně fotí jednotlivé rostliny rajčat, kterých je přes 40 000. Jakmile narazí na škůdce či nemocný list, okamžitě informuje farmáře, a ten zasáhne. To není výjev z filmu o budoucnosti, tak to vypadá v brněnské farmě Ráječek, kterou provozuje rodina Sklenářových. Devětadvacetiletý Matěj Sklenář získal ve středu v Bruselu cenu za nejlepší digitální projekt na konferenci Evropských mladých farmářů, kterou pořádala lidovecká frakce Evropského parlamentu (EP). V konkurenci farmářů z dalších členských států zvítězil právě díky spojení zemědělství a robotiky spolu s využitím umělé inteligence (AI).
 
Robot, kterého na farmě využívají, má název FRAVEBOT. Znamená to fruit and vegetable robot, tedy robot pro ovoce a zeleninu. Podomácku mu ale říkají robot Franta. Měří na výšku 4,5 metru, když je v rozloženém stavu, protože musí ofotit celou rostlinu rajčete. Může se ale zmenšit na tři metry. Váží kolem 300 kilogramů.

"Na vývoji robota jsme začali pracovat v loňském roce, nasadili jsme ho tedy pro celou tuto sezonu,“ popsal českým novinářkám v Bruselu Matěj Sklenář. Jak dodal, celý projekt vznikl, když se potkal s Vratislavem Benešem, který má zkušenosti v automatizaci a robotizaci. "Chtěl vytvořit něco do zemědělství, tak jsme se bavili, co by nám, zemědělcům, pomohlo. Na základě toho vznikl projekt FRAVEBOT,“ uvedl mladý farmář. Na projektu se ale podílí i spousta dalších lidí, studentů z brněnské univerzity VUT či Mendelovy univerzity. Celkem je v týmu deset až 12 lidí.

Vycvičený robot se pomocí umělé inteligence naučil rozpoznávat choroby a škůdce, kteří by se mohli objevit ve skleníku. Za jeden den robot projede až dva hektary půdy a každou rostlinu při další kontrole porovnává i s minulými kontrolami a vyhodnocuje, zda se případný problém rozšiřuje, či stagnuje. Když se problém objeví rychle a zavčas se zasáhne, pak je možné rostliny ochránit bez použití pesticidu, například odstraněním listu s chorobou nebo nasazením biologické ochrany, tedy nějakého hmyzu, který škůdce požírá.

Jak Matěj popisuje, robot je agronomova pravá ruka. Kromě identifikace chorob a škůdců nyní pracují rovněž na systému, který by byl schopen předpovídat sklizeň. "To znamená, že by byl schopen dopředu říci, kdy sklizeň nastane a kolik toho přibližně bude,“ řekl český farmář. Tento systém podle něj zatím využívají u rajčat a testují na okurkách.

Jak to robot pozná? "Rozpoznání funguje na nějakém součtu teplot. Rajče dozrává podle toho, kolik nasbírá teploty během jednotlivých dní. To se poté dopřesňuje podle obrazových dat, tedy podle toho, jak rajče v čase červená. Na základě kombinace těchto informací jsme schopni říci, kdy a kolik toho sklidíme,“ vysvětlil Matěj Sklenář. Skleníkové pěstování studoval i na prestižní univerzitě ve Wageningenu v Nizozemsku, což mu podle jeho slov "hodně otevřelo oči a nadchlo pro nové technologie“.

Cena robota FRAVEBOT je kolem 120 000 eur (téměř tři miliony Kč). První prototyp postavili z vlastních prostředků, nyní se už na vývoji a financování projektu podílí investor, kterého téma propojování zemědělství a robotiky velmi zajímá.

"Návratnost té investice samozřejmě souvisí s tím, jak je robot užitečný,“ říká Matěj Sklenář. Už ale mají pozitivní zpětnou vazbu od ostatních zemědělců, kteří tam návratnost v dohledné době vidí. O roboty se zajímají zemědělci jak v Česku, tak i na Slovensku. A jak farmář z Brna dodává, rádi by expandovali například i do zemí, jako je Belgie či Nizozemsko.

Rodinnou farmu Ráječek, která se nachází v Brně-Tuřanech, vede Matějův táta, o administrativu se stará Matějova máma. Sestra, která teď studuje, se prý také plánuje zapojit do chodu firmy. Sklenářovi zaměstnávají asi 20 lidí, v sezoně až 60.

"Rajčat vypěstujeme zhruba 500 tun ročně, jsme takový spíš menší skleník v České republice. Letos pěstujeme nově i jahody. Tam vyprodukujeme zhruba nějakých 70 až 100 tun, takový je plán. Co se týče polního salátu, tam osazujeme plochu asi 50 hektarů,“ přibližuje Matěj hospodaření na brněnské farmě. Robot Franta se zatím stará pouze o rajčata, nicméně plánují mu pořídit sourozence, který by pracoval v jahodách.

"Chceme se ale zaměřit ještě i na další stroj. Jak jsem říkal, že nepoužíváme pesticidy, tak tento stroj by je případně mohl použít, aplikoval by je ale roboticky a přímo na problematické místo, aby tam ani farmář nemusel chodit, a tím pádem se úplně vyhnul styku s pesticidem,“ přibližuje plány do budoucna český farmář.

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové, která pořádá národní kolo soutěže mladých farmářů, Matěj Sklenář porotu zaujal, tím, že "jde od základu, tedy nabízí pro spotřebitele základní komodity, jako jsou rajčata a jahody, ale zároveň tam jsou inovace a robotika“.

"Zavádí přesné zemědělství, neplýtvá pesticidy a energiemi. Právě tam my bychom chtěli, aby se co nejvíce zemědělské produkce dostalo. Aby byla efektivní,“ dodala Šojdrová.


reklama

 
zpravodajka ČTK Tereza Šupová
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.12.2023 08:54
Zlatý český hlavičky i ručičky.
Odpovědět
Pe

Pepa

10.12.2023 20:05 Reaguje na smějící se bestie
Jo jo, proto jsme tam kde jsme a čekají nás již jen světlé zítřky...
Odpovědět
Anyr

Anyr

10.12.2023 21:43
Skleníková rajčata stojí za, řekněme to slušně, tuhý, zbytkový metabolický produkt látkové přeměny :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2023 16:57
Průmyslově vyprodukovanou chemií naládovaná skleníková rajčata mne neoslovují a jsem velkým kritikem odchodu pěstitelů od přírody a půdy k něčemu, v čem bych maximálně pěstoval okrasné rostliny a květiny k řezu.
K jídlu mám raději přírodně vypěstované produkty a ani k tomu nepotřebuji robota, co za mne uhlídá choroby a škůdce. Nejsem zpátečník, ale přehánět
se to nemá ani s robotizací a kybernetikou, protože stačí výpadek proudu
a je po všem veta. Já se kdysi ve skleníku spoléhal na elektrické otevírání
větracích oken a při výpadku proudu se mi v létě upekly všechny rostliny.
Daleko spolehlivější jsou obyčejné hydraulické otvírače a to raději více,
něž jeden, či dva pro případ poruchy. V jednoduchosti bývá geniality víc, než ve složitých zařízeních, když se porouchají a nemají záložní řešení.
No a ta záloha je další navýšení nákladů a tím i výsledná cena produktu.
Rajčata z farmy stejného typu u nás za humny jsou i v sezóně dražší, než
od polních pěstitelů a o tom to je, když je pak musejí prodávat v akci,
aby je vůbec udali a vynahrazují si to cenou mimo sezónu, která zase
převyšuje cenu rajčat z dovozu. Má ale vůbec smysl chtít rajčata v lednu,
když se bez nich obešli kdysi i naši předci? To musíme být jako macecha
na Marušku a chtít jahody i v zimě za cenu toho množství zbytečně vydané
energie navíc? Je to ekologické? Já říkám nikoliv!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist