https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/mnozstvi-kysliku-ve-sladkovodnich-jezerech-rychle-klesa.ohrozuje-to-vodni-organismy-i-kvalitu-pitne-vody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá. Ohrožuje to vodní organismy i kvalitu pitné vody

3.6.2021 10:12 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Čeští hydrobiologové do studie dodali dlouhodobou řadu výzkumných dat z vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku, kterou pravidelně monitorují od jejího napuštění v roce 1979. "Voda v nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o 2 stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ vysvětlil Josef Hejzlar.
Čeští hydrobiologové do studie dodali dlouhodobou řadu výzkumných dat z vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku, kterou pravidelně monitorují od jejího napuštění v roce 1979. "Voda v nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o 2 stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ vysvětlil Josef Hejzlar.
Foto | Petr Znachor / Biologické centrum Akademie věd ČR
Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu. Pokles kyslíku ve sladkovodních jezerech je výraznější než v oceánu a ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody a ohrožuje existenci fauny a flory. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílel i hydrobiolog Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.
 

Podle toho koncentrace kyslíku v jezerech v mírném pásmu klesly od roku 1980 v průměru o 6 procent u hladiny a až o 19 procent v hlubších vrstvách vodního sloupce. Jezera tak ztrácejí kyslík až devětkrát rychleji než oceány, což je rychlost poklesu, při které brzy začne docházet k zásadnímu ovlivnění vodního ekosystému jezer a nádrží. „Jezera jsou indikátory změn a potenciálních hrozeb v životním prostředí, protože reagují na děje v okolní krajině a atmosféře. Zjistili jsme, že se velmi rychle mění, což ukazuje, jak výrazně už probíhající atmosférické změny ovlivnily ekosystémy,“ řekl hlavní autor studie Stephen Jane.

Projekt analyzoval více než 45 000 záznamů o hloubkovém měření koncentrace kyslíku shromážděných od roku 1941 z téměř 400 jezer po celém světě. Čeští hydrobiologové do studie dodali dlouhodobou řadu výzkumných dat z vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku, kterou pravidelně monitorují od jejího napuštění v roce 1979. "Voda v nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o 2 stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ vysvětlil Josef Hejzlar.

Sladkovodní jezera tvoří tři procenta zemské plochy. Ale obsahují mnohem pestřejší škálu rostlin a živočichů než jiné lokality. Výzkum poukazuje na to, že s úbytkem kyslíku ve vodě tak může způsobit vyhynutí nejrůznějších druhů organismů. Navíc naopak prostředí pak může vyhovovat zvýšené tvorbě bakterií. Kromě toho se ze sedimentu na dně začne uvolňovat do vody víc fosforu, který již nyní v přesycených rybnících a jezerech představuje velkou živinovou zátěž a způsobuje mimo jiné růst řas a sinic, jež mohou produkovat toxické látky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

3.6.2021 11:47
Při dnešních znalostech, technologiích, materiálech, by neměl být problém to napravovat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2021 20:14 Reaguje na smějící se bestie
Znalostí je spousta o kdečem, ale vůle napravovat je to, co chybí.
Tady tedy myslím technologie na odstraňování až recyklování fosforu z odpadních vod především.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.6.2021 17:02
Je červen, teploty jak vdubnu, tedy jen v Česhách a na Moravě, Jidend je vdůsledku globálního otepolování, až +20°C navíc, třeba v rovníkové Africe, prostě v česku je CO2 trochu pasé.
A čímho nahrdíme, aby ekotrapiči měli něco na hraní? No když ne CO2 vevzduchu, tak O2 ve vodě
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.6.2021 17:03 Reaguje na Jiří Daneš
nahradíme
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2021 20:15 Reaguje na Jiří Daneš
Víte, ono to tak opravdu je. A je to setrvalý trend, který má řadu dalších konsekvencí právě v oblasti kvality vody.
Odpovědět
Mi

Michal

3.6.2021 18:58
Půměrná teplota o 2C stoupá co 200-300km směr jih, takže od rakouska až po rovník asi nežijí ryby, že k nám neprchají uprchlíci z maďarska rakouska řecka atd. tam už ta nekonečná klimatická katastrofa na kterou tu čekáme dávno nastala :D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2021 20:16 Reaguje na Michal
Vy jste zjevně nepochopil, o čem je v článku řeč, že?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2021 07:43
Množství kyslíku ve vodě je vždy velmi nestabilní parametr. Stačí víc se koupajících lidí, i když u vodárenské nádrže to asi nebude. Trochu větší přísun živin, viz například v souvislosti s oxid dusíku ve vzduchu nebo živiny vyplavované v přítocích z půdy nebo rovnou půda srážkami splavená z polí. A obsah kyslíku se v nádrži rapidně mění.
Svoje dělá i živočišná obsádka nádrže. Pokud se třeba ( při umělém nedodávání živin do jezera)rybí osazenstvo loví, tak jsou defakto živiny z vodní nádrže odstraňovány. Pokud se rybí osazenstvo neloví nebo naopak je rybí osazenstvo decimovány nadměrným lovem rybářů nebo je ničeno chráněnými či invazivními predátory. Vliv může mít třeba i to, že v přítocích či v jezeru vymírají raci, protože raci ve vodě provádějí úklid, konzumují uhynulé ryby a další uhynué živočichy.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2021 20:24 Reaguje na Radim Polášek
V článku se diskutuje zejména úbytek kyslíku v hluboké vodě, tedy nikoli při hladině. A dole je ta koncentrace kyslíku celkem stabilní, lépe řečeno - vyvíjí se v průběhu roku podle známých pravidel.
Článek nemohl jít do detailů, protože by byl moc odborný. Jen na okraj uvedu některé důležité faktory:
1/ Zvýšená teplota hladinové vrstvy znamená větší teplotní gradient hladina/dno a vede ke stabilnějšímu a déle trvajícímu teplotnímu zvrtsvení (u hladiny teplá, dole studená a ve hloubce kolem 5 až 8 metrů je teplotní rozhraní, kde se teplota mění skokem.
2/ Delší vegetační sezóna prodlužuje období teplotního zvrstvení
3/ Delší trvání teplotního zvrstvení vody znamená delší dobu oddělení teplých povrchových a studených hlubokých vrstev vody, což znamená především to, že kyslík je déle spotřebováván aniž by byl doplněn, protože není ho doplnit odkud.
4/ Horší kyslíkový režim pak znamená uvolňování různých látek ze dna, takže vliv třeba na vodu pro vodárnu a taky na řeku pod přehradou a tak.
Je to jen ve velké zkratce...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2021 20:27
Horší je, že nejen přehradní nádrže se chovají hůř, ale také většina rybníků. A to mění poměry v kvalitě vody v celých velkých povodích. Důsledkem je, že všechny snahy o lepší kvalitu vody v řekách (rybnících, přehradách) jsou stále těžší a dražší... A protože řeky končí v mořích, týká se to ohrožení taky moří.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist