Myslivci v uplynulé sezoně zastřelili dosud nejvíc daňků, jelenů a divočáků
"V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné," řekl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Počet ulovených muflonů vzrostl za uplynulou sezonu o 788 na 11 033 muflonů, podle statistiků se jedná se o rekordní úlovek, oproti roku 2014 je to téměř o 2000 muflonů více. V porovnání s rokem 2014 byl v minulém období téměř trojnásobný počet ulovených daňků. Výrazný meziroční nárůst zaznamenali statistici také u prasete divokého, a to o 80.376 na více než 250.000. Před deseti lety byl počet zhruba o 90.000 nižší. Odstřel srnců se meziročně zvýšil o 9,5 procenta na 124.897. Vzrostly i počty ulovených lišek, jezevců, kormoránů nebo kun.
Daňky, muflony, jeleny evropské a jeleny sika mohou myslivci lovit od 1. července. Počet ulovené jelení, daňčí a mufloní zvěře dosáhl v uplynulé sezoně 92 147 kusů, což je oproti předešlé sezoně nárůst úlovků o 10 000. V roce 2014 dosahoval počet úlovků zmíněné zvěře necelých 50 000.
Naopak pokles úlovků za minulou sezonu zaznamenali statistici u takzvané pernaté zvěře, která zahrnuje bažanty, koroptve, kachny nebo husy divoké. Myslivci odstřelili 370 284 bažantů, meziročně o 8065 bažantů méně. U kachny divoké eviduje ČSÚ meziroční pokles o devět procent na 201 582 odstřelených kachen. V roce 2014 jich myslivci ulovili o 30 procent více, což je v porovnání s uplynou sezonou rozdíl více než 60 000 odstřelených kachen divokých.
Podle ministerstva zemědělství je spárkatá zvěř, mezi níž patří jeleni, daňci, nebo los a prase divoké, v českých lesích přemnožená. Ministerstvo proto chce, aby v novele mysliveckého zákona byly zakotveny minimální počty zvěře, které budou muset myslivci ulovit. Návrh novely v červnu schválila vláda, musí jí ještě projednat Poslanecká sněmovna.
Myslivecké honitby v minulé sezoně dosahovaly plochy přes 6,8 milionu hektarů, celkem jich bylo 5765, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Počet držitelů platných loveckých lístků s právem myslivosti meziročně klesl o 152 na 88.337, v roce 2014 mělo platný lístek 92.247 myslivců. Pokles zaznamenali statistici také u loveckých psů, jejich počet dosáhl 29 738, meziročně o 169 méně. Nejčastěji se jednalo o ohaře.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Karel Zvářal
27.8.2024 20:24Radek
27.8.2024 21:45Dále myslivci loví zvěř , povolenou zákonem ,starou , slabou , nemocnou , podílí se tím jako jediní na ochraně přírody jako celku . Patří jim za to velký dík , protože to dělají jako jediná organizace , ve svém volném čase a za darmo . Dělají tím pro společnost důležitou službu . Další organizace co se věnují ochraně přírody potřebuji značné dotace a granty , vytvořili si z toho bohužel hlavní příjem , chrání pouze dravce a šelmy , Bobra . Je škoda že se tahle skupina lidí rozhodla nespolupracovat z myslivci , dělá to špatný dojem u laické veřejnost , která se v tom nedokáže zorientovat . Výsledný obraz na ochranu přírody z toho vychází negativně , bohužel . Přitom jedno bez druhého nejde dělat .
Střílí jen zvěř dle příslušných plánů, nic jiného, nemá potřebu si vystřelit na cokoliv.
Karel Zvářal
28.8.2024 07:52 Reaguje naJestliže specialista je schopen ulovit za sezonu 50-60 lišek - co dělal zbytek sdružení??? A nejsou to jen lišky, ale jiní predátoři, mnozí chránění, kteří způsobují rozvrat v zavedeném řádu a "vymizení" dříve hojných druhů. Žádná "změna klimatu", ale špatný management! Ale asi tuto etapu je nutné absolvovat, aby se slepýšům rozsvítilo. Doufejme, tedy...
Břetislav Machaček
28.8.2024 09:39 Reaguje na Karel Zvářalbyl specialistou myslivec v důchodu, jehož syn pracoval v dnes vytunelované Rybeně Bohumín. Měl z Rybeny rybí odpady a těmi lišky lákal k "bunkru"
ve svahu postaveném z pražců i s gaučem.
Měl šikovného jezevčíka, který hlídal příchod
lišky a mohl klidně pochrupávat. Pes ho vzbudil
a on lišku ulovil. Byl zároveň zručným koželuhem
a jeho žena se naučila kožešnické řemeslo. Takže
za socíku šili pro známé kožichy a límce z toho,
co ulovil. Počtem zastřelených lišek se stal
pověstný a bylo to znát na stavech drobné zvěře.
Lovil na břehu hraniční řeky s Polskem, odkud se
stavy lišek stále doplňovaly. Po jeho smrti po
revoluci povodeň v roce 1997 zničila "bunkr" a
zájem lovit nikdo neměl. Ti co celý den dřeli
v práci se raději šli v noci vyspat do postele
a byla i ta absence rybích odpadů, když Rybena
po povodních zanikla. Dnes celkem hodně lišek
střílí jeden důchodce rovnou ze své zahrady
u které instaloval dokonce osvětlení újediště.
Vše ale před ochranáři tají a proto se o tom
nebudu více rozepisovat. Chce to prostě být
specialistou a mít na to čas. On tam má dnes
samozřejmě fotopast a dokud na ní není liška
pravidelně zachycena, tak ani lovit nejde.
Když se objeví na tom místě opakovaně, tak si
na ní v pohodlí zahradní chatičky počká a je
hotovo. Liškám nevadí ani osvětlená újeď a on
nepotřebuje drahé noční vidění. Jiní ale ty
možnosti nemají a tak mrznou mnoho nocí bez
efektu. Takže mnohým se nedivím, že nestřelí
za celý rok nic, protože obeznat lišku a její
lovecké trasy není tak jednoduché jako třeba
u jezevce, jehož umetené chodníčky ukazují kam
a kdy chodí. Když mu na chodníček dáte večer
větévku a ta je ráno uklizená, tak je jasné,
že tamtudy v noci šel. Pokud takovým způsobem zjistíte, že tak koná pravidelně, tak si stačí
počkat a je hotovo. U lišky ten úklid ale není
a nezbývá než čekat často mnoho nocí zbytečně.
A o tom to je.
Karel Zvářal
28.8.2024 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekPři odchytu sov mi liška kolikrát dojde až pod zadek, leží jak přikovaná a zvědavě mě sleduje. Na zpáteční cestě potkám pravidelně až pět lišek, jak prohledávají příkopy nebo navštěvují okraje dědin a čistí misky od granulí.
Změna zákona je nutná, ovšem ne kvůli zmenšení honiteb, ale lovu druhů, které zákon dosud nepovoluje, včetně motivace zástřelného u těch, které se loví "svátečně", viz např dva výše uvedené.
A co se týká "dohody" jinde zmíněné, myslivci to opakovaně navrhovali - není zájem. Proto také je tristní stav v porovnání s minulostí, kdy platily jiné zákony a myslivost provozovalo mnohem více poctivě aktivních členů. Pokud se řady cechu neomladí, těžko lze očekávat výraznější změny k lepšímu. Za současné konstelace jsou dosažené výsledky lovu povzbudivé, ale je to nikdy nekončící práce. A pro dnešní "displejáře" příliš náročná a neatraktivní. Pro ty, kteří pravidelně usedají na žebř, to znamená zvýšené úsilí.
Radek
28.8.2024 09:18 Reaguje naPokud k tomu přistoupíme tak že výkon práva myslivosti je odborná činnost , potom by jsme si mohli dát odměnu na hodinu 300kč , to jsme ve spodní hranici .
Řekněme že ten váš známí potřebuje 20 h +- času na ulovení jednoho kusu . Vy mu dáte 1000 +- kč za kus srnčího (to je dnes nejvíc ceněná zvěřina ) , to je ta odměna. Každý soudný člověk musí uznat že to myslivci dotují a to z velké části ze svých financí . Takže to dělají ve svém volném čase pro společnost za darmo .
Víte , mě napadlo se na tu věc podívat z tohoto uhlu až začali různé organizace co si říkají ochránci přírody zbrojit proti myslivosti a dělat z nás vrahy zvířátek , to byl začátek . Potom to otočili a dělají z nás lidi kvůli kterým se nemůže obnovit les , po kurovcové kalamitě , bo málo lovíme ……..
Když to začalo tak jsem nevěděl proč to dělají , dnes už to vím , oni si z toho udělali výdělečnou činnost . Je to taková hra na ochranu přírody , kdy chráním nekompromisně vybrané a zbytek mě nezajímá .
Ti co to dělají komplexně jim stojí v cestě a to jsme my myslivci , jinak se to v naší krajině a podmínkách dělat prostě nedá a je na čase se na tom domluvit .
Jana K
28.8.2024 16:41 Reaguje na RadekCeny zvěřiny moc neznám, ten známý za ni rezolutně odmítl peníze, tak nějak jsem vycítila, co by chtěl, takže odměnu dostává v mé ložnici.
Za svůj obraz před veřejností si myslivci můžou do značné míry sami, to je můj názor, možná by se mohli držet trošku zpátky, nevnucovat své postoje tak násilně a nepasovat se do role jediných a největších odborníků .
Také lpění na přežitcích z minulosti není dobré, např. Norování by v této době už existovat nemělo, to prostě veřejnosti nikdy nevnutíte, aby se s tím smířila. Je otázka, jestli vůbec myslivci stojí o to, aby je veřejnost brala lépe, mně připadá, že je jim to jedno.
Radek
28.8.2024 20:30 Reaguje na Jana KK norování , je to účinný způsob tlumení škodné , přenašeče vztekliny a tasemnice liščí , obě nákazy jsou pro člověka smrtelné . Lovecky vedený pes ,který musí složit zkoušku z norování v noře zabije během chvilky liščata , může to působit na laickou veřejnost špatně , to uznávám . Dobře to nepůsobí i díky některým poslanců , ti z dané téma sbírají voliče . Každopádně se lišky uloví ročně 100 000 , bez lovců co ji loví se přemnoží a potom se to nebude líbit ani ledem co jsou teď proti jejímu lovu .
Podle toho co píšete moc myslivců neznáte , jste ovlivněná médii , je to škoda .
Radek
28.8.2024 20:54 Reaguje na RadekKarel Zvářal
28.8.2024 21:01 Reaguje na RadekRadek
28.8.2024 21:14 Reaguje na Karel ZvářalCo ale nechápu je kritika od ochranářů a dalších organizací , pár jich znám a musím uznat že jsou to odborníci jenže jsou to i myslivci a sokolníci :-)
Jana K
29.8.2024 01:40 Reaguje na RadekMédii se necítím ovlivněna, názor si vytvářím sama, závisí to samozřejmě na informacích, které se ke mně dostanou. Vztah k přírodě a zvířatům mám odmala, ale chápu, že vysoká a černá se musí redukovat, ale třeba lovu bažantů moc nerozumím. Za mého dětství jsem jej viděla nebo slyšela denně, a nedávno jsem ho v téže oblasti zahlédla po dvou letech. Takže za poměrně krátkou dobu - teď je mi 35 let - docela velká změna.
Asi jsou velké rozdíly co se týká početnosti v různých oblastech.
Ještě k liškám - nedaří se jim dobře kvůli přemnoženým hrabošům? Často jezdím stopem, takže mohu pozorovat krajinu a vícekrát jsem viděla lišku lovit na posečených loukách nebo polích v blízkosti lesa.
Radek
29.8.2024 08:34 Reaguje na Jana KBažanty nevidíte protože vidíte na každé mezi lišku , kunu nad hlavou krkavce , káňata , další šelmy bažantí kuřátka mají na jídelníčku , na jejich stavech se podílí mnoho faktorů , změna životního prostředí a nadužívání všech možných pesticidu , díky ochranářům se přestali nosit kožichy , není zájem o kůže , neochota mladých myslivců lovit právě lišku a další ….pokud to bude pokračovat tímto směrem dál , tak si zvykejte že za nějakou dobu budete potkávat v krajině jen lišky , vlky a brumly jsou krásní přímo k polaskání , jen nevím co budou všichni ti co je ochranáři za každou cenu chrání , budou žrát …. .:-)))
Peter
29.8.2024 12:04 Reaguje na Radekv Rumunsku to už fičí a prvé ochutnávky boli aj u nás.
Robert Jirman
28.8.2024 10:08Radek
28.8.2024 12:16 Reaguje na Robert Jirmantaké mě zajímá proč vám to vadí , děkuji .
Robert Jirman
28.8.2024 15:47 Reaguje na RadekKarel Zvářal
28.8.2024 16:39 Reaguje na Robert JirmanJestli v lese nic nevezmou, ani tam nelákají příkrmem spárkatou, tak projít snad můžou. Nebo v čem je problém? Já jako nevědec a neználek nikdy při průchodu krajinou nepátrám, na čím jsem pozemku a zatím se to obešlo bez incidentů. Měl bych své chování změnit?-)
Radek
28.8.2024 20:35 Reaguje na Robert JirmanRadek Čuda
29.8.2024 13:47 Reaguje na Robert JirmanS myslivostí toto nemá co dělat.

Příbram chce zakročit proti přemnožené černé zvěři, instaluje odchytové klece
Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron
Malí farmáři a ochránci přírody: Příčinou poklesu biodiverzity je i dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti