Na českém trhu je první robotický traktor bez řidiče
Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha poznamenal, že autonomní zařízení se v Česku už objevují, zatím šlo většinou spíše o menší stroje. "Poprvé zde máme klasický traktor bez řidiče, který je schopný tahat zemědělskou techniku," řekl.
Ředitel společnosti Leading Farmers Pavel Milata uvedl, že společnost se už věnovala také instalaci automatického řízení do klasických strojů. Fungují v praxi jako autopilot, například v traktoru stále musí sedět řidič. Hlavní výhoda technologického řešení je podle Milaty v tom, že přístroj udržuje přesně směr. Řidič musí například ručně stroj otáčet nebo se vyhýbat překážkám.
Milan Kroulík z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze uvedl, že jde o traktor střední třídy s výkonem motoru 115 kilowattů, který pohání diesel-elektrický agregát. "Pohon pásů zajišťuje elektromotor, což dává stroji obrovskou možnost variability pohybu, regulace, zpětné vazby. Odpadá řada problematických prvků jako převodovka. Nabízí veškeré možnosti jako běžné traktory," doplnil. Poznamenal, že výrazným posunem je také možnost připojení strojů poháněných elektřinou pomocí zásuvky s napětím 700 voltů.
Pýcha řekl, že Česko v zavádění digitalizace a robotizace v zemědělství patří mezi evropskou špičku. Upozornil na to, že nové technologie vyžadují nákladné investice a také potřebují dostatečně kvalifikované zaměstnance. Zavádění nových technologií je také spojeno se změnou fungování celého podniku, uvedl. "Narážíme na další problémy, jako je legislativa," doplnil.
Ředitel VÚRV Mikuláš Madaras řekl, že ve spolupráci jak výzkumníků, tak státní zprávy i soukromého sektoru je potřeba vyřešit řadu otázek. V ústavu se k tématu robotizace a například právě tématu legislativy spojené s užíváním automatických systémů konala diskuse zástupců ministerstva zemědělství s dalšími organizacemi. "Máme 150 odborníků ze segmentu rostlinné výroby, kteří se mnohou podílet na tom, aby technologie našly v zemědělství širší využití," dodal.
Podporu na nákup různých zemědělských robotů mohou zemědělci čerpat z Programu rozvoje venkova. Jde například o stájové roboty, automatické řízení, drony nebo systémy využívající družicová data. V prvním kole žádostí se na investice rozdělí 4,9 miliardy korun. Peníze kromě nákupu techniky směřují například na přestavbu klecových chovů, zpracování zemědělské produkce nebo na projekty v živočišné výrobě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
smějící se bestie
22.10.2023 06:51Radim Polášek
23.10.2023 08:32 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
23.10.2023 09:22 Reaguje na Radim PolášekVilda Smakal
23.10.2023 16:26 Reaguje na Jindřich DurasDAG
25.10.2023 08:04 Reaguje na Vilda SmakalJindřich Duras
27.10.2023 13:16 Reaguje na Vilda SmakalSlyšel jste někdy o mimoprodukčních funkcích půdy a jejich úpadku? Máte představu o erozi, erozní ohroženosti a miliónech tun půdy splavovaných do rybníků a přehrad, aniž by za to kdo nesl zodpovědnost? Úpadek biologických složek krajiny v souvislosti s obrovskými lány a periodickým postřikem pesticidů jste stihl zaznamenat?
Co má z toho republika :-)? To jste mě pobavil, tedy. Co má třeba republika z degradace půd, zanášení vodních nádrží, z technických plodin krmících bioplynky, z pesticidů ve vodách, ze ztráty schopnosti půd zadržovat vodu? To by mě fakt zajímalo...
Tomáš Zeman
22.10.2023 07:11Jan Kropáč
22.10.2023 07:18 Reaguje na Tomáš Zemansmějící se bestie
22.10.2023 08:35 Reaguje na Jan KropáčSlavomil Vinkler
22.10.2023 10:46 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
22.10.2023 12:07 Reaguje na Slavomil VinklerSpíše mě děsí představa 10% ponechání polí úhorem, což je jeden z návrhů.
Slavomil Vinkler
22.10.2023 14:06 Reaguje na pavel peregrinTěch 10% by se dalo skousnout za předpokladu, že péče o plochu bude dělená na 3x, že bude dotovaná jako vícepráce (ztráta pro zemědělce) a pro sklizenou biomasu je využití (dobytek...).
Radim Polášek
23.10.2023 08:35 Reaguje na pavel peregrinNaši zemědělci budou platit krvavé peníze, když budou chtít konkurovat těm, kteří ráno dopraví takový traktor na pole a na konci směny ho z hotového obdělaného pole stáhnou na další.
pavel peregrin
23.10.2023 09:54 Reaguje na Radim PolášekTomáš Zeman
22.10.2023 16:27 Reaguje na Jan KropáčSlavomil Vinkler
22.10.2023 10:49 Reaguje na Tomáš ZemanJindřich Duras
23.10.2023 09:23 Reaguje na Tomáš Zemanpavel peregrin
22.10.2023 10:06Dále- 115 kW je na dnešní závěsnou techniku moc málo, dále , pokud kupříkladu by takový traktor pracoval s kompaktorem a projel vlhkým místem, kdo bude čistit ucpané válečky? Pokud pojede s postřikovačem a projede nad prázdným místem v porostu, třeba konkrétně v řepce, tak většinou ani čtyři
senzory neudrží ramena a pak musí okamžitě reagovat traktorista manuálně, aby ta ramena prostě neutrhl. Tam bude reagovat operátor? Dost silně pochybuju a tak bychom mohli jít dál.
Osobně vidím těžiště robotiky spíš v ovocnářství, zelinářství, chmelnicích, ale při klasických polních pracích ne.
Tomáš Zeman
22.10.2023 16:35 Reaguje na pavel peregrinA spousta bloků je menších než 30 ha... V Holandsku to musí být teprve sranda akce...
Radim Polášek
23.10.2023 08:38 Reaguje na pavel peregrinpřípadně zjistit, že to je slepá ulička, že lepší bude hejno pozemních dronů, každý s výkonem pár jednotek kilowat.
DAG
25.10.2023 08:12 Reaguje na pavel peregrinCo se týče nasazení robota při zpracování půdy, tak by asi bylo nejefektivněší jich mít víc, třeba tři a mít člověka, který bude přejíždět a kontrolovat je. Ty stroje nemusí být tak velké, protože zase nejsou unavení. A co se týče chyb, tak ty dělají i lidé.
Kam si myslím, že to zatím nejde nasadit vůbec to jsou pícniny a sklizeň. Navíc teda ale vůbec netuším, jak je to s bezpečností.
Jindřich Duras
23.10.2023 09:18Také omílaný argument starostů na venkově, že potřebují peníze na podporu lidí, co se jim stěhují pryč, protože tam nemají práci, bude asi trvat, protože práci ztratí další rodiny... Ta první vlna první pracovníků v zemědělství byla nahrazena pesticidy a velkou technikou na velkých lánech.
To nejdůležitější, co potřebujeme v naší krajině udělat, tedy zmenšit velké lány a nastolit citlivější hospodaření, holt zase nepůjde, protože když vám stát (na vaše přání) zadotuje ty velké drahé mašiny, přece dá rozum, že je nemůžete jen tak přestat používat, ne?
No, ale zase je to dost drahé, jsou na to dotace a velkoagrárníci si to pochvalují, tak to jsem moc rád.
pavel peregrin
23.10.2023 10:41 Reaguje na Jindřich DurasCo se vztahu k půdě týká, to s vámi souhlasím, ale je to vývoj a nejen u nás.
Jindřich Duras
23.10.2023 10:52 Reaguje na pavel peregrin1/ délka svahu (velikost plochy) je nejdůležitější faktor pro erozní ohroženost a
2/ omílat se omílá už minimálně 40 let, ale nic se celkem nestalo
Takže bez toho omílání, které ani mně nedělá radost, to asi ještě dlouho nepůjde.
Pak jistě záleží na typu půdy (struktura, hloubka) a na sklonu pozemku a tak. Naše podmínky s Kanadou a Ukrajinou srovnávat nemůžeme, bych řekl :-).
A jasně, strašně moc záleží na způsobu hospodaření. Jenže to je dneska - až na čestné a obdivuhodné výjimky - bídné a bez vůle ho zlepšit. No a v téhle situaci dávat do hry ty popisované stroje a nesnažit se alespoň zmenšit ty pozemky...
Za sebe nějak ten vývoj nevidím dobře...
pavel peregrin
23.10.2023 12:22 Reaguje na Jindřich DurasOno celkově to hospodaření odráží zájem státu o zemědělství, který je v podstatě nulový, přes všechna velkohubá prohlášení a tudíž se pěstuje to, co nese alespoň nějaký zisk.
Jindřich Duras
27.10.2023 13:22 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě souhlasím s tím, že vše je třeba dělat s rozumem a nikoli paušálně. To je bez diskuse. Každopádně eroze je silná na zhruba polovině vší půdy a nad tím prostě nejde mávnout rukou...
Zájem státu... to je na diskusi... Zájem státu určují v rozhodující míře sami zemědělci, což je, myslím zásadní problém, protože u většiny velkozemědělců převládá snaha orientovaná primárně na zisk a úpravu dotací...
Břetislav Machaček
23.10.2023 10:24musejí zaměstnat IT pracovníka s platem 2-3x vyšším a nejlépe dva, když by
jeden v době polních prací omarodil. Potom i případná porucha elektroniky,
na kterou nebude stačit vlastní IT pracovník a zaplatí drahý servis včetně
dojezdu odborníka až z výrobního závodu. Pak mohou nastat mimořádnosti, jako zapadnutí do bláta, mechanické poruchy ke kterým bude muset dorazit
obsluha tak jako tak a nebo pouhé drobné problémy, jako zaklesnuté kameny
atd. do závěsných zařízení. Takže stroj bude sice po poli jezdit sám, ale
IT pracovník+ pracovník údržby a ten kdo provede přesun z a na pole budou
čekat v autě u pole, až to stroj "sám" poorá , povláčí a zaseje. Je to
jako dnes v jiných oblastech ZBYTEČNÉ elektronizace, kde jsou PC pouze
záznamem dat s duplicitou v písemné podobě bez praktické úspory času a
nákladů na obsluhu, ba právě naopak. Z mistra dohlížejícího na kvalitu
práce je dnes operátor PC, který zapisuje kdejaký prd a ani neví , co
kdo a jak dělá. Nemá čas na svoji práci kvůli evidenci, kterou kdysi
zvládl tužkou v zápisníku, který nosil v kapse při kontrole živé práce.
Určitě mne hned zkritizují ti, co je IT živí a ti, co raději sedí v
teple u PC, místo zvednout zadek a kontrolovat kvalitu práce přímo
v terénu. Elektronizace se stala modlou a zcela nadbytečnou v mnoha
činnostech, ale říci, že císař pán nemá nové šaty, ale holé pozadí,
se prostě nehodí. Povím vám vlastní zkušenost s moderními vlaky,
kde elektronika hlídá i WC a v případě poruchy to zvládne obsluha
pouze tak, že zavolá pomoc. Kdysi měla obsluha sadu základního
nářadí a prkotiny ihned odstranila. Ale to byla obsluha náročně
vyškolená a ne jako dnešní rychlokvašky, které sice předpisy
zvládají, ale neodstraní ani banální poruchy. Ony to ale ani
neumí a nebo dokonce nesmí! Od toho je servis a vlak nahradí
při poruše autobus. Každá elektronika by měla mít i záložní
řešení a ne takové, jako třeba u poruchy klimatizace stojící
soupravy v horkém letním dni, kdy neotevíratelná okna můžete
leda vymlátit kladivem( samozřejmě pokud tam je). Tak nějak
to bude s plně automatizovaným traktorem, když přestane být
funkční kvůli přerušenému kontaktu v nějaké elektronické
součástce a přitom zbytek bude funkční, ale nepoužitelný.
Prostě další produkt spotřebního průmyslu závislý na výrobci
a jeho servisu. Říká se tomu připoutání zákazníka k výrobě,
protože pouze ona disponuje servisem a náhradními díly.
Celková cena výrobku je tak navýšena o servis atd., ale
výsledný efekt je často ekonomickým propadákem a proto to
zvyšování nákladů všude, kam se podíváme. Ono ta drahá
zařízení, drahý servis a dobře placenou obsluhu musí někdo
zaplatit a hádejte kdo? No přece zákazník!