https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-chmelnicich-na-zatecku-rozkvetly-tisice-kvetin-vyzivi-pudu-a-pomohou-chmelu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na chmelnicích na Žatecku rozkvetly tisíce květin, vyživí půdu a pomohou chmelu

24.6.2023 01:04 | PLZEŇ (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Kamil Chrystman / Flickr.com
Na deseti chmelnicích na Žatecku rozkvetly tisíce květin. Budou vyživovat půdu a pomohou chmelu. Jde o návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, jehož cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat kvalitu i množství této suroviny, řekl ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.
 

"Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat," řekl manažer pivovaru Ivan Tučník. Prazdroj se podle něj vrací ke kořenům a chce pečovat o půdu přirozenou cestou. Po odkvetení budou květiny pastvou pro ovce a půda získá další živiny.

Prazdroj se spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU). Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na chmelnicích do meziřadí květiny, traviny a víceleté plodiny. "Na části jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny, hluboké až dva metry. Jinde jsme zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím," řekl majitel Arix Czech Hopu Ladislav Chvátal. V takovém měřítku podle něj dosud nikdo regenerativní postupy pěstování chmele v ČR nezkoušel.

Projekt je součástí výzkumu, kdy se kondice chmele a výnosy porovnávají s konvenčními chmelnicemi ve stejných místech. Moderní technologie monitorují 20 hektarů. "Umístili jsme tam sofistikované meteostanice. Měří výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu. Do země jsme instalovali půdní čidla na teplotu a obsah vody a sledujeme, jak rostliny využívají světelné záření," řekl Václav Brant z ČZU. Data pomohou ověřit, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy i na růst chmele. Současně tam Laboratoře Postoloprty dělají půdní analýzy.

Průběžné vyhodnocení bude po každé sezoně. "Celý projekt vyhodnotíme za pět let," řekl Tučník. Nový postup má podle Davida Nesvadby z Arix Czech Hopu zvýšit objem organické hmoty v půdě, rostliny tak budou odolnější proti klimatickým změnám. Omezí se umělá hnojiva, celoroční pokrývka půdy sníží výpar i maximální teplotu půdy, která bude chráněna před větrnou a hlavně vodní erozí.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.6.2023 06:54
Zřejmě ano, ale více by asi pomohlo kapkové zavlažování, jako mají mnohde zavedeno v sadech.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.6.2023 13:11
Houby vyživí půdu. Spíše odčerpá z půdy nadbytečné živiny a pravda je v tom, že zamezí erozi a částečně zadrží v půdě půdní vláhu. Respektive omezí extrémy, v době, kdy rostlinky chmele na poli nejsou nebo jsou malé omezí příliš sucho za sucha nebo příliš mokro za dlouhých deštů. A omezí jednostranné vyčerpání půdy chmelem.
Otázka je, jaký to bude mít vliv na chmel. Pravděpodobně se trochu sníží objem sklizené hmoty, ale může se zvýšit kvalita chmele. Což potom bude záležet na odrůdě, naše původní odrůda Poloraný Červeňák je založena právě na produkci menšího množství výnosu chmele, ale kvalitního. Možná pak bude důvod víc sadit novější odrůdy chmele vyšlechtěnými na výrazně vyšší výnosy a o něco nižší kvalitu - horší hořkost. Která se právě tím podsetím zlepší.
Množství uhlíku v půdě moc nezvýší, i když osázená tím heřmánkem nebo rmutem to bude lepší než když se tam obděláváním udržovala holá půda. Odkud uhlík velkým přirozeným rozkladem mizel. Nebo trávou, pokud tam chtějí nechat pást ovce. Ovšem tráva musí být zřejmě speciální určená pro silně zastíněné plochy, protože od cca června po sklizeň na přelomu srpna a září půdu kultura chmele jakožto původně liány snášející v lese sama o sobě i silné zastínění tu půdu velmi silně zastíní, takže světlomilné rostliny v podstatě vymřou nebo budou jenom živořit. Na rozdíl od vinné révy, kde se taky takové etchnologie zavádí. A která je výrazně víc světlomilná a rostliny jsou mnohem m nižší. Jedině žy by výrazně zvetšili rozteč mezi řádky chmele, tím ovšem taky výrazně sníží výnosy z pole. Zvýšit množství uhlíků v půdě chmelnice by s enejspíš a nejrychleji dalo zeleným hnojením, zaoráním pozemní rostlinníé kultury. U chmelnice jsou rozteče mezi řádky takové, že se tam vejde jednoduchý stroj v šíři běžného traktoru plus kousek (respektivy během našich chmelových brigád v mládí to tak bylo) Není problém zavést do chmelnice dvakrát v roce zeelné hnojení, jednou po sklizni na začátku září se zaoráním před zimou a jednou časně na jaře se zaoráním někdy v červnu.
Je taky otázka, jestli zvířata nebudou ožírat chmelové rostliny a tím je ničit. Listy chmelu jsou sice velmi drsné, ale to by ovcím vadit nemuselo.
Výhoda chmelnice osázené travou bude potom taky v tom, že bude možné do chmelnice vjet i za velmi nepříznivého mokrého počasí. Pokud současné automatické trhače chmele nejsou příliš těžké. My jsme ještě trhali ručně, takže v chmelnicích se jezdilo pouze s velmi lehkým sklizňovým vozíkem za obyčejným traktorem a s takovou zátěží ten traktor projel i v mokré holé půdě chmelnice, mimo dobu, kdy silněji pršelo. Akorát jsme tehdy zkoušeli první trhače chmele imitující práci běžného strhávače štoků. Majitel chmelnice bude moct dneska zřejmě sklízet i za deště a tím sklidí rychleji a chmel tak může mít jednotnější kvalitu.
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

25.6.2023 11:05 Reaguje na Radim Polášek
Chmel se po seřezávání, kdy je chmelnice rovná, zavádí na dráty a pak se přiorává. Ta zemina se hrne z meziřadí. Takže by mne zajímalo, jak tam chtějí zachovat trvalý porost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist