Na farmě v Dolní Lutyni pěstují rajčata bez pesticidů. Úrodu chrání přirození nepřátelé škůdců

Zdroj | Farma Bezdínek

Biologická ochrana rostlin je oproti běžnému používání pesticidů dražší a složitější způsob pěstování. Je to hra o čas. Základem je důkladný a pravidelný monitoring chorob a škůdců ve skleníku, vysvětluje Václav Psota.

Do skleníku se pravidelně vypouští přirození nepřátelé škůdců, kteří mají zabránit jejich přemnožení. „Snažíme se pracovat z ekonomických důvodů spíše na bázi preventivních dávek, nicméně zvýší-li se populace škůdce nebo vznikne-li jeho ohnisko, jsme nuceni zvýšit dávky bioagens. V praxi to znamená, že každý týden do skleníku nějaké predátory či parazitoidy vypouštíme,“ uvádí Václav Psota.

Výjimkou je dravá ploštice Macrolophus pygmaeus, která se do skleníku aplikuje na začátku ve dvou vlnách. Následně se pak za pomoci speciálního krmiva vybuduje ve skleníku její stabilní populace, která se udrží až do konce sezóny. Populace této ploštice je podle Václava Psoty velice dobrý štít proti klíčovým škůdcům ve skleníku jako jsou na rajčatech molice.

Dravá ploštice Macrolophus

Zdroj | Farma Bezdínek

„Poslední dvě sezóny používáme v rámci monitoringu pokročilé technologie, s pomocí kamer a algoritmů jsme schopni některé škůdce odhalit velice brzo. Například v sezóně 2025 jsme byli schopni díky této technologii zcela přesně a v ideální moment aplikovat přípravek na bázi bakterie Bacillus thuringigensis proti housenkám. Ušetřili jsme tak náklady na ochranu rostlin, ale i poškození našich rostlin bylo nulové, díky tomu, že jsme proti housenkám zakročili v době jejich líhnutí,“ sdělil Václav Psota.

Bezpesticidní pěstování je šetrnější k životnímu prostředí, oslovuje spotřebitele vyhledávající bezpečné potraviny. Navzdory vyšším nárokům na lidskou práci, znalosti a finance může být výhodnou cestou i pro pěstitele. „V době, kdy dochází k rychlému úbytku povolených pesticidních látek, považujeme pěstování v režimu bez zbytků pesticidů za strategickou výhodu a udržitelnou cestu do budoucna,“ uvedl Václav Psota.

Pěstování bez zbytků pesticidů na Farmě Bezdínek probíhá na základě standardu, který je auditován. Farma pravidelně reportuje rozbory svých rajčat na rezidua pesticidů a veškeré nestandardní situace musí hlásit partnerům i auditorovi. I přes veškerou snahu může totiž nastat situace, kdy je použití syntetického pesticidu smysluplné. Například, pokud by dorazil nějaký škůdce se sadbovými rostlinami. V té době zbývají do sklizně ještě cca 2 měsíce. „Pak má smysl škůdce potlačit insekticidem a následně již s čistými rostlinami rozběhnout převážně preventivní a proaktivní systém biologické ochrany, který už pak běží celou sezónu,“ vysvětluje Václav Psota. „Další specifický případ je úplně na konci po poslední sklizni sezóny v případě, že se na rostlinách vyskytuje větší množství škůdců. Pak je zásah pesticidem vhodný jako nástroj snížení tlaku škůdců v dalším pěstebním cyklu.“

„Osobně si stojím za tím, že pokud je na našich rajčatech logo bez zbytků pesticidů, tak tam skutečně nejsou. Nakonec to potvrzuji i pravidelné rozbory, které si řetězce dělají nad rámec těch našich,“ uzavírá Václav Psota. Rajče Albertýnka pěstované pro společnost Albert získalo loni v soutěži Cena Potravinářské komory ČR 2025 ocenění za udržitelnou výrobu.