Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jaký je stav přírody v ČR?
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) právě v tento den předá ve Vlašimi certifikáty nově založeným geoparkům. Dostane ho Kraj blanických rytířů a Geopark Podbeskydí. Doposud v Česku fungovaly čtyři - Geopark Český ráj, GeoLoci, Geopark Egeria a Železné hory.
Pátý červen ustanovilo před 42 lety Valné shromáždění OSN. Pro ochranu a obnovu životního prostředí znamená jedno z nejdůležitějších výročí.
Stav životního prostředí na území České republiky se podle loňské oficiální hodnotící zprávy zlepšuje. Některé problémy však přetrvávají a objevují se i nová rizika.
Vzduch
Některé regiony, především Moravskoslezský kraj se stále potýkají s horší kvalitou ovzduší. Znečištění ovzduší po roce 1990 zhoršuje také větší počet automobilů v ulicích a spalování nekvalitního paliva v zimních měsících zejména na venkově.
Půda
Za uplynulých 12 let výrazně stoupla spotřeba minerálních hnojiv i přípravků na ochranu rostlin. Právě jejich nevhodné nebo nadměrné užívání společně s nevhodnými osevními postupy a vodní a větrnou erozí stojí za zhoršenou kvalitou půdy v ČR. Podle odborníků díky těmto příčinám každoročně ubývá zhruba 5 tisíc hektarů orné půdy.
Lesní půda je stále ještě značně poškozena kyselými dešti a následným uvolňováním toxických kovů z druhé poloviny minulého století. „Díky tomu je stav českých lesů jedním z nejhorších v celé Evropě,“ objasnil Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí - Recetox Masarykovy univerzity.
K celkovému poklesu biodiverzity přispívá také větší výstavba a územní rozvoj narušují funkci krajiny, stanoviště rostlin a živočichů.
Na druhou stranu v posledních letech v Česku přibývá ekologicky hospodařících zemědělců. Jejich počet vzrostl během poslední dekády o více než 500 %. „Zatímco v roce 2002 bylo evidováno 721 subjektů, v roce 2012 již 3 934,“ upřesnila Tereza Ponocná z Cenia, České informační agentury životního prostředí.
Voda
Podobně jako v jiných zemích se i v České republice vyskytuje problém znečištění vody organickými látkami. Nejčastěji se jedná o hnojiva ze zemědělství či odpady z domácností. Novou hrozbou se však stalo znečištění vody zbytky léčiv a hormony, především antikoncepcí. „V 70. letech vůbec nebylo známo, že by tyto látky mohly být obsaženy v povrchových vodách či dokonce v pitné vodě. S rozvojem analytických technik se však začalo potvrzovat, že čím dál více druhů těchto látek se v povrchových a pitných vodách opravdu vyskytuje,“ vysvětluje Michal Bittner.
„Ačkoliv jsou podle Světové zdravotnické organizace měřené koncentrace těchto látek v pitné vodě zdraví neškodné, organizace přiznává, že dlouhodobé účinky těchto látek i v tak nízkých koncentracích nejsou známé. Proto je nutné apelovat na preventivní snižování jejich množství, a to především osvětou, aby lidé zbytky nesplachovali či nevylívali, ale vraceli zpět do lékáren,“ doplnil Bittner.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
