Na řece v Norsku funguje zařízení, které zachycuje invazní druh lososa
Tichomořský losos gorbuša byl vysazen do Bílého moře u severních břehů evropské části Ruska v 50. letech minulého století. Následně se rozšířil podél norského pobřeží a začal ničit místní ekosystém. Do regionu zavlekl nové choroby a vzhledem k jeho rychlému rozmnožování a agresivnímu boji o potravu nyní hrozí, že by ve stovkách norských řek mohl vytlačit původní lososy atlantské (obecné).
Zařízení, které na řece Storelva nainstalovala čínská firma Huawei společně s loveckým a rybářským sdružením oblasti Berlevaag (BJFF), je vybaveno mechanickou bránou, která proti proudu řeky pouští pouze lososy atlantské a lososy masu, aby mohli dokončit třecí migraci. Tichomořský losos je zachycen v nádrži a poté odstraněn.
Různé druhy ryb jsou rozpoznávány díky technologii počítačového vidění, které je založeno na podvodní kameře propojené s počítačem. Podle firmy Huawei dokáže lososa atlantského identifikovat s 91procentní přesností.
V roce 2019 bylo v Norsku uloveno 13 900 tichomořských lososů, v roce 2021 to bylo již rekordních 111 700, což představuje 57 procent všech lososů ulovených v Norsku.
"Norští divoce žijící lososi jsou ohroženi jinými druhy, včetně tichomořských lososů a ryb uniklých z lososích farem. Monitorovací systém využívající umělou inteligenci tomu pomáhá zabránit," uvedl představitel BJFF Tor Schulstad.
Data, která systém shromažďuje, rovněž expertům poskytují přesnější informace o migračním chování ryb, monitorují různé typy rybí populace a pomáhají vyvinout opatření, která brání nadměrnému rybolovu.
reklama
Dále čtěte |
Příliš krotká divočina. Umělá inteligence vykresluje přírodu po svém
Umělá inteligence pomáhá ve Vídni zpřesňovat předpovědi povodní
Student vytvořil digitální kopii chemičky. Model umožňuje simulovat krizové situaceOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Zbyněk Šeděnka
27.8.2022 06:54Slavomil Vinkler
27.8.2022 08:00Radim Polášek
3.9.2022 07:27 Reaguje na Slavomil VinklerParadoxně tím, že člověk invazní druhy likviduje, tak té stabilizaci brání a tím udržuje biotop v nestabilním přechodném stavu.
Ondřej Dočkal
3.9.2022 21:05 Reaguje na Radim PolášekNijak neřešit invazní sršně pro včelaře znamená prakticky konec činnosti, a těch příkladů by se dalo najít určitě více.
Tedy nejen biodiverzita, ale i lidské hospodaření je mnohdy dost podstatně komplikovaná invazními druhy. Někdy jsou ty vazby dost překvapivé - např. když vám akát zatáhne nějaké svahy, alelopaticky vytlačí prakticky veškerý podrost, a povrch půdy je pak náchylnější ke splavení při bouřce... je to prostě složitější.
Břetislav Machaček
27.8.2022 16:30všívárna, když je to z Číny, která je přece říší zla? Jinak opět je tam
vypustilo Rusko a copak chovali Noři v lososích farmách? No přece ty
tichomořské odolnější a rychleji rostoucí lososy, než jsou ty atlantské!
Miloš Zahradník
28.8.2022 17:42Radim Polášek
3.9.2022 07:00V této souvislosti mi třeba chybí informace o rybí obsádce některých velkých afritských jezer, protože podle mých infomací do některých z těchto jezer před 100 až 200 lety tehdejší britští kolonizátoři těch území vypouštěli nepůvodní rychle rostoucí druhy ryb s cílem zajistit pro domorodce víc zdrojů potravy. Museli tím biotopy těch jezer velmi ovlivnit, některé druhy ryb mohly vyhynout a obecně v řádu desítek let mohly u některých tamějších vodních organismů vzniknout oscilace mezi přemnožením a následným propadem. Dnes po tak dlouhé době by ty biotopy už měly být ustálené a relativně stabilní.
Radim Polášek
3.9.2022 07:40Bohužel takový výběr, má li být úspěšný, vyžaduje velmi mnoho lidského času, práce i znalostí a tak občas přijde příliš draho než aby byl využitý.
Přeencháním hlvní části té dřiny stroji řízenému umělou inteligencí se stane takový výběr mnohem dosažitelnější. A bude ho možné využívat i tam, kde se to dosud nedělalo, jako u zpětného výběru křížením s invazivním druhem poškozeného původního druhu.
