https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-severu-chile-rozkvetla-poust-atacama-stava-se-to-jednou-za-zhruba-sest-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na severu Chile rozkvetla poušť Atacama, stává se to jednou za zhruba šest let

18.10.2021 12:44 | SANTIAGO DE CHILE (ČTK)
Naposledy takto rozkvetla Atacama v říjnu 2015 a podle agentury EFE k takovému úkazu dochází jednou za pět až sedm let, v době, kdy je na jižní polokouli jaro.
Naposledy takto rozkvetla Atacama v říjnu 2015 a podle agentury EFE k takovému úkazu dochází jednou za pět až sedm let, v době, kdy je na jižní polokouli jaro.
Na sever Chile do pouště Atacama přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén - nejsušší poušť světa rozkvetla. Někteří tento jev označují za "zázrak" či "záhadu", odborníci ale mají vysvětlení. Semínka rostlin této oblasti se přizpůsobila místním podmínkám a dokážou několik let "spát" v půdě, pak jim stačí i několik milimetrů srážek, aby z pouště udělala barevnou podívanou. Informoval o tom deník El País.
 

Naposledy takto rozkvetla Atacama v říjnu 2015 a podle agentury EFE k takovému úkazu dochází jednou za pět až sedm let, v době, kdy je na jižní polokouli jaro. "V oblasti neprší roky, když pak zaprší, vyraší tato krása, a nehovoříme o přívalových deštích, ale o milimetrech srážek," uvedla bioložka Andrea Loayzaová z univerzity ve města La Serena.

Botanička Gina Aranciová ze Serenské univerzity připomněla, že 99 procent z více než 200 druhů rostlin, které nyní na Atacamě vykvetly, jsou endemické druhy, tedy takové, co se nevyskytují nikde jinde. "Tato kvetoucí poušť je na světě jedinečná. Někdy se objeví květiny v Negevské poušti v Izraeli, nikdy ale ne v takovém množství," dodala Aranciová.

Tento fenomén přitahuje zájem nejen biologů, ale i zemědělských expertů. "Studujeme na něm, jak bychom mohli geneticky upravit rostliny, aby byly odolnější vůči nedostatku vláhy," řekl k této "přírodní laboratoři" Andrés Zurita z výzkumného zemědělského ústavu sídlícího v metropoli Santiago de Chile. Vysvětlil, že rostliny v poušti Atacama se evolučně adaptovaly na tamní podmínky, tedy nedostatek vody.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

18.10.2021 17:00
Přesně jak to je na konci článku mne napadlo taky. Jeden z problémů našeho zemědělství je ten, že semena plodin se musí zasít do suchší půdy, protože po mokré půdě ty stroje nemohou jezdit. A potom se čeká, až zaprší a do té doby zasetá semena nevzcházejí, jen čekají. Maximálně z toho troška vlhka mohou chytnout plíseň.
Problém je ten, že plodiny mají své agrotechnické lhůty, do kterých se musí ne zasít, ale v zemi semena musí začít růst, aby polní kultura mělůa příslušný výnos. Jenže pokud je po zasetí sucho, podle našich středoevropských měřítek, ty semena v zemi jen čekají a až naprší, tak už může být pozdě, rostlinky do zimy nestačí dorůst a zesílit a výnos z pole je menší. Kromě toho se ztrácí čas, který mezi sklizní a zasetím na nový rok by se například mohl využít pro provedení zeleného hnojení a tím pro dodání živin do půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.10.2021 11:31 Reaguje na Radim Polášek
To je naprosto normální. Zkušený zemědělec obilí naseje klidně do sucha, protože ta obilka si na vláhu počká. Ale pokud bude zemědělec čekat na optimální vláhové podmínky, často již nezaseje vůbec. Ono to s tou vláhou totiž není nikdy tak dramatické a s poměry v Atacamě se to nedá vůbec srovnávat.
Pokud je sucho po sklizni, nemá vůbec cenu zelené hnojení sít, protože jednak vám nevzklíčí a naopak potom může v hlavní plodině působit jako obtížný plevel.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist