Na Sněžce a u Obří boudy jsou opět ochranné sítě, cílem je usměrnit turisty
Přestože správci parku dali na vrchol Sněžky v roce 2022 kolem návštěvnického prostoru instalovat nové nerezové zábrany se dvěma řetězy, stále se podle něj vyskytne dost turistů, kteří je nerespektují. Proto správy obou krkonošských národních parků, českého a polského, v letní sezoně oddělují prostor přírody od návštěvníků červenou, metr vysokou ochrannou sítí.
"Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektovali a vstupovali na alpínské trávníky či lezli po skalách," uvedl Drahný.
Je to je jedno z opatření, kterými se správci parku snaží zabránit škodám na křehké přírodě vrcholu Sněžky. "Dalšími opatřeními jsou zintenzivnění strážní služby, kdy je v letních měsících celý den na vrcholu přítomen strážce, který dohlíží na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude podle možností posilována i o služby s Policií ČR," řekl Drahný.
Na vrcholu podle něj přibyly také cedule s informacemi o vzácných druzích, které tam rostou nebo žijí a které chůze návštěvníků volným terénem může ohrožovat.
Sněžka je symbolem extrémů, a to nejen z hlediska klimatu, ale i návštěvnosti. Denní úhrn pěších turistů je podle Správy KRNAP v letní sezoně 8000 až 9000, přičemž v tomto počtu nejsou zahrnuti lidé přepravení lanovkou z Pece pod Sněžkou s denní kapacitou až 2400 osob. "Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás," řekl Drahný. O zpoplatnění vstupu na Sněžku podle něj Správa KRNAP neuvažuje.
Správci KRNAP dávají za pravdu provozovatelům lanovky, kteří uvádějí, že dráha z Pece na Sněžku nepředstavuje v tomto ohledu zásadní problém. Podle nich je více návštěvníků Sněžky z polské strany hranice. Na polský vrch Kopa nedaleko Sněžky z polského střediska Karpacz totiž vede lanovka s hodinovou přepravní kapacitou až 900 lidí.
Vrchol Sněžky patří k tomu nejcennějšímu, co příroda v Krkonoších nabízí. Roste tam řada vzácných druhů rostlin charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Podle Správy KRNAP je nutné přísně chránit také geologické jevy. Sněžka má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
smějící se bestie
11.6.2025 14:24vyšší vstupné a vysoké pokuty !
Zbyněk Šeděnka
11.6.2025 15:07Radek Čuda
11.6.2025 16:14Jak Staromák ...
Miloš Zahradník
11.6.2025 17:51letech byly jeste serednejsi
Radek Čuda
12.6.2025 12:37 Reaguje na Miloš ZahradníkA když už jsme u těch analogií ... celý areál Pražského hradu je kontrolován a hlídán opravdu fest. Ostatně, počet všech strážců které KRNAP má na celé území by Hradu nestačil ani na jednu směnu.
Takže ne, tohle není dobré srovnání.
Miloš Zahradník
12.6.2025 20:08 Reaguje na Radek Čudaprestehovat cennou barokni sochu a vyrobit jeji kopii?
Karluv most pamatuje barikady - a hrebeny Krkonos zase pripravy na valku z konce 30. let. Kdovi, zda stavba tech bunkru udelala tamni vegetaci vetsi skodu nez napr. neuvazene zalesnovani hrebenovych plani kleci. A kolik toho
tehda pred valkou v Krkonosich asi nestihli uz dostavet. Mam v oblibe jedno misto nahore na Lyse hore, kde lezi netknuta, zarustajicihromada drceneho kameniva u cesty a vedle dost jiz nenapadna dira, z ktere trci kus zelezne traversy. Zacali tam - asi ve ve velkem stavebnim tempu - stavet bunkr - a prisla zprava o Mnichovske dohode.
Radek Čuda
17.6.2025 12:08 Reaguje na Miloš ZahradníkTa výstavba opevnění je přeci jen trochu emergency případ ... a navíc byl bohužel k hounu:-( ... a šlo o jednorázový zásah. Takže brajgl zajisté značný, ale pak zase léta letoucí klid. Což je vždy lepší, než sezónu co sezónu bordel, byť relativně mensí.
Miloš Zahradník
11.6.2025 18:04Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpinské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec.
Kamennym morim snad seslapani od turistum nehrozi. A i kdyby - kamennych mori mame u nas a v cele Evrope spousty, i v polohach skoro o 1500 metru nizsich jako v udoli Labe u Usti :) Periglacialni jevy jsou daleko lepe vyvinuty na Lucni hore, kam nikdo nesmi. No a ukazte - vyzva krnapu a ekolistu - ty kyticky, co jsou zminovany jsou tak nenapadne a vlastne nezajimave, ze na internetu ani nenajdete jejich poradne fotografie :)
Tak ty kyticky vyfotte udelejte z nich obrazove panely na te Snezce :)
Nemluve o tom, ze ty kyticky rostou urcite i v mistech, kam noha turisty nikdy neslapla. Sotva prece existuji "odvazlivci" kteri by si riskli jit
dolu cestou necestou ze Snezky do Obriho dolu a kteri by tedy pripadne mohli nejaky ten rozrazil ci pampelisku zaslapnout