Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků
12.10.2026 02:03 | VIMPERK
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, což jsou například jeleni a srnci. "Zajímavé je, že roste podíl bobra. Zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent," uvedl Dvořák. Nárůst souvisí s častějším výskytem bobra v přírodě. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.
Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to byly jen 400. "Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat. A samozřejmě ideální stav by byl, pokud by myslivci nemuseli odlovit žádného jelena," řekl Dvořák.
Vlci tak pomáhají bránit možnému přemnožení jelena, který způsobuje škody na stromech. "V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží," uvedl Marco Heurich, který za projekt odpovídá v národním parku Bavorský les.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 převzalo případ kontaminace na Šumavě
Ústavní soud odmítl stížnost kvůli omezení pohybu v části NP Šumava
Zásah armády na kontaminovaném území na Šumavě potrvá ještě týdnyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 06:46A je dobře, že klesá okus? Lesy mají být řídké světlé, různověké. To okus umí. Kolik je správné množství zvěře a jaké? No-nepatří tam i třeba zubr? Proč to nechávat jen na Broukovi, Kyrilovi a Kokotkovi.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 07:44 Reaguje na Slavomil Vinklerono je otázka, kde jste vzal, že musí být lesy řídké a světlé? to aby se do nich lépe zakousla těžká mechanizace, až se budou odřezávat za 60 let?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 07:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčasi proto, aby se vysbíral ten bordel, který v lesích vytrousí homo sapiens?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, protože to vyžaduje ten tetřev hlušec a tetřívek a vyplývá to i z podkladů rašelinišť a dalších... Například.
Odpovědět
Pe
Petr
12.10.2026 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerProč by lesy měly být řídké a uměle prosvětlené? To je jen vaše utkvělá představa.
"Období Přibližná lesnatost kontinentu Charakteristika vývoje
Před 10 000 lety cca 60 % Evropa se stále vzpamatovávala z poslední doby ledové. Krajina měla spíše charakter tundry a lesy se teprve postupně šířily z jižních útočišť směrem na sever.
Před 8 500 – 6 000 lety více než 80 % Vrchol zalesnění Evropy (tzv. holocénní optimum). Kontinent pokrýval téměř souvislý, hustý les (ve střední a jižní Evropě převážně opadavý listnatý, na severu boreální jehličnatý)."
Odpovědět
"Období Přibližná lesnatost kontinentu Charakteristika vývoje
Před 10 000 lety cca 60 % Evropa se stále vzpamatovávala z poslední doby ledové. Krajina měla spíše charakter tundry a lesy se teprve postupně šířily z jižních útočišť směrem na sever.
Před 8 500 – 6 000 lety více než 80 % Vrchol zalesnění Evropy (tzv. holocénní optimum). Kontinent pokrýval téměř souvislý, hustý les (ve střední a jižní Evropě převážně opadavý listnatý, na severu boreální jehličnatý)."
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 16:01 Reaguje na PetrUkazuje se, že představa o holocenním optimu je zkreslaená, Viz Roleček "Karpatské lesostepní louky".. Lesy nebyly na 80-90%, ale daleko méně, přestože již byly megafauna vyhubena a pastevectví teprve začínalo. Oni i lovci sběrači ničili lesy a louky vypalováním atd.
Odpovědět
Pe
Petr
12.10.2026 16:29 Reaguje na Slavomil VinklerSchválně jsem vložil zkopírovaný váš vlastní text :-)
A jestli jeden týden napíšete něco, co si o týden později zase sám vyvracíte, tak co si budete myslet sám sobě vyvracet třeba za rok? :-)
PS: Koupil jste si knížku, gratuluji :-)
Odpovědět
A jestli jeden týden napíšete něco, co si o týden později zase sám vyvracíte, tak co si budete myslet sám sobě vyvracet třeba za rok? :-)
PS: Koupil jste si knížku, gratuluji :-)
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 18:51 Reaguje na PetrData z WIKI jsou poněkud zastaralá. Uznávám. Ale ani tato starší data neuvádí - hustotu lesa a neuvádí ani skoro úplné zalesnění.
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 07:54 Reaguje na smějící se bestiežádná populace v přírodě neroste do nekonečna... tedy když to nevezme do rukou člověk, to pak jo, protože obyčejně člověk potlačuje zlomky ale zpravidla vytváří následek či dominový efekt.
I malý zásah do rovnováhy má velké následky, s kterými si člověk nedělá těžkou hlavu a pak se diví.
Odpovědět
I malý zásah do rovnováhy má velké následky, s kterými si člověk nedělá těžkou hlavu a pak se diví.
BM
Břetislav Machaček
12.10.2026 09:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDo nekonečna populace neporoste, ale poroste do množství, až
je budete mít i v Praze v Klánovickém lese a Stromovce. No a
pak se to bude teprve řešit. Doufám, že se toho dožiju a
vlkomilům připomenu jejich mantru o přírodní rovnováze, že
jim nějak kulhá na obě nohy v kulturní krajině mající k té
divočině stejně daleko, jako koňský potah k Formuli 1!
Odpovědět
je budete mít i v Praze v Klánovickém lese a Stromovce. No a
pak se to bude teprve řešit. Doufám, že se toho dožiju a
vlkomilům připomenu jejich mantru o přírodní rovnováze, že
jim nějak kulhá na obě nohy v kulturní krajině mající k té
divočině stejně daleko, jako koňský potah k Formuli 1!
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 10:14 Reaguje na Břetislav Machačekmyslíte, že budou ještě jezdit tramvají?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.10.2026 08:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRáno v ČT mluvčí NP Šumava hovořil o tom, že vlci změnili chování jelenů, kteří na noc směřují k
lidem, kde se cítí v bezpečí. Toto je přechodné
období a za nimi brzo přijdou i vlci. Zapamatujte
si má slova, že za zvěří přijdou i vlci a budou lovit to, co se dá ulovit snadněji. Naši předci
to moc dobře věděli a proto nesdíleli názory vlkomilů. Totéž už platí na Slovensku u medvědů, kde se to s jejich počtem přehnalo a nese to své plody. Totálním hájením došlo ke ztrátě plachosti
a zničení CELÉ populace kdysi plachých šelem. Rodiče předávají geny a taky zkušenosti s lidmi
a ztráta plachosti je jedna z nich, že od lidí žádné nebezpečí nehrozí.
Odpovědět
lidem, kde se cítí v bezpečí. Toto je přechodné
období a za nimi brzo přijdou i vlci. Zapamatujte
si má slova, že za zvěří přijdou i vlci a budou lovit to, co se dá ulovit snadněji. Naši předci
to moc dobře věděli a proto nesdíleli názory vlkomilů. Totéž už platí na Slovensku u medvědů, kde se to s jejich počtem přehnalo a nese to své plody. Totálním hájením došlo ke ztrátě plachosti
a zničení CELÉ populace kdysi plachých šelem. Rodiče předávají geny a taky zkušenosti s lidmi
a ztráta plachosti je jedna z nich, že od lidí žádné nebezpečí nehrozí.
Pe
BM
pp
pavel peregrin
13.10.2026 11:46 Reaguje na PetrCo se vám na tom nezdá? To nemusí říkat mluvčí NP, tohle ví každý, kdo se o přírodu trochu zajímá.
Odpovědět
PE
Hu
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 13:04 Reaguje na Hunterna lidech jako vy je jedno zvláštní:
"zaberete zvířatům veškerá teritoria a pak je ještě obviníte z toho, že vůbec existují".
Odpovědět
"zaberete zvířatům veškerá teritoria a pak je ještě obviníte z toho, že vůbec existují".
Hu
Hunter
12.10.2026 13:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je jen vase naivni predstava. Ja vyznavam aktivni management populace.
Odpovědět
su
12.10.2026 14:39 Reaguje na Hunter
No nádhera - ve vašem podání má pojem "aktivní management populace" stejné "kouzlo" jako u extrémistického ekolisty pojem "bezzásahovot". Už z vaší poznámky že ze 43 vlků je jich 40 navíc, je jasné co vy budete za "objektivního aktivního managera"))).
Odpovědět
su
12.10.2026 14:39 Reaguje na Hunter
No nádhera - ve vašem podání má pojem "aktivní management populace" stejné "kouzlo" jako u extrémistického ekolisty pojem "bezzásahovot". Už z vaší poznámky že ze 43 vlků je jich 40 navíc, je jasné co vy budete za "objektivního aktivního managera"))).
Odpovědět
Hu
Hunter
12.10.2026 17:22 Reaguje naTakový věci jako biologie, zoologie, etologie a ekologie asi nebudou vaší silnou stránkou, co?
Odpovědět
su
12.10.2026 19:14 Reaguje na Hunter
To si děláte srandu, ne??? To chcete jako říct, vaší silnou stránkou jsou????????? Tak to by mě zajímalo, kde jste tu biologii, zoologii, ekologii a etologii studoval! Protože jen nedouk může napsat, že ze 43 vlků je třeba 40 zastřelit!
Odpovědět
Hu
Hunter
13.10.2026 10:11 Reaguje naZkuste se oprostit od toho ideologického pohledu ze školení Hnutí Duha, což je evidentně vaše jediná kvalifikace se k těmto otázkám vyjadřovat.
Odpovědět
su
13.10.2026 10:48 Reaguje na Hunter
Dobře, tak se oprostím - máte 43 vlků a vy jich chcete 40 zastřelit (protože jste na základě vaší "odbornosti" vyhodnotil, že je to správný management). Zbydou tedy 3 vlci. Co bude s populací dál???
Odpovědět
Hu
Hunter
13.10.2026 13:17 Reaguje naCo by s ní bylo? Vzhledem k tomu, že populační dynamika u vlka je někde kolem 30%, tak jich tam za chvíli budete mít zase těch vašich 43. Už teď je na tu plochu 2000 km2 trochu převlkováno vzhledem k velikostem vlčích teritorií, které už nyní nedosahují ani průměrné velokosti. A samozřejmě že může docházet k tomu, že mladí jedinci budou expandovat mimo oblasti NP. Ale je to opravdu to, co chceme? Zkuste domyslet důsledky. A ten jásot nad tím, že se ulovilo jen 400 ks vysoké zvěře? Ta zvěř pod predačním tlakem samozřejmě mění chování, shromažďuje se do větších tlup, omezuje pohyb na volných prostranstvích a drží se spíše v houštinách. Hůř se proto loví a samozřejmě taky na tom omezeném prostoru dělá větší škody. Nebo se také přibližuje k lidem a přinese všechny negativní důsledky, o kterých mluvil už p. Macháček. Pro vlky ztráta plachosti v důsledku častějších interakcí s lidmi, nárust škod na hospodářských zvířatech a přibývání konfliktních situací. Opravdu tohle chceme? Největší pitomost kterou tihle takyochránci vymysleli je totiž absolutní druhová ochrana. Pokud tu populaci totiž nebudete udržovat na nějakých adekvátních početních stavech, tak to skončí špatně.
Odpovědět
su
13.10.2026 13:50 Reaguje na Hunter
Tak - přečetl jsem si text naštvaného lovce vlků, plný obecných názorů - no budiž. Takže se ptám:
1. jak zajistíte aby z těch 3 vlků bylo zase těch "mých" 43? Vy víte kolik z těch tří vlků budou samci a kolik samice? Jaste si jsitý, že to pohlasví dokážete před zastřelením rozlišit? Jak zajistíte, že ti 3 vlci co zbydou nebou pouze samci nebo samice?
2. co znamená vaše tvrzení, že "populační dynamika u vlka je někde kolem 30%"? Nějak to an ty vaše 3 vlky nesedí....
3. Na základě jakých dat tvrdíte, že "převlkováno vzhledem k velikostem vlčích teritorií, které už nyní nedosahují ani průměrné velokosti"?
4. Jaká je populační hustota vlka ve srovnatelných habitatech jinde v Evropě a jaké je velikost teritorií?
Odpovědět
1. jak zajistíte aby z těch 3 vlků bylo zase těch "mých" 43? Vy víte kolik z těch tří vlků budou samci a kolik samice? Jaste si jsitý, že to pohlasví dokážete před zastřelením rozlišit? Jak zajistíte, že ti 3 vlci co zbydou nebou pouze samci nebo samice?
2. co znamená vaše tvrzení, že "populační dynamika u vlka je někde kolem 30%"? Nějak to an ty vaše 3 vlky nesedí....
3. Na základě jakých dat tvrdíte, že "převlkováno vzhledem k velikostem vlčích teritorií, které už nyní nedosahují ani průměrné velokosti"?
4. Jaká je populační hustota vlka ve srovnatelných habitatech jinde v Evropě a jaké je velikost teritorií?
PE
Petr Elias
13.10.2026 14:04 Reaguje naJeště neznáte vážnou nemoc ,,svrbprstnici spoušťovou,,? :)
Odpovědět
Hu
PE
Hu
Hunter
13.10.2026 17:21 Reaguje na Petr EliasNemusel Peťánku, ty ses jako debílek narodil, jako debílek si vyrostl a jako debílek i umřeš.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.10.2026 21:44 Reaguje na HunterJojo, pravil křivozubej vidlák, který vznikl když mu strejček přebrousil mámu. :D
Odpovědět
pp
Hu
PE
Petr Elias
13.10.2026 21:45 Reaguje na pavel peregrinTy uděláš nejlépe když budeš držet hubu, dědku smradlavej. D:
Odpovědět
Hu
Hunter
13.10.2026 15:03 Reaguje na1. proč bych se měl o takovou ptákovinu vůbec starat? Pokud při tomto hypotetickém případě k takové situaci dojde, tak v krátké době by byl chybějící jedinec doplněn zvnějšku teritoria. Vemte v potaz, že neexistuje žádná exaktní metoda stanovení početních stavů zvěře v dané lokalitě a těch vlků tam bude nejspíš mnohem víc. 2. 30% je publikováno v odborné litratuře. 3. v Evropě se udává průměrná velikost teritoria 200-3002 km, tady je to 181 km2. 4. Populace vlka ve Švédsku při mnohem nižší hustotě obyvatelstva je 270 ks, u nás je to 400 ks. Zdá se vám to málo?
Odpovědět
su
13.10.2026 16:20 Reaguje na Hunter
"1. proč bych se měl o takovou ptákovinu vůbec starat?" - GRATULUJU ZA TAK ERUDOVANOU ODPOVĚĎ! Jste opravdu typický odborník na aktivní management populací. A takhle bohužel je vzdělána většina našich myslivců...je to tragedie.
2. "Pokud při tomto hypotetickém případě k takové situaci dojde, tak v krátké době by byl chybějící jedinec doplněn zvnějšku teritoria"... jaké máte údaje o početnsoti vlků v okolí?????
"Vemte v potaz, že neexistuje žádná exaktní metoda stanovení početních stavů zvěře v dané lokalitě a těch vlků tam bude nejspíš mnohem víc"....tak tohle může říct jenom člověk, který žádné metody nezná...tak když neexistuje žádná metoda, tak jak můžete říkat, že je v oblasti vlků více než by mělo být????
"2. 30% je publikováno v odborné litratuře." - TAK TOHLE JE SKUTEČNĚ VRCHOL ODBORNOSTI - UVEĎTE CITACI LITERATURY, KTEROU MÁTE NA MYSLI.
"V Evropě se udává průměrná velikost teritoria 200-3002 km, tady je to 181 km2." - výborně, a teď citece literatury odkud jste to převzal (jinak si taky můžu myslet, že jste si to vymyslel (protože jako hunter jste se s touto znalostí určitě nenarodil))).
"Populace vlka ve Švédsku při mnohem nižší hustotě obyvatelstva je 270 ks, u nás je to 400 ks. Zdá se vám to málo?" - výborně, srovnávat Švédsko a Česko - takže se ptám: 1. jaká je populační hustota a velikost teritoria ve Švédsku a já ve střední Evropě? 2. jaká je hustota kopytníků jako potravní nabídky vlků, ve Švédsku a ve střední Evropě (popř. v ČR?)? A prosím, všude přiložte citace zdrojů odkud jste ta čísla získal abych si to mohl zkontrolovat a věděl, že nelžete.
Odpovědět
2. "Pokud při tomto hypotetickém případě k takové situaci dojde, tak v krátké době by byl chybějící jedinec doplněn zvnějšku teritoria"... jaké máte údaje o početnsoti vlků v okolí?????
"Vemte v potaz, že neexistuje žádná exaktní metoda stanovení početních stavů zvěře v dané lokalitě a těch vlků tam bude nejspíš mnohem víc"....tak tohle může říct jenom člověk, který žádné metody nezná...tak když neexistuje žádná metoda, tak jak můžete říkat, že je v oblasti vlků více než by mělo být????
"2. 30% je publikováno v odborné litratuře." - TAK TOHLE JE SKUTEČNĚ VRCHOL ODBORNOSTI - UVEĎTE CITACI LITERATURY, KTEROU MÁTE NA MYSLI.
"V Evropě se udává průměrná velikost teritoria 200-3002 km, tady je to 181 km2." - výborně, a teď citece literatury odkud jste to převzal (jinak si taky můžu myslet, že jste si to vymyslel (protože jako hunter jste se s touto znalostí určitě nenarodil))).
"Populace vlka ve Švédsku při mnohem nižší hustotě obyvatelstva je 270 ks, u nás je to 400 ks. Zdá se vám to málo?" - výborně, srovnávat Švédsko a Česko - takže se ptám: 1. jaká je populační hustota a velikost teritoria ve Švédsku a já ve střední Evropě? 2. jaká je hustota kopytníků jako potravní nabídky vlků, ve Švédsku a ve střední Evropě (popř. v ČR?)? A prosím, všude přiložte citace zdrojů odkud jste ta čísla získal abych si to mohl zkontrolovat a věděl, že nelžete.
Hu
Hunter
13.10.2026 18:03 Reaguje naZačínáte mi připadat jako cca tříleté děcko, které se tatínka neustále ptá A proč tatíííí. Tatííí a proč ta žárovka svítí, a tatííí proč to dřevo v kamnech hoří, a tatííí kdy už tam budem?
Ad1. Nevím, jak jste přišel na to, že jsem myslivec, sice mám v ČR lovecký lístek a občas tu i lovím, ale jinak se pohybuji na úplně jiném kontinentu a v jiných zemích, do ČR jezdím jen občas a tohle mě vždycky dokáže spolehlivě nadzdvihnout. Ad2. Přečtěte si třeba něco od aopk jak se u nás střetávájí populace z Karpat, Lužice a Polska. Tak vy určitě nějakou exaktní metodu sčítání populace zvěře znáte, tak jí tady uveďte prosím! Údaj o průměrné velikosti teritoria vychází z materiálů publikovaných AOPK. "V místech s dostatkem potravy se pohybuje okolo několika desítek km2, v otevřené krajině může mít rozlohu až 1300 km2. Ve střední Evropě je v závislosti na množství potravy možné počítat s teritorii o rozloze 200 až 300 km2." Je mi jasné, že se hned začnetet točit na těch několika km2. To je údaj z U.S., kde teritorium bylo 33 km2 a v žádném případě ho nelze paušalizovat, je to prostě vyjímka. (https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-chovani/).
Vemte na vědomí, že nejsem nějaká vaše výstřižková nebo knihovnicová služba, abych vám tady ke všemu dokládal citace, ale víte co? Uděláme to obráceně, dokažte mi, že mnou uváděné údaje jsou nepravdivé a doložte to citacemi odborné literatury. Jenže víte co, vy jste jen takový internetový žvanil.
]
Odpovědět
Ad1. Nevím, jak jste přišel na to, že jsem myslivec, sice mám v ČR lovecký lístek a občas tu i lovím, ale jinak se pohybuji na úplně jiném kontinentu a v jiných zemích, do ČR jezdím jen občas a tohle mě vždycky dokáže spolehlivě nadzdvihnout. Ad2. Přečtěte si třeba něco od aopk jak se u nás střetávájí populace z Karpat, Lužice a Polska. Tak vy určitě nějakou exaktní metodu sčítání populace zvěře znáte, tak jí tady uveďte prosím! Údaj o průměrné velikosti teritoria vychází z materiálů publikovaných AOPK. "V místech s dostatkem potravy se pohybuje okolo několika desítek km2, v otevřené krajině může mít rozlohu až 1300 km2. Ve střední Evropě je v závislosti na množství potravy možné počítat s teritorii o rozloze 200 až 300 km2." Je mi jasné, že se hned začnetet točit na těch několika km2. To je údaj z U.S., kde teritorium bylo 33 km2 a v žádném případě ho nelze paušalizovat, je to prostě vyjímka. (https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-chovani/).
Vemte na vědomí, že nejsem nějaká vaše výstřižková nebo knihovnicová služba, abych vám tady ke všemu dokládal citace, ale víte co? Uděláme to obráceně, dokažte mi, že mnou uváděné údaje jsou nepravdivé a doložte to citacemi odborné literatury. Jenže víte co, vy jste jen takový internetový žvanil.
]
su
13.10.2026 19:37 Reaguje na Hunter
Přesně jak jsem čekal - nejste ani myslivec, pouze lovec - ti jsou úplně nevzdělaní - a to, že jezdíte lovit do Afriky a lovíte velké kočky, za to byste se měl úplně stydět! Ale to je vaše věc...když si potřebujete něco dokazovat a poměřovat péro... Místo argumentů píšete nesmysly typu ... "A proč tatíííí. Tatííí a proč ta žárovka svítí, a tatííí proč to dřevo v kamnech hoří, a tatííí kdy už tam budem?"....nebo "Vemte na vědomí, že nejsem nějaká vaše výstřižková nebo knihovnicová služba"....opravdu argumenty jako noha!!! ideální do sikuze o péči o zvěř!Takže jsem rád, že jsem se opět přesvědčil o tom, že nevíte VŮBEC NIC!!!!
Odpovědět
Hu
Hunter
14.10.2026 19:04 Reaguje naVelké kočky v podstatě nelovím, jen vyjímečně a v nutných případech jako meaneaters nebo lovců dobytka, ale doprovázím na lov velkých koček poplatkové lovce. A ano, baví mě to :-), kdo nikdy nelovil lva na Kalahari, tak nechápe a nepochopí :-).
Odpovědět
su
14.10.2026 20:12 Reaguje na Hunter
Prostě jste pytlák....nedávno kolovalo video jak v jednom národním parku zabila skupina lvů tlupu pytláků....a ano, bavilo mě to....kdo nikdy neviděl lva jak zabíjí lovce, nepochopí........
Odpovědět
Hu
Hunter
15.10.2026 07:45 Reaguje naŘekl bych že jste viděl leda tak figu borovú, lvi se takhle v přírodě nechovají. Nesmíte moc koukat na dobrodružné filmy a pak si vymýšlet.
Odpovědět
su
13.10.2026 19:42 Reaguje na Hunter
Jo a ještě jedna věc...podle toho píšete nejste lovec, ale pytlák...a já doufám, že se to ucho jednou utrhne....
Odpovědět
Hu
Hunter
13.10.2026 20:37 Reaguje naNo a mohl byste teda zmínit alespoň nějakou tu exaktní metodu sčítání zvěře? Teda vůbec alespoň nějakou metodu, kterou znáte a máte s ní nějakou praktickou zkušenost? Nebo jako obvykle jen spousta keců? Jinak vás můžu ubezpečit, že v Africe obvykle spolupráce s ochranáři žádný problém není, protože na rozdíl od ČR to nejsouí fanatičtí magoři. I proto s kolegouí participujeme na dvou záchraných programech a nemáme problém do toho cpát i vlastní peníze. Ale vy jste jent internetový panelákový žvanil, který vůbec s ohranou přírofdy a biodiverzity n0emá nic společného, v podstatě jen ochranu přírody poškozujete.
Odpovědět
su
13.10.2026 21:03 Reaguje na Hunter
No výborně, tak se pochlubte na jakém ochranářském projektu v Africe participujete a jaká zvířata zachraňujete - vlci to ale asi nebudou co..... máte nějaké www stránky, že bych se podíval???
Odpovědět
su
13.10.2026 21:05 Reaguje na Hunter
Jinak samozřejmě - taková lovkyně Fialová taky presentuje jak zachraňuje Afriku lovem....no...zatím sem ji nikde neviděl, že by něco opravdu zachránila...tak třeba vy jste lepší.....
Odpovědět
Hu
su
14.10.2026 09:10 Reaguje na Hunter
Byla by - ale udělám to přesně tak jako jste to udělal vy - Vemte na vědomí, že nejsem nějaká vaše výstřižková nebo knihovnicová služba...takže předpokládám, že ted jste spokojen.
Odpovědět
Hu
su
su
13.10.2026 13:50 Reaguje na Hunter
Tak - přečetl jsem si text naštvaného lovce vlků, plný obecných názorů - no budiž. Takže se ptám:
1. jak zajistíte aby z těch 3 vlků bylo zase těch "mých" 43? Vy víte kolik z těch tří vlků budou samci a kolik samice? Jaste si jsitý, že to pohlasví dokážete před zastřelením rozlišit? Jak zajistíte, že ti 3 vlci co zbydou nebou pouze samci nebo samice?
2. co znamená vaše tvrzení, že "populační dynamika u vlka je někde kolem 30%"? Nějak to an ty vaše 3 vlky nesedí....
3. Na základě jakých dat tvrdíte, že "převlkováno vzhledem k velikostem vlčích teritorií, které už nyní nedosahují ani průměrné velokosti"?
4. Jaká je populační hustota vlka ve srovnatelných habitatech jinde v Evropě a jaké je velikost teritorií?
Odpovědět
1. jak zajistíte aby z těch 3 vlků bylo zase těch "mých" 43? Vy víte kolik z těch tří vlků budou samci a kolik samice? Jaste si jsitý, že to pohlasví dokážete před zastřelením rozlišit? Jak zajistíte, že ti 3 vlci co zbydou nebou pouze samci nebo samice?
2. co znamená vaše tvrzení, že "populační dynamika u vlka je někde kolem 30%"? Nějak to an ty vaše 3 vlky nesedí....
3. Na základě jakých dat tvrdíte, že "převlkováno vzhledem k velikostem vlčích teritorií, které už nyní nedosahují ani průměrné velokosti"?
4. Jaká je populační hustota vlka ve srovnatelných habitatech jinde v Evropě a jaké je velikost teritorií?
Ra
Radek
14.10.2026 08:45 Reaguje napan Macháček vám to napsal stručně a výstižně, Není tam nic, co by odborná literatura dlouhosáhle nepopisovala nebo nedokládala odbornými publikacemi. Pokud chcete, čtěte a nekopejte do lidí kolem sebe .
Odpovědět
Ra
Radek
14.10.2026 08:45 Reaguje na RadekPokud se podíváme na odbornou literaturu mimo rámec českých ochranářských metodik (např. na dlouhodobé studijní práce z Německa, Polska, Skandinávie nebo Severní Ameriky), data ukazují podstatně komplexnější a dynamičtější obraz, než jaký se často prezentuje v populárních médiích.
Zde jsou klíčová fakta a aspekty prostorového zatížení, které bývají v jednostranném debattním diskurzu opomíjeny:
1. Lokální kumulace vs. průměrná hustota
Oficiální statistiky často uvádějí průměrnou hustotu na 100 km² pro celou oblast. V praxi ale vlk nevyužívá teritorium rovnoměrně:
Tzv. "Hotspots" (Místa zvýšeného tlaku): Vlci se přednostně zdržují v místech s nejvyšší koncentrací potravy nebo nejlepším krytem. V těchto mikro-lokalitách je reálné zatížení území násobně vyšší, než ukazuje celoplošný průměr.
Tlak na hospodářská zvířata: Pokud je v určité části teritoria vysoká koncentrace snadno dostupné potravy (např. pastviny s nedostatečným zabezpečením), vlci tam soustředí svou aktivitu. To vede k masivnímu lokálnímu zatížení a opotřebení psychiky i financí chovatelů, přestože "na papíře" tabulková hustota populace vypadá nízká.
2. Kapacita prostředí a dynamika růstu (Saský a Polský model)
Data z dlouhodobého výzkumu v Německu (Lužice) a Polsku ukazují, že v kulturní evropské krajině je nosná kapacita prostředí pro vlka výrazně vyšší, než se původně předpokládalo:
Vysoká adaptabilita: Vlk v Evropě není striktně vázán na hluboké lesy. Dokáže úspěšně fungovat i v hustě osídlené zemědělské krajině s vysokou liniovou infrastrukturou (dálnice, železnice).
Rychlost šíření: V počátečních fázích rekolonizace může populace růst tempem 20–30 % ročně. Limitem v naší krajině často není nedostatek potravy nebo prostoru, ale míra akceptace ze strany člověka a přirozená úmrtnost (doprava, nemoci).
3. Změna chování zvěře a nepřímý tlak na krajinu
Zatížení prostoru vlkem nelze měřit jen fyzickým počtem stržených kusů. Zahraniční zoologické studie popisují tzv. "krajinu strachu" (Landscape of Fear):
Koncentrace spárkaté zvěře: Zvěř (jelení, srnčí, černá) v přítomnosti vlka mění své chování. Sdružuje se do větších stádel a opouští riziková otevřená prostranství.
Sekundární škody: Tento přirozený obranný mechanismus zvěře vede k tomu, že v určitých částech lesa se zvěř soustředí ve velkém množství, což vytváří extrémní lokální tlak na okus mlazin a škody na lesních porostech – přesný opak toho, co se zjednodušeně tvrdí o "ozdravování celého lesa".
4. Vliv na celkovou rovnováhu a ostatní druhy
Ochranářský narativ často vyzdvihuje trofickou kaskádu (vlk reguluje spárkatou zvěř -> les regeneruje). Odborné práce zaměřené na biodiverzitu však upozorňují na druhou stranu mince:
Tlak na menší šelmy a chráněné druhy: Přítomnost vlka ovlivňuje populace dalších obratlovců. Může docházet ke kaskádovému tlaku na menší predátory nebo naopak k lokálnímu úbytku určitých druhů, pokud vlk změní dynamiku celého ekosystému.
Extenzivní pastva jako prvek biodiverzity: Tradiční extenzivní pastva (ovce, skot) na horských a podhorských lukách je klíčová pro udržení stovek druhů rostlin, hmyzu a ptáků. Pokud zahuštění vlčí populace vede k opouštění této hospodářské činnosti, přichází krajina o unikátní biotopy, které bez pastvy zarůstají náletem.
Zahraniční publikace a zdroje k hlubšímu studiu:
Kuijper, D. P. et al. (2013): Landscape of fear in Europe: wolves affect spatial distribution of ungulates in Bialowieza Primeval Forest. (Studie z Bělověžského pralesa popisující, jak vlk mění chování a prostorové rozložení zvěře).
DBBW (Dokumentations- und Beratungsstelle des Bundes zum Thema Wolf, Německo): Výroční zprávy a datové sady o reálné hustotě, pohybu a dopadech vlka v intenzivně využívané krajině Německa.
Linnell, J. D., & Cretois, B. (2018): Research for REGI Committee - Coexistence with large carnivores in the Russian/European borderland. (Analýza sociálno-ekonomických a ekologických dopadů návratu velkých šelem v Evropě).
Odpovědět
Zde jsou klíčová fakta a aspekty prostorového zatížení, které bývají v jednostranném debattním diskurzu opomíjeny:
1. Lokální kumulace vs. průměrná hustota
Oficiální statistiky často uvádějí průměrnou hustotu na 100 km² pro celou oblast. V praxi ale vlk nevyužívá teritorium rovnoměrně:
Tzv. "Hotspots" (Místa zvýšeného tlaku): Vlci se přednostně zdržují v místech s nejvyšší koncentrací potravy nebo nejlepším krytem. V těchto mikro-lokalitách je reálné zatížení území násobně vyšší, než ukazuje celoplošný průměr.
Tlak na hospodářská zvířata: Pokud je v určité části teritoria vysoká koncentrace snadno dostupné potravy (např. pastviny s nedostatečným zabezpečením), vlci tam soustředí svou aktivitu. To vede k masivnímu lokálnímu zatížení a opotřebení psychiky i financí chovatelů, přestože "na papíře" tabulková hustota populace vypadá nízká.
2. Kapacita prostředí a dynamika růstu (Saský a Polský model)
Data z dlouhodobého výzkumu v Německu (Lužice) a Polsku ukazují, že v kulturní evropské krajině je nosná kapacita prostředí pro vlka výrazně vyšší, než se původně předpokládalo:
Vysoká adaptabilita: Vlk v Evropě není striktně vázán na hluboké lesy. Dokáže úspěšně fungovat i v hustě osídlené zemědělské krajině s vysokou liniovou infrastrukturou (dálnice, železnice).
Rychlost šíření: V počátečních fázích rekolonizace může populace růst tempem 20–30 % ročně. Limitem v naší krajině často není nedostatek potravy nebo prostoru, ale míra akceptace ze strany člověka a přirozená úmrtnost (doprava, nemoci).
3. Změna chování zvěře a nepřímý tlak na krajinu
Zatížení prostoru vlkem nelze měřit jen fyzickým počtem stržených kusů. Zahraniční zoologické studie popisují tzv. "krajinu strachu" (Landscape of Fear):
Koncentrace spárkaté zvěře: Zvěř (jelení, srnčí, černá) v přítomnosti vlka mění své chování. Sdružuje se do větších stádel a opouští riziková otevřená prostranství.
Sekundární škody: Tento přirozený obranný mechanismus zvěře vede k tomu, že v určitých částech lesa se zvěř soustředí ve velkém množství, což vytváří extrémní lokální tlak na okus mlazin a škody na lesních porostech – přesný opak toho, co se zjednodušeně tvrdí o "ozdravování celého lesa".
4. Vliv na celkovou rovnováhu a ostatní druhy
Ochranářský narativ často vyzdvihuje trofickou kaskádu (vlk reguluje spárkatou zvěř -> les regeneruje). Odborné práce zaměřené na biodiverzitu však upozorňují na druhou stranu mince:
Tlak na menší šelmy a chráněné druhy: Přítomnost vlka ovlivňuje populace dalších obratlovců. Může docházet ke kaskádovému tlaku na menší predátory nebo naopak k lokálnímu úbytku určitých druhů, pokud vlk změní dynamiku celého ekosystému.
Extenzivní pastva jako prvek biodiverzity: Tradiční extenzivní pastva (ovce, skot) na horských a podhorských lukách je klíčová pro udržení stovek druhů rostlin, hmyzu a ptáků. Pokud zahuštění vlčí populace vede k opouštění této hospodářské činnosti, přichází krajina o unikátní biotopy, které bez pastvy zarůstají náletem.
Zahraniční publikace a zdroje k hlubšímu studiu:
Kuijper, D. P. et al. (2013): Landscape of fear in Europe: wolves affect spatial distribution of ungulates in Bialowieza Primeval Forest. (Studie z Bělověžského pralesa popisující, jak vlk mění chování a prostorové rozložení zvěře).
DBBW (Dokumentations- und Beratungsstelle des Bundes zum Thema Wolf, Německo): Výroční zprávy a datové sady o reálné hustotě, pohybu a dopadech vlka v intenzivně využívané krajině Německa.
Linnell, J. D., & Cretois, B. (2018): Research for REGI Committee - Coexistence with large carnivores in the Russian/European borderland. (Analýza sociálno-ekonomických a ekologických dopadů návratu velkých šelem v Evropě).
su
14.10.2026 09:15 Reaguje na Radek
Děkuji, všechny ty publikace samozřejmě znám - ale já se ptal huntera -ale ten očividně nezná z tohoto nic.
Odpovědět
Hu
Ra
Radek
14.10.2026 09:19 Reaguje na RadekPohled na to, jak vlk ovlivňuje lesní hospodářství, opírající se o nezávislé vědecké výzkumy z Evropy i Severní Ameriky, ukazuje jasný závěr: mechanické přenášení zjednodušených teorií o „spáse lesa vlkem“ do lidmi přeměněné krajiny nefunguje.
Odborné práce, které zkoumají přímé dopady návratu šelem na obnovu porostů a lesní hospodaření, docházejí k následujícím zjištěním:
1. Selhání teorie "trofické kaskády" v kulturované krajině
Švédské a německé dlouhodobé studie ukazují, že v produkčních lesích s vysokou úživností nemá přítomnost vlka sama o sobě schopnost snížit škody okusem tak, aby les mohl obnovovat cenné dřeviny bez ochranných opatření.
Výzkum z Wisconsinu a Střední Evropy: Vědci měřili míru okusu sazenic v závislosti na hustotě vlčí populace a délce jejich přítomnosti. Výsledek ukázal, že snížení okusu vlivem vlka je v praxi minimální a nepředvídatelné. Na mnoha místech byla míra poškození mlazin vysoká bez ohledu na to, zda v oblasti vlci žili, či nikoliv.
Důvod: V evropské i přeměněné severoamerické krajině je nabídka potravy pro kopytníky tak vysoká (zemědělské plodiny, zmlazení po těžbách), že reprodukce spárkaté zvěře výrazně převyšuje to, co dokáže vlk zkonzumovat.
2. Negativní prostorové dopady (Koncentrace škod)
Další vědecké práce zkoumaly, jak změna chování zvěře (způsobená vlkem) mění geografické rozložení škod na dřevinách:
Kuijper et al. (2013, 2016) – Výzkumy v Polsku a Skandinávii: Jeleni a srnci v reakci na vlka opouštějí otevřené paseky a riziková místa, kde by byli snadnou kořistí. Stahují se do nepřehledných podrostů a mladin.
Přehození škod na jiné porosty: Na místech, kde se zvěř cítí v bezpečí před rychlým útokem (husté mladiny), vznikají extrémní koncentrace okusu a loupání kůry. Škody se nezmenšují, pouze se přelévají z velkých ploch do konkrétních lesních porostů, které pak bývají zcela zničeny.
3. Komplikace pro lesnický management a obnovu
Zprávy lesnických výzkumných ústavů (např. z Německa a Švýcarska) popisují konkrétní dopady na hospodaření v lesích:
Oblast dopaduReálný vědecky/prakticky doložený efekt
Lov a regulaceZvěř je kvůli ostražitosti extrémně těžko lovitelná tradičními metodami (čakaná). Plány odlovu se na mnoha územích nedaří plnit, což vede k nárůstu stavů v sousedních oblastech.
Přirozená obnovaCenné a kousavé dřeviny (jedle, dub, buk, javor) vyžadují kvůli shromažďování zvěře v krytu ještě přísnější mechanickou ochranu než před příchodem vlka.
Škody na oplocenkáchVlci při štvaní zvěře pravidelně prolamují drátěné i dřevěné oplocenky. Vzniklými otvory následně zvěř proniká dovnitř a ničí výsadby.
Ekonomické nákladyZvýšené náklady na oplocování, opravy zábran a selhávání plánované obměny porostů.
Odkazy na konkrétní studijní prameny
Kuijper, D. P. J. et al. (2016): Paws without claws? Ecological effects of large carnivores in anthropogenic landscapes. – Studie dokládající, že v lidmi přeměněné krajině nefungují předpokládané pozitivní efekty šelem na regeneraci lesa.
Pape, R., & Löffler, J. (2021 / 2025 studie z USA/EU): Do Wolves Protect Forests? Investigating the Link Between Wolf Density and Forest Regeneration. – Výzkum potvrzující, že hustota vlků nemá přímý prokazatelný vliv na zlepšení obnovy lesních podrostů.
Cromsigt, J. P. et al. (2013): Hunting mode as a driver of the landscape of fear. – Srovnání toho, jak rozptyluje zvěř lidský lovec vs. vlk a jaké to má dopady na lesní porosty.
Odpovědět
Odborné práce, které zkoumají přímé dopady návratu šelem na obnovu porostů a lesní hospodaření, docházejí k následujícím zjištěním:
1. Selhání teorie "trofické kaskády" v kulturované krajině
Švédské a německé dlouhodobé studie ukazují, že v produkčních lesích s vysokou úživností nemá přítomnost vlka sama o sobě schopnost snížit škody okusem tak, aby les mohl obnovovat cenné dřeviny bez ochranných opatření.
Výzkum z Wisconsinu a Střední Evropy: Vědci měřili míru okusu sazenic v závislosti na hustotě vlčí populace a délce jejich přítomnosti. Výsledek ukázal, že snížení okusu vlivem vlka je v praxi minimální a nepředvídatelné. Na mnoha místech byla míra poškození mlazin vysoká bez ohledu na to, zda v oblasti vlci žili, či nikoliv.
Důvod: V evropské i přeměněné severoamerické krajině je nabídka potravy pro kopytníky tak vysoká (zemědělské plodiny, zmlazení po těžbách), že reprodukce spárkaté zvěře výrazně převyšuje to, co dokáže vlk zkonzumovat.
2. Negativní prostorové dopady (Koncentrace škod)
Další vědecké práce zkoumaly, jak změna chování zvěře (způsobená vlkem) mění geografické rozložení škod na dřevinách:
Kuijper et al. (2013, 2016) – Výzkumy v Polsku a Skandinávii: Jeleni a srnci v reakci na vlka opouštějí otevřené paseky a riziková místa, kde by byli snadnou kořistí. Stahují se do nepřehledných podrostů a mladin.
Přehození škod na jiné porosty: Na místech, kde se zvěř cítí v bezpečí před rychlým útokem (husté mladiny), vznikají extrémní koncentrace okusu a loupání kůry. Škody se nezmenšují, pouze se přelévají z velkých ploch do konkrétních lesních porostů, které pak bývají zcela zničeny.
3. Komplikace pro lesnický management a obnovu
Zprávy lesnických výzkumných ústavů (např. z Německa a Švýcarska) popisují konkrétní dopady na hospodaření v lesích:
Oblast dopaduReálný vědecky/prakticky doložený efekt
Lov a regulaceZvěř je kvůli ostražitosti extrémně těžko lovitelná tradičními metodami (čakaná). Plány odlovu se na mnoha územích nedaří plnit, což vede k nárůstu stavů v sousedních oblastech.
Přirozená obnovaCenné a kousavé dřeviny (jedle, dub, buk, javor) vyžadují kvůli shromažďování zvěře v krytu ještě přísnější mechanickou ochranu než před příchodem vlka.
Škody na oplocenkáchVlci při štvaní zvěře pravidelně prolamují drátěné i dřevěné oplocenky. Vzniklými otvory následně zvěř proniká dovnitř a ničí výsadby.
Ekonomické nákladyZvýšené náklady na oplocování, opravy zábran a selhávání plánované obměny porostů.
Odkazy na konkrétní studijní prameny
Kuijper, D. P. J. et al. (2016): Paws without claws? Ecological effects of large carnivores in anthropogenic landscapes. – Studie dokládající, že v lidmi přeměněné krajině nefungují předpokládané pozitivní efekty šelem na regeneraci lesa.
Pape, R., & Löffler, J. (2021 / 2025 studie z USA/EU): Do Wolves Protect Forests? Investigating the Link Between Wolf Density and Forest Regeneration. – Výzkum potvrzující, že hustota vlků nemá přímý prokazatelný vliv na zlepšení obnovy lesních podrostů.
Cromsigt, J. P. et al. (2013): Hunting mode as a driver of the landscape of fear. – Srovnání toho, jak rozptyluje zvěř lidský lovec vs. vlk a jaké to má dopady na lesní porosty.
Ra
Radek
14.10.2026 09:30 Reaguje na RadekDopady návratu vlka na zemědělství a hospodaření na venkově představují jeden z nejvýraznějších střetů mezi ochranou přírody a reálnou praxí. Vědecké práce a socioekonomické studie z Francie, Švýcarska, Německa i jižní Evropy ukazují, že vliv vlka přesahuje pouhý výpočet „přímých škod za stržené kusy“.
Níže jsou shrnuty hlavní doložené dopady a mechanismy, které odborná literatura identifikuje:
1. Změna chování dobytka a nepřímo způsobené ztráty
Studie z Alp a Severní Ameriky (např. výzkumy ETH Zürich či švýcarské Agrarforschung Schweiz) dokládají, že útoky nebo pouhá přítomnost vlků generují u hospodářských zvířat chronický stres, což vede ke značným sekundárním škodám:
Pokles užitkovosti: Stres u krav a ovcí způsobuje prokazatelný pokles dojivosti a nižší přírůstky hmotnosti u mláďat.
Snížená reprodukce: Chronický stres vyvolává poruchy říje a zvýšenou míru zmetání (potratů) u březích krav i ovcí.
Úrazy a ztráty z paniky: Při nočních útoku nebo vyrušení vlky dochází k hromadnému úteku stáda. Zvířata se zraňují v nepřístupném terénu, padají do roklin nebo prorážejí ohradníky a způsobují škody v okolní krajině či na komunikacích.
2. Kolaps extenzivního pastevectví a dopad na biodiverzitu
Jedním z nejzávažnějších zjištění krajinných ekologů a agronomů je negativní dopad návratu šelem na tzv. extenzivní (krajinotvornou) pastvu:
Opuštění horských a podhorských pastvin: S rostoucím tlakem predace dochází v mnoha oblastech (např. ve francouzských Alpách či na Pyrenejském poloostrově) k opouštění hůře dostupných lokalit.
Ztráta unikaátních biotopů: Tradiční pastva udržitelným způsobem blokuje zarůstání luk náletovými dřevinami. Pokud chovatelé pastvu ukončí, mizí specifické ekosystémy naddimenzované pro stovky druhů chráněného hmyzu, ptáků a lučních rostlin.
Paradox ochrany přírody: Jednostranná ochrana jednoho dominantního druhu (vlka) vede k faktické likvidaci sekundárních biotopů s vysokou mírou druhové rozmanitosti.
3. Realita a limity ochranných opatření
Ochranářský diskurz často staví řešení na elektrických ohradnících a pasteveckých psech. Odborné vyhodnocení z praxe však naráží na ekonomické a provozní limity:
Vysoké provozní a pracovní náklady: Stavba a denní údržba vícevodičových elektrických ohradníků v členitém podhorském terénu vyžaduje extrémní množství lidské práce, kterou malé farmy často nemají jak zaplatit nebo lidsky pokrýt.
Problémy s pasteveckými psy (LGD): Nasazení velkých pasteveckých psů (např. španělský mastin, čuvač) přináší závažné konflikty s turistikou a rekreací. Studie ze Švýcarska a Francie uvádějí desítky incidentů napadení turistů, cyklistů nebo sekařů trav pasteveckými psy, což vyvolává sociální napětí v obcích.
Učení a adaptace vlků: Vlci jsou vysoce inteligentní. Výzkumy z Německa ukázaly, že lokální smečky se postupně učí ochranná opatření překonávat (podhrabáváním, přeskakováním nebo vyhledáváním slabých míst), což vede k nutnosti neustálého dimenzování zábran.
4. Socioekonomické a psychologické dopady na chovatele
Sociologické průzkumy mezi zemědělci v oblastech s trvalým výskytem vlků (např. MDPI Sustainability, 2025) ukazují hluboké nefinační dopady:
Syndrom vyhoření a psychická zátěž: Neustálá pohotovost, nutnost odklízet stržená a potrhaná zvířata a nejistota vedou u mnoha chovatelů k psychickému vyčerpání a rozhodnutí chov ukončit.
Ztráta chovného materiálu: Finanční kompenzace od státu zpravidla pokrývají pouze jatečnou cenu zvířete. Nedokážou však nahradit vícegenerační šlechtitelskou práci u čistokrevných chovů, kde zvířata mají nevyčíslitelnou genetickou hodnotu.
Výběr klíčových studijních pramenů k zemědělství:
Meuret, M., & Vincent, C. (2021): To Live with Wolves? Change of scale in livestock farming protection. (Detailní rozbor limitů ochranných opatření na farmách ve Francii).
Kimmig, S. E. et al. (2020/2023): Deterrent effectiveness and livestock depredation patterns. (Studie zkoumající adaptaci vlků na elektrické ohradníky v Německu).
Brunner, S. (2022): Impacts of wolves on cattle farming and pastoral infrastructure in Switzerland. (Rozbor dopadů na chov skotu, úrazy a ekonomiku agroturistiky).
Odpovědět
Níže jsou shrnuty hlavní doložené dopady a mechanismy, které odborná literatura identifikuje:
1. Změna chování dobytka a nepřímo způsobené ztráty
Studie z Alp a Severní Ameriky (např. výzkumy ETH Zürich či švýcarské Agrarforschung Schweiz) dokládají, že útoky nebo pouhá přítomnost vlků generují u hospodářských zvířat chronický stres, což vede ke značným sekundárním škodám:
Pokles užitkovosti: Stres u krav a ovcí způsobuje prokazatelný pokles dojivosti a nižší přírůstky hmotnosti u mláďat.
Snížená reprodukce: Chronický stres vyvolává poruchy říje a zvýšenou míru zmetání (potratů) u březích krav i ovcí.
Úrazy a ztráty z paniky: Při nočních útoku nebo vyrušení vlky dochází k hromadnému úteku stáda. Zvířata se zraňují v nepřístupném terénu, padají do roklin nebo prorážejí ohradníky a způsobují škody v okolní krajině či na komunikacích.
2. Kolaps extenzivního pastevectví a dopad na biodiverzitu
Jedním z nejzávažnějších zjištění krajinných ekologů a agronomů je negativní dopad návratu šelem na tzv. extenzivní (krajinotvornou) pastvu:
Opuštění horských a podhorských pastvin: S rostoucím tlakem predace dochází v mnoha oblastech (např. ve francouzských Alpách či na Pyrenejském poloostrově) k opouštění hůře dostupných lokalit.
Ztráta unikaátních biotopů: Tradiční pastva udržitelným způsobem blokuje zarůstání luk náletovými dřevinami. Pokud chovatelé pastvu ukončí, mizí specifické ekosystémy naddimenzované pro stovky druhů chráněného hmyzu, ptáků a lučních rostlin.
Paradox ochrany přírody: Jednostranná ochrana jednoho dominantního druhu (vlka) vede k faktické likvidaci sekundárních biotopů s vysokou mírou druhové rozmanitosti.
3. Realita a limity ochranných opatření
Ochranářský diskurz často staví řešení na elektrických ohradnících a pasteveckých psech. Odborné vyhodnocení z praxe však naráží na ekonomické a provozní limity:
Vysoké provozní a pracovní náklady: Stavba a denní údržba vícevodičových elektrických ohradníků v členitém podhorském terénu vyžaduje extrémní množství lidské práce, kterou malé farmy často nemají jak zaplatit nebo lidsky pokrýt.
Problémy s pasteveckými psy (LGD): Nasazení velkých pasteveckých psů (např. španělský mastin, čuvač) přináší závažné konflikty s turistikou a rekreací. Studie ze Švýcarska a Francie uvádějí desítky incidentů napadení turistů, cyklistů nebo sekařů trav pasteveckými psy, což vyvolává sociální napětí v obcích.
Učení a adaptace vlků: Vlci jsou vysoce inteligentní. Výzkumy z Německa ukázaly, že lokální smečky se postupně učí ochranná opatření překonávat (podhrabáváním, přeskakováním nebo vyhledáváním slabých míst), což vede k nutnosti neustálého dimenzování zábran.
4. Socioekonomické a psychologické dopady na chovatele
Sociologické průzkumy mezi zemědělci v oblastech s trvalým výskytem vlků (např. MDPI Sustainability, 2025) ukazují hluboké nefinační dopady:
Syndrom vyhoření a psychická zátěž: Neustálá pohotovost, nutnost odklízet stržená a potrhaná zvířata a nejistota vedou u mnoha chovatelů k psychickému vyčerpání a rozhodnutí chov ukončit.
Ztráta chovného materiálu: Finanční kompenzace od státu zpravidla pokrývají pouze jatečnou cenu zvířete. Nedokážou však nahradit vícegenerační šlechtitelskou práci u čistokrevných chovů, kde zvířata mají nevyčíslitelnou genetickou hodnotu.
Výběr klíčových studijních pramenů k zemědělství:
Meuret, M., & Vincent, C. (2021): To Live with Wolves? Change of scale in livestock farming protection. (Detailní rozbor limitů ochranných opatření na farmách ve Francii).
Kimmig, S. E. et al. (2020/2023): Deterrent effectiveness and livestock depredation patterns. (Studie zkoumající adaptaci vlků na elektrické ohradníky v Německu).
Brunner, S. (2022): Impacts of wolves on cattle farming and pastoral infrastructure in Switzerland. (Rozbor dopadů na chov skotu, úrazy a ekonomiku agroturistiky).
su
JM
Ji Mi
14.10.2026 21:47 Reaguje naTřeba proto aby vám ukázal rozdíl mezi kultivovanými erudovanými příspěvky a vaším zeleným žvanením??? RADKU DĚKUJI.
Odpovědět
su
JM
Ji Mi
14.10.2026 21:47 Reaguje naTřeba proto aby vám ukázal rozdíl mezi kultivovanými erudovanými příspěvky a vaším zeleným žvanením??? RADKU DĚKUJI.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.10.2026 10:45 Reaguje na RadekDěkuji za komplexní pohled
na vliv vlků na přírodu a
lidskou společnost, ale u
fanatických vlkomilů je to
házení perel sviním. Oni
udělali z návratu vlka dá
se říci nástroj, jak se v
přírodě zbavit myslivců,
pastevců a návštěvníků
přírody. Vysnili si totiž vytvořit z kulturní krajiny divočinu a jdou
k cíli hlava nehlava. Vlk
jim slouží jako nástroj,
který maří chovatelství
zvěře se staletou tradicí
a pastevectví. Ptám se
vlkomilů na radu, jak lze
chovat 10 ovcí ve vlčí
oblasti ekonomicky únosně.
A to několik let bez rady
jak na to. Ono taky není
co poradit a tak mlčí.
Malochovy končí jeden po druhém, louky zarůstají
a to pouze kvůli pár vlkům
postrádajících plachost
stejně, jako medvědi na
Slovensku. Bez lovu se
nebojí člověka a všeho,
co s lidmi souvisí. Za
socíku jsem prožil tři
dny na salaši v Kysucích
a to tehdy byli medvědi
a vlci loveni podle plánu
lovu pro udržení populace
na únosné úrovni. Ve dne se šelmy neodvážily k
volně pasenému stádu ani
přiblížit a v noci se
občas prošly kolem košáru.
Jeho dva malí psi(uliční
směska)je vyštěkali a on
je zahnal brokovnicí.
Říkal tomu vyprášení
kožichu, aby pocítili,
že s výstřelem přichází
bolest a že je lépe se
obloukem salaši vyhnout.
Regulace stavu a strach
z lidí dělal z šelem ty
plaché tvory, kterými po
plné ochraně přestávají
být. Ochranáři ZKAZILI
několik generací šelem a
náprava bude velmi těžká
a možná i tragická. Bude
se muset radikálně znovu
naučit šelmy plachosti a
to se bez lovu neobejde.
Odpovědět
na vliv vlků na přírodu a
lidskou společnost, ale u
fanatických vlkomilů je to
házení perel sviním. Oni
udělali z návratu vlka dá
se říci nástroj, jak se v
přírodě zbavit myslivců,
pastevců a návštěvníků
přírody. Vysnili si totiž vytvořit z kulturní krajiny divočinu a jdou
k cíli hlava nehlava. Vlk
jim slouží jako nástroj,
který maří chovatelství
zvěře se staletou tradicí
a pastevectví. Ptám se
vlkomilů na radu, jak lze
chovat 10 ovcí ve vlčí
oblasti ekonomicky únosně.
A to několik let bez rady
jak na to. Ono taky není
co poradit a tak mlčí.
Malochovy končí jeden po druhém, louky zarůstají
a to pouze kvůli pár vlkům
postrádajících plachost
stejně, jako medvědi na
Slovensku. Bez lovu se
nebojí člověka a všeho,
co s lidmi souvisí. Za
socíku jsem prožil tři
dny na salaši v Kysucích
a to tehdy byli medvědi
a vlci loveni podle plánu
lovu pro udržení populace
na únosné úrovni. Ve dne se šelmy neodvážily k
volně pasenému stádu ani
přiblížit a v noci se
občas prošly kolem košáru.
Jeho dva malí psi(uliční
směska)je vyštěkali a on
je zahnal brokovnicí.
Říkal tomu vyprášení
kožichu, aby pocítili,
že s výstřelem přichází
bolest a že je lépe se
obloukem salaši vyhnout.
Regulace stavu a strach
z lidí dělal z šelem ty
plaché tvory, kterými po
plné ochraně přestávají
být. Ochranáři ZKAZILI
několik generací šelem a
náprava bude velmi těžká
a možná i tragická. Bude
se muset radikálně znovu
naučit šelmy plachosti a
to se bez lovu neobejde.
su
14.10.2026 10:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Je vidět, že jste ty články od pana Radka vůbec nepochopil a vůbec nečetl - ale co čekat. To by mě zajímalo jak by to asi vypadalo, kdybych vám ty odkazy poslal třeba já se svým vlastním výkladem - no pravděpodobně bych byl označen za internetového žvanila, protože to co já bych z těch prací vyzdvihl (viz třeba to co Petr Eliáš níže) by neodpovídalo vaší fylozofii.
Odpovědět
su
Hu
Hunter
14.10.2026 11:40 Reaguje na RadekDěkuji za snahu a čas, který jste věnoval souhrnu publikovaných informací, ale jak sám vidíte, je to marný, je to marný, je to marný.....
Odpovědět
su
14.10.2026 12:37 Reaguje na Hunter
A kdepak je váš souhrn publikovaných informací???? Jak píšete, je to marný, je to marný..........
Odpovědět
PE
Petr Elias
14.10.2026 09:27 Reaguje na RadekOno by to chtělo si ty studie i projít, ne jen CTRL+C a CTRL+V.
1) Například ta studie ,,Landscape of fear,, říká, že ve vlčích oblastech docházelo k menšímu okusu.
2) DBBW - nějak tam není zmínka o tom, že DBBW dokazuje i to, že škody nerostou lineárně s růstem vlčí populace. Dále tato data potvrzují existenci hotspotů převážně v místech, kde není (nebo je pouze minimální) ochrana. Po zavedení opatření hotspoty mizí.
3) Linnell & Cretois - studie netvrdí, že vlk způsobí konec chovatelů. Ani vlky nechtějí vystřílet. Za hlavní příčinu úpadku vidí špatnou politiku EU, levný dovoz masa a vlny a nezájem mladé generace. Studie říká, že vlády musí nastavit takovou politiku, která dokáže farmářům pomoc.
Odpovědět
1) Například ta studie ,,Landscape of fear,, říká, že ve vlčích oblastech docházelo k menšímu okusu.
2) DBBW - nějak tam není zmínka o tom, že DBBW dokazuje i to, že škody nerostou lineárně s růstem vlčí populace. Dále tato data potvrzují existenci hotspotů převážně v místech, kde není (nebo je pouze minimální) ochrana. Po zavedení opatření hotspoty mizí.
3) Linnell & Cretois - studie netvrdí, že vlk způsobí konec chovatelů. Ani vlky nechtějí vystřílet. Za hlavní příčinu úpadku vidí špatnou politiku EU, levný dovoz masa a vlny a nezájem mladé generace. Studie říká, že vlády musí nastavit takovou politiku, která dokáže farmářům pomoc.
su
Ra
Radek
14.10.2026 23:04 Reaguje naOno to s tou ‚krajinou strachu‘ není tak jednoduché, jak se často prezentuje. Ta studie sice popisuje, že zvěř v přítomnosti vlka změní chování, ale rozhodně neříká, že tím plošně mizí okus v lese.
Zvěř žrát nepřestane. Když ucítí riziko, nezmizí z lesa, jen změní čas nebo se přesune do hustšího porostu a k lidem, kde se cítí bezpečněji. Výsledkem pak často je, že škody z jednoho místa jen přesune na jiné, kde stromky ožere o to víc.
Navíc i přímo v Yellowstonu, odkud tyhle myšlenky pocházejí, novější výzkumy ukázaly, že ten vliv vlků na růst stromů byl hodně přeceňovaný a hlavní roli tam hrálo klima a voda. A přenášet to k nám do Evropy, kde je krajina propletená silnicemi a vesnicemi a největší strach má zvěř z lidí, jednoduše nefunguje.
Žádáte studie a odborné publikace, když je dostanete, tak si z nich vezmete pouze to, co se vám hodí, to je potom těžké.
Odpovědět
Zvěř žrát nepřestane. Když ucítí riziko, nezmizí z lesa, jen změní čas nebo se přesune do hustšího porostu a k lidem, kde se cítí bezpečněji. Výsledkem pak často je, že škody z jednoho místa jen přesune na jiné, kde stromky ožere o to víc.
Navíc i přímo v Yellowstonu, odkud tyhle myšlenky pocházejí, novější výzkumy ukázaly, že ten vliv vlků na růst stromů byl hodně přeceňovaný a hlavní roli tam hrálo klima a voda. A přenášet to k nám do Evropy, kde je krajina propletená silnicemi a vesnicemi a největší strach má zvěř z lidí, jednoduše nefunguje.
Žádáte studie a odborné publikace, když je dostanete, tak si z nich vezmete pouze to, co se vám hodí, to je potom těžké.
su
15.10.2026 00:19 Reaguje na Radek
Ne, opravdu, já ty (i řadu dalších) publikace skutečně dobře znám a souhlasím s tím co ted píšete. Ale protože je ta problematika mnohem složitější, tak ruku na srdce, nevybral jste si zase vy v odstavcích výše, hlavně ty argumenty, které jsou bližší zase vám???? Kdo má rád vlky, hledá publikace o jejich pozitivním vlivu....kdo je rád nemá, má tendenci hledat ty o vlivu negativním....obojí je pravda....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2026 10:19Pánové, chtělo by to od obou racionální argumenty- nemyslím to nijak ironicky, ale opravdu mě zajímá odborná argumentace na téma zatížení prostoru vlky.
Odpovědět
