Ústavní soud odmítl stížnost kvůli omezení pohybu v části NP Šumava

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže, jenž neúspěšně zpochybňoval zákaz vstupu a pohybu mimo značené trasy v některých oblastech národního parku Šumava. Důvodem omezení je ochrana tetřeva hlušce. Muž z Prahy tvrdil, že opatření porušuje jeho ústavní práva, zejména svobodu pohybu, a je ideologicky motivované. V ústavní stížnosti navíc uváděl, že justice zasáhla do jeho práva na spravedlivý proces. ÚS pokládal stížnost za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení. Svoboda pohybu není absolutním právem, konstatoval soud. "Na vymezených územích lze svobodu pohybu omezit také za účelem ochrany přírody," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Tomášem Langáškem.

Správa národního parku vydala opatření v říjnu 2023 a poté ho opakovaně prodloužila. Týká se pásu území při státní hranici přibližně od jezera Laka u Prášil na Klatovsku po prameny Vltavy. Turistický ruch škodil tetřevovi, kterého správa parku považuje za takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že jeho ochrana přispívá k ochraně celého ekosystému.

Krajský soud v Českých Budějovicích mužův návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl. Konstatoval, že opatření je zákonné a vydané oprávněným orgánem. Muž měl možnost se v procesu tvorby opatření vyjádřit, ale nevyužil ji. Krajský soud také odmítl, že by opatření bylo ideologicky motivované nebo že by neúměrně zasahovalo do mužových práv.

Nejvyšší správní soud (NSS) v další instanci uvedl, že stát má povinnost chránit přírodu, a to nejen pro potřeby člověka, ale také v zájmu druhové rozmanitosti. Připomněl, že v preambuli ústavy se Česká republika zavazuje střežit a rozvíjet přírodní bohatství. Preambule Listiny základních práv a svobod pak výslovně připomíná odpovědnost vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi.

"V tomto smyslu je ochrana tetřeva hlušce veřejným zájmem. Jakým způsobem je ochrana prováděna a zda je tento způsob přiměřený či správný, včetně otázky pohybu v krajině či zásahů do jiných práv, nemohou správní soudy hodnotit v případě, že byl stěžovatel v průběhu pořizování opatření obecné povahy pasivní, nenabídl k poměření žádnou alternativu a zásah do svých práv namítal až u soudu," píše se v rozsudku NSS.

"Veřejný zájem na ochraně přírody v daném případě pouze převážil nad individuálním zájmem stěžovatele vstupovat do klidových oblastí národního parku. ÚS se v tomto ohledu ztotožňuje s výkladem NSS, který stěžovateli vysvětlil povahu povinnosti státu chránit přírodu," potvrdil ÚS.

---

reklama

---