https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-vrcholu-palavy-se-po-desetiletich-znovu-pasou-ovce-pomahaji-ochrane-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na vrcholu Pálavy se po desetiletích znovu pasou ovce, pomáhají ochraně přírody

14.11.2021 02:15 | MIKULOV (ČTK)
Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150 000 návštěvníků.
Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150 000 návštěvníků.
Na vrcholu Pálavy na Děvíně se po desetiletích znovu pasou ovce, podle ochránců přírody napomohou k obnově původního krajinného rázu. Jde o padesátihlavé stádo, které na místě zůstane do konce listopadu. Na Pálavě stádo ovcí a koz pomáhá se spásáním trávy i na Stolové hoře, sdělil Pavel Pechoušek za projekt LIFE SouthMoravia, který za pastvou stojí.
 

Podle ochránců v místech, kde se pase, vznikají specifické podmínky pro kvetení chráněných druhů. Naopak bez pastvy by se na Děvíně kumulovala stařina a měnila chemie půdy. Počet rostlin, které nemají rády živiny, by šel podle ochránců rapidně dolů, nahradily by je kopřivy, bodláky nebo třtina křovištní.

"Cílem pastvy, obecně řečeno, je vytvoření co nejpestřejší mozaiky mikrostanovišť a procesů, které budou vyhovovat co nejvíce druhům," uvedl manažer lokalit projektu Vilém Jurek. Pastva podle něj mírně naruší drn, čímž se vytvoří malé plošky, kde se ostatní druhy mohou uchytit. "Další úroveň je ochrana hmyzu. Řada druhů je vázána na konkrétní druhy rostlin, kdy jejich housenky se živí pouze jedním druhem rostliny. Jestliže dojde k úbytku zájmových druhů rostlin, dojde i k poklesu zájmových druhů hmyzu," popsal Jurek.

Uvedl, že jde o takzvanou jednorázovou pastvu, kdy jsou zvířata na pastvě více než 40 dní. Dostačující je pak podle něj intenzita pastvy jednou za dva až tři roky. Větší zátěž zvířaty, která sežerou travní porost a naruší drn, by podle něj mohla mít naopak negativní efekt.

V projektu LIFE SouthMoravia, který sdružuje pastevce na celé jižní Moravě, se už pasou ovce na dalších vhodných místech v regionu, například na brněnské Stránské skále, také na Pouzdřanské stepi, Miroslavských kopcích či na Floriánku u Jedovnice.

Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150 000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

14.11.2021 17:20
Problémy na Pálava přišly s ekologismem a odstraněním paovcí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2021 17:39 Reaguje na Michal Ukropec
Hluboký omyl.
Kozy bezoárové, které byly na Pálavě uměle nasazeny v 19. století, těžce devastovaly svahy sešlapáváním minimálního půdního krytu. Proto byly odchytány a teď se tam řízeně pase.
Prostě zátěž podobná, jak tisíce let dříve.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2021 18:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Tisíce let? Řízená pastva existuje pár století a před tím
tam byl možná les, možná ty louky a byly spásány nárazově
migrujícími zvířaty, které po spasení šly jinam. Kozy to
dělaly stejně, ale pouze byly trnem v oku těch, kteří
chtěli tento unikát ze středu Evropy odstranit. Kdyby
měly tak devastační vliv, tak nevím co se tam chránilo
a proč se musela po jejich absenci pastva obnovit. Ono
to je tak, že chyba se musí napravit, ale nesmí se to
přiznat, aby nikdo nevěděl, že je císařpán nahatý.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2021 19:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy musíte vždycky zásadně všechny považovat za blbce a korupčníky. I když tomu sám absolutně nerozumíte. Dost nešťastná povaha.
Les na Pálavě nikdy nebyl, vždy to byla suchá (leso?)step (jižní svahy) a byla občasně spásána procházejícími stády. Proto se tam uchytila alpská květena.
Dnes se to vrací do původního stavu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.11.2021 10:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Za blbce považuji ty, kteří se ihned ozvou, když
opravím jejich chybné bláboly. Vápencové podloží
není typicky Alpské, ale Středomořské a tak ani
to vám nepasuje. Je tam teplomilná a suchomilná květena, která by asi v zasněžených a deštivých Alpách zmrzla a uhnila. Hlavně, že naopak vy
stále něco komentujete svými nedouckými bláboly. Přemýšlejte, co píšete, protože jste k smíchu
(nebo k pláči?)!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 10:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Alpy jsou z velké části vápencové a v dosti teplém klimatu. Dolomity, Julské a Kamnišské Alpy, Orobie, Maritimes atd. atd.
Středomořské klima na Pálavě nikdy nebylo, nebojte.
Odpovědět
DA

DAG

14.11.2021 22:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemyslím si, že je to omyl. Nepást zvířata, popřípadě zveř a vysekat křovinořezem bylo moderní v devadesátých letech ve spoustě míst. Dneska se tam "cíleně pase". Je to skutečně úlet ochranářů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.11.2021 08:31 Reaguje na DAG
Proč by měl?
V tomto režimu přece žila Pálava možná tisíce let.
Pro jakékoliv stádo velkých kopytníků je příliš malá, proto byla spásána jen nárazově, když se táhlo kolem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.11.2021 12:52 Reaguje na DAG
To, že se tam nyní cíleně pase, má svoje opodstatnění. Proč myslíte, že je to úlet?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

15.11.2021 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Když, už jako tisíce let, tak do pozdního neolitu byly v této oblasti původní divocí koně a divocí osli.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.11.2021 21:13 Reaguje na Milan Dostál
S tím oslem jste si jist?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

15.11.2021 22:12 Reaguje na Jarek Schindler
Do té doby běžný druh velkého spásače, ta krajina naopak tyto velké byložravce potřebuje, žere traviny, které ti malí nežerou tím, že rozruší zem umožňují naopak biodiverzitu.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.11.2021 07:07 Reaguje na Jarek Schindler
Divoký osel (Equus hydruntinus)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist