https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-zatepleni-starsich-rodinnych-domu-bude-mozne-ziskat-az-milionovou-dotaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na zateplení starších rodinných domů bude možné získat až milionovou dotaci Aktualizováno

17.7.2023 11:11 | PRAHA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Až jeden milion korun ve formě zálohy, tedy předem, dostanou žadatelé o dotaci na zateplení starších rodinných domů v programu Oprav dům po babičce. Na dnešní tiskové konferenci k představení programu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Úspěšní žadatelé budou mít také možnost od ledna 2024 čerpat zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen. Na každé nezaopatřené dítě navíc bude možné získat bonus 50 000 korun, doplnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
 

Dotaci budou moci získat všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby, žádat lze od září. Určena je na rodinné domy nebo na domy určené pro rekreaci, podmínkou je trvalé bydliště po dobu deseti let od doložení realizace projektu. Žádat o dotaci lze i zpětně na způsobilé výdaje od 1. ledna 2021. Možností je jak renovace, tak zbourání a výstavba domu na daném pozemku. Dotace bude možné čerpat na domy postavené nejpozději v roce 2013.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) peníze poskytne žadateli dopředu. Za primární opatření Hladík považuje zateplení, aby dům staršího data výstavby byl renovován alespoň na energetickou třídu B. Dotaci je možné buď načerpat a zrekonstruovat dům s použitím vlastních peněz na spolufinancování, nebo získat dotaci a výhodnou půjčku ze stavebního spoření, dodal ministr.

Půjčka bude mít zvýhodněný úrok bez nutnosti zástavy nemovitosti, fixaci úrokové sazby po celou dobu splatnosti, vyřízení úvěru a dotace bude možné na pobočce spořitelny a měsíční náklady úvěru přijatelné i pro nízkopříjmové domácnosti. Úrok by podle Hladíka měl činit zhruba tři až čtyři procenta, záleží ale na jednotlivých stavebních spořitelnách.

Podle Hladíka je v Česku zhruba každý šestý dům prázdný, celkem jich je asi 400 000. Cílem je také snížit počet domácností ohrožených energetickou chudobou, zvýšit tempo renovací na tři procenta ročně či snížit míru zástavby úrodné půdy novými stavbami.

Kromě milionu na zateplení bude možné renovaci rozšířit o další úsporná opatření, například výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku, ohřev vody, dobíjecí stanici pro elektromobil.

Program podle ministerstva životního prostředí přinese 100 miliard korun do ekonomiky na rekonstrukci, resort očekává zájem zhruba 40 000 žadatelů o dotaci. Podle Hladíka by to znamenalo, že 3000 hektarů úrodné půdy nebude zastavěno novými domy či že se spotřeba energie na vytápění v těchto domech sníží o 69 procent.

„Dlouho diskutovaná podoba programu Oprav dům po babičce zamířila správným směrem a to na podporu kvalitních renovací. Takový dům bývá dobře zateplen, osazen kvalitními okny s trojskly s vnějším stíněním a má vyregulovanou otopnou soustavu využívající jako zdroj například tepelné čerpadlo. Dům může využít solární kolektory na ohřev teplé vody nebo zapojit fotovoltaiku na výrobu elektřiny. Doporučujeme i řízené větrání s rekuperací tepla. Úspora energie se po renovaci pohybuje v rozmezí od 60 do 90 %," říká Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.

"Výsledný stav budovy pak odpovídá přibližně nízkoenergetickému standardu, tedy mívá měrnou potřebu tepla na vytápění v rozmezí 25 až 50 kWh/m2 za rok. Při dnešních cenách energií se tak za vytápění a chlazení vejdete klidně i do 20-30 000 korun za rok,“ říká Čejka a dodává: „Chválím, že program umožní mladým rodinám dosáhnout na komfortní a energeticky úsporné bydlení díky nízkoúročeným půjčkám a dotacím vyplácených předem. Právě díky razantnímu snížení nákladů na energie se jim tato investice vrátí do cca 10 let.“

A dodává: „Zrychlení kvalitních renovací i pomocí programu Oprav dům po babičce je důležitým krokem pro naplnění klimatických závazků Česka. Právě připravovaný národní klimaticko–energetický plán totiž počítá s až 3x rychlejším tempem renovací budov než je tomu dnes.“

„Díky nízkoúročeným půjčkám pomůže program Oprav dům po babičce překonat hlavní bariéru při zateplování domů, kterou byla vyšší investiční náročnost takové renovace. Dotace vyplácené předem a dostupné úvěry umožní mnoha mladým rodinám dosáhnout na vlastní úsporné bydlení. Aby byla renovace opravdu kvalitní, doporučujeme na fasádu aplikovat alespoň 20 cm tloušťky izolantu,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR sdružující významné firmy v oblasti výroby pěnového polystyrenu, a dodává: „Rozdíl v ceně oproti 10-15 cm tloušťce izolace je minimální, v práci stavebníků žádný, ovšem v úspoře energií významný. Nejrozšířenějším materiálem pro zateplení v ČR je pěnový polystyren, oblíbený je hlavně kvůli svým tepelně izolačním vlastnostem a hygienické nezávadnosti.“

Zájemci o dotaci se mohou obracet na krajská pracoviště SFŽP nebo využít formulář na webu www.novazelenausporam.cz.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

17.7.2023 14:02
Jeví se mi to jako absence rozumu. Jednak se v řadě případů jedná o unikátní stavby, zateplením ztratí své mikroklima, mohou zavlhat, plesnivět.... a hlavně ty staré kamenné chalupy jsou v těchto vedrech idelně teplu odolávající stavbou. Vedro do nich nepronikne. Opačně to taky funguje což znamená, že když se v zimě vytopí, pak stačí temperovat a je v nich krásně teploučko a drží.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.7.2023 19:11 Reaguje na Milan Milan
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.7.2023 06:52 Reaguje na Milan Milan
Proto se stavěli poloroubenky. Dříve lidi byli natolik chytrý aniž by k tomu potřebovali armádu otrapů s papírem z vysoké školy. Dneska si někteří mysli, že jsme chytřejší, když máme kapsy nacpané elektronikou ale nakonec se ukazuje, že objevujeme, co už tu dávno bylo.
Objektivně se spíš nacházíme v době úpadku a hlouposti, Je to čím dal víc trapné. Se sociální pamětí ztrácí tahle společnost i svojí vlastní. Jsme společnost tragédů bez vlastních názoru nechají se manipulovat. Musíme se znova naučit kritické úvaze a pochybovat to je svoboda bez manipulace.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

20.7.2023 13:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mluvte za sebe, dezoláte a otrapo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.7.2023 15:07 Reaguje na Milan Milan
to je častý omyl lidí, co tak nějak moc nedávali pozor na základní škole a při fyzice místo vnímání mastili piškvorky. jsou dvě věci, tepelná kapacita a tepelná vodivost (nebo inverzně tepelný odpor).

ano, máme tady obrovskou tepelnou kapacitu kamenného zdiva, a to na padesáté rovnoběžce v létě funguje excelentně - tepelná kapacita stírá pro vnitřní prostředí rozdíl mezi dnem a nocí - je-li ve dne 28°a v noci 15°C, potom je výsledná vnitřní teplota někde mezi (a ještě je srážena skupenským teplem vody, kterou kamenné zdi nacucávají jak knot) - a uvnitř je stálých krásných 20°C.

v zimě je to horší. ano, když barák natopíme a přestaneme topit, je tam další 2-3 dny poměrně snesitelně. to ovšem nic nemění na tom, že tepelný odpor nezateplených kamenných zdí je hrůzostrašně nízký a stálé zimní topení na vnitřní snesitelnou teplotu sežere za zimu vagon uhlí (nebo odpovídající množství alternativní komodity). samozřejmě pokud barák provozujeme postaru, to znamená, že topíme jen ve světnici na 22°C, na chodbě máme 10°C které se tam vycourá dveřmi ze světnice, na záchodě a v koupelně máme ledárnu, koupeme se jednou za dva dny a dvě hodiny před koupáním zatopíme v lázeňských kamnech, čímž koupelnu vyhřejeme a chodíme spát do patra nad světnici, které je skrz nezaizolovaný strop temperováno na nějakých 12-15°C, potom se potřeba energií dá udržet v příčetných mezích a nakonec je to i docela zdravé. ale vytopit kamenné stavení na všudypřítomných 21°C od chodby po záchod je ekonomická sebevražda.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.7.2023 10:37 Reaguje na Lukas B.
Píšete to zcela správně. Mnozí lidé vůbec nevidí desítky kubíků zbytečně zfajrovaného dřeva z místního lesa na vytápění v zimě. Vůbec jim nedochází, že by to mohlo být jinak.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.7.2023 13:23 Reaguje na Lukas B.
V takovém domě žila jedna příbuzná. V létě chládek, v zimě zima jako v morně. Babča celou zimu navlečená do dvou svetrů a vesty, na nohou dvoje tepláky a teplé ponožky. Rozhodně z toho neměla trauma. Vlastně zimu v domě brala jako nutné zlo, hlavně, že v kuchyni nemrzne. Na 21 st. se barák vytápěl jen když přijeli "mladí". Kdyby ji nezahubily nemocné ledviny, protože zapomínala pít, žila by tam asi spokojeně dodnes.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.7.2023 16:26 Reaguje na Marcela Jezberová
kamenný dům se vzlínající vlhkostí se hodí na dvě věci - na skladování vína nebo jako stáj pro dobytek (dobře krmená kráva nebo kůň "topí" téměř kilowattem, když bude v kamenném chlívě 30m2 pět krav, bude tam i přes zimu příjemně a od května do října budou okna dokořán.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.7.2023 17:20 Reaguje na Lukas B.
a samozřejmě zateplování kamenných domů, to je na samostatný článek (sérii článků). mám to potěšení vlastnit jednu nemovitost, kde největší a nejlépe orientovaná cimra (jihovýchod) je kamenná. ten barák je zvenku krásný, a polepit jej a omítnout by byl zločin proti lidskosti a čerti by mě v architektonickém pekle píchali žhavými vidlemi. a tedy nezbývá než vnitřní zateplení. také mám štěstí v tom, že podlaha je dva metry nad terénem a dokonce ze zdí kouká nějaká térová (?) hydrozolace proti vzlínání vlhkosti stěnami (rok 1925!)a tam je zásadní problém prodyšnosti zateplení a jeho odolnosti proti vodě vysrážené v místě, kde dochází k rosnému bodu, tedy zpravidla na rubu izolace. no jsem zvědav jak to bude fungovat - zvolil jsem kuličky polystyrenu stmelené cementem do desek tak, že voda protéká skrz desku jako cedníkem (a samozřejmě celý systém s prodyšným lepidlem, stěrkou a malbou)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

19.7.2023 17:28 Reaguje na Lukas B.
No a hurá nalepit polystyrén = difúzně to úplně uzavřete, vhodnost pro pěstování teplo milujících hub se znatelně zvýší :-).
Na starý dům buď odvětrávanou fasádu nebo vatu
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.7.2023 20:32 Reaguje na Petr Pekařík
to prosím pane reagujete na co? nebo co navrhujete?
mimochodem, izolační desky z jednotlivých kuliček s dotykovým tmelem mají trošku horší tepelný odpor, ale neexistuje nic difuzně otevřenějšího. odvětrávaná fasáda pak z hlediska tepelně technického nějaký smysl má, především ovšem jako ochrana proti větru. mokrá vata pak je ideální milijé či petriho miska pro všelijaké kultůry.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

20.7.2023 13:05 Reaguje na Milan Milan
Ježíšmarjá, tohle přeci není na rekonstrukce roubenek, to je na to, aby se to, co se postavilo v devadesátkách a v první dekádě tohoto století dala rekuperace a trojitý okna.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.7.2023 14:41
Komunistická společnost se má řídit heslem: "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb".
A jak se ukazuje, v komunismu už žijeme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.7.2023 19:12 Reaguje na Richard Vacek
Jenom někteří !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.7.2023 06:34 Reaguje na Richard Vacek
Tenhle komunismus je jiný. Digitalizovaný
Odpovědět
JP

Jan Pešta

17.7.2023 15:22
Je smutné, že jako ilustraci jinak snad relativně chvályhodné snahy byla použita fotografie zrovna takového půvabného domu. Na něj bude mít případné zateplení (tedy vyjma zateplení rubu stropu) naprosto devastující dopad: nejen architektonicky, ale pravděpodobně s ohledem na nekompatibilitu konstrukcí i technicky (zde předpokládám jako materiál nepálené cihly, možná kámen). Je mnoho staveb, které si zateplení jistě zaslouží, ale není to tato přirozeně krásná stavba, kterou dotace promění na ohyzdnou bezkrevnou, sterilní a dietní pixlu, ztloustlou o izolaci, s rovnými stěrkovými omítkami a plastovými okny.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.7.2023 19:12 Reaguje na Jan Pešta
1**
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2023 08:43 Reaguje na Jan Pešta
Přesně tak, zrovna tuhle stavbu by izolace silně poškodila, ovšem máme u nás tisíce nezajímavých budov, kde je to jedno a bydlení se tím zlepší.
Odpovědět

Tomáš šiška

17.7.2023 22:30
Máme dům z první poloviny 18. století, jeho základy jsou ještě o hodně starší. Smíšené zdivo. Vysušit ho jeho podřezáním by byl jeho konec, páč by spadnul. Navalit na něho polystyren nebo vatu tak shnije, Jediné zateplení je strop, tam byl dříve sklad sena (taky izolace) dnec 30 cm vaty. Je to užasný dům, který má svůj genius loci. V létě chládek, v zimě chládek :-), v ložnici 16 stupňů. Nechte lidi žít. Dnes by si ani chudák Diogenes (snad je to správně) nemohl svůj život odžít v sudu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.7.2023 07:34 Reaguje na Tomáš šiška
Brusel vám napaří vyšší daň z nemovitosti za tepelně nevyhovující nemovitost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2023 08:45 Reaguje na Richard Vacek
Samozřejmě pitomost. Brusel nic nepaří a vy zaplatíte víc za energii k vytápění. Pokud byste dům prodával, musíte mít energoštítek.
Odpovědět
Mz

Michal zHor

18.7.2023 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě pitomost. Pokud je dům postaven do r. 1947, není potřeba energetický štítek.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

19.7.2023 17:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Spousta domů se i dnes prodává bez štítku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2023 08:48 Reaguje na Tomáš šiška
Podřezáním toho domu by skutečně nenastalo zřícení, bo voda tam není nosná konstrukce. Ale zateplením by mohl silně vlhnout, pro zrovna něj je to nesmysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.7.2023 17:51 Reaguje na Pavel Hanzl
pane Hanzle, rozumíte aspoň něčemu? čemukoli?
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.7.2023 12:43 Reaguje na Lukas B.
doplním:
je-li zdivo smíšené a cihly nepálené (tzv. vepřovice) nebo blbě pálené, potom je zdivo více či méně hliněné (srov. biblický idiom obr na hliněných nohou). pokud ovšem je zdivo udržováno v optimálním vlhkostním režimu, tj. soudržná zemina tuhé konzistence, vydrží staletí bez poruch. pokud se fungující vodní režim naruší, je tady průšvih. a to buď tím, že se z tuhé konzistence stane těstovitá až kašovitá (takhle vzala za své spousta domečků při moravských povodních), nebo naopak tím, že dojde k vysušení, vzniku výsušných trhlin a kolapsu konstrukce.
Odpovědět

Tomáš šiška

22.7.2023 16:14 Reaguje na Lukas B.
Děkuji za koment. Nechtělo se mi vypisovat zdůvodnění nemožnosti podřezání. Udělal jste to za mě. Mimochodem pro pana Hanzla. Víte, že u nás existuje stavba kterou protéká potok a stavitelé tam vytesali cca toto - vyschnu-li, spadnu.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

20.7.2023 13:09 Reaguje na Tomáš šiška
Ta dotace také není pro vás, truhlíku. To je na zateplení baráků postavených v devadesátkách a v první dekádě tohoto tisíciletí, popřípadě na instalaci další technologie.
Odpovědět

Tomáš šiška

22.7.2023 16:19 Reaguje na Daniel Višňovský
Jak jste přišel na to, že dotace není určena pro mě? Myslíte, že nesplňuje náš dům dotační podmínky? Nebo, že by nějaký zákaz? No a truhlíky si myslím jako snad už dospělí odpustíme, ne? Pane Višňovský, že?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.7.2023 17:02 Reaguje na Tomáš šiška
No, ta to jsem opravdu zvědav, jak dům z 18. Stol. Zrekonstruujete na energetickou třídu B nebo lepší....a toho truhlika beru zpět, reálné označení pro vás je paraziticka špína.
Odpovědět

Tomáš šiška

24.7.2023 22:24 Reaguje na Daniel Višňovský
Zase vedle. Nikde jsem nepsal, že o dotaci požádám.Nikdy jsem žádnou dotaci nechtěl a považuji dotace za elementární zlo a křivení trhu. Jen jsem poukazoval na to, že kdybych se snažil tak ji dostanu i na nesmyslný projekt.Třeba jako rozhledny v údolí. Mno, a o vašich příspěvcích ...škoda mluvit, vlastně psát.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist