https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/navrat-vrcholovych-predatoru-je-fajn-vec-ale-o-tom-co-to-s-ekosystemem-presne-dela-vime-malo-upozornuji-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrat vrcholových predátorů je fajn věc, ale o tom, co to s ekosystémem přesně dělá, víme málo, upozorňují vědci

8.4.2019 09:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Vlci byli do Yellowstonského parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému.
Foto | Daniel Stahler
Když se do ekosystému vrátí vrcholoví predátoři, navrátí se ekosystém do původního stavu. Podle vědců z Wyomingské univerzity je pro takový vcelku hluboce zažitý předpoklad jen velmi málo vědeckých důkazů. A pokud se pustíme do zkoumání věděckých studií k tématu, zůstane nám spíše víc otázek než odpovědí.
 

Jako učebnicový příklad návratu predátorů se často uvádí vysazení vlků v americkém národním parku Yellowstone. Vlci tu byli vybiti ve dvacátých letech minulého století. Nepřítomnost šelem se brzy projevila na chování býložravců, zejména jelení zvěře. Té početně přibylo, což se projevilo na okusu vegetace, jejíž úbytek pak vedl k degradaci ekosystému.

Vlci byli do parku vysazeni někdy v polovině devadesátých let a během dvou desítek let přinesli výraznou proměnu ekosystému. Počty jelenů poklesly a přibylo osik, vrb a jiné květeny. Vědci pozorovali pozitivní odezvu u celé řady zvířat, od zpěvných ptáků po bobry. Přírodovědci se domnívali, že ekosystém se vrací do svého dřívějšího, původního stavu.

Jenomže tým vědců z Wyomingu se ptá, zda skutečně víme, jaký ten původní stav byl? A jestli návrat vrcholového predátora mění ekosystém skutečně předvídatelným směrem?

Obnova ekosystému prostřednictvím návratu predátorů stojí na dvou hlavních předpokladech. Jednak že návrat šelem spustí předvídanou trofickou kaskádu. Tedy že vlci sníží početnost býložravců, což povede k navýšení početnosti vegetace.

A jednak že při dostatečné velikosti trofické kaskády dojde k tomu, že se ekosystém usadí zpět do původního stavu.

Jenže vědci upozorňují, že se může stát také cela řada dalších věcí. Samotný návrat predátorů nemusí ekosystém ovlivnit zas až tak moc. Nebo by se náprava ekosystému mohla posunout nečekaným směrem kvůli změnám, kterými ekosystém během absence predátorů prošel. To je důležitý bod ke zkoumání zejména v době klimatických změn a invazních druhů.

Vědci z wyomingské univerzity sesbírali dostupné studie, které obsahují data o návratu přirozených vrcholových predátorů či o vyhubení těch nepůvodních, invazních. Podle vědců jde o dvě strany jedné mince. Návrat původních šelem a vyhubení nepůvodních může pomoci stejným způsobem, pokaždé z jiné strany.

Ukázalo se, že nejde dost dobře předvídat, co se s trofickou kaskádou stane. Někdy se stane to, co předpokládáme, někdy ale něco jiného. Jediná věc zdá se funguje spolehlivě: pokud z ekosystému odstraníme invazní vrcholové predátory, menší predátoři jako kojoti, lišky či krysy se stanou běžnějšími.

Podle vedoucí výzkumu Jesse Alstona není možné na základě dostupných dat tvrdit, že s návratem velkých šelem se ekosystém usadí v původní rovnováze. Podle něho pro to prostě není dostatek důkazů. „Jistě, je těžké taková data získat, ale bez nich stojí zmiňovaný předpoklad na vodě,“ říká Alston.

Podle něho je návrat původních vrcholových predátorů sám o sobě dobrou myšlenkou. „Velké šelmy jsou prostě skvělé," říká, "ale nemůžeme jejich vliv na ekosystém používat jako zdůvodnění reintrodukčních programů, protože to není doložené. Z dlouhodobého hlediska by se to mohlo vymstít.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

dm

david matoušek

8.4.2019 07:08
Američtí vědci zjistili, že plešatí lidé nemají žádné vlasy.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.4.2019 13:19
https://www.nytimes.com/2014/03/10/opinion/is-the-wolf-a-real-american-hero.html?_r=4

https://www.popsci.com/article/science/have-wolves-really-saved-yellowstone

Odpovědět
MV

Martina Vránová

9.4.2019 15:54
Však tam těch predátorů nemusíme vypustit kdovíkolik. Nejdřív snižme počty býložravců kopýtkatých :-), kteří stojí za velikým ničením nové lesní výsadby. Až bude těchto roztomilých a všeobecně oblíbených tvorů v lesích akorát (a ne uměle vytvořené velmi nadměrné populace), bude stačit těch predátorů tak akorát. A nic se nerozveze s dalekosáhlými a nepředvídatelnými následky. To totiž vznikly teď - těmi nadměrnými počty jelení a srnčí zvěře.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.4.2019 17:12 Reaguje na Martina Vránová
Evidentně máte problém porozumět publikovanému textu.
Ve vašem případě platí to, co napsal už v roce 2012 L. David Mech:

With wolf lay advocates it is just natural to want to promote their favorite animal and to try to counter the known negative effects of wolves and the claims fostered by people who vilify wolves, an increasing lot as wolves recover and proliferate. Thus wolf advocates eagerly seize on any study they consider favorable to wolves. The media become complicit by immediately publicizing such studies (Table 1) because of the controversial nature of the wolf. And all this publicity reverberates on the internet. Seldom, however, do studies contradicting the sensational early results receive similar publicity. The public is then left with a new image of the wolf that may be just as erroneous of the animal’s public image a century ago.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320712001462#t0005
Odpovědět
JM

Josef Mozek

10.4.2019 10:54 Reaguje na Hunter
Dovolím si článek nějakého bezvýznamného Mecha přeložit, ať nejsou ochuzeni i neangličtináři.
S vlčími laickými obhájci je prostě přirozené chtít propagovat své oblíbené zvíře a pokusit se čelit známým negativním účinkům vlků a tvrzení, která podporují lidé, kteří vlčí vlky znesvěcují, což je čím dál tím více, jak se vlci zotavují a šíří. Proto se vlčí obhájci dychtivě chopí jakékoli studie, kterou považují za příznivou pro vlky. Média se stávají spoluvlastníky okamžitým publikováním takových studií (Tabulka 1) z důvodu kontroverzní povahy vlka. A celá tato publicita se ozývá na internetu. Zřídka však studie, které odporují senzačním časným výsledkům, dostávají podobnou publicitu. Veřejnost je pak ponechána s novým obrazem vlka, který může být stejně mylný ve veřejném obrazu zvířete před sto lety.
Mech bude nějaký samozvaný expert, jenž jediný má správné názory.

Odpovědět
Hu

Hunter

10.4.2019 12:25 Reaguje na Josef Mozek
Milý mozečku, když pominu kostrbatý překlad pomocí google translate, tak si dovolím předpokládat, že v dnešní době většina lidí angličtinu zvládá. Jinak pro vaši informaci něco o tom bezvýznamném samozvaném expertovi D.L.Mechovi:
*18.01.1937
Narozen v Auburn, New York, USA
Celým jménem Lucyan David Mech.

L. David Mech - jeden z nejvýznamnějších terénních biologů současnosti, profesor Minnesotské univerzity, zakladatel organizace International Wolf Center, od roku 1978 předseda Wolf Specialist Group (skupiny odborníků na vlky) při IUCN. Zkoumal mnoho druhů zvířat v různých částech světa, například chytal medvědy černé na východě Spojených států, sledoval vysílačkou leopardy a lvy v Keni a Tanzánii, čipoval slony a tygry v Indii, fotografoval karibu v arktické tundře a počítal kozorožce v bývalém Sovětském svazu. Hlavní náplní jeho života se ale stalo studium vlků. Sledoval je na ostrově Royale v americkém Hořejším jezeře, v Minnesotě, na Aljašce, v Itálii, v Portugalsku a v dalších zemích. Občas radil při ochraně vlků i vládám, například v Chorvatsku. Kromě mnoha dalších publikací a stovek odborných článků je autorem knihy "The Wolf: The Ecology and Behavior of an Endangered Species" a spoluautorem a editorem knihy "Wolves: Behavior, Ecology and Conservation". Za největší profesní zkušenost považuje dnes přibližně dvacetiletý (a stále pokračující) výzkum volně žijících vlků na ostrově Ellesmere v arktické oblasti Kanady.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

10.4.2019 12:46 Reaguje na Hunter
Stížnost na kostrbatost překladu směrujte na Google. To, co jste o Mechovi vyjmenoval, svědčí o jeho šikovnosti, že si uměl zařídit procestování celého světa na cizí útraty a ještě k tomu pobírat mzdu. Ano, odchytávat a uspávat zvířata je velmi atraktivní a populární, chce to dělat kdekdo. Že při tom uhyne téměř 20% zvířat se nezveřejňuje, nikdo se tím nechlubí, vždyť je to přece ochrana. O americkém pojetí ochrany přírody není třeba mít iluze - v podstatě je to jen ochrana lovecko-rybářského byznysu.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.4.2019 13:00 Reaguje na Josef Mozek
Inu mozeček.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

10.4.2019 11:35
Díky za překlad z angličtiny, pane JM. Tak tedy pane Huntere, já nemám pražádný problém s pochopením textu. Protože pojednává o vysazení predátorů na obrovitých územích (divočinách) na druhé straně Země, nerozvíjela jsem tuto problematiku a vyjádřila jsem se k problematice domácí. Lidé vlky démonizují, jejich ochránci je zase adorují (tak jak praví pan Mech), ovšem "výsledek" je stejný - ať uděláme zásah do přírody takový nebo onaký, pod vlajkou Ochrany nebo Návratu k Původnímu stavu, nikdy nemůžeme přesně predikovat výsledek...biodiverzita je přespříliš složitý jev. Každopádně, co člověk svým pohodlím a chtivostí zničil, nebyla bych proti ZKOUŠET, jak půjde věc aspoň trochu napravit. Např. když nám "chovatelé" a "ochránci" vypustili do přírody cizokrajné želvy, kožešinové šelmičky z farem....a podporují nadměrné množství milých lesních kopýtkatců, co všecičko žádoucí spasou
Odpovědět
Hu

Hunter

10.4.2019 12:20 Reaguje na Martina Vránová
Obávám se, že ve vašem případě prostě očekávání přesahuje realitu. Teda kromě toho, že neumíte lesnicky hospodařit.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

10.4.2019 12:27 Reaguje na Hunter
A kdo prokázal v posledních 50 letech, že umí "lesnicky" hospodařit? Majitelé lesů, nebo že by myslivci? Takové tvrzení by byl spíš vtip. Nehledě na to, že les by neměl být průmyslová výdělečná jednotka, ale divočina, ze které si občas vezmeme opatrně nějaké přebytky.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

10.4.2019 16:20 Reaguje na Hunter
Přesně tak! Moje očekávání přesahuje realitu - bohužel. Lesnicky hospodařit neumím, to ne, zato mám dosti obsáhlé znalosti z biologie, které si neustále rozšiřuju dalším studiem. Velmi se ztotožňuju v této diskusi s panem Mozkem, který můj pojem "Nadměrný chov roztomilých kopýtkatců (a šupinatců)" nazývá pravým jménem - lovecko-rybářský byznys. A ještě víc mi rezonuje v duši páně Mozka poslední věta ...Les má být divočina, ze které si občas vezmeme nějaké přebytky - nikoli výdělečná jednotka. (Ale samozřejmě s láskou vypěstované stromy, vhodné pro příslušný biotop, si můžeme pokácet pro lidské potřeby).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2019 07:34 Reaguje na Martina Vránová
Jenže možná trochu zapomínáte, že u nás jsou lesy majetkem-je jedno, koho-a ten někdo z toho lesa chce mít užitek, chcete-li-zisk. Mít ve vlastnictví stovky a tisíce ha lesa jako hobby asi nejde. Neberte to nijak ve zlém ,ale tady se prostě střetává ušlechtilá idea s holou realitou a tak je to se vším, od lesa počínaje přes půdu konče.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

11.4.2019 16:30 Reaguje na pavel peregrin
A ano, máte pravdu...z lesa opravdu musí být zisk, protože jeho "produkty" potřebujeme. Tedy se vrátím k původnímu článku - není asi potřeba tak MOC řešit, co a jak udělá vysazení predátorů zpět do přírody, jestli se původní rovnováha obnoví. Jistěže ta původní NE, to přece víme. Dlouhým časem změn se v celé krajině nastolily změny ve všech oblastech - od půdních mikroorganismů až po ty největší živočichy. Taktéž v oblasti rostlin. Takže vysazením některých druhů zpět se dosáhne dříve nebo později JINÉ rovnováhy...
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2019 16:39 Reaguje na Martina Vránová
Takže sice nevíte co chcete, ale chcete to strašně moc :-).
Odpovědět
Hu

Hunter

11.4.2019 16:40 Reaguje na Martina Vránová
Asi zcela nereálná idealistická představa.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist