Nejvyšší soud USA se postavil na stranu výrobce herbicidu Roundup

Měli bychom se vrátit k používání rozumu. A pokud někdo potřebuje k návodu mikrovlnky upozornění, že se v ní nesuší kočka, nebo že horká káva může způsobit popálení, tak takového zbavit svéprávnosti.
Jo a kdyby dnes měla proběhnout schválením kuchyňská sůl, tak by neprošla, protože prokazatelně poškozuje zdraví.

Možná z toho máte srandu, ale polknutí 100 gramů kuchyňské soli Vám tak změní chemismus žaludku, že Vás to zabije. Tuto informaci mám od jednoho vysokoškolského profesora chemie. Jinak ale souhlasím s tím, že ta hysterie okolo neposkytnutí varování před nějakými následky je šílená.

LD50 soli (NaCl) je asi 3g/kg váhy. Pro 100kg člověka tedy asi 300g, pro 60kg potom 180g.

Když byste vypil hodně vody, také by vám hrozila smrt.

A stejné je to s Aspirinem. Kys. salicilová u potkanů způsobuje potraty, u lidí, ku podivu/na štěstí, ne.

USA zařadily glyfosát na seznam strategických surovin. Jistě ne bezdůvodně.

A celkově vzato glyfosát celkově určitě víc životů zachránil (před smrtí hladem) než vzal. Jeho příspěvek ke snížení ceny zemědělských komodit se podle mého názorů dá měřit nim v nějakých jednotkách procent.

Glyfosát umožnil zbavit pole vytrvalých plevelů, a to velice účinně. Do jeho zavedení se například pýr likvidoval pouze vyvlačováním, hlubokou orbou a aplikací vysokých dávek NATA( v podstatě soli kyseliny chlorovodíkové) s výsledkem více než sporným, o zátěži pro životní prostředí nemluvě. A v případě pcháče osetu to bylo již vůbec neřešitelné v plošném rozměru.
Bohužel současní ekologičtí pomatenci, nepolíbení ve velké většině patřičným vzděláním, propagují bezzásahovost a snaží se házet zemědělské prvovýrobě klacky pod nohy. Naštěstí u nás není aplikace glyfosátu zakázaná, vyjma předsklizňových aplikací, s čímž osobně souhlasím, vyjma odůvodnitelných případů.

Známý bloger Vidlák, který pracoval u sila, k předsklizňovým aplikacím uvádí, že ty způsobily dozrání a zaschnutí zrna. Když se desikovat nyní nesmí, je v zrnu moc zrn nevyvinutých, nedozrálých vlhkých, zelených, které v silu plesniví. Aby se tomu zabránilo, jsou buňky sila zaplynovány jinými jedy. To ale že nikdo neví. Tak si můžete vybrat.

Víte, ono je to jinak. Desikace pšenice se používala tam, kde nebyla zvládnuta základní herbicidní ochrana- to za prvé-a za druhé firmy samozřejmě tlačily v zájmu prodeje na co nejširší předsklizňovou aplikaci v zájmu prodeje, a zaštiťovalo se to povídáním o zachování kvality zrna.
Pane Pokorný, z toho můžete vidět, že je to jako vše- glyfosát je velmi dobrý sluha, ale někdy byl i zlý pán a já v zájmu objektivity, ač agronom, v tomto dávám za pravdu těm, kdož kritizovali jeho nadužívání.
Ale jak v tomto souhlasím, tak na druhé straně naprosto nesmiřitelně vystupuji proti snaze o jeho zákazu na použití třeba na strniště , z výše uvedených důvodů, které jsem napsal.

A pšenice v 95 procentech normálně dojde a dozraje i bez glyfosátu a pokud někdo sklízí to, co popisuje Vidlák, pak k tomu mohu říci jediné- není to dobrý zemědělec.

Pšenice ano, Vidlák zdůraznil řepku, která, jak známo, dozrává postupně.

Dnešní zemědělství se bez chemie bohužel už neobejde. To by se polovina lidstva musela vrátit k motykám a shrbeným zádům. No a taky k hnoji + fekáliím k hnojení půdy. Nyní si je třeba popravdě odpovědět, zda je tu
chuť místo v klimatizované kanceláře pracovat v horku i dešti na polích
napříč celým světem, když to za nás dělají stroje a chemie. Zanechme už
snění a dobrou léčbou pro bionadšence je vypěstovat pro sebe na osobu
potřebnou produkci včetně rezervy při horší úrodě. Kdo to někdy zkusil,
tak to chápe a přestane snít o světě bez chemie, strojů a jiných věcí
nahrazujících lidskou práci. Já sice Roundup na nic nepoužívám, ale
chápu ty, kdo ho používají a nejsou to pouze zemědělci. Ono plevely
musí ze spár dlažby dostat i jiní a tratě se musí zbavovat veškerého
porostu z důvodu bezpečnosti provozu. Taková vysoká tráva "namaže"
koleje tak, že vlak bude marně brzdit a to si nemůžeme dovolit. A
bude někdo ručně plít koleje a navíc jak dlouho a za provozu? Tak
je za pár minut projede speciální vozidlo a postřikem zbaví všeho
porostu. A světe div se v okolí tratí je více života než v okolí
solených cest se splachy z ostřikovačů a jiné nechtíc uniklé chemie.
On i asfalt silnic není žádná hitparáda ekologie, ale čímpak ho lze
nahradit, aby nestál metr silnice desetkrát tolik? Návod je věc jedna,
ale jeho dodržování věc jiná. Měli ti lidé doporučené ochranné oděvy
a pomůcky při aplikaci a nebo lhali a nepoužívali je? Znal jsem vinaře,
který stříkal vinohrad bez respirátoru a dostal leukémii stejně, jako
dva jeho kamarádi chovající se taky tak. Náhoda? A nebo jejich chyba?

O takových nadšencích jsem četl už za socialismu. Mladí manželé se přestěhovali do chalupy na venkov a když si u sousedů užili zabijačku, nadchli se a vyptávali, jak se to prasátko vlastně odchová. Dozvěděli se, že ho soused vykrmil vlastně "na kopřivách". Kterých kolem řeky tam bylo dost. Tak si upravili chlívek, koupili selátko a dali se do chovu. Muž se stal úspěšným "kombajnem na kopřivy", selátko bylo veselé, ale netloustlo. Tak zavolali veterináře, ten konstatoval, že je naprosto zdravé, ale proč správně neroste? Dal mu tedy vitaminové injekce, ale stejně to moc nepomohlo. Když byla zabijačka, ovšem hubeňoura, prohlédl ho a zase konstatoval, že prasátko bylo zdravé. Ale pak, když se díval na ty dva intelektuály z města ho něco trklo a zeptal se, čím ho krmili. "No, kopřivama, jako soused." No jo, tak jen pokýval hlavou: "Ale ten soused vám už neřekl, že k těm kopřivám skrmil ještě nějakých 10 q brambor a 5 q řepy, zbytky z kuchyně a možná i 2q šrotu."
Po velké sametové jsem četl obdobný případ, když se mladí manželé snažili v zakoupené chalupě s pozemky, uživit čistě ekologicky, bez hnojiv, chemie, mechanizace. Vydrželi dva roky, dokud měli úspory.