Někteří odborníci vyzývají k debatě o vypuštění dolní nádrže na Nových Mlýnech
Situace na Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická a hrubým odhadem se včera nacházelo na výpusti ze Staré Dyje do Dyje 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl ČTK předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Podle něj se roky nic neděje a to, co v současných dnech dělají rybáři s vodohospodáři a hasiči při záchraně ryb je jen hašení požáru. "Bohužel to nevyřešíme my tady dole, ale musí to řešit ministerstvo zemědělství, respektive vláda. Sinice dalších 30 let nikdo nevyřeší," řekl Láníček ČTK. Kvůli sinicím rybám dochází kyslík a každoročně jich několik tun uhyne.
"Sinicím se daří, když je voda stojatá, má vysokou teplotu a obsahuje dostatek živin, především fosforu. Pokud se všechny tyto podmínky sejdou zároveň, dokážou se namnožit obrovskou rychlostí. Naopak spodní toky ostatních velkých řek v Česku splňují pouze dvě z podmínek, ale voda v nich není stojatá, proto na nich k masivnímu namnožení sinic nedochází. Totéž platí i pro Dyji a její přítoky nad nádržemi. I přes zvýšené koncentrace fosforu, označovaného za hlavního viníka sinicového květu, jsou Dyje v Drnholci a Svratka v Židlochovicích na první pohled čisté řeky bez stopy výskytu sinic i v horkých letních dnech," napsal ČTK botanik z Masarykovy univerzity Jakub Těšitel.
I proto, že do Nových Mlýnů přitéká voda obohacená o živiny, nemá podle Povodí Moravy valného smyslu odstranit z nádrží velké množství usazenin, ročně je to podle ministra životního prostředí Igora Červeného zhruba 160 tun fosforu, napsal ČTK. Navíc by to bylo podle Kučerové extrémně drahé.
"Problém bohužel nemá jednoduché ani rychlé řešení. Naší snahou musí být zajištění co možná nejvyšší úrovně čištění odpadních vod, ve které bude třetí stupeň čistění, tedy srážení fosforu, představovat minimální standard. To si vyžádá úpravy legislativy a nemalé investice, které nelze uskutečnit v krátké době," uvedla mluvčí státní firmy.
O řešení odpadních vod se zmiňuje i Červený jako o jediném řešení, přidal ještě změnu podmínek pro sportovní rybolov a snížení rybí osádky.
Láníček volá aspoň po tom, aby se na hrázi udělaly stavební úpravy a změnil se manipulační řád, který už podle něj neodpovídá současným klimatickým podmínkám a potřebám. Trvalé vypuštění nádrže si představit nedokáže. "Tyto úvahy přenechávám hydrologům a hydrobiologům. Ale je to neudržitelné. Musí se stavebně zabránit vtoku sinic do koryta. Buď se musí nějak změnit elektrárna nebo segmenty hráze, prostě upravit hráz tak, aby bylo možné sinice odfiltrovávat," řekl Láníček.
Kromě Těšitele je pro vypuštění nádrže například i rostlinný ekolog Kryštof Chytrý z Vídeňské univerzity, svůj komentář prezentoval v Deníku Referendum.
Obnaženou plochu, kde bývaly lužní lesy, je podle nich možné revitalizovat a zachovat například jako suchý poldr. Mělká stojatá a velmi prohřátá voda je totiž zásadní problém, který nezmizí, protože na dně budou stále živinami obohacené sedimenty, míní Těšitel a Chytrý.
Problém podle nich nevyřeší ani zvýšení hladiny o 35 centimetrů, o což Povodí Moravy dlouhodobě usiluje. Kučerová uvádí, že by se díky tomu mohly krátkodobě zvýšit průtoky v Dyji, nicméně dodává, že koncentrace fosforu by se nezměnila a množství sinic by bylo ještě větší. Zároveň uvedla, že podle Povodí je pro rozvoj sinic klíčová střední nádrž, o jejímž potenciálním vypuštění někteří vědci mluví taktéž.
Červený návrh vypustit nádrž předem neodmítá. "Bylo by nutné zvážit veškeré důsledky. Minimálně z pohledu obnovení původního koryta by došlo k urychlení průtoku, přirozené koryto by navíc pozitivně zvýšilo přírodní procesy samočištění, obnovu přirozených společenstev vodních rostlin a živočichů včetně obnovení migrační prostupnosti části toku Dyje," napsal ČTK Červený.
Kučerová také uvedla, že pokud by měla dolní nádrž fungovat jako suchý poldr, není možné spoléhat na současný hrázní systém, jelikož těsnicí prvky jsou navržené tak, že musí být v neustálém kontaktu s vodou.
Voda z nádrží se dnes nepoužívá téměř vůbec pro závlahy, což byl jeden z hlavních účelů stavby, proti níž byl odpor už za minulého režimu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Slavomil Vinkler
18.7.2026 07:31-Sračky se pustí dál do moře.
-Zničí se již vyvinutá ptačí oblast.
-Zmizí rezerva vody na povodňování soutoku + navyšování průtoku dyjí.
-Nejde vypustit, asi 2 -3 metry zůstanou. Nebude to stačit na vytrávení řeky?
-A další jako zavlažování, rekreace(nejen koupání), MVE pokrývající spotřebu čerpacích stanic okolo....
Zelenají se v posledních letech všechny nádrže a rybníky nejen VDNM. Důvodem je zatížení všech nádrží fosforem, na což vypuštění nebude mít vliv.
Musí se snížit povolený obsah polutantů, zvláště fosforu v odpadních vodách.
smějící se bestie
18.7.2026 07:39 Reaguje na Slavomil VinklerKarel V.
19.7.2026 03:49 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
19.7.2026 10:05 Reaguje na Karel V.Jakub Graňák
19.7.2026 12:30 Reaguje na pavel peregrinJindřich Duras
19.7.2026 13:40 Reaguje na Jakub GraňákAplikace digestátu, kejda a podobně, to už může být horší případ. Aktuálně je ale drtivě nejvážnější vstup fosforu s nedostatečně vyčištěnými odpadními vodami + z přetoků kanalizací za deště.
Karel V.
19.7.2026 03:40 Reaguje na Slavomil VinklerSračky se pouští dál už teď, navíc mnohem horší, než kdyby tam toto vodní dílo zkázy nikdy nebylo.
Ptačí oblast a pestřejší prostor pro různé druhy ptáků může být naopak větší než je nyní.
Navyšovat průtok vody v Dyji by se dal při případných vyšších srážkách či po zimě i tak a to ponechám stávajících hrází, vypustí a jezů vč. vzniku suchého poldru, který by navíc plnil protipovodňovou ochranu.
Rozhodně 2-3 metry všude nezůstane, max v původním korytu Dyje.
Komanči plánované i částečně vybudované a nyní už totálně zchátralé zavlažování se vůbec nepoužívá. Proč? Bylo to velmi neekonomické a pro zemědělce po rozpadu JZD příliš drahé.
Koupání? Horní nádrž či Aqualand Moravia nikdo rušit nechce. Na prostření nádrži se rozhodně neokoupeš už dnes a na dolní při špatném větru také ne.
Ano, zrušením MVE se nebude muset řešit spotřeba čerpadel, která nyní udržují hladinu dolní nádrže výše než je okolní terén.
Jindřich Duras
19.7.2026 11:38 Reaguje na Karel V.Akorát ten poldr to chce ještě hodně kriticky rozmyslet tak, aby se jednalo spíše o zaplavovaný lužní les než o nějakou krátkodobě naplněnou meganádrž...ale to je k diskusím.
Slavomil Vinkler
19.7.2026 20:18 Reaguje na Karel V.- Ano, jen Sračky by nebyly vidět.
- Ptačí oblast, no je diskutabilní čím by zarostlo.
-Podle PM nejsou hráze na suchý polder stavěné.Tedy chytat vodu a povodňovat nepůjde a Soutok vysychá a vyschne.
-Vy nepamatujete jezero zvané Panzé několik km2, To by se muselo zaplnit třeba z usazenin Svratky, aby tam nezůstalo. A těch komárů...
-Zavlažování? Za nynějšího sucha,je otázka zda k němu nedojde.
-O koupání jsem napsal, že ho nepředpokládám. Jde zejména o jachting a další. A turismus tam bují docela dost.
-Čerpání přes hráze se bude muset i u vypuštěné, pokud by se hráze nevybagrovaly.
smějící se bestie
18.7.2026 07:40že mnozí experti ani neví, co by chtěli, že.
Jindřich Duras
19.7.2026 11:35 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
19.7.2026 16:31 Reaguje na Jindřich Durasřek nepouštět a nemá odvahu říci, že je třeba vodou z
ČOV zavlažovat pole, louky a třeba i lesy. Rostliny za
ten fosfor poděkují a ostatní nečistoty půda umí
většinou odbourat. Dělat z komára vola se stopovým
množstvím různých cizorodých látek v půdě je zbytečná hysterie. Poučme se třeba v Izraeli , kde vody z ČOV
končí jako závlahy všechny a kvalita jejich potravin
tím nijak netrpí.
vaber
18.7.2026 08:12Nejlepší řešení tokových odborníků je, všechny přehrady ,nádrže a rybníky vypustit a všechny řeky co ještě tečou napřímit ,aby vody mohla ryche odtéct a tu špínu ,co do vody pouští člověk, nikdo neviděl.
Slavomil Vinkler
18.7.2026 10:22 Reaguje na Pavel HanzlJarek Schindler
18.7.2026 14:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2026 16:36 Reaguje na Jarek SchindlerJindřich Duras
19.7.2026 11:34 Reaguje na vaberNikdo tu nemluví o vypuštění všech vodních nádrží, ale jen o jedné, která způsobuje víc škody než užitku, přičemž náprava poměrů bude stát minimálně vysoké stovky M a výsledek bude stále ve sféře zbožných přání.
Nikdo tu nemluví o napřimování řek.
Asi to moc nechápete. Je to tak, že:
- už v době přípravy a výstavby bylo odborníkům na tuto problematiku zřejmé, že to bude průšvih
- Dalších zhruba 50 let přísunu znečištění (nejen fosforem!) se ukládalo v bahně a bylo jen otázkou času a situace (klimazměna úřaduje!), kdy to dostaneme sežrat
- Do nádrží přišlo i ukrutné množství erozního materiálu (kdepak tak asi jsme teď s protierozní vyhláškou a kdo tomu brání?!), který bude třeba někdy nějak draze řešit.
Teď nejde o to udělat z nádrže nepřítele, přece.
Jde o to:
- zkusit ten problém nějak co nejlépe vyřešit: návrat k hodnotnému ekosystému x obrovské náklady na zlepšování situace, které ale s vysokou pravděpodobností nic moc nepřinesou;
- ukázat všem nemoudrým, co rozkládají o ekoteroristech, že JE nutné se věnovat otázkám životního prostředí, a to dokonce ještě dříve, než doběhneme do finálního průšvihu (fosfor na celém území a k tomu čistírenské kapacity, rybníkářství, zemědělství, emise do ovzduší, biodiverzita.....).
No, aspoň tak.
Slavomil Vinkler
19.7.2026 20:23 Reaguje na Jindřich Durasvaber
20.7.2026 08:44 Reaguje na Jindřich DurasUkázal bych vám potůček,který zahradili bobři a jak se tam za krátký čas zazelenala voda. Ano tekou do něj odpady z blízkého městečka a asi i malých čističek.
Sám zde potvrzujete ,že náprava není možná. Tak to dopadne všude kde klesne průtok.
Napřímit a vypustit vše, jsem s návrhem o krok před odborníky na vypouštění, jednoduché a elegantní.
Kde byli odborníci ,kdysi v minulosti ,když se řešily a schvalovaly schopnosti čističek, domácích a jiných. Co schválili jako dobré čističky a co schvalují dnes. Proč neupozornili na to co se stane.
Jednoduchá odpověď ,odborníci nic netušili, nevěděli nic. Jaké čističky jsou schválené dnes?
Píšu o čističkách všeobecně ,ne stavu na Dyji.
Dnes nikdo ani nepípne o odpadech z myček a praček. Každý si ten hnus může pustit do kýblu a prohlédnout si to. Co s tím asi udělá čistička . A co zbytky silných rozpouštědel tuků jak prospívají životu ve vodě. Odpověď znám ,je to neškodné, ale ruku do toho nesmíte strkat , jinak budete mít rozežranou kůži.
pepa knotek
18.7.2026 08:42Jindřich Duras
19.7.2026 11:22 Reaguje na pepa knotekMalé čistírny (ČOV) mohou být i velmi dobře účinné na fosfor, ALE musí to po nich někdo chtít, tedy legislativa. Jenže ta je silně zastaralá a bude záležet, jak se postavíme k nové vlně její novelizace.
Nechápu, jak "se na tom pakují úředníci"?!
A samozřejmě souhlas - stát neřeší komplexně problematiku fosforu. Stát totiž moc komplexně řešit neumí. Nejde jen o odpadní vody, ale také o rybniční hospodaření třeba.
Slavomil Vinkler
19.7.2026 20:28 Reaguje na Jindřich DurasFred Rooks
18.7.2026 11:30Jarek Schindler
18.7.2026 14:43 Reaguje na Fred RooksFred Rooks
20.7.2026 09:12 Reaguje na Jarek SchindlerMarcela Jezberová
20.7.2026 09:25 Reaguje na Fred RooksFred Rooks
20.7.2026 09:43 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
20.7.2026 14:00 Reaguje na Fred RooksFred Rooks
20.7.2026 16:02 Reaguje na Marcela JezberováKdybychom se hádali my dva spolu, nebylo by to asi nic proti ničemu, ale zkuste si náhodně rozkliknout nějaké čláky zde a podívejte se, co se pod nimi píše. Opravdu to na mě působí jako klub nepřátel přírody.
pavel peregrin
19.7.2026 10:09 Reaguje na Fred RooksFred Rooks
20.7.2026 09:18 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
20.7.2026 19:42 Reaguje na Fred Rookspavel peregrin
20.7.2026 20:54 Reaguje na Fred RooksFred Rooks
20.7.2026 09:38 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě jsem pro veškerou diskuzi, ale podle mě se časem ukáže jako nutnost Nové Mlýny výrazně upustit ne-li co to půjde vypustit a nechat tam vyrůst lužní les, který nakonec bude poskytovat ještě lepší vodohospodářské funkce než současná mrtvá nádrž.
Nicméně, proč mám tendenci rozklikávat diskuze pod zdejšími články je optimismus, že si přečtu kvalitní vyjádření skutečného odborníka na danou věc, a to se tedy neděje. Naopak mi to zde přijde jako klub nepřátel přírody.
pavel peregrin
20.7.2026 21:03 Reaguje na Fred RooksHledáte renomované odborníky- občas zde měli příspěvek, ale mohu vás ujistit, že pokud se netýkal čistě jejich oboru, velice často šlo o-s prominutím- bláboly. Názorným příkladem jsou příspěvky pana RNDr. Hrušky a také již zesnulého p.Kindlmanna, kteří, ač ověnčeni tituly vpředu i vzadu, pokud psali o zemědělství, neměly jejich příspěvky cenu toaletního papíru.
vaber
20.7.2026 15:43 Reaguje na Fred RooksKdyby ti odborníci byli opravdu odborníci, takové problémy by nebyly a protože se to týká všech občanů,hloupých i chytrých ,pokud je chcete takto rozlišovat ,mají právo si říct svoje.
Takže máslo mají na hlavě hlavně ti odborníci, co toto svinstvo které je ve vodách dovolili vyrábět a používat a ti co schválili takové čističky.
To platí i pro jiné články. Plebsu je něco předhozeno a ten podle vás musí mlčet,protože je tu nějaká skupina moudrých, kteří vždy ví co a jak. Kéž by to tak byla pravda ,ale bohužel není a odborníci i když obvykle problém způsobili ,jsou stejně bezradní.
Jakub Graňák
20.7.2026 19:38 Reaguje na vaberRichard Vacek
18.7.2026 16:12https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zhoubna-cistota-vody.souboj-s-invaznim-druhem-v-zenevskem-jezere-jsme-prohrali
Slavomil Vinkler
18.7.2026 16:52 Reaguje na Richard VacekJindřich Duras
19.7.2026 11:15 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
19.7.2026 20:30 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
19.7.2026 08:38řešení hodné ekologistů. Nic nedělat a pouze pozorovat přírodní děje
je pohodlné a nic nestojí(mimo dotování těch spolků). A přitom řešením je
vody z ČOV nepouštět do řek, ale hnojit a zavlažovat s nimi biomasu pro
energetiku místo jejího hnojení hnojivy z dovozu. Ale co, jedná se o
dotovanou činnost a možnost na tom nesmyslu vydělat. A o to tu jde, no ne?
Ekologismus využívá ekologii k obohacení zainteresovaných a ohlupuje laiky,
že to je to pravé pro přírodu a Svět!
Kamarád na černo zavlažuje svoji plantáž japonských topolů splašky a jiný
známý je likviduje v rákosovém biotopu zakončeném jezírkem s rybami a s
obojživelníky. Je to levné a problém je, že žádná firma na to nevydělává!
No a to se nehodí do krámu zainteresovaných na provozu a budování ČOV!
vaber
20.7.2026 08:53 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.7.2026 09:17 Reaguje na vaberz exkrementů. Těmi chemikáliemi tam mohou být i ty co do odpadních vod vůbec nepatří. Pracoval jsem v průmyslovém provozu, který měl pouze vlastní odlučovač tuhých sedimentů a zbytek odpadních vod mu likvidovala městská ČOV. Ale ouhá,
ta nemá zařízení na odbourávání kyselin, rozpouštědel a
jiných sajrajtů, které při čištění součástek v odpadní vodě
končily. Výtok z ČOV je sice s průzračnou vodou, ale ZCELA
BEZ ŽIVOTA! Co to asi dělá s řekou do které tyto mrtvé vody
z ČOV po celé její délce tečou? Ano žijí v ní ryby, ale jen
některé odolné druhy a ty méně odolné při problémech hynou.
Opakovaně tvrdím, že pokud je voda z ČOV "čistá", tak je
i vhodná k zavlažování a pokud k zavlažování vhodná není,
tak čistá NENÍ a do řeky nepatří! To, že ji pošleme sousedům
je prasárna a měli by nám to dát vyžrat, abychom to řešili!

Návrhy vědců na vypuštění dolní nádrže na Nových Mlýnech starostové nerozporují
Situace pod Novomlýnskými nádržemi zůstává kritická, uhynulo asi 1,5 tuny ryb
Situace na Dyji pod Novomlýnskými nádržemi se pro ryby zlepšila