https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nekteri-vcelari-v-cesku-se-potykaji-s-cementovym-medem-ohrozuje-vcelstva
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Někteří včelaři v Česku se potýkají s cementovým medem. Ohrožuje i včelstva

31.7.2024 12:30 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Včelaři v některých regionech Česka se letos častěji než v jiných letech setkávají s takzvaným cementovým medem, který zatuhne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Podle Českého svazu včelařů je příčinou tuhnutí medu látka zvaná medovice, vylučovaná mšicemi, s vysokým obsahem rychle krystalizujícího cukru - melecitózy. Medovici sbírají různé druhy hmyzu, často mravenci, ale právě třeba i včely.
 
S cementovým medem se potýkají například včelaři na Chrudimsku. Podle předsedy chrudimské organizace svazu včelařů Marcela Gregora jsou k tomu letos velmi vhodné podmínky. "Nepřišel u nás ještě žádný vichr ani prudké bouřky a lijáky, které by producenty (medovice) smyly," řekl ČTK. Gregor včelaří asi 20 let a s cementovým medem se setkal už asi třikrát. "Ale letos je to mimořádně hodně," dodal.

Podle Českého svazu včelařů se dřív tradovalo, že je medovice s melecitózou původem z modřínu, ale zkušenosti ukázaly, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi. Medovice krystalizuje do tří dnů, a pak med nelze vytočit. Včely navíc při zimování nemohou takový med odebírat, takže hynou hladem nebo na silnou úplavici.

Podle Gregora si zkušení včelaři s cementovým medem umějí poradit. "Točíme med každý týden a vytočíme ho třeba 30 procent. Tím, že se rámečky do úlu neustále vracejí na místa, kde včely med nemají rády a dávají si jej třeba k plodu, tak ho znovu zpracovávají a ztekucují ho. Já jsem se svými 20 včelstvy neměl s melecitózou problém," uvedl.

Podle něj vážné následky pocítí včelaři, kteří chodí na medobraní jen dvakrát nebo třikrát ročně, protože med mezitím ztvrdne. Přitom zjistit výskyt melecitózy není podle Gregora obtížné.

Na Novoměstsku se kvůli tvrdnutí nedostane do sklenic asi třetina tmavého medovicového medu, řekl ČTK jednatel svazu včelařů v Novém Městě na Moravě Miroslav Glier.

"Potrápilo nás to dost," řekl jednatel novoměstské organizace včelařů. Jednotný návod, jak v případě cementového medu postupovat, podle něj není. "Každý včelař si s tím poradí, jak nejlíp dovede, i podle množství včelstev," podotkl. Cementový med se podle Gliera vyskytuje tak jednou za sedm let, většinou ve druhé snůšce tmavého medu. V plástech krystalizuje složitý cukr melicitóza z medovice od mšic.

Cementového medu bylo podle oslovených včelařů hodně i na Havlíčkobrodsku, naopak velká včelí farma na Třebíčsku takové potíže letos neměla.

Situace s cementovým medem trápí i včelaře v Karlovarském kraji. Podle jednoho z největších chovatelů včel na Karlovarsku je výskyt takového medu výsledkem souhry několika faktorů. "Stojí za tím třeba i přemnožení určitého druhu mšice v kombinaci s konkrétní vlhkostí a teplotou. Z druhé snůšky nejde vytočit až polovina medu, což jsme v tomto rozsahu zažili naposledy před více než deseti lety," řekl Miroslav Dimo, chovatel téměř 400 včelstev z malé obce Hřivínov na pomezí Slavkovského lesa a Doupovských hor.

S cementovým medem je pak spojeno komplikovanější zimování včelstev a riziko jejich úhynu na jaře. "Kvalitního medu od včelařů postižených tímto problémem je letos méně, což se odrazí i na jeho ceně," doplnil Dimo.

Na Nymbursku zaznamenali včelaři podle jednatele tamního svazu včelařů Pavla Féra cementový med pouze v malé míře. "Tady není tolik lesů. Je to hlavně na smrcích a na modřínech, a těch tady zase tolik není," řekl ČTK.

Také na Znojemsku je cementový med podle Petra Příkazského ze znojemského svazu včelařů jen okrajovou záležitostí. "Byly tam jen části, které nešly vytočit. Já se s tím ani nesetkal. Například kolega ve Vranově nad Dyjí ano, ale opravdu jen sporadicky," uvedl. Včelaření se věnuje od roku 1985 a cementový med podle něj na Znojemsku problémem nebyl ani v minulosti.

Ani včelaře na Zlínsku cementový med ve větší míře netrápí. "Někde se objevil, ale ne plošně, je to podle místa," řekl ČTK předseda zlínské okresní organizace svazu včelařů Jiří Kalenda. "Na Zlínsku to není tak zasažené, něco bylo na Valašskokloboucku, něco ve Štítné nad Vláří," dodal.

Třeba místopředseda královéhradecké organizace svazu včelařů Josef Michálek neví o nikom ze svého okolí, kdo by měl cementový med. "Vypadá to, že na Hradecku to je v pohodě, ale nemusím vědět o všem,“ řekl ČTK. V minulosti melecitózu u včel měl, ale nikdy to podle něj nepředstavovalo zásadní problém.

Rovněž včelař z Třebívlic na Litoměřicku Aleš Pelikán ČTK řekl, že jeho včelstva výskyt cementového medu nezasáhl. "Týkalo se to hlavně jižních a západních Čech a Moravy. Tady není moc lesů, a jehličnatých ještě míň," uvedl včelař, který obhospodařuje na 250 včelstev.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

31.7.2024 18:17
Stalo se. Medujeme 2x, a celá druhá snůška je tvrdá. Vosy mají také hlad.
Odpovědět
PE

Petr Elias

1.8.2024 12:38
Tak snad ta zlá EU nebude vyplácet dotace! To by tak hrálo!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2024 14:59
Víte proč přežily včely miliony let a v zimě nehladověly na cementovém medu? Protože si vytvořily na zimu zásoby z květových medů, které jim nikdo nevzal a v omezeném prostoru stromových dutin už nebylo místo k ukládání cementového medu. A víte, kdy jim kdysi při absenci cukru k nakrmení
včelaři odebírali teprve med? No až těsně před prvou jarní snůškou ten,
který jim přebýval ze zimních zásob. Jeden starý včelař mi kdysi radil odložit si květový med v plástvích do medobraní po lípě a po něm jim medníky zaplnit těmito zásobami s květovým medem. Další "obranou" je po lípě intenzivně krmit a doslova včelstvům cukerným medem zavalit medníky pro zimní období. Samozřejmě plynule potom odebírat cementovou snůšku a vařit z ní medovinu.
Zásoby na zimu včelstva budou mít buď z květových medů a nebo z cukru
a cementová medovice skončí vyvařená v demižonech. Odebrat jim květový med
a nechat je smíchat jako zásoby na zimu cukr s cementující medovicí je
pro včely smrtící. Základem je neotálet s nakrmením po vytočení, aby si
raději zpracovaly na zásoby čistý cukr, než pomíchaný s medovicí a nebo
medovici samotnou. Letos bylo vše až o 3 týdny dříve a kdo zaspal, tak
už to těžko napraví.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.8.2024 19:28
No zajímalo by mě, když ovocný a hlavně řepkový med krystalizuje, tak se o medovici říkalo, že je trvale tekutá. A najednou není?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2024 08:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono záleží na druhu medovice a obsahu vody pod víčkem . Pokud medovici vytočíte včas, tak může u některých druhů zůstat velmi dlouho tekutá, pokud ale nemá vody mnoho a nezkvasí. Prostě se při točení nečeká na zavíčkování a buď se obsah vody změří a nebo se dělá alespoň test "odstřikem". Prostě trhnete nezavíčkovaným
plástem a med by neměl stříkat jako voda, ale alespoň vytékat.
Pokud už tam ale pevně vězí, tak je pozdě a nezbývá než dílo
vyvařit a zakvasit na medovinu a nebo pálenku. Já osobně u nás
čistou melecitózu nikdy nezažil, ale vždy to byla směs lípy a té
medovice. Pak ihned krmím a zaměstnám včely zpracováním cukru,
aby nesbíraly zbytečně medovici na cementový med. Bohužel loni
jsem doplatil na jednoho chytráka, který včely vydrancoval, pak
nekrmil a nastaly loupeže, protože já v té době intenzivně krmil.
V době krmení nelze včely zavřít bez možnosti průletu a vůně ze
zpracování cukru lákala jeho hladové včely. Nedoplatil jsem na
to nejen já, ale i jiný včelař a jedinou náplastí je to, že taky
viník. Zbytek dokonala Varroáza a vosy. Ideálem je včelařit někde
na samotě cca 2 km a více od ostatních, než když je v okolí
lajdák a nebo "experimentátor" tvrdící, že příroda (včely) si
poradí i s roztoči( neléčil a chtěl si vychovat odolné včely).
Vychoval kulové, namnožil roztoče, rozjel loupeže a neuznal
dodnes, že vinen je on sám.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

2.8.2024 14:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Jeden známý včelař říkal, že se mu med zacementoval tam, kde
byly úly poblíž modřínů (jasně, ty bývají v některých letech hojně napadeny mšicema). Jaký je Váš názor, pane Macháčku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2024 16:24 Reaguje na Jakub Brenn
Ano modříny jsou rizikovým faktorem, ale nejenom ony. I na na jiných dřevinách se vyskytují mšice a červci, kteří produkují medovici. Problémem je totiž hlavně vysoký podíl nerostných látek ve výměšcích mšic za sucha, kdy jsou jimi požírané listy a jehličí hodně pokryté deštěm nespláchnutého prachu
z okolí. On i lipový med mívá velkou příměs medovice, ale podmínkou je parno, kdy medovice na
listech nezasychá a včely jsou schopné ji sbírat.
Za sucha ji sbírají pouze ráno za rosy a za deštivého počasí je spláchnutá deštěm. Proto je
alespoň v mém okolí lipový med tmavší pouze tak
jednou za pár let, kdy vyjde právě parné počasí,
bez větších lijáků. Ta medovice je ale u lípy
pouze příměsí toho nektaru z lipových květů a tak
melecitóza nevzniká. Problémem jsou ale pozdní
snůšky, kde schází podíl nektaru z květů, který
by tu medovici naředil. Staří včelaři říkávali, že
pozdní snůška je danajský dar a riskovali ji pouze
u včelstev na "dožití". Ty určené k zazimování buď
pořádně zakrmili cukrem a nebo jim na zimu nechali
zásoby květových medů a medovicové z úlů odstranili.
Kdo včely vydrancuje ze zásob květového medu a nebo
ani včas nezakrmí, tak riskuje úhyny na cementovém
medu ať už z hladu a nebo díky průjmům z vysokého
podílu nestravitelných nerostných látek v medovici.
Prostě ten "prach" nestráví, přeplní se jim váčky
na trus a nakonec ho vypustí v zimě v úle na dílo.
Toto je pak vstupní branou pro Nosematózu, která
bývala v době, kdy se nekrmilo cukrem pohromou pro
včelstva právě kvůli tomu medovicovému medu. Pamatuji ještě odpar léku Nitekabin z lahviček
zavěšovaných do úlů, který byl ale později zakázán.
Nosemě se dalo ale zabránit snadno stravitelnými
medy pro včely na zimu, zateplenými úly a taky
častou obměnou díla. No a u zimních průletů si
včely vyprázdnily výkalové váčky mimo úl a bylo
po problémech zcela. Takže faktorů je vždy více
a stačí často jeden a následuje problém.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

4.8.2024 09:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Moc děkuji za odpověď
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.8.2024 13:14 Reaguje na Jakub Brenn
Není zač a ani mou odpověď neberte jako 100%
moudro, protože včelař se učí celý život a co
platilo včera, už dnes platit nemusí. Já zažil
úspěchy a zklamání z nevlastní i vlastní viny
a loňské loupeže z cizí viny mne připravily
o letošní rekordní snůšku, ke které jsem ale
přispěl tím, že pokleslo zavčelení a pro jiná
včelstva zůstalo více potravy. Sám jsem na
tom podobně vydělal po masivních úhynech
v roce 2005, kdy jsem ale stačil sehnat nová
včelstva, kterým zbyl všechen nektar z okolí
při absenci ostatních včelstev. Je dobré se
leckdy zamyslet i nad tím, kolik včelstev
dnešní krajina uživí a zda si nízký výnos
nezaviníme sami převčelením. Pak schází
potrava i pro jiný hmyz a i když kopu do
vlastních řad, tak to musíme přiznat, že
všeho moc škodí. V jedné obci to přehnali
včelaři tak, že měli minimální snůšku
na hmotnosti nutných zimních zásob a
nadávali na počasí a kdoví co ještě.
V okolí ale byla snůška velmi dobrá.
Další rok poklesl v obci díky oslabení
včelstev nedostatkem přirozené potravy a roztočům jejich stav o polovinu a v roce
s mizerným počasím jim stoupla snůška na trojnásobek. Takže je to i o počtu, který
není možné do nekonečna navyšovat. To si
ale kšeftmani a nenažranci nechtějí přiznat
a odradí ostatní dál chovat včely. Oni totiž
ve velkém ty ztráty ustojí, ale ti malí už
toho po zklamaní nechají. Kdysi tu byla
doslova válka malovčelařů s kočovníky,
kteří k řepce přistavili několik vozů a
z nadějně vysoké snůšky byla jen mizerná.
Padaly názory zakázat kočovat a dokonce i
radikální nápady jak tomu zamezit. Dnes je
bohudík krajina v okolí pro kočování málo
atraktivní a už jde pouze o stanovení
rozumného počtu včelstev, což je problém
v praxi dohodnout. Já například ustoupil
z původního počtu na třetinu, ale jiní zase
stav navýšili na dvojnásobek. Tady prostě
nevidím řešení jiné, než ode zdi ke zdi.
Direktivně by sice bylo možné stanovit
maximální počet včelstev a včelařů v obci,
ale je to proti principům tržního chování.
Po loňském úhynu už na původní počet nepůjdu,
až mám vybavení na desetinásobek a budu už
mít včely pouze pro radost a med pro ty
nejbližší. Letos jsem si to vyzkoušel
a jsem zcela spokojen i s tím málem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2024 14:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Převčelení se dá poměrně snadno poznat z víceletých průměrů. V převčelené krajině je už v květnu a červnu a za běžného počasí nedostatek včelí pastvy a včelám mimo snůšky zásoby nepřibývají, ale mizí.
V nepřevčelené krajině včely nosí a přibývají jim tak zásoby ještě v srpnu. Pokud nedělá problém varaóza a virové nákazy atd, dá se sezóna prodloužit i do zhruba prvních dvou týdnů srpna a včely nakrmit a nechat odchovat zimní generaci v srpnu až září.
Kde je převčeleno, může včelař klidně uvažovat o zpracování zásob na zimu už v červnu. A to ještě může mít včely podvyživené nedostatkem pylu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.8.2024 20:14 Reaguje na Břetislav Machaček
A to jsem ještě nechal včely vyrojit. Začátkem května. Letos jsem se opravdu povedl.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2024 14:50
Medovice sama o sobě není problém. Navíc medovicový med krystalizuje většinou velmi pomalu a v měkkou hmotu, protože obsahuje větší množství vysokomolekulárních látek, které krystalizaci zpomalují.
Problém má být v době tvorby medovice míza stromů s vysokým osmotickým tlakem, to znamená za vyšší teploty a většího sucha, protože za takových podmínek producenti medovice metabolizují z cukrů v míze velká množství melecitózy.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

6.8.2024 16:44
Mne také postihl tento problém, řeším to namáčením plných rámečků a znovu dáváním včelám, mmedovou vodu dávám včelám zpět na jako příkrm,jestli dělám dobře nevím,snad to dopadne.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist