https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/biopasy-na-krajich-poli.jaka-jsou-doporuceni-prirodovedcu-pro-nastaveni-zemedelskych-dotaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biopásy na krajích polí. Jaká jsou doporučení přírodovědců pro nastavení zemědělských dotací?

17.7.2024 05:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pohled z kabiny traktoru na biopás. Za normálních okolností se do biopásu s technikou vjíždět nesmí. Ve Vinoři jde ale o vědu.
Pohled z kabiny traktoru na biopás. Za normálních okolností se do biopásu s technikou vjíždět nesmí. Ve Vinoři jde ale o vědu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Maxa / Vin Agro
Biopás na kraji pole znamená pro přírodu zvýšení biodiverzity. Pro zemědělce je to ale práce navíc. Týká se to samotného založení a následné péče o biopásy, ale i administrativní zátěže. Stát zemědělcům za biopásy platí skrze AEKO (agroenvironmentálně-klimatická opatření), pokud splní podmínky dotačního titulu. Jak ale upozorňují přírodovědci z České zemědělské univerzity, některá pravidla z pohledu biodiverzity nedávají příliš smysl.
 
Na kraji Prahy, ve Vinoři, už tři roky vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity zkoumají biopásy, které zde vysela společnost Vin Agro. Díky tomu mají užitečné poznatky, které by stát mohl využít při nastavování dotací.

Pokud chce zemědělec na biopásy čerpat dotace skrze AEKO, pak má například zakázáno do biopásu svou technikou vjet. Pokud inspektor při kontrole zjistí, že se do biopásu vjíždělo, může udělit sankci až 10 % na daný půdní blok. Zemědělec tak smí do biopásu vjet jen za účelem seče.

V praxi to dostává zemědělce, který se do pěstování biopásů pustí, do nepříjemné situace. A to hned z několika důvodů.

Zemědělec není jediný uživatel krajiny. A do biopásu (nebo obecně do pole) často vjedou lesníci či myslivci, ale také motorkáři či čtyřkolkáři. To je ostatně i zkušenost z Vinoře, místní lidé využívají biopásy k procházkám (což nijak nevadí), někdy sem zajede jezdec na koni. Problém jsou ale terénní auta či motorky. A snadno se může stát, že zemědělec dostane pokutu, aniž by věděl, kdo mu biopásem projel.

Z pohledu biodiverzity ale občasný pojezd technikou nejenom, že nevadí, ale může být dokonce přínosný.

Malá disturbance biodiverzitě svědčí.
Malá disturbance biodiverzitě svědčí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Maxa / Vin Agro

„Rozumně pojaté disturbance biodiverzitě obecně nevadí, naopak jí prospívají,“ vysvětluje Martin Štrobl z České zemědělské univerzity.

Vyjeté koleje od traktoru mohou vytvořit v biopásu nové mikrostanoviště s odhalenou půdou, které je vyhledávané například samotářskými včelami pro hnízdění či jiným hmyzem pro vyhřívání se.

Štrobl a jeho kolegové proto ve Vinoři ve spolupráci s Vin Agro začali zkoumat, jaká míra pojezdu techniky je pro biodiverzitu ještě prospěšná. V následujících letech budou 8-10krát za rok vyjíždět v úsecích biopásů koleje a sbírat data pro různé skupiny organismů, aby zjistili, jak se narušování biopásů projeví na biodiverzitě.

Z pohledu biodiverzity je také škoda, že se biopásy podle dotačních regulí musí po třech letech zapravit do půdy a vysít znovu. Má to bránit tomu, aby nad biopásem převzali moc plevele.

„Je to ale škoda z pohledu půdních společenstev,“ konstatuje Štrobl. Výzkum ukazuje, že čím méně se manipuluje s půdou, tím bohatší je v ní život.

Přírodovědci získali díky vinořským biopásům i další postřehy. „Biopásy je potřeba zakládat především tam, kde to má pro zemědělce i přírodu největší smysl,“ říká obecně Štrobl. Myslí tím to, že umístění biopásu je dobré promyslet – a dát jej třeba na tu část pole, kde jsou historicky nižší výnosy. Nebo kde budou tvořit nárazníkový pás mezi polem a rodinnými domy. Nebo kde se díky zřízení biopásu podaří zefektivnit pojezdy po té části pole, které má sloužit k produkci.

Nevypadá to nijak důležitě, ale je to vletový otvor včely samotářky. Jako měřítko slouží 10 eurocentů.
Nevypadá to nijak důležitě, ale je to vletový otvor včely samotářky. Jako měřítko slouží 10 eurocentů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Antonín Hlaváček / Česká zemědělská univerzita

„Také platí, že čím širší biopás, tím lépe pro biodiverzitu,“ říká Štrobl. Jakmile je biopás široký alespoň 18 metrů, slouží lépe jako stanoviště a úkryt i pro drobnou zvěř. V úzkém biopásu se drobná zvěř spíš stane obětí predátora. Ale i pár metrů široký biopás je stále lepší než nic.

A dodává, že je zásadní, aby se dobře složila osevní směs, ze které se bude biopás skládat, aby dobře fungovala jako stanoviště. „Je potřeba, aby v něm byly vedle bobovitých rostlin i další čeledi, třeba mrkvovité rostliny. Skvělý je například pastiňák,“ vyjmenovává Štrobl. A dodává, že čím rozmanitější směs, tím líp pro opylovače. „Důležitá je i funkční rozmanitost, různě vysoké rostliny či druhy s rozdílným tvarem květu,“ říká Štrobl.

A naprosto klíčové je, jak se nastaví seče biopásů. Podle přírodovědců je z pohledu biodiverzity rozhodně lepší seč než mulčování. „Mulčování může hmyz usmrtit, zatímco z posečeného biopásu má šanci vylézt a přesunout se jinam,“ říká Štrobl.

Ale i seč se musí dělat ohleduplně k přírodě. Ideální je seč postupná i v rámci daného biopásu, třeba sekat vždy jen polovinu biopásu. Posekat biopás celý naráz znamená, že hmyz najednou nemá kam se schovat a skokově přijde o vydatné zdroje potravy.

Dotační tituly zemědělcům předepisují, do kdy nejpozději musí biopás posekat. Z pohledu biodiverzity by bylo lepší pravidla nastavit tak, aby zemědělci prováděli seč na víckrát a v různé časy.

Podle vedoucího Týmu ekologie hmyzu Michala Knappa je současné nastavení podmínek takové, že zemědělce nijak zvlášť nemotivuje pouštět se do opatření, která sice mohou přírodě efektivně pomoci a jsou technicky i organizačně zvládnutelná, ale neustále nad zemědělcem visí hrozba postihu za porušení dotačních pravidel.

Na kraji biopásu roste heřmánkovec nevonný. Na něm patrně včela samotářka hedvábnice řebříčková.
Na kraji biopásu roste heřmánkovec nevonný. Na něm patrně včela samotářka hedvábnice řebříčková.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Myslím, že by bylo dobré celý dotační systém zjednodušit a kontrolovat jen zásadní prohřešky zemědělců, aby byli motivování mimoprodukční biotopy, například biopásy, zakládat. Bez nových mimoprodukčních biotopů nelze změnit strukturu zemědělské krajiny, což je podmínkou pro zastavení úbytku opylovačů či ptáků v zemědělské krajině,“ vysvětluje Michal Knapp. A podle něho je férové zemědělcům za tyto služby dobře platit.

„Upřímně řečeno nikdo jiný než zemědělci nemá potřebnou techniku a kapacity. Osobně bych velmi ocenil snížení přímých dotací za produkci a zvýšení environmentálních plateb, protože společnost po zemědělcích chce nejen potraviny, ale i fungující krajinu,“ říká Knapp.

„Nikoho nepotěší, když mu sklep zaplaví bahno splavené přívalovým deštěm z obřího pole. Navíc úpravu krajiny potřebují i samotní zemědělci, aby byli schopni produkovat i v podmínkách větších klimatických změn,“ říká Knapp.

Občas zaznívají hlasy, že je přeci škoda mít zemědělskou půdu a nepěstovat na ní plodiny. „Evropské zemědělství si může s klidem dovolit snížit rostlinnou produkci o deset procent, aniž by se to negativně projevilo na potravinové soběstačnosti. A těchto deset procent půdy můžeme věnovat na podporu mimoprodukčních funkcí, čímž ve finále prospějeme všem, přírodě, místním obyvatelům i samotným zemědělcům,“ tvrdí Michal Knapp.


reklama

Líbí se vám článek? Přispějte nám na další. Chcete číst rovnou? Najděte si proklik, který vás pustí dál.

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.7.2024 06:20
1* Dobrý článek, je třeba změnit pohled na tyto neprodukční plochy mající nesmírný význam pro diverzitu.
Odpovědět
HH

Halina Holá

17.7.2024 08:24
Víte, jak se tvoří biopásy na Žatecku? Oseje se pole, třeba hráškem. Když vyroste, tak se vyznačí plocha biopásů postříkáním pole roundapem. Až to chcípne, tak se tam vyseje biopás a shrábnou se dotace. Viděla jsem to, když jsem byli pozorovat vlhy. Nevím, jestli tam mají letos dostatek hmyzu, když ta jejich skála uprostřed polí byla letos obroubena tímto postřikem...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.7.2024 09:07 Reaguje na Halina Holá
Je třeba vytvořit trvalé květnaté louky, extenzivní a střídavě sekané. A toto by mělo být dotováno jako biopás.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.7.2024 09:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
osiva z Hornbachu "Květná louka".........
Promiňte ,příteli.Sníte. A já nechci platit daně na hlouposti.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

17.7.2024 14:36 Reaguje na Halina Holá
Biopásy jsou opatření s pětiletým závazkem. Před založením biopásu vyčitit pole od plevelů mohou, ale během zařazení do opatření už ne. Když si před vysetím směsi pro biopásy nevyčistíte pole, může se klidně stát, že vytrvalé plevele nebo plevele z půdní zásoby budou ve vzcházení a tedy i zabírání životního prostoru rychlejší než vysetá směs pro biopásy. Když rychleji vyrostou, rychleji i dozrají a vysemení se a navíc budou utlačovat vzcházející druhy z vyseté směsi a některé nakonec na pozemku buď vyhynou nebno dokonce vůbec nevzejdou. Přirozeně z půdní zásoby vzchází miliony semen plevelů a to postupně. A kontrola bude chtít vidět, že na pozemku ty rostliny stanovené pro biopás opravdu rostou. A máte problém. Pokud předem vyčistíte pozemek, apoň trochu si tyto nepříjemnosti zmírníte. Navíc, pokud jste viděla, že likvidují již založený porost, spíš bych to typovala na zapomenutý pás podél vodního útvaru nebo úhor, protože ještě honem potřebují z nějakého důvodu založit někde neprodukční prvek.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.7.2024 09:44 Reaguje na Halina Holá
Tak to bylo vždy.Říká se tomu potěmkinova vesnice.To co je na foto kolem jsou osiva z Hornbachu "Květná louka".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2024 09:43
U těch biopásů bych se nebál je zkombinovat s mysliveckými políčky a třeba
je pokosit až na jaře a následně znovu dosít, či pak zaorat. Tak to u nás dělali bohatí majitelé polí, kteří měli pozemky i k chovu drobné a srnčí. Takže tam byla i slunečnice, len, peluška, oves, kukuřice, ale od všeho trochu, aby to byl porost řídký a pestrý. Ta kukuřice byla od sebe třeba
metr a půl a mezi nimi slunečnice a ostatní plodiny. Byl to takový mišmaš
bohatý na potravu i v zimě a na jaře byl zaorán a znovu oset a nebo ho
nahradil porost vojtěšky, či jetele. Ti boháči měli peněz dost a tak
oželeli kus pole pro hmyz a zvířata a nikdo to nedotoval, ale taky jim do
toho nikdo nemluvil. V zimě si bažanti a srnčí sami vylupovali kukuřičná
zrna ze stojící, či povalené kukuřice a pásli se na podzim na vyklíčeném
osení z nesežraných semen ostatních plodin. Po roce, či dvou se pozemek
"očistil" od plevelů hlubokou orbou a intenzivně kosenými pícninami
a tak stále dokola. I v dobách socíku přenechal myslivcům státní statek
úzká políčka pro zvěř a za brigády na statku jim je pooral a osel.
Navíc jim dodával jak se u nás říkalo "pozadek", což byly zbytky po
čištění obilnin plné plev, zlomků zrní a semen plevelů. Bývaly toho
plné zásypy a byly kolem cest i celé hromady toho "pozadku". Na nich
bylo nejenom plno bažantů a koroptví, ale celá hejna jiných ptáků.
Dnes bohužel nikde nic. Ta políčka zarostla náletovým lesem a kombajn
vyčistí téměř dokonale zrní už na poli a to se ihned po sklizní zaorá.
Už den po sklizni pšenice mají zrnožraví ptáci na poli hlad. Žádné
vysetí pícnin do strniště s dosbíráním zrní, ale zaorání a rychlé
osetí ozimou řepkou. Ptáci pouze smutně přihlížejí zaorání mnoha tun
zrní a totéž po sklizni kukuřice. Po kombajnu jezdí ihned traktor s
pluhem a nasbírat si posklizňové zbytky nemohou ani ti myslivci. Je
to systém kup si a zadarmo ti nic nedáme i kdyby to mělo raději shnít!
Přitom týden, či čtrnáct dnů nezaoraná kukuřice po sklizni by nalákala
černou, kterou by šlo na otevřených plochách snadno ulovit. Ta už tak
pouze hladoví a stěhuje se do lesa. Zemědělci předali černou lesákům
aby mohli taky brečet jako oni. Přitom ji doslova chovají v polích bez
průseků s výhledem z posedů a nebo bez biopásů tvořících přehledný přechod pole do lesa s lepší možností černou ulovit. Jeden z vlastníků agropodniku
je myslivec a ten nechal mezi dvěma kukuřičnými lány naproti své kazatelny
zasadit dokonce brambory. Ty jsou při monotónní kukuřičné stravě pro černou
zpestřením a on ji tam střílí tolik, že se ostatní diví, kde se stále bere.
Za něčím jiným přichází asi i od sousedů, protože brambory v širokém okolí jsou pouze tam.
Odpovědět
AP

Alouš Pekelník

17.7.2024 10:12
Ano , dělal jsem ochranné pásy a tyhle ekologicky prospěšné záležitosti, ale kontroloři se po vás vozí a téměř vás šikanují. Již to dělat nebudu.Navíc jak bylo v článku zmíněno, po biopásu se nesmí jezdit, jenže vám potom jezdí veřejnost i třeba sousední zemědělci. Vysvětlujte to pak kontrolorovi že jste to nebyl vy...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.7.2024 10:33 Reaguje na Alouš Pekelník
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.7.2024 10:40 Reaguje na Alouš Pekelník
Naopak po biopásech se musí přiměřeně jezdit. No je to další biotop, co včelám samotářkám chybí. Kdo ty pitomé předpisy asi dělá?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2024 18:43 Reaguje na Alouš Pekelník
Systém dotací je založen na nových pracovních místech pro ty darmožrouty z řad kontrolorů, kteří nic jiného neumí. Dnes se k myslivosti a k ochraně přírody rvou vlastníci pozemků a mohou se chovat stejně, jako jsem popsal u boháčů za 1.republiky. Ti ty biopásy a myslivecká políčka dotovali ze svých zisků, aby měli v
honitbě více zvěře a nikdo jim do těch biopásů nemluvil. Pan
Pitek a spol. tak budou pány nad poli i zvěří a mohou bez dotací desetinu i více polí obětovat tomu, co prospěje zvěři a přírodě
za kterou s aktivisty tak bojují. Jsou to jejich pole a jejich
zvěř a uvidíme, co dokážou. Zda tam vysejí biopásy i bez dotací, jako kdysi ta šlechta a zbohatlíci, když se odvolávají na tu
dobu. Když, tak se vším všudy, bez dotací a jiných výhod. Jinak
máte pravdu, že pro dobrotu na žebrotu a skončí to byť mizerným
výnosem produkce, ale bez buzerace kontrolórů a dokazování, že
se tam projížděl někdo jiný. Mimochodem, ať je důkazní břemeno na
kontrolorech! Mohou tam umístit fotopasti a dokázat, že tam jezdil
vlastník a nikoliv někdo jiný. U soudu platí, že důkaz předloží
žalobce a nikoliv obžalovaný a tím jste vy. V případě nedostatku
důkazů se soud nekoná! Ať tedy dodá důkaz kontrolor a nikoliv vy!
Pokud důkaz předloží, tak je na vás ho vyvrátit a obhájit se.
Vyjetá cesta na poli není ale důkaz proti vám konkrétně. Prostě
pachatel je neznámý a je věcí žalobce pachatele odhalit a nikoliv
jim ustanovit vlastníka neoploceného pozemku, nad kterým nemá
soustavnou kontrolu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 07:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Pouze dodám, že ve vašem případě kontrola uplatňuje pouze presumpci viny a nikoliv neviny. Nedovedu si představit,
že by u vraždy policie označila prvého člověka co uvidí
za vraha, šli na kafe a řekli by mu dokaž svou nevinu,
jinak skončíš v kriminále. To by byla kriminalistika, jako
obor, pouze nástrojem obhájců dokazujících nevinu klientů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.7.2024 10:34
Nejenom dotací, ale i daní !
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.7.2024 08:01
Jistě tu plkám,protože se dobře cítím v přírodě.Ale zemědělci se totality zbavili rádi také proto,že jim konečně nikdo z ÓVé káesčé nenařizoval co kde mají zasít.Centrální a velmi často diletantské plánování.
Soudruzi.Nebudete mi to věřit,ale sedlák má mozek.
A trochu to čpí vyvlastňováním půdy.V biopásech není majitel pánem...?
Připomíná mě celé dění prvomájový průvod a předhlídku vojska za týden poté.
Zemědělci snad většinou myslivci jsou a přírodu znají lépe,než tu "sečtělí Óchranci za PC" ...co si občas vyjdou na špacír a poučí tu agronoma,tu lesníka.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

22.7.2024 09:20 Reaguje na Emil Bernardy
Ano, opět máme soudruhy. Nikoliv červené, ale zelené. Ovšem budovatelské nadšení a nesmiřitelnost vůči třídním nepřátelům mají stejnou, ne-li větší, než ti rudí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.7.2024 17:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak to cítím také.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2024 19:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Nikoliv, červení nezmizeli a třídní nepřátele si pěstují stále. Máte poněkud zmatek v pojmech. Snaha o DOTOVANÉ biopásy není proti zemědělcům, ale pro přírodu. Stejně jako se ozvu proti domácímu násilí u souseda, činím tak ve prospěch života v krajině. Neb i to je Česko, domov můj.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

24.7.2024 05:07 Reaguje na Karel Zvářal
Biopásy, v okolí znám jen jeden,jsou budovány okatě!,nápadně........ ty části neobdělané krajiny které z různých důvodů tuto funkci plní,jsou přehlíženy.Červení,zelení,modří.svazáci....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2024 10:34 Reaguje na Emil Bernardy
Pondělí,středa,úterý,čtvrtek.Dobrýhokejdoktore! Viděl jste někdy koroptev, skřivana, čejku na kraji lesa, v břeháči či v městském parku? Jistě, prasátko,kunu,lišku,krahujce není problém. Ale to není celá diverzita.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

24.7.2024 19:35 Reaguje na Karel Zvářal
"život je jen náhoda" je těžká pravda,my můžeme jen zbytečně neškodit.Ale to je na diskuze u píva,tu kostrbatě musí docházet k neporozuměním.Pěkný den.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2024 20:04 Reaguje na Emil Bernardy
Vše je relativní. Když jede pluh, škodí =zabíjí vše živé- kromě motoru nic neslyšet. Když chcete pruh/ biopás vynechat, škodíte zisku, čtete hezké komentáře. Příroda je opět zticha... Pěknou noc!
Odpovědět
PH

Petr Hanák

7.8.2024 13:18
Systém EU zemědělských dotací je jedním z hlavních důvodů, proč je v krajině méně ptáků a méně hmyzu a obecně méně diverzity. Tím druhým důvodem je časté sekání komunální zeleně a zeleně kolem cest. Proč jsou dotace škodlivé: plošná dotace dala hodnotu každému i bezcennému kusu zemědělské půdy. Dokonce s ohledem na speciální dotace ANC/LFA (u nás hlavně podhorské/horské a svažité oblasti) je dotačně cennější méně hodnotná půda. Dotační podmínky dávají přesné termíny pro seče travních porostů, po seči nesmí být tráva vyšší než x cm. To znamená, že v určité dva termíny (plus mínus) je posečená celá republika. Před vstupem do EU nechal zemědělec klidně někde jednu seč ročně. Nebo pozemek nechal dočasně ladem. Ale dnes to není možné, musí posekat minimálně 2x ročně cokoliv, jinak nedostane dotaci. Nový program na biomasy na tento nesmysl, ale je potřeba se zamyslet i nad tím, jak vznikl, což jsem popsal výše. Stát by nejvíce ušetřil a přírodě by nejvíce pomohlo, pokud by zrušil ANC/LFA dotace a zvýšil požadavek na minimální intenzitu. Tím by vznikl tlak na opuštění stovek tisíc hektarů, které by zdarma byly přenechány přírodě.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist