Biopásy na krajích polí. Jaká jsou doporučení přírodovědců pro nastavení zemědělských dotací?
Pokud chce zemědělec na biopásy čerpat dotace skrze AEKO, pak má například zakázáno do biopásu svou technikou vjet. Pokud inspektor při kontrole zjistí, že se do biopásu vjíždělo, může udělit sankci až 10 % na daný půdní blok. Zemědělec tak smí do biopásu vjet jen za účelem seče.
V praxi to dostává zemědělce, který se do pěstování biopásů pustí, do nepříjemné situace. A to hned z několika důvodů.
Zemědělec není jediný uživatel krajiny. A do biopásu (nebo obecně do pole) často vjedou lesníci či myslivci, ale také motorkáři či čtyřkolkáři. To je ostatně i zkušenost z Vinoře, místní lidé využívají biopásy k procházkám (což nijak nevadí), někdy sem zajede jezdec na koni. Problém jsou ale terénní auta či motorky. A snadno se může stát, že zemědělec dostane pokutu, aniž by věděl, kdo mu biopásem projel.
Z pohledu biodiverzity ale občasný pojezd technikou nejenom, že nevadí, ale může být dokonce přínosný.
„Rozumně pojaté disturbance biodiverzitě obecně nevadí, naopak jí prospívají,“ vysvětluje Martin Štrobl z České zemědělské univerzity.
Vyjeté koleje od traktoru mohou vytvořit v biopásu nové mikrostanoviště s odhalenou půdou, které je vyhledávané například samotářskými včelami pro hnízdění či jiným hmyzem pro vyhřívání se.
Štrobl a jeho kolegové proto ve Vinoři ve spolupráci s Vin Agro začali zkoumat, jaká míra pojezdu techniky je pro biodiverzitu ještě prospěšná. V následujících letech budou 8-10krát za rok vyjíždět v úsecích biopásů koleje a sbírat data pro různé skupiny organismů, aby zjistili, jak se narušování biopásů projeví na biodiverzitě.
Z pohledu biodiverzity je také škoda, že se biopásy podle dotačních regulí musí po třech letech zapravit do půdy a vysít znovu. Má to bránit tomu, aby nad biopásem převzali moc plevele.
„Je to ale škoda z pohledu půdních společenstev,“ konstatuje Štrobl. Výzkum ukazuje, že čím méně se manipuluje s půdou, tím bohatší je v ní život.
Přírodovědci získali díky vinořským biopásům i další postřehy. „Biopásy je potřeba zakládat především tam, kde to má pro zemědělce i přírodu největší smysl,“ říká obecně Štrobl. Myslí tím to, že umístění biopásu je dobré promyslet – a dát jej třeba na tu část pole, kde jsou historicky nižší výnosy. Nebo kde budou tvořit nárazníkový pás mezi polem a rodinnými domy. Nebo kde se díky zřízení biopásu podaří zefektivnit pojezdy po té části pole, které má sloužit k produkci.
„Také platí, že čím širší biopás, tím lépe pro biodiverzitu,“ říká Štrobl. Jakmile je biopás široký alespoň 18 metrů, slouží lépe jako stanoviště a úkryt i pro drobnou zvěř. V úzkém biopásu se drobná zvěř spíš stane obětí predátora. Ale i pár metrů široký biopás je stále lepší než nic.
A dodává, že je zásadní, aby se dobře složila osevní směs, ze které se bude biopás skládat, aby dobře fungovala jako stanoviště. „Je potřeba, aby v něm byly vedle bobovitých rostlin i další čeledi, třeba mrkvovité rostliny. Skvělý je například pastiňák,“ vyjmenovává Štrobl. A dodává, že čím rozmanitější směs, tím líp pro opylovače. „Důležitá je i funkční rozmanitost, různě vysoké rostliny či druhy s rozdílným tvarem květu,“ říká Štrobl.
A naprosto klíčové je, jak se nastaví seče biopásů. Podle přírodovědců je z pohledu biodiverzity rozhodně lepší seč než mulčování. „Mulčování může hmyz usmrtit, zatímco z posečeného biopásu má šanci vylézt a přesunout se jinam,“ říká Štrobl.
Ale i seč se musí dělat ohleduplně k přírodě. Ideální je seč postupná i v rámci daného biopásu, třeba sekat vždy jen polovinu biopásu. Posekat biopás celý naráz znamená, že hmyz najednou nemá kam se schovat a skokově přijde o vydatné zdroje potravy.
Přečtěte si také |
Kolik je v biopásu na kraji pole žížal? A jakou hraje roli, jestli je biopás vysetý na podzim, nebo na jaře?Dotační tituly zemědělcům předepisují, do kdy nejpozději musí biopás posekat. Z pohledu biodiverzity by bylo lepší pravidla nastavit tak, aby zemědělci prováděli seč na víckrát a v různé časy.
Podle vedoucího Týmu ekologie hmyzu Michala Knappa je současné nastavení podmínek takové, že zemědělce nijak zvlášť nemotivuje pouštět se do opatření, která sice mohou přírodě efektivně pomoci a jsou technicky i organizačně zvládnutelná, ale neustále nad zemědělcem visí hrozba postihu za porušení dotačních pravidel.
„Myslím, že by bylo dobré celý dotační systém zjednodušit a kontrolovat jen zásadní prohřešky zemědělců, aby byli motivování mimoprodukční biotopy, například biopásy, zakládat. Bez nových mimoprodukčních biotopů nelze změnit strukturu zemědělské krajiny, což je podmínkou pro zastavení úbytku opylovačů či ptáků v zemědělské krajině,“ vysvětluje Michal Knapp. A podle něho je férové zemědělcům za tyto služby dobře platit.
„Upřímně řečeno nikdo jiný než zemědělci nemá potřebnou techniku a kapacity. Osobně bych velmi ocenil snížení přímých dotací za produkci a zvýšení environmentálních plateb, protože společnost po zemědělcích chce nejen potraviny, ale i fungující krajinu,“ říká Knapp.
„Nikoho nepotěší, když mu sklep zaplaví bahno splavené přívalovým deštěm z obřího pole. Navíc úpravu krajiny potřebují i samotní zemědělci, aby byli schopni produkovat i v podmínkách větších klimatických změn,“ říká Knapp.
Přečtěte si také |
Krásné rozkvetlé záhony bez invazních druhů. Odborníci našli náhrady za problematické květinyObčas zaznívají hlasy, že je přeci škoda mít zemědělskou půdu a nepěstovat na ní plodiny. „Evropské zemědělství si může s klidem dovolit snížit rostlinnou produkci o deset procent, aniž by se to negativně projevilo na potravinové soběstačnosti. A těchto deset procent půdy můžeme věnovat na podporu mimoprodukčních funkcí, čímž ve finále prospějeme všem, přírodě, místním obyvatelům i samotným zemědělcům,“ tvrdí Michal Knapp.
reklama
Líbí se vám článek? Přispějte nám na další. Chcete číst rovnou? Najděte si proklik, který vás pustí dál.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Karel Zvářal
17.7.2024 06:20Halina Holá
17.7.2024 08:24Slavomil Vinkler
17.7.2024 09:07 Reaguje na Halina HoláEmil Bernardy
21.7.2024 09:45 Reaguje na Slavomil VinklerPromiňte ,příteli.Sníte. A já nechci platit daně na hlouposti.
Marcela Jezberová
17.7.2024 14:36 Reaguje na Halina HoláEmil Bernardy
21.7.2024 09:44 Reaguje na Halina HoláBřetislav Machaček
17.7.2024 09:43je pokosit až na jaře a následně znovu dosít, či pak zaorat. Tak to u nás dělali bohatí majitelé polí, kteří měli pozemky i k chovu drobné a srnčí. Takže tam byla i slunečnice, len, peluška, oves, kukuřice, ale od všeho trochu, aby to byl porost řídký a pestrý. Ta kukuřice byla od sebe třeba
metr a půl a mezi nimi slunečnice a ostatní plodiny. Byl to takový mišmaš
bohatý na potravu i v zimě a na jaře byl zaorán a znovu oset a nebo ho
nahradil porost vojtěšky, či jetele. Ti boháči měli peněz dost a tak
oželeli kus pole pro hmyz a zvířata a nikdo to nedotoval, ale taky jim do
toho nikdo nemluvil. V zimě si bažanti a srnčí sami vylupovali kukuřičná
zrna ze stojící, či povalené kukuřice a pásli se na podzim na vyklíčeném
osení z nesežraných semen ostatních plodin. Po roce, či dvou se pozemek
"očistil" od plevelů hlubokou orbou a intenzivně kosenými pícninami
a tak stále dokola. I v dobách socíku přenechal myslivcům státní statek
úzká políčka pro zvěř a za brigády na statku jim je pooral a osel.
Navíc jim dodával jak se u nás říkalo "pozadek", což byly zbytky po
čištění obilnin plné plev, zlomků zrní a semen plevelů. Bývaly toho
plné zásypy a byly kolem cest i celé hromady toho "pozadku". Na nich
bylo nejenom plno bažantů a koroptví, ale celá hejna jiných ptáků.
Dnes bohužel nikde nic. Ta políčka zarostla náletovým lesem a kombajn
vyčistí téměř dokonale zrní už na poli a to se ihned po sklizní zaorá.
Už den po sklizni pšenice mají zrnožraví ptáci na poli hlad. Žádné
vysetí pícnin do strniště s dosbíráním zrní, ale zaorání a rychlé
osetí ozimou řepkou. Ptáci pouze smutně přihlížejí zaorání mnoha tun
zrní a totéž po sklizni kukuřice. Po kombajnu jezdí ihned traktor s
pluhem a nasbírat si posklizňové zbytky nemohou ani ti myslivci. Je
to systém kup si a zadarmo ti nic nedáme i kdyby to mělo raději shnít!
Přitom týden, či čtrnáct dnů nezaoraná kukuřice po sklizni by nalákala
černou, kterou by šlo na otevřených plochách snadno ulovit. Ta už tak
pouze hladoví a stěhuje se do lesa. Zemědělci předali černou lesákům
aby mohli taky brečet jako oni. Přitom ji doslova chovají v polích bez
průseků s výhledem z posedů a nebo bez biopásů tvořících přehledný přechod pole do lesa s lepší možností černou ulovit. Jeden z vlastníků agropodniku
je myslivec a ten nechal mezi dvěma kukuřičnými lány naproti své kazatelny
zasadit dokonce brambory. Ty jsou při monotónní kukuřičné stravě pro černou
zpestřením a on ji tam střílí tolik, že se ostatní diví, kde se stále bere.
Za něčím jiným přichází asi i od sousedů, protože brambory v širokém okolí jsou pouze tam.
Alouš Pekelník
17.7.2024 10:12Slavomil Vinkler
17.7.2024 10:40 Reaguje na Alouš PekelníkBřetislav Machaček
17.7.2024 18:43 Reaguje na Alouš Pekelníkhonitbě více zvěře a nikdo jim do těch biopásů nemluvil. Pan
Pitek a spol. tak budou pány nad poli i zvěří a mohou bez dotací desetinu i více polí obětovat tomu, co prospěje zvěři a přírodě
za kterou s aktivisty tak bojují. Jsou to jejich pole a jejich
zvěř a uvidíme, co dokážou. Zda tam vysejí biopásy i bez dotací, jako kdysi ta šlechta a zbohatlíci, když se odvolávají na tu
dobu. Když, tak se vším všudy, bez dotací a jiných výhod. Jinak
máte pravdu, že pro dobrotu na žebrotu a skončí to byť mizerným
výnosem produkce, ale bez buzerace kontrolórů a dokazování, že
se tam projížděl někdo jiný. Mimochodem, ať je důkazní břemeno na
kontrolorech! Mohou tam umístit fotopasti a dokázat, že tam jezdil
vlastník a nikoliv někdo jiný. U soudu platí, že důkaz předloží
žalobce a nikoliv obžalovaný a tím jste vy. V případě nedostatku
důkazů se soud nekoná! Ať tedy dodá důkaz kontrolor a nikoliv vy!
Pokud důkaz předloží, tak je na vás ho vyvrátit a obhájit se.
Vyjetá cesta na poli není ale důkaz proti vám konkrétně. Prostě
pachatel je neznámý a je věcí žalobce pachatele odhalit a nikoliv
jim ustanovit vlastníka neoploceného pozemku, nad kterým nemá
soustavnou kontrolu.
Břetislav Machaček
18.7.2024 07:51 Reaguje na Břetislav Machačekže by u vraždy policie označila prvého člověka co uvidí
za vraha, šli na kafe a řekli by mu dokaž svou nevinu,
jinak skončíš v kriminále. To by byla kriminalistika, jako
obor, pouze nástrojem obhájců dokazujících nevinu klientů.
Emil Bernardy
21.7.2024 08:01Soudruzi.Nebudete mi to věřit,ale sedlák má mozek.
A trochu to čpí vyvlastňováním půdy.V biopásech není majitel pánem...?
Připomíná mě celé dění prvomájový průvod a předhlídku vojska za týden poté.
Zemědělci snad většinou myslivci jsou a přírodu znají lépe,než tu "sečtělí Óchranci za PC" ...co si občas vyjdou na špacír a poučí tu agronoma,tu lesníka.