Krásné rozkvetlé záhony bez invazních druhů. Odborníci našli náhrady za problematické květiny

1* První vlaštovky, snad tedy konečně začíná vítězit rozum nad exot-mánií.

Je to super, alespoň do veřejné zeleně.
Jezdím okolo takové plochy denně, a je to zajímavě měnící se plocha podle toho jak jednotlivé druhy nakvétají a i odkvétají (musíme se naučit i najít krásu v odkvetlé rostlině, stejně jako ve starém člověku).
Laická veřejnost sice kroutí hlavou nad zásypem záhonů štěrkem, ale to se dá vysvětlit na příkladu z přírody a nedobrých zkušeností s mulčem z kůry.

Vážený pane Zvářele, když se podíváte, na seznam bezpečných a invazních rostlin na webu uvedeném v článku, zjistíte, že třeba náprstník červený, což je evropská dvouletka na našem území doložená již v 19. století, je nahrazen severoamerickou trvalkou, tedy exotickým neofytem. Schválně, podívejte se. Mne ten seznam nepřekvapil, protože paní Kateřina Berchová Bímová neví nic o rozmnožování dubů, protože dub červený označuje za invazní druh. Je třeba si uvědomit, že kvůli tomuto nesmyslu je dub červený likvidován i v parcích nebo městských lesích (a dost bych pochyboval, že dřevo skončilo jinak, než rychlou přeměnou na popel a jistý nebezpečný plyn). Třeba třapatka trsnatá se na naší zahradu přistěhovala od sousedů a vydržela dva roky. A vzhled záhonů se má posuzovat, až po několika letech. A záleží především na tom, kolik živočichů takové záhony hostí. Třeba dále moc nerozumím záměně kultivarů orlíčku za botanický orlíček obecný. Orlíček, pravděpodobně botanický, na zahradě máme a že by se nějak zvlášť množil se říct nedá. Prostě nad tím, co vychází z fakulty životního prostředí ČZU často jen nevěřícně kroutím hlavou.
Petr Dubský

Omlouvám se, jsem příznivcem využívání domácích (JEDLÝCH - listí, hmyzem navštěvovaných) dřevin a bylin. Zjišťuji, že v tomto jsem docela osamocený extrém, ale čím více lidí se přidá, tím lépe pro přírodu. Pouhá "dekorativnost" pro mě není argument, nejsem povrchní snob. Na prvním místě je u mě EKOLOGICKÁ VYUŽITELNOST, všechno ostatní jsou relativně nepodstané detaily.

Když odmyslím na předkládaném seznamu opravdu profláklé druhy (křídlatky, bolševník velkolepý, pajasan atd.), tak spousta z nich na běžné zahradě nepředstavuje problém, jde jen o to, že jsou schopné se samy množit a přesévat. Spíš to vnímám jako potenciální nebezpečí pro různé extenzivně udržované kvetoucí plochy v parcích, podél silnic apod. nebo na černých skládkách, odkud mohou pronikat do okolní přírody. Rozhodně bych třeba kvůli tomu nepřestal pěstovat třapatku Rudbeckia hirta. Zahradní orlíčky už jsou tak přešlechtěné, že o nějakém původním druhu se mluvit nedá. Neumím si představit, kde bych si tedy koupil "botanicky původní" orlíček. To ale platí i o většině tzv. přírodních rostlin v zahradách. I když si založíte květinový záhon "lučních rostlin", s původní loukou ve vašem okolí to má málo společného.

Vážený pane Dubský ,považuji za prioritu,zda ty ukázkové záhony nebyly další nákupy z Holandska s toxickou systémovou ochranou.Pak je skutečně nepodstatné,zda "původní",či nikoliv,Pokud nebude fungovat domácí množení bez insekticidu,pesticidu - pak vše pouze podružné.Genocida hmyzu stejně již probíhá.Většina těchto článků je stále dokola PR nějakých fakult ke zdůvodnění své existence v rámci rozpočtové politiky, popř.PR obcí ,bez hlubších vztahů k reálnému naplnování ochrany přírody.V tom naopak vynikají lidé jako např.pan Karel Zvářal

Naše duby (letní, zimní) jsou významnými hostiteli hmyzu (píďalka), obaleč), na d. červeném jsem nenašel ani stopu po mšici, housenky (žír) také ne. O stromy mi jde v první řadě, ale posun je už v tom, že se o to zajímají (zde byliny) oficiální instituce. Jak by řekl klasik (Winston Ch.), je to začátek začátku změny. Děkuji panu E.Z. za koment.

Vážený pane Zvářale, nechci Vám brát iluze, ale když je rostlina jedlá a chutná tak často dlouho nevydrží.U cibulovin je to docela časté - ocún, konvalinka, narcis ... Náprstník i orlíček jsou též jedovaté rostliny. Ostatně u léčivek jde často jen o množství, život nejenom lidský není peříčko a třeba zimostráz je jedovatý a proti housenkám zavíječe zimostrázového mu to je málo platné. Zajímavé je, že z našich stromů je jedovatý jen tis červený, který je ostatně spíš keř a přesto se u nás stromy samorozmnožovaly, takže s megaspásači to u nás asi tak horké nebylo. Pokud jde o ony ukázkové záhony, postrádám půdokryvné rostliny, které by na nich umožnily žít i jiným bezobratlým, třeba měkkýšům. Ti Vám neuletí, pro mne ideální na fotografování. A důležití pro rozklad odumřelých částí rostlin, čubrněl jsem, jak dokážou obrat kůru z větévek. Fascinující je i objevit čerstvě vylíhnutého hlemýždě zahradního na jablku ve výšce přes dva metry. Nebo pozorovat, jakou mají výdrž při páření. Samozřejmě i dlouhozobka svízelová je úžasná. Pokud jde o stromy je u nás problém v početnosti, přesněji nepočetnosti domácích druhů, za což mohou Alpy. Pokud se skutečně bude oteplovat a zároveň ubývat srážek, těžko se neofytům vyhneme, protože většina našich stromů suchu zrovna nefandí. Pokud jde o stromy , tak se na tu dobu vůbec nepřipravujeme. Zbývá jen doufat, že nás jen straší. Já osobně jsem pesimistický realista. Pokud jde o záhony, nemám na starost jen naši zahradu, ale i záhony v místě bydliště a to jak na slunci tak v polostínu až stínu, nejsem teoretik. A zahrádkář typu pokus, omyl, další pokus po přečtení odborné literatury jsem čtyřicet let. Omlouvám se za chybu ve Vašem jméně v prvním svém příspěvku. Petr Dubský

Víte, příroda je o diverzitě, a nakonec i lidská společnost. Někdo potřebuje dlouhé vlasy, vysoké podpadky, černé brýle a fáro, aby se cítil in. Mně stačí krátký sestřih, tenisky, starý žigul a zajímavé hobby, abych byl spokojený. U té botaniky je to o cíleném výběru: užitečný vs. neužitečný. Toho druhého, když je hodně, tak je to špatně. Ještě se tu potkáme vícekrát.

Ta "jedlost"= ekologická využitelnost se týkala (především) hmyzu a jiné zvěře. Jak se tu někteří dokáží rozohnit nad "nepůvodní" pšenicí, bramborami či rajčaty - ne, lidskou stravu/kulturní plodiny jsem neměl na mysli! Ideál ekologie je dub, pane Dubský, možná jste si již všiml mého vyzdvihování tohoto stromu, i lípa - hmyz/včely, ptáci-housenky a plody-myšice. Takovými "capinami" se já zabývám.-)

Pánové,dobrá diskuze.ALe není to "invazní xy" jen jinou formou pro označování dnes již zapomenmutého broučka jako "americký"? Invazní chocholouš zmizel,bažanta trpíme mlčky....Kdyby člověk před staletími nepřekonal oceány,tyto rostlinky i živočichové by si nějakou cestičku našli,nebo by to bylo jinak,příroda je trpělivá,tedy není netrpělivá,ne totéž,člověk ne.Asi vědomí konečnosti našeho života. Příroda,tedy vše co je vně člověka problém nemá,ten je v lidských hlavách.

Řekl bych, že sledovat, která rostlina - klidně i nepůvodní! podporuje diverzitu, má neskonale větší význam, než spory kolem názvoslovné komise. Proto hlásám: raději dub, lípu, jeřabinu..., než tůji, platan, tis apod "steriláky".

Prostě pro ekologa není strom jako strom. Při mánii za ukládání uhlíku nesmíme zapomínat na diverzitu. Toť vše.

Všechno je nepůvodní.Rovnováha se neustále mění...
"Ekolog"... co to je ....
V mém okolí.Buštěhradská halda.Před 30ti roky ekokatastrofa.Dnes objev a stúdium nového ekosystému,možná příště CHKO či co.
Okolí Týřova.Zákaz vstupu do lesa.rostou tam TYsy!!!!V zahrádce mám neustále po vzrostlým stromem semenáčky tisu,věnuji kamarádovi,co také v důchodu ,sází stromy kde se dá,arborista amatér.

Budu to opakovat stále: NEvadí mi NEpůvodní druh (zejména strom), pokud podporuje diverzitu. Toto jste asi nikdy nesledoval, tak točíte neustále o nepůvodnosti. Nejsem žádný nesmiřitelný aktivista, ale ekolog.

Na jednu stranu vás chápu, ale buďte taky trochu schovívavý i na ty podle vás sterilní druhy. Už jsem vám tu popsal, že i ten můj prvotní odpor k sousedovu živému plotu z thůjí ochabl po opakovaném úspěšném vyhnízdění kosů(jen letos 2x po 3 mladých) což na listnáčích díky predaci nedopadlo dobře. Totéž jsem zažil u vrabců, kteří konzumují semena thůjí. Nevím, co vám vadí na našem původním tisu, jehož plody po dozrání ptáci sežerou do týdne a po okolí jsou už desítky semenáčů, jejichž semena s trusem roznesli ptáci. Navíc semenáč je strom na
rozdíl od keře vypěstovaného z větévky.
Taky fandím jeřábům, ale co naplat. Jejich álej
zničila spála růžovitých a dřevokazné houby po
ořezech pod dráty elektrického vedení a víte jak
jsem se v zimě koukáním z okna bavil na hejna
brkoslavů a jikavců? Prostě nejsou dnes vhodné
pro městskou výsadbu a nahradily je jedlé jeřáby
a dříny. Ty ale do zimy nevydrží a brkoslavi mi
už nedělají to divadlo na které jsem se 30 let
koukal každou zimu. Jako kluk jsem ty jeřabiny
sušil ptákům na drátech na půdě a krmil jimi
ptáky až do konce zimy, kdy už ty ze stromů
dávno očesali tažní brkoslavové a jikavci. Ona
i ta křídlatka mne překvapila, jak chutná její
pyl a nektar našemu hmyzu, ale že i její listí dokonce zachutnalo housenkám lyšaje vrbkového.
A pak, že něco nepůvodního je zcela na nic, když
tomu tak v praxi není? Jednou jsem v zimě zkoumal
duté uschlé stvoly křídlatky a byl jsem mile
překvapen množstvím v nich zimujícího hmyzu.
Navíc mnozí ptáci a zvěř využívají její houštiny
ke klidnému rozmnožování, které jinde nenalézají. On i ten pajasan nahrazuje vrby a jiné stromy tam, kde je necháváme sežrat bobrům, ale těm nechutná. Naopak ptáci v něm nalézají hnízdní možnosti a zvířata úkryt. Navíc v jeho stínu zase neroste ta křídlatka a tak nevím, které zlo je menší a zda
se lze vrátit k vrbám, když jim bobři nenechají
ani znovu obrazit pařezy. Ono stanovit priority
sice lze, ale realizace pokulhává za teorií a
bude stále více vzhledem k pracnosti o kterou
je stále menší zájem. Taky mám rád duby, lípy
a jiné původní stromy, ale taky chápu vedení
měst, že do dnešních ulic se nehodí a než je
ořezem mrzačit, tak ať tam raději rostou ty
paskvily s korunami jako koule ve kterých se
už naučili hnízdit i ptáci. V Bohumíně je co
pátý nekvetoucí kultivar akátu, to hnízdo kosa
a nebo jiných ptáků. Je to špatné a nebo je
to naopak dobré pro ty ptáky, kterým tam kočky
nevyplení hnízda? Já tvrdím, že je dobře, že
je tam alespoň ten kultivar, než zmrzačená lípa.
Navíc jako včelař dávám přednost lípě ve volné
krajině, než ve městě, kde ten prach ze silnic
kontaminuje medovici na listech lípy. Medovicový
med je sice tmavý, ale z měst a od silnic raději
nezkoumám proč až tak tmavý. Letos zatím hodně
prší, déšť medovici smývá a tak kontaminace asi
nehrozí, ale některé roky ho raději prodám a sám
konzumuji pouze med květový.

Na ten váš blábol nemohu odpovědět jinak, než aby jste byl shovívavý ke včelařům-bordelářům, co roznáší varoázu. Dyť je to nakonec jedno, včelař jako včelař, nu ni?-)

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome

Nepsal jsem to proto, aby "své bludy" před koncilem odvolal. Nevyzývám k (plošnému) kácení stávajícího, jen s ohledem na uvedené zařazovat VÍCE přírodě užitečných dřevin.

Ještě jednou děkuji těm, co to pochopili správně.

Vážený pane Jeřábku, rostliny by měly být pěstovány v podmínkách podobných těm, v nichž žili jejich dávní předci. Že by u nás bylo tolik stěrkomilných bych si dovolil pochybovat.kůra je výrazně lehčí a levnější než mulč z kamene a na rozdíl od něho dokáže nasát a tím i zadržet vodu. Pan Zajíček správně upozorňuje na původ rostlin, další věcí je, jak byly záhony vybudovány. U nás na Petřinách (část Prahy 6) na substrát dali černou folii, do té vyřízli otvory, do nich zasadili rostliny a pak zasypali štěrkem. Vypadalo to pěkně, lépe než on vzorové záhony, ale s přírodou to nemělo nic společného. A v článku je přímo uvedeno, že onu akci zaplatili naši norští přátelé. ještě, že je máme, tedy větší štěstí je to, pro autory a uživatele grantu.

Vážený pane Zvářale, jste ornitolog, takže možná budete vědět, jak daleko od stromu sojka ukryje nasbírané žaludy. Dub červený je má navíc širší, než naše duby. Na Ekolistu byl před časem článek o sledování několika lesních lokalit, kde se desítky let pěstuje dub červený. Nic nepotvrzovalo, pro mne nepřekvapivě, invazní charakter tohoto stromu. Někdo někdy někde tento nesmysl napsal a tyto stromy (ano, naše duby jsou podle mne hezčí, mají hodnotnější dřevo a pro naši přírodu jsou nesporně důležitější, v tom máte nesporně pravdu) jsou nesmyslně likvidovány. o znalostech vědců, kteří hovoří o invazní dřevině má pochybnosti. A trvám na tom, že naší přírodě škodí. Petr Dubský

Ornitolog jsem amatérský, stejně jako ekolog, ale odjakživa koukám na stromy/les jako na ekosystém, nikoliv pouhý zdroj dřevní hmoty. Chcte-li mi v tomto oponovat, nafoťte požerky housenek na listech dubu červeného, nebo aspoň kapky trusu mšic, jaké jsou např. hojné na lípě.

Vítám především otevření tématu, a jestli jste četl pozorně, popisuji to jako začátek nové cesty. Bavíme se o poměrně mladém oboru, který se jistě bude časem měnit a vyvíjet. Chci věřit, že to bude blíže přírodě, než pohledu snobem vedeného zahradníka.

Vážený pane Zvářale, že jste ornitolog jste tvrdil sám. podle mých zkušeností se žalud na sojčích či jiných křídlech dostane od mateřského stromu do 100 metrů. Soudím tak podle vzdálenosti naší zahrady, kde každý rok objevím nějaký semenáček dubu letního od mateřský stromů na hrázi blízkého rybníčka, Roste tam s nimi i jeden plodný dub červený, ale na naší zahradě se zatím neobjevil žádný. Od semenáčku po plodný strom to trvá nejméně 25 let, takže jak, pane Zvářale, může být takový strom invazní. A o to mi jde, že v době rozsáhlého a stále pokračujícího rozvratu našich lesů se hloupě a zbytečně kácí dub červený. Nevím, proč reagujete na něco, co si nepřečtete, protože já jsem jasně psal o důležitosti a prospěšnosti dubů (a samozřejmě i dalších našich stromů) pro naši přírodu. Požerky na mladých dubech červených pro vás sledovat nebudu, ale nijak zvláštní nejsou ani na podobně mladých dubech letních. Mšice jsem na nich neviděl, zato dělají paseku na jasanech a jejich fanoušek nejsem ani náhodou, mohou způsobit vážné škody, což si asi neuvědomujete. Petr Dubský

Proč mi podsouváte, co jsem nenapsal? Kde uvádím, že červeňák je "invazní"? Jakožto většina nepůvodních dřevin je pro náš hmyz nepoužitelný - nemají na něj vyvinuté enzymy. Čím se živíte Vy? Také "škůdci", aniž byste si to uvědomoval!

Skot je "škůdce", protože žere trávu. Prase je "škůdce", protože žere šrot/obilniny. Hmyz je "škůdce" nutný pro život ptáků a kol. Na Vašem příkladu je vidět, jací jednoduší lidé - bez schopnosti komplexního pohledu - na Ekolist chodí. Jedete si svou, bez ohledu na to, co je jádrem pudla. Pletete si, tak jako většina, ekologii s ekonomií či estetikou/zahradou. Lidově se tomu říká: jeden o voze, druhý o koze.

Vážený pane Zvářale,
na rovinu, ty záhony, které se Vám tak líbí, jsou příšerné (nerespektují různé nároky rostlin, jsou v nich druhy, které se do tohoto specifického druhu záhonu pokud jde o stanoviště nehodí), což si dovolím napsat proto, že se o různé záhony starám. A také je vytvářím. Netvrdil jsem, že je podle Vás dub červený invazní, ale ptal jsem se Vás, jak může být dub (kterýkoliv) invazní. Zajímal mne tedy Váš názor a na to snad mám právo. Vypadá to, že tento nesmysl s následky v podobě zbytečné likvidace těchto stromů, vadí jen mně. Pokud jde o invazní druhy, pomohlo by, kdyby se majitel, začasté stát, o své pozemky staral. Nejvíc zlatobýlu kanadského jsem zatím viděl na místě, kde v Jindřichově Hradci za minulého režimu začali budovat nákladové nádraží. A zbavit se zlatobýlu je jednoduché, stačí vzít rýč (mám to vyzkoušené), takže nechápu, proč se kolem toho dělá takový tyjátr. A pokud nechci, aby se vysemenil, stačí zahradnické nůžky. A něco, vyžírá i listy dubu červeného. A pokud jde o mou stravu, snažím se jíst zdravě, přiměřeně věku i zdraví. Děkuji za Vaši péči.
Petr Dubský

Nikdo Vám nebrání napsat vlastní článek, kde popíšete své poznatky a zkušenosti, jaký mix květin je universálně optimální. Shozený červeňák mi nevadí, vítám výsadbu našich dubů.

ty záhony jsou skutečně příšerné a o původu rostlin mám jisté pochybnosti ve vztahu k Vám v úvodu zmíněnému "důležité,kolik tyto záhony živočichů hostí" ,nicméně se domnívám ,že pan KZ Vám nechce oponovat z principu - byla by ,pánové,škoda "shodit" zbytečně tuto /dle mého názoru/ velmi zajímavou a podnětnou diskuzi "jen"pro lehce odlišnou problematiku dubu.Omlouvám se

Vážený pane Zajíčku,
docela by mne zajímalo, jak se dosáhne minimalizace údržby, jak v článku slibují. U nového možná, že na ploše pro budoucí záhon nechám černou fólii. Předtím musím ovšem odstranit všechny kousky i jen kořenů některých vytrvalých rostlin označovaných jako plevele, třeba bršlice nebo pýru. A pak se modlit, aby tam nenalítla třeba pampeliška. Tady je dobré, aby byl záhon přístupný ze všech stran. Starám se o záhon u paneláku, kde bydlím, takže třeba pýru je tam až, až. Když sekali trávník, křovinořezem posekali kosatec bradatý prorostlý pýrem v záhonu, myslel jsem, že mne vomejou, na jiném stinném záhonu pak hostu a orlíček. A to se na Praze 6 ještě chlubí, jak jsou v péči o zeleň dobří. Pokud jde dub červený vadí mi nesmyslné zařazení mezi invazní dřeviny, on třeba i akát není podle mých zkušeností takové zlo, pokud zůstane sám, kořenovou výmladnost jde zvládnou, jen se musí hlídat semenáče. Prostě je to o péči majitele o pozemek, házet skutečné problémy s invazivními rostlinami čistě na zahrádkáře je alibismus zodpovědných. Boj s pýrem a dalšími mne plně vytěžuje, navíc o záhonech je dostupné a zajímavé literatury dost (takže nic sepisovat nebudu). Včetně té o nárocích různých rostlin, což s tím souvisí. Jen by to bylo dobré číst (i když si někdy až protiřečí). Petr Dubský