https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kvete-to-huci-to
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kvete to, hučí to

24.7.2023 06:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Biopás v pražské Vinoři.
Biopás v pražské Vinoři.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Je začátek června, do žní daleko. A tak má agronom Jakub Vevera dost času na to zavést na své pole exkurzi. Až do pasu mu sahají různé trávy a luční byliny, které byste na poli nečekali. Jsou tu krásně kvetoucí vičence, slézy, jetel, občas zahlédnete mrkev obecnou nebo svazenku. Stačí pár kroků hustým porostem a vidíte čmeláky, včely, motýly a další hmyz. Vevera si při výkladu mimoděk namotá stéblo trávy na prst a trpělivě odpovídá účastníkům exkurze na dotazy, k čemu je dobré mít na kraji pole travní a bylinný pás a jaká je s tím práce.
 
Praha je velkoměsto, ale ve svých okrajových částech má až venkovský charakter. A pole. Třeba v pražské Vinoři. Právě zde na polích, která má propachtovaná místní zemědělská společnost Vin Agro, se konala exkurze v rámci semináře pro zemědělce o výhodách a nevýhodách tzv. biopásů. Jejím účelem bylo ukázat, jak vypadá pole, u kterého se zemědělec vzdá části výnosů a místo pšenice pěstuje kvetoucí nektarodárné rostliny.

První biopás podél okraje celého pole vznikl na místních polích v roce 2018. Není to žádná raketová věda. Tady ve Vinoři je to pás po obvodu pole široký přesně na dvě šířky sekačky, kde se vyseje směs trav a bylin.

Kvete to. Na snímku vičenec.
Kvete to. Na snímku vičenec.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Proč biopás?

Přírodovědci na biopásech oceňují nejvíce přínos pro hmyz, hlavní motivace pro jednatele zemědělské společnosti Vin Agro Petra Řebíčka byla ale zcela prozaická. Pruh podél pole měl předejít konfliktům s místními lidmi. Místní polnosti jsou totiž specifické tím, že skoro každé pole sousedí s obytnou zástavbou a skoro každé pole je v dochozí vzdálenosti od rodinných domů.

A zájmy zemědělců, kteří potřebují krajinu využívat hospodářsky, a zájmy místních, kteří si krajinu nárokují pro rekreaci, se úplně nepotkávají.

„Během žní vadí lidem prach. Jinde jedou kombajny celou noc, my s polními pracemi končíme do 22 hodiny, jinak na nás lidé volají policii za rušení nočního klidu. Všude samý pejskař,“ líčí trampoty pražského zemědělčení Petr Řebíček.

„Chtěli jsme biopásy hlavně jako jakousi nárazníkovou zónu mezi námi a lidmi,“ vzpomíná na původní motivaci Řebíček. Ale také si je vědom toho, že biopásy jsou v české krajině žádoucí i z dalších důvodů. Oproti druhově fádnímu poli zvyšují biodiverzitu. A jsou cenným zdrojem potravy pro hmyz. Když jsou dobře vedené, nabízí potravu hmyzu i v době, kdy jinde v krajině již žádné květy nejsou.

A pro tuto žádoucí službu je možné, aby si zemědělec, který se rozhodne snížit své výnosy a komplikovat si život vícepracemi na polích i související administrativou, řekl státu o dotaci z prostředků Programu rozvoje venkova.

Bzučí to. Na snímku ukrytý patrně čmelák.
Bzučí to. Na snímku ukrytý patrně čmelák.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Tady ale Vin Agro narazilo. Pole se totiž nachází v Praze, a Praha není z pohledu EU chudý region. A tak víceletou dotaci na vysetí a údržbu biopásů Vin Agro nedostalo.

Hlavní město má naštěstí svůj vlastní dotační program určený na projekty ochrany životního prostředí. Zde Vin Agro uspělo, ale oproti zemědělské dotaci je pražská dotace na jeden či dva roky, a Vin Agro musí žádat opakovaně – bez záruky, že příště opět uspěje. Ale díky této podpoře jsou i dnes v polích okolo Vinoře na 40 hektarech pestré biopásy.

Příležitost pro entomology

A vinořských biopásů se také chytili vědci z České zemědělské univerzity. Pro ně je osvícený zemědělec, ochotný lopotit se s biopásy, ideální partner pro aplikovaný výzkum, jak biopásy v krajině fungují.

Vědcům se s Vin Agrem podařilo dohodnout, že se část biopásu oseje různě namíchanými směsmi bylin a rostlin. Pro badatele je totiž užitečné vědět, jak které složení biopásu funguje. Může z toho pak vzejít doporučení pro optimální směs semen.

Pro zemědělce to však znamená, že místo, aby secí stroj jednou plynule obkroužil pole a bylo hotovo, tak celý den spolu s vědci míchá složení směsi semen a podle pokynů popojíždí sem a tam a seje tak, aby části biopásu s různou druhovou skladbou byly na přesně vymezených a stejně velkých plochách.

Biopás, v pozadí pole s ječmenem.
Biopás, v pozadí pole s ječmenem.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Umožňuje nám to zkoumat celou řadu věcí. Hlavní ale je přijít na to, jak by šlo vrátit biodiverzitu do krajiny bez velkých útrap zemědělců,“ líčí entomolog Michal Knapp z Katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Spolu se zemědělci tak zjišťují, jaké jsou vhodné směsi, jaké jsou optimální postupy údržby biopásu, na jakých plochách mají smysl pro biodiverzitu i pro zemědělce.

Dobrá vlastnost biopásů je, že je u nich vcelku jedno, jestli je zemědělec založí na jaře, nebo na podzim. „Tohle si může zemědělec rozhodnout podle svých aktuálních možností, ale i podle počasí,“ říká Knapp.

Výzkumný záměr je zatím v běhu, ale něco už vědci zjistili. „Už rok po založení biopásu bylo zřetelné, že se v půdě biopásu daří žížalám,“ říká Knapp.

A je jasné, že biopásy nelze nechat bez péče. „To by se rozjela sukcese, a to na poli nechceme,“ říká Knapp. Z pohledu vědců bylo ideální zapojení pastvy, ale to je organizačně náročné. „Nám by ani by nevadilo vjíždění techniky do biopásů, zvýšilo by to heterogenitu prostředí. Ale to je pohled ekologů a Státní zemědělský intervenční fond na to zatím hledí jinak,“ konstatuje Knapp.

Biopás můžete založit na jaře, nebo na podzim.
Biopás můžete založit na jaře, nebo na podzim.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A čistě z pohledu přírodovědců, biopásy nejsou pro biodiverzitu univerzální řešení. V krajině bude potřeba pracovat i s jinými prvky jako jsou remízky apod. Biopásy totiž nabízejí hmyzu potravu, ale už tolik ne úkryt. „Není v nich mrtvé dřevo či plošky holé půdy,“ vysvětluje Michal Knapp.

Mezi vědci se proto diskutuje, jestli biopásy opravdu biodiverzitu podporují, nebo hmyz jen stahují na konkrétní místo z širšího okolí, ale celkové početnosti hmyzu na úrovni krajiny díky nim nerostou. Každopádně zatím převládá přesvědčení, že biopásy mají smysl – jako součást z širší palety nástrojů ozdravení zemědělské krajiny.

Dobrý pocit

Při exkurzi je z rozhovorů mezi vědci, jednatelem Vin Agra Petrem Řebíčkem a podnikovým agronomem Jakubem Veverou zřejmé, že zájem vrátit části zemědělské krajiny prostor pro biodiverzitu je společný – byť motivace jsou odlišné.

Je vcelku snadné pochopit nadšení z biopásu plného různých květů a hmyzu u entomologa. Je na místě položit si otázku, co z toho má agronom.

„Hlavně je to víc práce v LPISu,“ říká lakonicky Jakub Vevera. LPIS je systém, do kterého zemědělci hlásí, jak se využívá ta která část zemědělské půdy. Na tuto evidenci jsou navázané dotace a také kontroly. Mít v pořádku evidenci polností v LPISu je nezbytností pro každého zemědělce. A vyčlenit z nějakého pole kus biopásu je prostě nutně administrativa navíc.

Jeden pruh biopásu (přesně na šířku sekačky) je posekaný, jeden pruh je ponechaný.
Jeden pruh biopásu (přesně na šířku sekačky) je posekaný, jeden pruh je ponechaný.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Kromě toho je také jisté, že na zemědělce přijde kontrola, zvlášť když na biopásy čerpá dotace. A z debaty na semináři vyplynulo, že někdy může zemědělec o dotaci přijít raz dva. Do vysetých biopásů je například zakázané vjíždět technikou. Jenže kromě zemědělců krajinu užívají i jiní lidé, například lesníci či myslivci. Ale kontrola neřeší, kdo koleje v biopásu vyjel, jestli traktor zemědělce, nebo lesníka nebo terénní vůz myslivce.

Vin Agro má i zkušenost s plochami, kde biopásy vyseli, ale seznali, že si ukousli příliš velký koláč a část ploch zase vrátili na produkční. „Na zrušených biopásech zůstalo v půdě hodně semen, takže v následně vyseté kultuře bylo hodně jetelů,“ zmiňuje Vevera zkušenost se zrušeným biopásem. Je tedy dobré si výměru biopásů a jejich umístění dobře rozmyslet, aby se pak zemědělec nemusel prát s „plevelem“.

Časté jsou podle něho mezi zemědělci obavy, že biopásy budou rájem hrabošů a projeví se to na úrodě. „U nás ale nic, hraboši zmizeli. Asi jim zapršelo do období, kdy měli mláďata?“ hádá Vevera s tím, že biopásy jsou hned vedle pole s ječmenem. „Pole je čisté, ječmen má hezkou barvu, nic mu není,“ ukazuje do pole Vevera.

Můžu si koupnout? Během exkurze se jeden účastník dovolil, zda se může podívat na půdu.
Můžu si koupnout? Během exkurze se jeden účastník dovolil, zda se může podívat na půdu.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Mít na okraji pole biopásy má ale i své nepraktické stránky. „Biopás láká lidi k tomu, aby do něj vyváželi bioodpad ze svých zahrad,“ říká Vevera. Vadí to něčemu? Vadí. „Biopás se nedá posekat, ani pohrabat,“ říká Vevera. Bioodpad na pole prostě nepatří.

Nad lidmi, co chodí biopásem na procházku se svým psem či tudy jezdí na koni, někdy i na motorce, jen krčí rameny. „Prostě to pokorně trpíme. Co s tím zmůžeme…,“ říká Vevera.

Biopás se musí ve správnou chvíli posekat. Vin Agro to dělá tak, že nejprve poseká jednu polovinu, a druhou poseče, až když ta první doroste. Je s tím sice víc práce, technika musí vyjet víckrát, ale kvůli hmyzu je to nezbytné. Nedává totiž valný smysl hmyz nalákat na hostinu z květů, a během jednoho dne všechno pokosit.

Něco tu žije.
Něco tu žije.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Když by měl agronom Jakub Vevera shrnout dosavadní zkušenosti s biopásy, pak zmiňuje, že je kolem nich pro zemědělce víc práce.

„Nepříjemné to je v době, kdy je potřeba dělat jiné polní práce, když jsou žně,“ uznává Vevera. „A je potřeba mít trpělivost s lidmi. A velkou trpělivost s výzkumníky,“ směje se Vevera.

A co z toho Vevera jako agronom má? Malou chvíli hledá správná slova. „Asi dobrý pocit,“ říká při pohledu na biopás. „Kvete to, hučí to...“

Hmyz v biopásu ve Vinoři

předchozí    další
Slunéčko východní.
Slunéčko východní.
Slunéčko východní.
Bělásek řepkový.
Lumek.

reklama

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

24.7.2023 08:36
Mnoho včel samotářek potřebuje ujeté koleje bez vegetace. Mít v biopásu polní cestu, po které občas projedou koně nebo traktor je velmi užitečné. A kdyby v ní byly ještě středně hluboké koleje, louže pro ropuchy zelené a krátkonohé, to by byl úspěch!!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.7.2023 10:05
U jednoletých biopásů mám pochybnost, že budou až tak velkým zimovištěm
hmyzu a že se zaorání stane pro hmyz pastí. Pro část určitě ano, ale velkému množství pomůžou biopásy k množení a přežití období bez ostatních kvetoucích rostlin. Je to podobné jako třeba s jetelem plazivým, při jehož sečení hmyzomlýnky nějaká část hmyzu zahyne, ale větší části dodal pyl
a nektar, bez kterého by ten hmyz nepřežil. Každopádně nekosit v době
květu by se nemělo nic, ale vysvětlete to alergikům, kteří se bojí, že
šlápnou na včelu na květu a nebo bodne pejska. Těm to nelze vysvětlit a
těm doporučuji sterilní chemický trávník bez květin, který mohou kosit
do aleluja bez škody na hmyzu, žabkách a ještěrkách. Ono to už došlo
tak daleko, že se lidé bojí užovek a ani je na zahradě nechtějí vidět.
Odtrženost od přírody dostoupila tak daleko, že i ta kvetoucí zahrada
je nežádoucí a ta trvale zatravněná pole se zásobami živin, které mají
k na živiny chudým kvetoucím lukám sakra daleko. Biopásy hodnotím velmi
pozitivně i z hlediska eroze okrajů polí a taky toho, že plodiny pod
stromy stejně nemají takový výnos a proto se pak ty stromy mrzačí a
odstraňují. Toto je jedno z mála, u čeho bych souhlasil s dotací,
ale z kasičky ministerstva životního prostředí a nikoliv, aby na
to zemědělci dopláceli ze svého. Iniciativu bych tak čekal odtamtud
a to masivní už z hlediska sycení půdy po zaorání biomasou nutnou
pro jímání vody a pro život půdních organismů. Pokud by každé pole
kolem lesa, meze a cesty mělo pětimetrový pás biopásů, tak tu bude
za pár let takové množství některých druhů hmyzu, že se tomu budou
divit i jejich dnešní odpůrci. Problémem je totiž pestrost potravy
a nárazová nabídka, kterou střídá hladovění. Včely si s tím poradí
zásobami, ale pro zbytek hmyzu je hladovění konečná. Pak v sezóně
mizí hladoví dospělci a níž by se stačili rozmnožit a nebo se jim
likvidují housenky na porostech. Před léty jsem jeden den obdivoval
svah polní stružky s kopřivami plnými housenek babočky kopřivové
a druhý den byly pokoseny. Přitom stačilo týden počkat a pokosit pak.
To je ta odtrženost od přírody, kterou kritizuji a chválím alespoň
ty biopásy, které zčásti napravují pěstování monokultur. Navíc k čemu
je mi metrová mez zasažená postřikem ze sousedního pole vyňatá z
půdního fondu? Naopak ten pětimetrový biopás lze v nouzi znovu zase
osít plodinami a mít ho v katastru jako ornou půdu. Leckde je to možné
i střídat a vytvářet z biopásů přechodné klidové zóny, které se stanou
i hnízdišti a krytem drobné zvěře před predátory s množstvím potravy
jinde chybějící. Biopásy tak mohou nahradit i ty víceleté pícniny, které
jsou už dnes vzácností a které do pokosení takovými místy byly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.7.2023 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Dodám pouze to, že kdysi byly něčím podobným myslivecká políčka
s plodinami a plevelem zaorávaným až na jaře. V zimě tam stála
kukuřice s klasy, slunečnice se semeny, vydrolená semena plevelů
a ostatních plodin jako hrachu, pelušky, vikve atd. Leckde byla
i krmná řepa a topinambury. Byl to ráj pro drobnou a místo, kde
bylo možno stáhnout po sklizni černou. Posed u takového políčka
byl ideálním místem na čekanou černé a ne jako černou lovit po
sklizni kukuřice rozptýlenou po lese a širokém okolí. Biopás by
i v tom mohl nápomoci mírnit škody zvěře na lesních a polních kultůrách a lákat ji k místu lovu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 09:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslivecká políčka byla i stanovišti vzácných jednoletých polních plevelů jako dejvorec, hlaváček či koukol, protože se nepoužívaly herbicidy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2023 11:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Velké plochy víceletých pícnin by se měly také kosit na víckrát. Ale to nikdo bez dotací neudělá.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

31.7.2023 00:12
Dobrý den Velmi zajímavá věc. Mám jen pastviny a nechával jsem jen pod ohradníkem meze,broučci a motýlci se množí ,chtěl bych to přisíct i některými medonoskami. Vloni jsem si pořídil dva úly včeliček ,uvažuji ,že by jich bylo více .Zaujala mne poznámka o možnosti vypásání ,mam pastevní koridor na další pastvinu dal by se na to využít , oživilo by to to naše krásné údolíčko. Schánět ale na to patřičná semínka je velká fuška - mohl by mne někdo poradit ,kde sehnat další infornace a patřičná semínka? nebo kdo alespon organizuje na tom výzkum ,na koho by se dalo obrátit? Josef Valenta Něchov
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 08:58 Reaguje na Josef Valenta
Pokud máte snahu, zkuste použít seno z květnatých luk z vašeho okolí. https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-na-obnovu-kvetnatych-luk
A myslím, že pokud je v okolí i nějaká vhodná luční NPR, PR rezervace, lze s AOPK dohodnout odběr sena.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 09:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud máte zájem, je vhodné pro některé druhy samotářských včel místy holá půda, jako ujeté koleje, nebo aspoň pěšina od koní či jiné zvěře. A taky semo-tamo větší, vysýchavá louže bez trávy, pro ropuchy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 11:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když už hodně ekologicky, tak rozdělit pás na 3 díly, 45% sekat cca v červnu, 45% v červenci a 10% tento rok nesekat. A pak to střídat. Do pásu nesekaného hodit semena kokrhelu a černýše, co omezují trávy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist