Nový notebook nekupujte, vylepšete ten starý, radí německý Öko-Institut

Spotřebitelé kupují nová zařízení v průměru po třech letech používání, a to i přesto, že stávající zařízení je možné tvz. upgradeovat. Typicky se u starých notebooků dá vyměnit pevný disk, RAM paměti, procesor či jiné komponenty za výkonnější.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Bitterjug / Flickr

Spotřebitelé kupují nová zařízení v průměru po třech letech používání, a to i přesto, že stávající zařízení je možné tvz. upgradeovat. Typicky se u starých notebooků dá za výkonnější vyměnit pevný disk, RAM paměti, procesor či jiné komponenty.

Nízká cena nové techniky je však silnou motivací k nákupu nového notebooku a i rychlý vývoj technologií přispívá k tomu, že starý notebook je odložen, přestože by mohl ještě sloužit. Důsledkem pak je extrémně krátký životní cyklus výrobku. Výrobci také lákají spotřebitele na nízkou spotřebu nových notebooků.

Jak upozorňuje Öko-Institut, samotné používání počítače má mnohem nižší vliv na životní prostředí, než výroba přístroje. Při modelovém výpočtu se ukázalo, že při výrobě notebooku se vyprodukuje 214 kg skleníkových plynů, zatímco při samotném používání vznikne 138 kg. Vědci při výpočtu počítali s životností notebooku pět let. V praktickém životě samozřejmě záleží na tom, jak majitel svůj notebook používá či nepoužívá. Roli hraje i to, zda vysloužilý notebook dá zrecyklovat.

Vědci se podívali na to, zda se z pohledu emisí skleníkových plynů vyplatí výměna starého notebooku za nový přístroj, který bude o deset procent úspornější. Výpočet ukázal, že emise vzniklé při výrobě, distribuci a likvidaci počítače by se vyšší úsporností vrátili až po 41 letech užívání. Za předpokladu, že by se majitel notebooku naučil využívat svůj stroj opravdu energeticky extrémně úsporně, doba by se o něco zkrátila, ale i tak by se stále vyplatilo vylepšit starý notebook.

Na první pohled se může zdát, že nemá příliš význam zabývat se emisemi z notebooků. Sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) ale začíná být významným zdrojem skleníkových emisí. Globálně je srovnatelný s leteckým provozem.

Konkrétně v roce 2002 měl tento sektor na svědomí 530 milionů tun ekvikvalentu CO2. Odhady do budoucna jsou, že emise porostou. V roce 2020 se předpokládá, že dosáhne hodnoty 1,4 miliardy tun. Vyplývá to ze údajů Global e-Sustainability Initiative (GeSI), kterou založili přední firmy z oboru ICT.