Nový způsob hospodaření na Soutoku podle správy CHKO zachrání přes 77 000 stromů

Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.

vaše emoce, vaše věc.

1*

Musím souhlasit.

Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.

Používáte zbytečně pejorativní výrazy. Les sloužil majitelům i jako okrasa i jako honební a zejména jako zdroj příjmů. Hospodařili uvážlivě proto je zde dosud. Teprve v posledních 80 letech se rozmohl čistě ekonomický přístup, tedy v článku nejsou lži, a je dobře, že se opustí.
Bohužel Péče o CHKO je ohrožena z druhé strany. Někteří aktivisté chtějí využít situace na VDNM se sinicemi ke splnění snu - zrušení nádrže. V současném suchém období by to ovšem znamenalo nemožnost zaplavovat soutok a tím ho udržovat jako tvrdý luh. To by byla devastace luhu na běžný dubohabrový les.

k čemu je přehrada, která neslouží původnímu záměru pro závlahu v zemědělství?
Vzhledem k menším průtokům v povodí Dyje je kapacitně naddimenzovaná a tak funguje spíš jako ohřívač vody, což mimo jiné prospívá sinicím, to, že jsou tak vhodné podmínky pro vznik sinic je taky problém.

No aspoň záchraně Soutoku, ale pokud bude sucho pokračovat tak i zemědělským závlahám.

A japato ten luh zvládal dokud nestála přehrada?

Stovky let byly každoroční povodně. No a po výstavbě VDNM a za současných suchých roků pomalu hyne, mění se na suchou dubinu s příměsí babyky, lípy, habru. Rostliny a živočichové vázaní na tvrdý luh mizí.
Takže využít stojící nádrž k závlahám, minimálně z záchraně lesa na soutoku.
Viz : https://ziva.avcr.cz/hledat/?q=Soutok&x=42&y=5

Doporučuju nastudovat jedno heslo: Kauzalita... nebýt přehrady nevysychá soutok

Na Moravě není velká přehrada a poslední slušná povodeň byla 97. Jak by nevysychal.

Napřímení a zahloubení koryta Dyje Vám do té "rovnice" zapadá jak?

Když se přehrada stavěla bylo mně cca 22 let.Počítalo se s ptačí rezervací a ještě něco, o ekologii se mluvilo,detaily Vám nepovím.Nesledoval jsem vše a také na něco zapomněl.Není pravdou že se rozmohl čistě ekonomický přístup.

Psal jsem o ekonomickém přáetupu k lesu na Soutokuu nikoli o přehradě. A tam v posledních letech byl!!! Velká paseka, vyfrézování, výsadba dubu, údržba pomocí herbicidů.

Souhlasím. Ale ekologistický autor píše více než 200 let. Vladan Riedl? Nikoliv 80. Vždy jsem měl obavy, že vyhlášením NP se zruší cílené zaplavování a prosadí se bezzásah za účelem likvidace amazonie a pozorování sukcese. Nepodařilo se prosadit bezzásah, tak se nyní prosazuje likvidace spodní nádrže Nových Mlýnů, aby se zabránilo zaplavování.

A jsme opět u kompromisu mezi hospodářským lese a lesem bez hospodářského
efektu(ziskového) závislého na dotacích a nebo o ztrátě vynulované ziskem
z hospodářského lesa. Ten výběr co pokácet a co ponechat z původního
zapojeného porostu vidím konkrétně za domem. Takzvané semenné stromy ze
zápoje láme a vyvrací vítr, protože byly zvyklé na ochranu okolního
porostu. Jiné byly okolní těžbou zmrzačeny a napadají je houby a hmyz.
Ty čeká úhyn a nebo kácení, až bude mít nový les 20 let a jejich kácení
bude mrzačit zase ty mladé stromy? Tomu všemi naši předci předcházeli
pasečnou těžbou a pěstováním monokultur druhových i věkových. Vše tak
v daném porostu rostlo zároveň a zároveň šlo k zemi bez rizika, že se
jejich těžbou, či pádem větrem zničí jiné stromy. Pouze tak dosahovali
potřebné kvality dřeva a ekonomického efektu hospodářského lesa. Ty
kompromisní kočkopsy s výběrovým nepasečným hospodařením jsou založeny
na dotování a na ruční práci na kterou ubývá zájemců ji vykonávat. Či
se snad vědci a ochranáři chopí pil, opratí koní a ručního vyžínání
buřeně? Tůdle, oni to vymyslí, nařídí a až půjde do tuhého, tak vinu
jako vždy hodí na jiné. Kde bude stát brát peníze na něco neziskového,
když nebude mít ze zbytku zisky? Víte, že třeba 200 letý dub kupují už
nyní pilaři podle kvality za 150 000? Kolik bude stát při prodražené
výběrové těžbě se ztrátami větrnými polomy, škůdci a ruční práci?
Pak se ekologisté diví, že se dává přednost kovům, plastům atd. před
dřívím. Domácí dubové řezivo je už dražší, než to dovozové z pralesů
a co po těch změnách? I na řetězový most ve Stádleci už bylo třeba
koupit dubové trámy na vozovku ve Slovinsku, protože u nás nešly ani
sehnat. To jsme to dopracovali a přitom dubové monokulturní porosty
zakládali Lichtenštejnové pro výrobu dubových pražců pro železnice
a nikoliv z jiných pohnutek, než zisk. Proto tam budovali meliorační
kanály(zavodnění+odvodnění) a nikoliv plánované trvalé podmočení
podle plánů zastánců lužního lesa. A pokud se jedná o dožívající
solitéry na loukách, tak dobrý hospodář u dožívajícího stromu sází
mladý a nečeká s výsadbou, až ten starý uhyne. Pominu-li kritizovaný
socík, tak už vedle nich mohly růst 35 let staré duby, ale na to asi
nikdo nemyslel a čeká, že ten solitér tam bude věčně. Jinak hnízdní
stromy trpí i přemírou trusu velkých ptáků, který poškozuje listí
a letorosty. Doslova je spálí a stromu schází potřebná fotosyntéza.
Musí se jich vysázet více, aby nahrazovaly ty zničené a bylo jich
dost v zásobě, až ty současné uhynou. Jinak u dřevokazného hmyzu je
třeba zauvažovat o určité hranici stejně, jako třeba u predátorů,
aby nepřekročil mez, kdy už budou neúměrně poškozovat porosty. Už
bylo pořád málo kormoránů, vyder, bobrů a nyní vlků a vše se řeší
odškodněním z peněz těch ziskových. A když už ziskový nikdo nebude?
Přijde společnost konečně k rozumu, že bez regulace to nejde?

Sesypal jste na hromadu tolik harampádí, že se v tom nejde vyznat. Souhlasím, že tvrdý luh neze trvale zavodňovat. Souhlasím, že některé výstavky shodí vítr. Souhlasím, že solitéry se musí vysazovat a udržovat solitérní. Co se týče výběrové těžby je-li k dispozici vhodný hatvestor a řidič, tak poškození podrostu je malé.

Ovšem nejdůležitější je zavodňování k udržení luhu a to se chce aktivisty zamezit. Nebude VDNM, nebude zavodňování, bude bezzásah ale nebude tvrdý luh.

Děkuji.