https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/np-sumava-zvazuje-kvuli-suchu-zmenu-podminek-pro-splouvani-teple-vltavy
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NP Šumava zvažuje kvůli suchu změnu podmínek pro splouvání Teplé Vltavy

14.6.2025 02:18 (ČTK)
Teplá Vltava, Lenora
Teplá Vltava, Lenora
Šumavský národní park zvažuje změnu podmínek pro splouvání Teplé Vltavy. Kvůli suchému počasí na řece někdy výrazně kolísá hladina. Následkem toho mohou lodě na řece, která vede úsekem s přísnějším režimem ochrany, ohrožovat populaci perlorodky. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Případná změna pravidel může podmínky pro splouvání zpřísnit.
 
Lodě smí na řeku, pokud je výška hladiny minimálně 50 centimetrů. Když klesne níže, platí zákaz splouvání. Rozhodným ukazatelem pro daný den je stav na měřicí stanici v 8:00.

"Jenže letos se nám stalo, že po bouřce byla ráno hladina na úrovni 55 centimetrů. A o pár hodin později klesla až o deset centimetrů, protože napršená voda odtekla po proudu. Znamená to, že lodě, které vyplouvaly v průběhu dne, byly na řece s hladinou pod hranicí 50 centimetrů, což může mít špatný dopad na populaci perlorodky, která v řece žije," uvedl Dvořák.

Výrazné výkyvy na řece způsobuje v posledních letech suché počasí. V minulosti byla hladina Teplé Vltavy v červnu prakticky vždy nad 50 centimetrů. Případný déšť nebo bouřka ji krátkodobě zvýšil, ale po odplavení vody zůstávala hladina vždy nad povoleným minimem. Dnes ráno ukazovala stanice na Soumarském mostu 43 centimetrů, což je podle Dvořáka nebývalý jev.

"Nikdo na Šumavě nepamatuje, že by v červnu byla hladina Teplé Vltavy tak extrémně nízko. Způsobilo to menší množství sněhu, které v zimě bylo, a také nedostatek jarních srážek. Pokud je nyní na řece tak málo vody, otázkou je, kolik jí tam bude v červenci a v srpnu, kdy bývají vyšší teploty, větší odpar vody a také třeba minimum srážek," řekl Dvořák.

Na Teplou Vltavu smí vodáci od 1. května. V květnu vždy jen o svátcích a víkendech, od června pak denně. Vzhledem k nedostatku vody se však letos smělo splouvat jen tři dny.

Dvořák dodal, že šumavský národní park zatím nerozhodl, jaký způsobem by pravidla pro splouvání změnil. Podle něj lze ale vyloučit, že by se minimální hranice hladiny ještě snížila.

"Každopádně na situaci z poslední doby musíme určitě reagovat. Už loni to vypadalo velmi špatně, ale pomohly květnové deště, kdy napršelo dost vody a sezonu splouvání to zachránilo. Možné je také, že se bude muset udělat nová EIA (posudek vlivu na životní prostředí), protože současná, podle níž se splouvání řídí, je stará 15 let. A za tu dobu se klima a podmínky dost změnily," uvedl Dvořák.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

14.6.2025 06:24
Doopravdy je nutné, aby vůbec byla teplá Vltava splavná, no !
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.6.2025 12:53
Hned jak jsem uvidetl ten titulek, napadlo mne ze clanek bude o dalsim zprisnovani... A samozrejme, je to tak. Co s tim? Jak to vypada v jinych narodnich parcich na jejich hlavnich rekach?" Tady je dnesni dopoledni foto hlavni reky Krnapu (s upresnenim ze kamera samotna uz je jenom v CHKO :) https://photos.app.goo.gl/VAiU3pnh5VoHBqqHA tam teda zadna perlorodka neni takze ta reka je prirodopisne a ochranarsky bezcenna a je mozno ji vyuzivat jako obnovitelny zdroj. Jezy, nahony a zatrubneni jsou tam uz od dob Liebiega, kusy te reky smerem do Ceskeho raje jsou pri nizsim a srednim stavu vody (coz je v poslednich letech skoro furt) vicemene suche misty uz 150 let, a dnes se na takoveto "vyuzivani obnovitelnych zdroju" davaji i zelene dotace - a tak co...

Tuhle Vltavu Z Lenory jsme pred par lety jeli - byl to muj darek
k -Xtinam osobe blizke. Je to tam hezke ale nejsilnejsi vzpominka pro mne kupodivu byla, kdyz jsme nekde v polovine cesty zastavili a na brehu vyslechli vyklad pruvodce. Jak se pak ten pruvodce na zaver chvili zasnil a poznamenal, jak nadherne reky jsou kousek odsud v rakouskych Alpach... Az mi to prislo ponekud nepatricne, ten nedostatek patriotismu a pychy na konkretni supercenny prirodni jev, ktery ma tu cast nam ukazovat a vyzyvat k jeho ochrane.
Obecne vzato, v otazkach ochrany prirody bych navrhoval vice pragmatismu. Proc ma nejaky bobr mit svobodu to tam takhle devastovat, volavky dusledne vyzirat veskere tamni rybi osazenstvo (nezerou nakonec ty volavky nahodou i perlorodky? :) a ja si musim davat pozor, abych pri vylezani z reky neulomil kus drnu? Ostatne soudim, ze by tam tu perlorodku mohli umele pestovat v akvariich v prislusnych vyukovych centrech Sunapu. Je to ostatne takovy trend vsude ve svete. Postavit "Domy prirody", kde je ta mistni priroda nalezite ukazana ve sve mnohotvarnosti a zivoucnosti pod jednou strechou - tedy nasmerovat navstevniky Krkonos do vitrin zamku ve Vrchlabi aby neprekazeli cenne prirode na Snezce ci na Pancave apod. :))
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.6.2025 21:55 Reaguje na Miloš Zahradník
Protože jde prakticky všechno přírodní do kopru (+ k tomu klimazměna) a protože se zároveň silně zvyšuje rekreační tlak na nejcennější partie, holt je regulace nutná a nejen to, prostě se bude pořád víc zpřísňovat Není jiná cesta. A netěší to ani mě.
Perlorodky se už uměle odchovávají, aby nezmizely rychle a nenávratně. Potíž je, že pak nedokážou přežít dlouhodobě v řece, kde dříve bývaly.
Jako že by se prostě chovaly pouze v akváriu a na jejich přítomnost ve vodách bychom rezignovali a mohli tam jezdit i při pár cm vody a vesele to doničit komplet. Rozpoznal jsem to správně jako vtípek?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2025 19:21
Jedním z řešení je nádrž, která by umožnila splouvání řeky "na vlně"
z nádrže. Takto se u nás splouvá Moravice i přes plytké úseky v daný
termín, který je vhodný ke splutí. Mimochodem tohle znali už naši
předci, kteří umožnili plavbu vorů za sucha otevřením jezů na vlně.
Pokud je nádrž ochranářsky neprůchodná, tak se prostě nedá tok
splouvat. Možné jsou ale taky lodě s menším ponorem a hlavně plavba
s průvodcem dozírajícím na to, aby se pádly "neoralo" dno s jikrami
ryb a jinými vodními organismy. Kšefty půjčoven lodí je asi natolik
lukrativní, že to zase nějak zmastí a plout se bude dál.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.6.2025 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
MK

Michal Krátký

14.6.2025 21:42 Reaguje na Břetislav Machaček
nejsi plytký spíš ty?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.6.2025 12:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Asi moc neznáte šumavskou realitu :-).
Stavět tam nahoře nějakou přehradu, aby se vodákům mohla pustit voda, do toho bych fakt nešel :-). Jasně, někde to tak omezeně fungovat může, ale často je to pro ekosystém řeky jen další hřebíček do rakvičky...
Kánoe s menším ponorem než dneska, to je už opravdu obtížné si představit :-). Takže ani tudy cesta nepovede.
Plavba s průvodce může být určitě fajn, ale že by dokázal ve šnůře lodí dozírat na pádla, to asi těžko. Určitě by ale povinný průvodce znamenal výrazné naředění lodního provozu, což by bylo určitě super :-).
A s posledním bodem o kšeftu půjčoven lodí plně souhlasím. Mám za to, že pro každou řeku by měla být nějaká pravidla, třeba zcela jednoduše na počet lodí+raftů k půjčení na nějaký (dlouhý) úsek řeky. Aktuální situace je celkem katastrofa, to potvrzuji.
Odpovědět

Radek Čuda

16.6.2025 13:59 Reaguje na Jindřich Duras
Průvodce by tam byl pakárna, navíc pro 1-2 lodě luxus, co to splutí nechutně zdraží ... ono ani dnes to není úplně zadarmo ... a u větších skupinek by to předpokládalo, že všichni pojedou tak nějak stejným tempem ... což ne vždy je reálná představa.

Zrovna tam s půjčovnama zase takový problém není. A jinde jsou ta vaše pravidla dost mimo, při vší úctě, a navíc skoro nikde nejsou potřeba. To s tou katastrofou pramení primárně ze situace na letní Vltavě, ale to je opravdu v rámci ČR jedinečný případ. Zbytek řek je i o těch prázdkách téměř vždy pohoda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.6.2025 14:54 Reaguje na Radek Čuda
Průvodce by pro někoho určitě pakárna byl. No, je to jedna z cest. Holt by skupinky vznikaly jen o určitě velikosti a holt by musely jet zhruba stejně rychle.
U nás zatím nemyslitelné. Nechci moc srovnávat s pravidly pro splouvání Colorada, ale pro obecné zamyšlení asi užitečné.

No, tenhle víkend jsem jel Otavu ze Sušice a takový masakr lodí, raftů, lidí jsem fakt nezažil. Na Lužnici bývá taky husto, ale ne tak strašně. Berounka celkem dobrá, myslím.
Na horní Vltavě s půjčovnami asi opravdu zatím docela OK - nejistota příjmů kvůli nedostatku vody?
Odpovědět

Radek Čuda

17.6.2025 11:58 Reaguje na Jindřich Duras
Na tom nic nemyslitelného není, pro pěšáky to na Šumavě funguje. Ale tady mi to přijde jako zbytečnost a nesmysl.

Byl víkend a hezky a půlka června ... to jde pak samo. Navíc Sušice - Horážďky/Katovice jsou jako 1-2 deňák super (až na tu případnou pakárnu na Mrskoši). To se není čemu divit. A popravdě ... hodně lidí ani nevadí, pokud se nevylijí jak konve a nejsou úplní pitomci. My kdy jedeme na den dva, tak vždy v týdnu a i když je vše super, tak to nikdy není nějaký jooo Mordor. No, a na Vltavě z Vyšáku je nejlíp v druhé půlce září:-).

Od Soumaráku je víc faktorů ... ten risk s vodou (a když je jí hodně, tak bývá většinou hnusně a už to neí tak easy), blbá doprava (nebo drahá), cena za registraci a žádné rafty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2025 19:20 Reaguje na Jindřich Duras
Když se chce, tak lze udělat cokoliv. Totéž u kánoí, které
lze nahradit nafukovačkami. Tam kde laminátka dřela kýlem,
tak jsem s nafukovací Pálavou plul bez dření po dně. Ono
to je i o nosnosti a zatížení a o konstrukci plavidla .
Splouvání lze podmínit typem lodí a jejich zatížením, aby
pluly po hladině a nedřely po dně. Šup na váhu a kdo má
nadváhu, tak zhubnout a nebo neplout. Plout v NP s
průvodcem by mělo být podmínkou stejně jako nechodit
mimo značené stezky. Zažil jsem totiž jednou "oráče"
odrážející se na nízké vodě pádly ode dna a raději
jsem nemyslel na jikry, plůdek a jiné vodní organismy.
Já ale na Pálavě plul po hladině a pádlem pouze lízal
horní sloupec řeky. Navíc jsem nebyl závislý na žádné
dopravě a půjčovnách. Tehdy totiž laminátky ČSD nebrali
a každý nebyl ve vodáckém oddílu přepravujícího lodě
autem. Pálava v ruksaku, pádlo v ruce a byl jsem tehdy
totálně nezávislý. To by se ale asi půjčovnám nelíbilo!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2025 08:42 Reaguje na Jindřich Duras
A vy nějaké optimální řešení znáte? Já své vyslovil, ale
sklidil jsem pouze kritiku bez jediného řešení. Ta nádrž
by se tam postavit dala(byla kdysi v plánu) a vlna o výšce
10 cm život v toku nepoškodí více, než těch 10 cm po dešti.
Většímu průtoku se vodní organismy umí přizpůsobit lépe,
než nízkému a nějaká záloha nikdy není k zahození. Jako
bývalý pstruhař umím porovnat za sucha toky bez přehrad
a s přehradami nadlepšujícími průtoky. Moravice bez Slezské
Harty bývala často vypitá a suchá a s Hartou má dostatečný
průtok i za sucha. Totéž platí i pro Vltavu v Praze, kde
se v kronikách popisuje Vltava za sucha jako smrdutý potok
a s Vltavskou kaskádou a desetinásobkem obyvatel má celkem
kvalitní vody vždy dostatek. Ono do budoucna se stejně bez nových nádrží neobejdeme a je chyba, že to odkládáme až
na poslední chvíli. 35 let nicnedělání je mankem, které
bude obtížné a nákladné dohánět.
Odpovědět

Radek Čuda

16.6.2025 13:51
S tímto rizikem se tam prostě musí počítat.
A za mne tam je regulace potřeba, ale současně by byla věčná škoda tam splouvání toho úseku natvrdo zaříznout ... navíc je to zbytečné.

Jinak netřeba úplně vymýšlet kolo, to kolísání by šlo celkem jednoduše vyřešit tím, že by se ten limit vztahoval k průměru za 3 předchozí dny. K nějakým náhlým poklesům hladiny tam nedochází, není jak, a případné intenzivní krátkodobé srážky stav max na nějakou dobu nadlepší, což je jen dobře.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist