Národní síť záchranných stanic loni přijala sedmnáctkrát více zvířat než v prvním roce
Podrobnou evidenci si ale NSZS vede od roku 2007. Od té doby přijala 328 druhů volně žijících živočichů a 189.836 jedinců. Největší skupinu tvoří ptáci (234 druhů, 100.569 jedinců), následují savci (70 druhů, 63.847 jedinců), obojživelníci (13 druhů, 23.872 jedinců) a plazi (11 druhů, 1548 jedinců). U obojživelníků a savců jsou počty ovlivněné nejasnými definicemi záchranných transferů, upozornil Stýblo.
Každoročně jsou nejčastěji přijímanými ptáky jsou poštolky obecné, kterých bylo od roku 2007 13.292. Na dalších místech jsou kos černý a rorýs obecný. Ze savců stanice nejčastěji přijímají ježka západního (15.198 jedinců), netopýra hvízdavého (13.915) a netopýra rezavého (8738).
Od roku 2007 NSZS přijala 2330 kriticky ohrožených, 38.165 silně ohrožených a 36.093 ohrožených zvířat, 22.760 živočichů registrovaných v přílohách Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a 46.045 jedinců zvěře dle zákona o myslivosti.
Stanicím se podle Stýbla dlouhodobě daří udržet nadpoloviční úspěšnost v pomoci zvířatům. Vypuštěno po pobytu ve stanici je 45 procent zvířat, dalším deseti procentům je poskytnuta pomoc přímo při výjezdech. Třetina přijatých zvířat nepřežije.
Podle odhadů NSZS loni přesáhly roční provozní výdaje sdružených stanic 61 milionů korun. V roce 2015 to přitom bylo o 20 milionů méně. Průměrné výdaje na péči o jednoho živočicha jsou zhruba 2750 korun.
Z dat roku 2017 dále vyplývá, že zdroje záchranných stanic od krajů a státu činí v obou případech 28 procent, obce a města se podílí z 11 procent. Dary a sponzoring představují 12 procent, stejně jako příjmy z jiných aktivit provozovatelů stanice. Příjmy z prodeje a jiných činností stanic pak činí devět procent zdrojů. Ideální by podle Stýbla bylo, kdyby třetinu stanice dostávaly od státu, třetinu od krajů a obcí a na třetinu nákladů si musely sehnat zdroje sami.
Do NSZS je začleněno 33 stanic, které se zabývají záchranou volně žijících zvířat, nikoli domácích či hospodářských. Koordinátorem sítě je Český svaz ochránců přírody.
reklama