Ochranáři odebrali z hnízda na komíně rychnovského pivovaru mláďata čápa bílého
Hnízdo nepřetržitě monitoruje webová kamera, čímž se rychnovským čápům dostalo pozornosti veřejnosti. Odborníci radí lidem, aby do hnízdění ve volné přírodě nezasahovali. "Za normálních okolností by čáp časem musel opustit hnízdo, aby se nakrmil, a vejce by zastydla. Objevily se informace, že tento čáp je přikrmován lidmi. Chápu, že se tak děje v dobré víře, ale má to pak nečekané následky. Situaci jsme vyhodnotili tak, že nejlepším řešením za dané situace je mláďata odborně odebrat a pokusit se je zachránit v záchranné stanici," řekl Číp.
Ochranáři mláďata převezli z Rychnova nad Kněžnou do Záchranné stanice živočichů Makov na Písecku, kde je podstrčili jinému hnízdícímu páru k adopci. "Takový byl plán. Všechna tři mláďata i vejce se tak podařilo úspěšně dát adoptivnímu páru," řekl odpoledne ČTK Číp. Není ale pravidlem, že adoptivní pár cizí mláďata příjme. "Akce se vydařila a úspěšně tak skončila," podotkl Číp.
Řešení problému s hnízdícími čápi na komíně v Rychnově nad Kněžnou se podle něj věnovalo několik institucí včetně Agentury ochrany přírody a krajiny nebo královéhradeckého krajského úřadu, který se zásahem souhlasil. "Závěr byl ten, že mláďata z hnízda odebereme. Zvolené řešení je v souladu s tím, jak příroda funguje," uvedl Číp. Podle něj by se lidé měli zamyslet nad tím, jestli jsou on-line přenosy volně žijících zvířat vhodné. "Dělat z divoké přírody reality show není dobré, ohrožuje ji to," dodal.
Populace českých čápů je podle ornitologů stabilní. Čápi tvoří monogamní páry, které se rozmnožují každý rok, staví si velká hnízda. Hnízdí jednou ročně od dubna do srpna.
reklama
Dále čtěte |
Živě přímo z budky: Díky kamerám mohou lidé sledovat výchovu mláďat kalouse ušatého
Národní park České Švýcarsko a ornitologové spojují síly v prevenci travičství
Návrat sokola stěhovavého. Vstal téměř jako bájný fénix z popelaOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jaroslav Pokorný
10.5.2025 22:00Zajímalo by mě, jakých "nečekaných následků" se děsí. Že by si jako čápice, nebo čápata, na lidi zvykla? A čemu by to mohlo škodit? Vícekrát jsem přemýšlel, proč se zvířata tak moc lidí bojí. V přírodě vidíme, že se kolem sebe, v těsné blízkosti, pohybují zvířata, která by si mohla být i nebezpečná. A žádný vzájemný děs. Jen ten člověk. Kromě snad jen osamocených ostrovů. Ale tam vlastně člověk zvířatům ukázal. že je vskutku hrozivý predátor.
A když se někde objeví inspirativní model, po příkladu Mauglího, hned se objeví "zavilí" ochránci, kteří rádi zakazují. Ať je to zde, nebo sysli v Ml. Boleslavi, nebo nutrie ve městech. V takové Austrálii ochránci nosí koaly do škol, aby si je děti mohly pohladit a získat k nim citový vztah, aby je později nezabíjely. U nás se děti drží od zvířat co nejdál, aby se nezašpinily, nezranily, nechytly nějakého parazita či nemoc.
Co je lepší?
Před mnoha lety při cestě přes Švýcarsko jsme v jedné vesnici viděli "odchovnu" čápů. Na velké zahradě bylo "hafo" čápat trénujících na vzlet a nějaký člověk jim z kýble házel rybičky. Na střechách okolních statků byly, jistě, desítky hnízd, i 3-4 na jedné střeše. Zcela evidentně tam byly z hnízd odebírány vejce, čápata odchovávána uměle, páry provedly ještě jednu snůšku, takže množství čápat bylo min. dvojnásobné. Vesnice plná turistů. Nikdo si evidentně nedělal starost z toho, že se čápi lidí nebudou bát.
Karel Zvářal
11.5.2025 07:29 Reaguje na Jaroslav PokornýTěmi "nečekanými následky" je myšleno co? Že by čáp po návratu z Afriky tokal na člověka?-) Samozřejmě, že nikoliv! Je-li krmen samicí, příkrm (zřejmě masem, kuřátky) ničemu, ale opravdu ničemu nevadí, imprinting zde nehrozí ani náhodou! A jinak - "příroda funguje" tak, že vždy je určité procento hnízdění neúspěšných, pokud se do ochrany ikon nemontuje člověk.
