Ochranáři začali v Brně-Židenicích likvidovat pajasan, jde o stovky stromů
Rezekvítek likvidoval pajasan v městské části už dříve, nešlo ale o systematickou likvidaci, ta začala až v těchto dnech. Pajasanů je přitom v oblasti hodně. Mapování v letech 2024 a 2025 odhalilo v Židenicích a přilehlé části Zábrdovic 148 lokalit, na kterých ochránci evidovali 439 vzrostlých stromů a mnoho ploch s mladými pajasanovými nálety a výmladky.
"U větších stromů bude hlavní metodou tzv. injektáž do kmene. Do kmene se vyvrtají malé otvory, do kterých se aplikuje malé množství povoleného herbicidního přípravku. Účinná látka je následně rozvedena vodivými pletivy rostliny do jejího kořenového systému. U mladých jedinců a výmladků budou podle konkrétní situace používány další cílené metody mechanického narušení a v následných etapách projektu také bodová aplikace na list," popsal Jurek.
Vzrostlé pajasany ochránci nebudou kácet hned, ale až se účinná látka dostane do kořenového systému. Odstranění stromu by tak mohlo přijít na řadu zhruba až po roce. Úspěšná likvidace pajasanu totiž podle ochránců není jednorázová akce. Důležitá je několikaletá kontrola a následná péče, aby se pajasan z kořenů znovu nerozšířil.
V této souvislosti ochránci z Rezekvítku žádají obyvatele, aby ošetřené stromy sami nekáceli, neořezávali ani jinak nepoškozovali. Předčasné odstranění nadzemní části by totiž mohlo účinnost zásahu snížit a naopak podpořit tvorbu dalších výmladků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Břetislav Machaček
7.9.2026 10:26monitoring ho nezastavil a jen se více namnožil. Obojí má být současně
a nečekat roky na velkou hurá akci s patřičnou reklamou. Mi se objevila
na zahradě jediná rostlina a bez chemie jsem ji odstranil za půlhodinu!
Stačil mi na to rýč a krbová kamna.
Peter
7.9.2026 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekPeter
7.9.2026 10:33Brno ji má taky, v článku se nepíše zdali to dělá Rezekvítek na objednávku.
https://www.vzmb.cz/
Josef Střítecký
7.9.2026 13:53Josef Střítecký
8.9.2026 00:53 Reaguje na Robert JirmanSlavomil Vinkler
8.9.2026 08:09 Reaguje na Josef StříteckýJá pajasan ve svém okolí nechci. Zejména proto, že ničí okolní autochtonní druhy a je alergení i pro lidi.
Josef Střítecký
8.9.2026 00:53 Reaguje na Robert JirmanPeter
7.9.2026 14:51 Reaguje na Josef StříteckýNěkde v asfaltu rozpáleném na 60°C, v omezeném kořenovém prostoru, s nedostatkem vody dlouhodobě běžný strom neudržíte. Možná se pro takové stanoviště pajasan jednou omilostí. Tam nebude volba jestli lípa nebo pajasan, ale jestli nic nebo pajasan.
Je to dvoudomá rostlina, by se dali vysazovat samčí rostliny.
Lukas B.
7.9.2026 15:15 Reaguje na PeterSlavomil Vinkler
7.9.2026 16:10 Reaguje na Josef StříteckýSlavomil Vinkler
7.9.2026 16:11 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
8.9.2026 09:15 Reaguje na Josef Stříteckýdopadnout! Ono je to s tou likvidací invazních druhů slušný kšeft.
Ptal jsem se pracovníků firmy likvidující křídlatku, kdy ji budou
likvidovat na z místě proti proudu řeky odkud se dolů šíří. Smáli
se, že na to nemají zakázku a že mají alespoň práci do budoucna,
když se zase shora znovu rozšíří. Je to taky o rozdílném přístupu
v různých zemích. Polský břeh Olše je džunglí bez jakékoliv údržby
a likvidace křídlatky na našem břehu je tudíž marná. A tak je to
se vším. Sousedovi se pajasan líbí a nemíní ho zlikvidovat. Nemá
ale šanci se kořeny dál šířit, protože je pozemek intenzivně kosen.
Sotva se letorost objeví, tak je pokosen. Všechny plevely a invazní
rostliny jsou produktem nicnedělání a když byli lidé pracovitější,
tak neměly šanci se neplánovaně šířit. Nestačí tak jen monitoring,
ale okamžitě použít mačetu a pořád dokola, než se tou opakovanou
tvorbou letorostů kořeny totálně nevysílí. Já to bez chemie udělal
s křídlatkou už před 45 roky na koupené zahradě. Pozemek jsem na
nízko pokosil a pokryl použitou podlahovou krytinou. Za rok jsem ji
odstranil a skončila tam, kam původně putovala. Pár zbylých kořenů
jsem vyryl a spálil. Vše bez chemie a pozemek je bez křídlatky už
45 let.


Neviditelní vetřelci: Vědci poprvé zmapovali stovky nepůvodních hub a oomycet v Česku. Riziko představují pro zemědělství a lesnictví
V centru Olomouce bylo letos odchyceno 23 nutrií, které jsou invazním druhem
Vědci objevili na Šumavě invazní asijskou včelu – čalounici jerlínovou