Ochránci obnovují v Bílých Karpatech a Beskydech kvůli hmyzu lesy a pastviny

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Aleš Moravec / AOPK ČR

Zásahy v krajině jsou součástí evropského projektu Ze života hmyzu. "Celá Evropa se potýká s výrazným poklesem biodiverzity a úbytkem důležitých opylovačů," uvedl Manuel Montero Ramírez z agentury CINEA Evropské komise. Projekt podle něj přispívá k rozšíření míst potřebných pro život vzácných druhů hmyzu.

Podle koordinátorky projektu Veroniky Havlíčkové z AOPK se díky výborné spolupráci s hospodáři a vlastníky půdy podařilo dosáhnout cílové rozlohy obnovovaných stanovišť a dokonce ji i mírně přesáhnout. "Jde o obnovu původních pastvin, luk či světlých lesů, které za poslední dekády zcela zarostly, a staly se tak neprostupnými dokonce i pro hmyz. Do konce tohoto roku nás čeká ještě mnoho práce a zaměříme se také na to, co budeme dělat po skončení projektu. Krajina se totiž musí udržovat, aby znovu nezarostla," uvedla Havlíčková.

Projekt se věnuje obnově přirozeného prostředí vybraných chráněných druhů hmyzu, především roháče obecného, jasoně dymnivkového, modrásků černoskvrnného, bahenního a očkovaného a na slovenské straně také vzácného žluťáska barvoměnného. Zásahy v krajině pro tyto druhy však mají podle ochránců přírody pozitivní dopad na mnoho dalších hmyzích druhů s podobnými životními nároky.

Jasoň dymnivkový a roháč obecný pro svůj život potřebují ojedinělé prostředí, takzvané světlé lesy, jejichž výskyt je v celoevropském měřítku vzácný kvůli změně způsobu hospodaření v lesích. "Například lesní pastva, která po staletí přispívala k zachování světlých lesů, je na území ČR zakázána již od dob Marie Terezie, což už v dnešní době nemá své opodstatnění. Roháč obecný, největší evropský brouk, zároveň potřebuje k dlouhému vývoji svých larev, který trvá až pět let, navíc dostatek mrtvého dřeva," uvedla Šůlová.

Rozdílné životní nároky podle ní mají další vzácné druhy, kterým se projekt věnuje, tedy modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný. Pro ně se obnovují suché pastviny či vlhké louky. "Nejnáročnější je žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území," doplnila Šůlová.

Podle entomologa Michala Plátka z AOPK je druhová pestrost v ochraně přírody klíčová, nezbytná je pro ni pestrá krajina. "Obnovujeme proto pestrou mozaiku stanovišť bez ostrých hranic mezi nimi," uvedl Plátek.

Projekt usiluje o obnovu 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu, 280 v ČR a 230 na Slovensku. Momentálně zasáhl již 548 hektarů, do jeho ukončení letos v prosinci se číslo ještě o něco zvýší.