Odborníci se snaží vrátit ohroženého tetřívka do jesenické přírody
"Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky," uvedl Milek, podle kterého jsou tetřívci do volné přírody vypouštěni vždy na jaře a na podzim.
Plaší tetřívci byli na úpatí Králického Sněžníku přivezeni v přepravních boxech, ze kterých byli opatrně přemístěni do aklimatizační voliéry. V oblasti napadlo několik centimetrů sněhu, takže tetřívci ve voliéře stráví několik dní. "Jsou to odchovaní tetřívci a musíme počkat, až sníh sleze, aby si mohli ve volné přírodě najít potravu," podotkl Milek.
Tetřívci jsou vybaveni drobnou vysílačkou. "Budeme tak moci monitorovat jejich pohyb. Díky vysílačce zjistíme, zda jsou stále naživu, nebo je zahubil nějaký predátor," řekl Milek. Mladí tetřívci to nebudou mít v okolí Králického Sněžníku jednoduché, jelikož tamní lesy jsou plné predátorů. Rozhodující pro přežití je první měsíc po vypuštění. "Pokud pták začne být ostražitý a ve volné přírodě přežije měsíc, tak už pak většinou vydrží," uvedl Milek.
V Jeseníkách se postupně zabydlelo několik tetřívků. "Odhadujeme, že jich tam nyní žije zhruba deset. Zatím jich moc není, protože tlak predátorů je obrovský a ještě větší tlak je ze strany člověka," upozornil Milek, podle kterého ubývá míst, kde mohou tetřívci nerušeně žít. Tetřívci se ale postupně zabydlují na rozsáhlém území. "Máme už hlášeno jejich pozorování od Malé Moravy a dokonce byl tokající tetřívek pozorován i na Šeráku," řekl Milek.
Projekt návratu tetřívka do jesenického přírody je rozvržen na deset let, nyní jsou vypouštěni čtvrtým rokem. V okolí Kralického Sněžníku už bylo vypuštěno několik desítek tetřívků. Podle Milka je to jediná lokalita na Moravě, kde se nyní tetřívek obecný vyskytuje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (78)
Miroslav Vinkler
8.4.2021 07:11Jarek Schindler
8.4.2021 20:11 Reaguje na Miroslav VinklerNejvětší predační tlak na dospělé tetřívky je asi ze strany jestřába. Divokých prasat tam zase asi tolik není a nepokryjí celou plochu, jak někde v pahorkatině.
No a peníze? Tak o ty jde v tomto případě asi úplně nejméně. Jde o příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a řekl bych , že v porovnání s náklady je hodně směšný. Ochranáři a různí ekologové se také obávat nemusejí. Pokud vím nejdou tyto peníze z MŽP.
No a vyhozené peníze pane Vinklere? Ty bych hledal spíš na tom již zmíněném ministerstvu a v jeho dotačních programech.
Karel Zvářal
8.4.2021 08:11Lukáš Kašpárek
8.4.2021 08:45 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.4.2021 08:56 Reaguje na Lukáš Kašpárekhttps://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/sokol-stehovavy-jeseniky.html
běžný uživatel
8.4.2021 22:23 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.4.2021 07:16 Reaguje na běžný uživatelLukáš Kašpárek
9.4.2021 10:24 Reaguje na Karel ZvářalS predátory si tetřívek jistě poradí... dělal to tak vždy a neměl s tím až tak problém, jinak by jsme o něm nikdy neslyšeli.... co mu ale nedá klid je člověk... kdyby jste věděl o jak zarušené území se jedná, tak by jste takové věci nepsal...
Stanislav Bojko
8.4.2021 10:45 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.4.2021 11:10 Reaguje na Stanislav BojkoJiří Daneš
8.4.2021 15:40 Reaguje na Karel ZvářalVlk, rys, kormorán, volavka i vydra a bobr, to je to pravé vzrůšo, ten adrenalin!
Břetislav Machaček
8.4.2021 08:40to je na kusy těch několik desítek kusů kvalitního krmiva pro predátory.
Nebylo by levnější je krmit vynesenými slepicemi z drůbežáren? Pták jako
pták, když jde o plný žaludek. U nás už taky vymizeli bažanti a koroptve
a tak jsou na řadě slepice v malochovech a jak "úspěšně"! Odradilo to
už chovat drůbež mnoho celoživotních chovatelů, kteří nemíní zavírat
zvířata do klecí, jako ve velkochovech a chtějí jim dopřát volnost.
Lukas B.
8.4.2021 09:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
8.4.2021 09:58 Reaguje na Lukas B.Jinak s tím lovem černé souhlasím, ale u bachyní se
selaty bych minimálně do jejich osamostatnění nebyl tak
radikální. Zabít matku mláďatům je neetické a neděje
se to ani u jiných predátorů, ač tak naši pradědové
činili. Bývalo běžné zaplynovat lišky v norách, aby
se nemnožily, když scházely účinnější způsoby lovu a
taky bývalo běžné likvidovat hnízda predátorů s vejci
i mláďaty. Takže váš nápad nerespektovat dobu množení
tak vidím stejně pro všechny predátory a nevidím v tom
rozdíl. Každopádně od těchto praktik bych dal ruce pryč.
Lukas B.
8.4.2021 10:14 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
8.4.2021 11:19 Reaguje na Lukas B.A jinak největší rozkvět obecných druhů byl za časů Marie T. a později, kdy prasata zcela eradikovali, škodná se lovila na všechny způsoby, bo lidem škody nikdo neproplácel. Žádný extrém není dobrý: ani hubení na hlavu, ani bezmezná ochrana. Že všeho moc škodí se týká, bohužel, i té absolutní ochrany hojných (škodlivých) druhů.
Břetislav Machaček
8.4.2021 17:27 Reaguje na Lukas B.a černou loví, jak popisuje pan Zvářal. Bohužel
už tak úspěšní nejsou u škodné a jiné predátory
lovit nesmějí. Přitom zanedbané nezemědělské
pozemky bývaly donedávna pro koroptve rájem
a v mnoha bažantnicích měly před predátory klid
i ty ostatní na zemi hnízdící druhy a zajíci.
Bohužel už je to minulost a ten úbytek je
na hranici přežití. Za pár let budou tito
ptáci minulostí i přes klamné informace všech
aktivistů. U mysliveckých sdružení se loví
jeden zajíc a dva bažanti do tomboly, kdysi
to bývaly vlečky plné drobné zvěře a její
prodej pro veřejnost, což už dnes zní jako
pohádka.
Jarda Vesničan
8.4.2021 21:18 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
9.4.2021 08:46 Reaguje na Jarda VesničanJarda Vesničan
9.4.2021 16:58 Reaguje na Lukas B.Lukáš Kašpárek
8.4.2021 08:42Vladimír Hošek
8.4.2021 18:24 Reaguje na Lukáš KašpárekJarek Schindler
8.4.2021 19:52 Reaguje na Lukáš Kašpárekkarel krasensky
8.4.2021 09:53Karel Zvářal
8.4.2021 09:57 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
8.4.2021 10:09 Reaguje na Karel ZvářalJiří Daneš
8.4.2021 15:49 Reaguje na karel krasenskyJarek Schindler
9.4.2021 20:54 Reaguje na karel krasenskySlovan
8.4.2021 11:36 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
8.4.2021 10:18Stanislav Bojko
8.4.2021 10:40Miloš Zahradník
8.4.2021 13:02Nestalo by za to pripomenout zkusenosti toho programu a poucit se z nich? Slo o tetreva (ne tetrivka) - ktery mezitim z Krkonos uplne vymizel
Karel Zvářal
8.4.2021 14:04 Reaguje na Miloš ZahradníkZbyněk Šeděnka
8.4.2021 15:22 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.4.2021 16:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.4.2021 19:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.4.2021 19:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJarda Vesničan
8.4.2021 21:05 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
8.4.2021 21:58 Reaguje na Jarda Vesničankarel krasensky
8.4.2021 15:38Jaroslav Vozáb
8.4.2021 16:21V oblastech vypouštění je třeba tyto populace co nejvíce zředit. Problém lišek a kun (skalních) je dnes vesnice, kde si vesele žijí v chalupách, stodolách, chatách a opuštěných hospodářských stavení. Toto je umocněno starými melioracemi, které tvoří km umělých nor. Mnozí myslivci loví pouze spárkatou zvěř protože je to pro ně výhodné. Další myslivce drobná je nezajímá protože se neloví. Pokud ulovím na 1000ha 30ks lišek každý rok tak je něco špatně. Tato zvěř něco musí žrát kdyby ulovila každá liška 1ks drobné za týden tak je to 1680 za rok a jsme na odlovech z 70let.
Jakákoliv vypuštěná zvěř to mám moc těžké. Pokud je stav predátorů tak vysoký.
Nevím proč tak moc liška prosperuje. Domnívám se, že ji život usnadňuje silnice ta loví 24h a jen si dojde sebrat snídani, oběd i večeři jak do supermarketu. Dále celoroční odlov spárkaté zvěře plní honitbu vývrhy (lehce přihozené hlínou nejsou pro lišku nedostupné). Proč by riskovala někde na újedišti život. Dříve se po 15.1. lovilo v podstatě jen sele prasete divokého. A lišky hladověli.. tím pádem byly více aktivní a tedy ulovitelné.
Zbyněk Šeděnka
8.4.2021 19:19 Reaguje na Jaroslav Vozábkarel krasensky
8.4.2021 19:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.4.2021 19:52 Reaguje na karel krasenskyKarel Zvářal
8.4.2021 19:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJaroslav Vozáb
9.4.2021 08:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnkado 70 let tady se liška lovila jen ojediněle do 5ks na 1000ha (s toho 50% norováním liščat). Jasně, že v přírodě se střídají kočky (divoká , rys, tygr..), psy (liška, šakal, kojot, vlk..), lasice ( kolčava, hranostaj, kuny, jezevci rosomáci..) a medvědi. Ale krom malých šelem v 70letech nebyli zde žádní. I tehdy byla liška na vrcholu predátorů. Snad jen výr občas loví liščata. Ta populační exploze musí souviset s lidskou činností. Já vidím tyto vlivy: myslivecké hospodaření zaměřené na spárkatou zvěř, rozvoj dopravy, vznik zatrubněných meliorací, změna osevních postupů ( velké půdní celky kde je 1/2roku kryt), zvětšení úseků hajných ( od 300ha po 3000ha), pravděpodobně i odklon od malochovu drůbeže ( v každém domě byli slepice, kachny husy a krůty) nikdo si nemohl dovolit liškám škodit (soused myslivec a pasti) a plošná vakcinace lišek (ačkoliv té bych nedával takovou míru, protože ohnisek s vzteklinou bylo relativně málo). Možná jsme vymýtili jiný rezervoár nemocí, kdo v 70 letech na vesnicích očkoval psy proti psince a paraviróze ( asi jen psy PP, oříšci se určitě neočkovali a že jich bylo).
Karel Zvářal
9.4.2021 08:59 Reaguje na Jaroslav VozábSlovan
8.4.2021 19:53Z mého pohledu by však bylo daleko lepší, pokud by se vypouštěli divocí jedinci z oblastí, kde tetřev stále není vzácný než ti z umělého chovu - v Německu se zjistilo, že takovýto tetřev má 12x větší šanci přežít než ten z umělého chovu a ve střednědobém horizontu byl pozorován nárůst populace. Přítomnost většího predátora v oblasti (vlk, rys) je bezpochyby pro tetřeva také pozitivní, protože tyto šelmy dokáží populace lišek nebo divokých prasat dost regulovat.
A jsme zase u toho: pokud už máme hezké přirozené prostředí, je také dobré, aby tam žilo co možná nejvíce přirozených druhů. Ostatně: tetřevům na Šumavě se daří a populace i mírně roste.
Karel Zvářal
8.4.2021 20:12 Reaguje na SlovanJarek Schindler
8.4.2021 21:09 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
8.4.2021 21:36 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
9.4.2021 07:57 Reaguje na Jarek SchindlerSlovan
9.4.2021 18:28 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.4.2021 18:47 Reaguje na SlovanJeden kolega vypouští ikonický druh z umělého odchovu, který už spoustu let pravidelně hnízdí - pokud ho nesejme tupoun, nebo nazahyne na VN. V Beskydech to vzali za správný konec a intenzivně se věnují tlumení. Jedinci z umělého odchovu brzy zdivočí (tak jako kráva, kočka aj.) a normálně se množí. Je to jen účelová manipulace ze strany nefachčenků, jak zhodit poctivou práci jiných.
Slovan
9.4.2021 20:26 Reaguje na Karel ZvářalNevím jaký ikonický druh máte namysli a nevím o jakou oblast se jedná. Pokud se nebavíte alespoň o druhu z řádu hrabaví, nemá smysl srovnávat.
V Beskydech vzali za správný konec hlavně to, že na Travném bude:
1) klid - který tetřev prostě potřebuje. I na člověka reaguje jako na predátora...
2) vznikne (snad) kvalitnější prostředí díky šetrnějšímu lesnímu hospodaření. Nejvýznamnějším faktorem proč tetřev mizí je totiž ztráta vhodných biotopů (ideálně horské smrčiny se stupňovitým, uvolněným zápojem a s bohatým podrostem) a fragmentace stanovišť a tedy i izolace populací. Nevhodné prostředí nedokáže těm zvířatům poskytnout nejenom dostatek úkrytů před predátory ale i potravy. Tetřev potřebuje pár desítek ha ponechaných bezzásahu nebo alespoň les, který by byl starý 160 a více let - průměrný věk lesů v Beskydech je mimochodem kolem 52 roků.
Bylo taky zjištěno, že až 40% dospělých tetřevů může být zabito kvůli špatně viditelnému pletivu u oplocenek... 40%!
Predace může mít samozřejmě významný vliv na malé a izolované populace. To nikdo nepopírá a pokud se v době vypouštění uměle odchovaných zvířat zredukuje po určitou dobu predační tlak - oka (protože viz. výše). Ovšem jestli to bude mít za následek i budoucí zlepšení ostražitosti (a jiných smyslů) těch vypuštěných uměle odchovaných jedinců a zajistí to tedy i jejich dlouhodobé přežití a přežití jejich potomků - tak to si jistý úplně nejsem a ten výsledek může být po opětovném zvýšení stavů predátorů stejný. Tedy smrt vypuštěných jedinců, kteří nebudou schopni dlouhodobě přežít. Proto bych preferoval vypouštění divokých jedinců z jiných zemí (byť v menších počtech). Predace je totiž přirozený jev, a i tetřev má protipredační strategie. Pokud má jedinec tyto smysly oslabené, je to špatně. Lidská regulace, kterou zmiňujete – tu dnes nechtějí dělat ani myslivci a to ani na dobře přístupných místech, natož támhle v těžko přístupném kopci. Problémový může být i vysoký počet spárkaté. Proto považuji přítomnost velkého predátora v oblasti redukujícího přirozeně lišky, kuny nebo divočáky za naprosto zásadní! Pokud tam bude žít alespoň ten rys, tak se okamžitě zvýší šance i divokých tetřevů.
Karel Zvářal
9.4.2021 20:49 Reaguje na SlovanStáří porostů je mýtus, tetřevi začali na Šumavě prosperovat po K., kdy se plochy otevřely a vegetačně diverzifikovaly. Drátěné oplocenky jsou past, což se ví, ale adekvátní náhrada není. Nicméně není to ta zásadní věc, proč lesní kurovití vymizeli. Koroptve se s žádnými ploty nepotkávaly, jen se zuby a pařáty. Mají sice krycí zbarvení a bohaté snůšky, leč v zimě jsou vidět na kilometr a nízko letící dravec potřebuje také žrát. A to jsem nezmínil chemizaci, která likviduje vše bez rozdílu... Leč ve zmíněné oblasti se nechemizovalo, postarala se biologická ochrana kultur. Loví, dokud je co.
Slovan
10.4.2021 10:51 Reaguje na Karel ZvářalJak píši: tetřev potřebuje dostatečné plochy buď bezzásahu nebo alespoň staré a nerušené porosty. Čeho mají bezzásahové plochy na Šumavě (i jinde) dostatek?
1) Padlých kmenů - ty slepice tetřeva velice ráda využívá k hnízdění.
2) Hmyzu - potrava kuřat se skládá ze začátku z hmyzí složky (larvy, pavouci, červy apod.).
3) Úkrytů - v takové lokalitě je pro predátora mnohem těžší tetřeva najít a chytit.
4) Klid.
5) Dostatek potravy pro dospělce - na těchto místech se vyskytuje dostatek bobulí, které tetřev nutně potřebuje (hlavně borůvčí), pupenů i jehličí.
Na Šumavě a koneckonců i v Beskydech se ukazuje jak důležitá je přítomnost velkého predátora. V oblasti Smrčiny na Šumavě žije cca. 6 rysů, v oblasti Trojmezí 5 rysů, kteří využívají bezzásahové plochy jako lovecké revíry. A právě zde se nachází slušná tetřeví populace. I v Beskydech přežívá tetřev hlavně u Smrku nebo Velkého Polomu, kde je i trvalý výskyt rysa, pravidelně ho navštěvuje vlk a občas i medvěd. Plus samozřejmě těch 5 bodů.
Břetislav Machaček
9.4.2021 08:25 Reaguje na SlovanJakým způsobem asi tak tu plachost získají totálně chránění vlci?
To jsem ale odbočil a pouze se divím nad tím nápadem někde chytat
divoké ptáky a jinam je vysazovat. Není to náhodou vysazování
geneticky odlišných linií mezi původní populaci? Jinak i ti uměle
odchovaní jedinci si časem přivyknou a se smísením s divokou
populací dojde u jejich potomků i na návrat všech instinktů.
Vaše teorie silně rozporuje chov těch "divokých" koní, zubrů a praturů, kteří podle vaší teorie nebudou nikdy schopni odolávat
predátorům a chovají se de fakto jako domácí zvířata. Což
odpovídá praxi, když jsou ochotni nastoupit do přepravních
vozidel a nechat se v klidu převážet jinam. Tady vám to nevadí,
ale vysazení potravy pro přemnožené predátory vám vadí. Mi vadí
taky, pokud to vysazování nenásleduje až po radikálním snížení
predátorů, jak mimochodem přiznávají i ti, co tetřívky vysazují.
Srovnejte si v hlavě, co vše je umělé vysazování a jaký to má
smysl. No a taky to, kam vede hájení mnoha druhů predátorů.
Takto se časem budou zachraňovat i dosud běžné druhy zvířat
a predátoři budou místo rozumné regulace vymírat hlady.
Slovan
9.4.2021 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček"Jinak i ti uměle odchovaní jedinci si časem přivyknou a se smísením s divokou populací dojde u jejich potomků i na návrat všech instinktů."
- No, výzkumy tvrdí něco jiného. Příklad? Bylo např. prokázané, že divoce žijící samice se vyhýbají páření s uměle odchovanými samci.
"Není to náhodou vysazování geneticky odlišných linií mezi původní populaci?"
- Nevidím jediný problém, proč by nemohl být tetřev např. z Norska reintrodukován do naší přírody (v určitém počtu), když bylo i geneticky prokázáno, že si jsou dosti blízcí. Řekl bych, že odborníci vědí co dělají a tento problém mají nastudovaný dostatečně (při všech reintrodukcí divokých populací).
Jarda Vesničan
9.4.2021 19:56 Reaguje na SlovanBřetislav Machaček
10.4.2021 10:13 Reaguje na Slovano analogii chování všech živočišných druhů. Vše
uměle odchované a pokud se jedná o totálně hájené
vrcholové predátory, tak se nechovají přirozeně
a musí se to buď naučit od divoké populace a nebo
poznat svého predátora z vlastní zkušenosti. Jinak
článek je o tetřívku a ne o tetřevu, jak píšete vy
o ptácích z Norska. Jestli se divokým samicím
nelíbí odchovaní samci, tak asi divokým samcům ty
odchované samice nevadí. Pamatuji kdysi bažantnice, které ač v nich převládali odchovaní bažanti, tak
v jejich okolí se už tito bažanti chovali divoce.
Bažantnice měly díky výjimkám k lovu predátorů
velký význam i pro jiné druhy drobné zvěře a taky
ptactva. Bývaly oázami pro jejich množení, jako
jsou třeba dnes NP nebo rezervace zaměřené na
ochranu konkrétního druhu zvířat konanou lidmi.
V okamžiku kritického úbytku toho tetřívka se
musí i jemu vytvořit na přechodnou dobu, než
bude populace životaschopná, podmínky k přežití.
Tak jako je nyní totální ochrana vlka, aby se
co nejrychleji namnožil, tak totéž potřebuje i
ten tetřívek i za cenu regulace jeho predátorů.
Až jich budou stovky a tisíce, tak budiž, ale
vypouštět predátorům potravu je pouhá podpora
predátorů v dalším množení, neboť i oni se bez
potravy množit nebudou a možná nakonec vymřou
i sami, bez zásahu člověka. Bohužel většina
predátorů není až tak vázána na prostředí, ale
na zdroje potravy a jsou schopni se přesouvat
tam, kde nějakou nově naleznou. Umí se i
přizpůsobit a konzumovat odpadky a nebo třeba
ty domácí zvířata. To tetřívek nedokáže a bez
možnosti přežít v lese se neusídlí třeba
v městském parku jako straky, vrány, sojky, kuny,
lišky a jiní jeho predátoři. I ten jestřáb,
když dojdou tetřívci, bažanti a koroptve si uloví
slepici z mé zahrady, pokud je budu ještě chovat.
Pak dojdou zdroje i jemu a bude po něm veta.
Ikonizace některých druhů se musí opírat o tu
mnou neustále omílanou potravní pyramidu, kde
nemohu stavět odshora, ale odspodu. Predátor
je třešínkou na dortu jeho potravy a nemůže
tomu být nikdy naopak. Pokud toto ochránci
přírody nepochopí a budou prosazovat stále opak,
tak dojde k vyhynutí většiny živočichů už
v dohledné době. Nechci strašit, ale mnohde už
je to kritické a proto bijí praktici na poplach.
Jiné výmluvy jsou často pouze mlžení pro laiky
a alibi vlastního pochybení bez sebereflexe.
Slovan
10.4.2021 21:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.4.2021 09:15 Reaguje na Slovanzemi hnízdící ptáci a taky už i jiní ptáci.
Ochrana hnízda před predací je u ptáků hnízdících na zemi nulová a spoléhat se na mimikry(zbarvení vajec) nestačí. Na hnízdě sedící pták občas musí hnízdo opustit a v krajině bez drobné je jeho pohyb ihned predátory zaznamenán. Pak už pro ně není
problém sledovat, kam se vrací a hnízdo
vyplenit. Při množství zvěře v minulosti
predátor ztrácel přehled o své kořisti a bylo
spíše dílem náhody, když hnízdo objevil a při
té početnosti to nemělo ani ten devastující
účinek na stavy těchto ptáků. K tomu stačí
pouhá statistika a počty 1. stupně ZŠ. Pokud
jedna liška plení hnízda v krajině se stovkou
tetřívků a spotřebuje jich 100, tak dospělosti se dožije dalších 200, ale tam, kde už je jich pouze 10, tak její spotřeba je stále těch
100 a tak dospělosti se nedožije téměř nic.
Pokud je chci namnožit, tak je musím té
lišky zbavit. Zjednodušeně řečeno i při stejném počtu predátorů jako v minulosti
je nelze uživit při desetině tetřívků. To
je pak nutné snížit i počet predátorů na desetinu a míň a ne je ještě vykrmovat
vysazováním nových tetřívků. Složitost
jejich vysazování je pouze ve vhodném
prostředí(což tam je)a bohužel ve stupni jejich ochrany. Být vypuštěni v krajině
s minimální predací, tak jich přežije podstatně více, než je vystavit těmto predátorům. Je naivní čekat, až s predátory zamávají jejich predátoři a musí zasáhnout člověk. Pokud k tomu nedojde, tak dojde na
to vše, co popisuji o zborcení potravní
pyramidy. Logika je logika a aktivistické
bludy na ní nic nezmění.
Karel Zvářal
11.4.2021 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.4.2021 14:29 Reaguje na Karel Zvářalstále se snažím, aby konečně začali
myslet a ne pouze opakovat naučené
bludy. Všichni praktici ví, co je
je základ potravní pyramidy a ví,
že bez základů se dům zřítí. To, že
někdo přišel na truc s opačnou
teorií a staví dům od střechy, je
bohužel realita a že mu je dopřáno
nejen slyšení, ale i praxe, je už
ale pomalu zločin proti přírodě.
Víte já už nějak dožiju, ale není
mi lhostejné, že se realizují ty
pokusy na přírodě, které jsou už
dávno praxí vyvrácené a opakují
se tak znovu zbytečně tyto chyby.
Zvýšená predace a taky lov z hladu
v době válek v minulosti míval
dopady na stavy zvěře. V míru tak
ihned panovník postihoval pytláctví a podporoval všemožně regulaci
predátorů. Měl zájem navýšit
stavy zvěře, ač jeho zájmy
nebyly až tak ušlechtilé. Byly to
ale zásahy účinné a proto tu
dodnes přežívá většina druhů. Tam,
kde se tak nedělo, tak mnohde
zvěř zcela vybili, včetně i těch
predátorů, kteří mnozí bez potravy
nepřežili taky. Nutnost predace
není pravidlem a jsou krajiny bez
ní a přesto tam nedochází třeba
k přemnožení zvířat. Tady nikdo nechce vyhubit predátory zcela,
ale pouze je regulovat v závislosti
na jejich potravě a na účelu,
proč právě ten a nebo ten predátor.
Největším nebezpečím pro přírodu
je člověk a taky ho nikdo nechce
likvidovat. Chce to ale regulovat
jeho konání tak, aby škodil co
nejméně. Takže ne likvidace těch
predátorů, ale regulace, aby co
nejmíň škodili mizejícím druhům.
Chtít tu obojí, je jako chtít
plnou přírodu lidí, silnic, tratí, budov, cyklostezek, sjezdovek a zároveň zvířat, ptáků a hmyzu.
Musí tu tak být kompromis a ne
toto utopické přání. Ubývá-li
prostoru pro zvířata, tak nemohu
navyšovat do nekonečna ani ty
predátory a nebo dokonce chtít
návrat těch dávno vyhynulých.
Už tehdy neměli své opodstatnění
a nenabyli ho ani v ještě více
zničené dnešní přírodě. Je to
prostě utopie a chci, aby o tom
ti lidé přemýšleli.
Slovan
11.4.2021 18:40 Reaguje na Břetislav MachačekPíšete o potravinové pyramidě, přitom zde nechcete jednu její důležitou složku. Velký predátor jako vlk a rys nejenom, že stavy těch menších regulují, ale zároveň jim vlastně obstarávají potravu. Nažraná liška z mršiny nemá důvod lovit žádnou drobnou. Vy doslova odmítáte jednu fyzikální veličinu přírody! Liška i kuna se dnes mohou navíc legálně lovit po celý rok a nikdo s tím nemá sebemenší problém - kolik kusů jste tedy vy osobně zastřelil za minulý rok? Neustále se zde oháníte, že vy jste ten praktik a ti co nesouhlasí jsou jen teoretici. Tak sem s výsledky.
Za tento stav mohou ti, kteří si myslí, že pobrali rozum světa a nikdo jim do toho nemůže kecat. Tetřev, tetřívek nebo koroptev u nás budou žít jen tam, kde jim to lidské hospodaření umožní (viz. Šumava). S predátory i bez nich. Pokud na těch místech nebudou predátoři, bude naše příroda zase o kus chudší, ale proces vymírání daného druhu, kterému to mělo pomoci to jen zpomalí, ale rozhodně nezastaví. Každý druh totiž potřebuje dostatečně kvalitní prostředí, aby dokázal přežít. Někteří jsou přizpůsobivější, jiní naopak. Někteří se dokáží lidskému rušení přizpůsobit, jiní naopak ne a potřebují klid. Atd. atd.
Nejsem proti, aby se při reintrodukci třeba těch tetřívků zmírnil predační tlak - zvlášť pokud se jedná o odchované kusy (protože tam je úspěšnost o dost menší obecně) a navíc na místo, kde divoká populace již není. Jenže tohle je jen krátkodobé řešení problému - nikdo to dlouhodobě dělat nebude. Myslivci to dnes nedělají ani na dobře přístupných místech, natož na těch špatně přístupných. Dlouhodobé řešení by byl trvalý výskyt velkého predátora v zájmové oblasti.
Břetislav Machaček
12.4.2021 09:18 Reaguje na Slovanjinou zvěř a pouze si občas
ulovím nějakou tu rybu. Takže
mě nemůžete podezřívat z toho,
že kopu za lovce. Kopu ale za
rozumnou ochranu přírody bez
ikonizace vybraných druhů a za
to, aby se začalo od základny
potravinové pyramidy. Vidím, že v tomto se neshodneme a nemá
význam dál mlátit prázdnou
slámu. Musíte si prostě vše
zažít na vlastní kůži a zažít
i to vymření jak potravy, tak
i těch ikon hlady, pokud to nebudou už jako v zahraničí predátoři městských parků.
Tam jsou popředu a my se je usilovně snažíme dohnat. Jsme
s prominutím jako opice a rádi
kopírujeme své "vzory" i kdyby to byl totální nesmysl. Přeji tak vaši generaci více toho
vlastního myšlení, bez toho
kopírování nesmyslů a taky
to, aby jste měli ještě někdy co v přírodě vidět, jak jsme vídávali my. Jinak si zjistěte
jak lze predátory lovit a zda
je to vůbec reálné. Jó a taky
zda ti zbohatlíci, kteří
přeplatili "lidové" myslivce
u soutěží o honitby, mají
zájem je pracně lovit. Tady
vidím velký problém, který se
bude ještě více prohlubovat.
Oni ti VIP nebudou po nocích
vysedávat na posedu kvůli
lišce, ale maximálně tak kvůli
trofejnímu dvanácterákovi.
Slovan
12.4.2021 16:03 Reaguje na Břetislav MachačekNeustále se uklidňujete tím, že tu bojujete jen za rozumnou ochranu přírody. To ale není pravda. Nejenom vy na této diskuzi ignorujete skutečné příčiny a nahrazujete je ideologií, která tvrdí, že za úbytek drobné zvěře může jen přepredovanost. Zkuste se na ty problémy podívat trošku více do hloubky, protože řada věcí se v přírodě může projevit až po delší době.
Břetislav Machaček
12.4.2021 16:35 Reaguje na Slovanuž nikdy na stav před 100
a více léty a nemůžete
tak nechat vše pouze na ni. Pan Zvářal má pravdu,
že plácáte podružnosti
a nic podstatného.
Vy řešení žádné nemáte
a žijete v bludu, že si
příroda poradí sama.
Už s vámi končím, jste
opravdu aktivista každým
coulem bez logického
myšlení opakující pouze
přihlouplé poučky z těch
aktivistických příruček.
Karel Zvářal
12.4.2021 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekSlovan
12.4.2021 23:10 Reaguje na Břetislav MachačekNa to vaše další rejpání reagovat ani nebudu. Jen to ukazuje na to, že kdo s vámi dvěma ekolistovými einsteiny nesouhlasí, ten je okamžitě "panelákový aktivista bez logického myšlení". Smutný.