https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/odbornici-se-snazi-vratit-ohrozeneho-tetrivka-do-jesenicke-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci se snaží vrátit ohroženého tetřívka do jesenické přírody

8.4.2021 18:24 | ŠUMPERK (ČTK)
"Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky," uvedl Milek
"Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky," uvedl Milek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Šest tetřívků obecných bylo v úterý přivezeno do oblasti masivu Králického Sněžníku na Šumpersku, kde budou vypuštěni do volné přírody. Z tamních lesů totiž ohrožený hrabavý pták v předchozích desetiletích postupně vymizel. Projekt zaměřený na návrat chráněného tetřívka do této horské oblasti zahájila v roce 2017 firma Úsovsko společně s pracovníky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Vypuštěno od té doby bylo několik desítek tetřívků, řekl ředitel Úsovska Jiří Milek.
 

"Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky," uvedl Milek, podle kterého jsou tetřívci do volné přírody vypouštěni vždy na jaře a na podzim.

Plaší tetřívci byli na úpatí Králického Sněžníku přivezeni v přepravních boxech, ze kterých byli opatrně přemístěni do aklimatizační voliéry. V oblasti napadlo několik centimetrů sněhu, takže tetřívci ve voliéře stráví několik dní. "Jsou to odchovaní tetřívci a musíme počkat, až sníh sleze, aby si mohli ve volné přírodě najít potravu," podotkl Milek.

Tetřívci jsou vybaveni drobnou vysílačkou. "Budeme tak moci monitorovat jejich pohyb. Díky vysílačce zjistíme, zda jsou stále naživu, nebo je zahubil nějaký predátor," řekl Milek. Mladí tetřívci to nebudou mít v okolí Králického Sněžníku jednoduché, jelikož tamní lesy jsou plné predátorů. Rozhodující pro přežití je první měsíc po vypuštění. "Pokud pták začne být ostražitý a ve volné přírodě přežije měsíc, tak už pak většinou vydrží," uvedl Milek.

V Jeseníkách se postupně zabydlelo několik tetřívků. "Odhadujeme, že jich tam nyní žije zhruba deset. Zatím jich moc není, protože tlak predátorů je obrovský a ještě větší tlak je ze strany člověka," upozornil Milek, podle kterého ubývá míst, kde mohou tetřívci nerušeně žít. Tetřívci se ale postupně zabydlují na rozsáhlém území. "Máme už hlášeno jejich pozorování od Malé Moravy a dokonce byl tokající tetřívek pozorován i na Šeráku," řekl Milek.

Projekt návratu tetřívka do jesenického přírody je rozvržen na deset let, nyní jsou vypouštěni čtvrtým rokem. V okolí Kralického Sněžníku už bylo vypuštěno několik desítek tetřívků. Podle Milka je to jediná lokalita na Moravě, kde se nyní tetřívek obecný vyskytuje.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2021 07:11
Vyhozené peníze. Jak Poláci postaví na Kraličáku tu svoji rozhlednu, začne stěhování národů a okolí bude zaplaveno nejen lidmi, nepořádkem a odpady, ale také čtvernohými miláčky , tedy vším co plachý tetřívek skutečně potřebuje k životu. Je mi to líto, ale jinak to nedopadne.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2021 08:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nejde než s Vámi souhlasit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.4.2021 20:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono to nebude o "ochranářích" ale myslivcích. Na Kraličáku to také asi vypouštět nebudou. Klidných lokalit se tam naštěstí ještě pár najde. Spíš půjde o to, až se tam do některých lokalit omezí z důvodu vypouštění toho tetřívka vstup . Jak na to budou právě takoví ochranáři reagovat? To bude zase keců o omezování možnosti průchodu krajinou.
Největší predační tlak na dospělé tetřívky je asi ze strany jestřába. Divokých prasat tam zase asi tolik není a nepokryjí celou plochu, jak někde v pahorkatině.
No a peníze? Tak o ty jde v tomto případě asi úplně nejméně. Jde o příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a řekl bych , že v porovnání s náklady je hodně směšný. Ochranáři a různí ekologové se také obávat nemusejí. Pokud vím nejdou tyto peníze z MŽP.
No a vyhozené peníze pane Vinklere? Ty bych hledal spíš na tom již zmíněném ministerstvu a v jeho dotačních programech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 08:11
Členové HD musí být tou zprávou, že tamní lesy jsou plné predátorů, nadšeni: prostě ty tetřívky proberou a zůstanou jen zdraví a silní... Za sebe bych dodal, že pokud se neobnoví dřívější přístup k regulaci škodné, jsou veškeré pokusy o vypouštění původních druhů sisyfovskou prací. A to lidské hemžení je jen třešinkou na tortě, kam jsme to s ekologií dopracovali.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2021 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
Vy taky uvěříte všemu co se vám zrovna "hodí do krámu".... jak jednoduché je s vámi manipulovat....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 08:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárku, mě nemůže urazit ani inteligent, natož něco takového... liška, kuna, výr, sokol...

https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/sokol-stehovavy-jeseniky.html
Odpovědět
bu

běžný uživatel

8.4.2021 22:23 Reaguje na Karel Zvářal
Vy máte něco proti sokolům v Jeseníkách???
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 07:16 Reaguje na běžný uživatel
Jak jste se k tak debilní otázce dopracoval???
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 10:24 Reaguje na Karel Zvářal
Ale tož :) tolik zášti ve vás je...

S predátory si tetřívek jistě poradí... dělal to tak vždy a neměl s tím až tak problém, jinak by jsme o něm nikdy neslyšeli.... co mu ale nedá klid je člověk... kdyby jste věděl o jak zarušené území se jedná, tak by jste takové věci nepsal...
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

8.4.2021 10:45 Reaguje na Karel Zvářal
Však to dělají jen pro prašule, kdyby to dělali zdarma tak by tady nebylo o čem psát.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 11:10 Reaguje na Stanislav Bojko
Zadara to určitě nedělají, na tom se shodnem. Ale je třeba to zkoušet, protože kdo jiný by to jinak asi dělal? Co týden článek o vlkovi, vydře, dravcích a jiných ikonách, jen na koroptvičky a jiné běžné druhy si nikdo ani nevzpomene. Smutné...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 11:10 Reaguje na Karel Zvářal
oprava: dříve běžné druhy
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

8.4.2021 15:40 Reaguje na Karel Zvářal
To je právě to, "dříve běžné druhy", taková nuda, to ty neběžné to je to co je "in", kdo by se otravoval s nějakými koroptvemi, kterých ještě za komunistů bylo všude plno, i v polích na okrajích měst,jako je Praha, či Brno.
Vlk, rys, kormorán, volavka i vydra a bobr, to je to pravé vzrůšo, ten adrenalin!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 08:40
Z několika desítek vypuštěných kusů zůstalo cca 1O! Zajímalo by mě, kolik
to je na kusy těch několik desítek kusů kvalitního krmiva pro predátory.
Nebylo by levnější je krmit vynesenými slepicemi z drůbežáren? Pták jako
pták, když jde o plný žaludek. U nás už taky vymizeli bažanti a koroptve
a tak jsou na řadě slepice v malochovech a jak "úspěšně"! Odradilo to
už chovat drůbež mnoho celoživotních chovatelů, kteří nemíní zavírat
zvířata do klecí, jako ve velkochovech a chtějí jim dopřát volnost.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.4.2021 09:10 Reaguje na Břetislav Machaček
hlavní predátor na tetřívka je divoké prase. jak se tu a tam diskutují ti myslivci a plány péče, tak na divoké prase by bylo vhodné - tedy aspoň tam, kde je nějaká šance na tetřívky a koroptve - hledět na prase jako na hunclédra a hubit na potkání,staré, mladé, březí nebřezí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 09:58 Reaguje na Lukas B.
Ti na zemi hnízdíci ptáci mizí i tam, kde černá není.
Jinak s tím lovem černé souhlasím, ale u bachyní se
selaty bych minimálně do jejich osamostatnění nebyl tak
radikální. Zabít matku mláďatům je neetické a neděje
se to ani u jiných predátorů, ač tak naši pradědové
činili. Bývalo běžné zaplynovat lišky v norách, aby
se nemnožily, když scházely účinnější způsoby lovu a
taky bývalo běžné likvidovat hnízda predátorů s vejci
i mláďaty. Takže váš nápad nerespektovat dobu množení
tak vidím stejně pro všechny predátory a nevidím v tom
rozdíl. Každopádně od těchto praktik bych dal ruce pryč.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.4.2021 10:14 Reaguje na Břetislav Machaček
pardon, kde u nás černá není? v krkonoších je tuším hranice výskytu černé aktuálně někde okolo 800-1000 mnm (tedy ne v zimě, žánop)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 11:19 Reaguje na Lukas B.
Ostravsko má stavy prasat dlouhodobě nejnižší, i např. v Poohří, kudy často projíždím, nevidím poryté louky, jako je tomu na jiných místech v republice.

A jinak největší rozkvět obecných druhů byl za časů Marie T. a později, kdy prasata zcela eradikovali, škodná se lovila na všechny způsoby, bo lidem škody nikdo neproplácel. Žádný extrém není dobrý: ani hubení na hlavu, ani bezmezná ochrana. Že všeho moc škodí se týká, bohužel, i té absolutní ochrany hojných (škodlivých) druhů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 11:19 Reaguje na Karel Zvářal
Poodří...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 17:27 Reaguje na Lukas B.
Jsem z Ostravska. Tady se myslivci opravdu snaží
a černou loví, jak popisuje pan Zvářal. Bohužel
už tak úspěšní nejsou u škodné a jiné predátory
lovit nesmějí. Přitom zanedbané nezemědělské
pozemky bývaly donedávna pro koroptve rájem
a v mnoha bažantnicích měly před predátory klid
i ty ostatní na zemi hnízdící druhy a zajíci.
Bohužel už je to minulost a ten úbytek je
na hranici přežití. Za pár let budou tito
ptáci minulostí i přes klamné informace všech
aktivistů. U mysliveckých sdružení se loví
jeden zajíc a dva bažanti do tomboly, kdysi
to bývaly vlečky plné drobné zvěře a její
prodej pro veřejnost, což už dnes zní jako
pohádka.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

8.4.2021 21:18 Reaguje na Lukas B.
Ono to nebude tak úplně pravda, v honitbě, kde se každoročmě vypouštějí koroptve, bažanti a posledních pár let i několik párů zajíců se neulovilo v posledních pár letech jen několik divočáků. A věřte, že na pastích by byl divočák vidět i během roku, ale prostě tam nejsou. Takže se o přírůstky stačí postarat další druhy predátorů a silnice, ale divočák to rozhodně není.
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.4.2021 08:46 Reaguje na Jarda Vesničan
ale jo, asi jsem příliš zmotal tetřívky a koroptve. společné mají to, že jsou poměrně nechytří a hnízdí na zemi.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

9.4.2021 16:58 Reaguje na Lukas B.
To není o jejich chytrosti, ale přirozenosti. Tito ptáci pokud nemají meze, stejně zkouší vysedět svá hnízda v polních krytinách a tam se jich moc vyvedení nedočká. Nebo se to povede jen nékolika párům, ale přes zmní období je predátoři opět srazí na minimum. Takže i když se snažíte koroptve posílit každoročním vypouštěním, jenom se daří jejich přežití do dalšího jara. Dokud se nezmění a nezlepší životní prostředí, stavy budou i nadále klesat. Stačí několik párů pochopů, krkavci, straky a šedivky přes den, a v noci lišky, kuny, jezevci a ježci. A věřte, že o divočácích to alespoň v tomhle případě není.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2021 08:42
Jeseníky jsou díky těžařské lobby, overturismu a spoustě státem tolerovaného porušování zákona a destrukce těchto kdysi krásných hor tak zničené a zarušené, že by bylo první potřeba změnit toto a ne do takto zdecimované krajiny cpát další top ochranářský druh a myslet si, že tam bude mít kde žít... opět další těžce nekoncepční a absurdní tah rádoby ochrany Jeseníků.....
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.4.2021 18:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud jste už vystřízlivěl, tak si přečtěte co jste napsal a běžte si dát nějaký vyprošťovák.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.4.2021 19:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Otoč desku Tahle strana je už ohraná.
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 09:53
Článek píše,že jediné místo na Moravě.Nevím.nevím tetřívek se má výyskytovat ve vojenských lesích Libava.Tamsi,ale tu ochranařskou,ekologickou verbež nepustí a mají klid
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 09:57 Reaguje na karel krasensky
Jj, drží se tam silou vůle, na spočítání by vám stačily prsty jedné ruky... jsou také "pod tlakem":-((
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
Slyšel jsem,že třeba na jaře okolo tokaništ vypustí 50 bažantu,aby se jestřabi,lišky soustředili na ně a nechali tetřívky na pokoji a snížíla se jejích predace
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

8.4.2021 15:49 Reaguje na karel krasensky
Slepice by se mohly také pouštět kolem tokanišť, ale ty mají předplacené hasiči pro dušení v atmosféře CO2, mají na to dokonce speciální kontejnery a chráníme kvůli tomu, volně žíjící vodní ptáky, kteří včas roznesou ptačí chřipku po kraji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.4.2021 20:54 Reaguje na karel krasensky
To jsou nápady. Ano, do určitých míst je potřeba přilákat co nejvíce predátorů.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.4.2021 11:36 Reaguje na karel krasensky
Kde jste zjistil, že ochranáři se do vojenských újezdů, a tedy i na Libavou, nedostanou? Já si jsem jistý, že se tam ochranář dostane mnohem snáze než třeba vy, protože mezi armádou a ochranou přírody panují vynikající vztahy. Tam si spíše nepustí lidi jako vy.. a to je jenom dobře.
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 10:18
To si ten ochranářský všeználek Mílek uřízl hezkou ostudu když ani neví ,že na Moravě žije tetřívek ve VLS libava
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

8.4.2021 10:40
Některá rozhodnuti mě připadají velice nerozumně dělané. Dle mého nejde o ochranu přírody ale o kšeftíky různých zájmových skupin. Možná by stálo za to zveřejnit cenu kterou se zaplatilo z Tetřívky které jsou vypuštěné „ nebo budou „ v Jeseníkách. Každý zkušený člověk zajímající se o přírodu bude souhlasit, že tam kde je hodně predátoru taková akce je předem odsouzena k nezdaru.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.4.2021 13:02
V Krkonosich na Rychorske boude bezel v minulosti po mnoho let program Krnapu na zachranu tetreva jeho umelym odchovem a naslednym vypoustenim do prirody.
Nestalo by za to pripomenout zkusenosti toho programu a poucit se z nich? Slo o tetreva (ne tetrivka) - ktery mezitim z Krkonos uplne vymizel
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 14:04 Reaguje na Miloš Zahradník
Ti krkonošští tetřevi přežívali v řádu týdnů až měsíců, nejdéle tuším půl roku. Chyba nebyla tedy v tom, že by se neuživili či jim nevyhovoval biotop, ale jak už bylo zmíněno výše, enormní predační tlak, zejména lišky... O něco podobného se pokoušejí nyní v Beskydech, tam se jistě z nabytých poznatků poučili a pojali tu ochranu v ne/tradičním duchu. Snaží se rovněž o maximální eliminaci rušení lidmi.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 15:22 Reaguje na Karel Zvářal
Já se obávám, že eliminace rušení lidmi je dost fikce. Současná generace si plete demokracii s anarchií a jakékoliv restrikce bere jako omezování lidských práv.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 16:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na tom kopci není žádná hospoda, rozhledna ani sjezdovka, byl vybrán velmi dobře, turistické trasy zrušeny. Tam někdo zabloudí nešťastnou náhodou, ale cedule a závory ho upozorní, že dál by neměl. Velmi tomu fandím, protože těch zpráv o vlcích, zubrech a bobrech jsem přesycen. Prostě dnes to agenti dělaj jinak, ale nemyslím si, že dvakrát povedeně...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
S ohledem na velký pokrok elektrocyklistiky bych tak moc optimismem nehýřil. Dneska se na relativně nedostupná místa dostanou i kardiaci a říkají tomu sportovní výkon. A nezabrání jim ani cedule a závory. Pořád ale v koutku duše doufám, že pravdu máte Vy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 19:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Odtud už výsledky jsou, a pokud někomu nehrábne a nezruší podporu, bude se to možná brzy blížit stavům na Šumavě. Beskydy hostí všechny naše druhy velkých šelem, já věřím, že tam mají velkou perspektivu i velcí kurovití:-)
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

8.4.2021 21:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Není tak úplně pravda,ještě na pár místech přežívají i tetřívci, ale v dnešní době je lepší tato místa chránit a jejich výskyt ani nezveřejňovat.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.4.2021 21:58 Reaguje na Jarda Vesničan
Ze tetrivci v Krkonosich a Jizerkach prezivaji, samozrejme vim. Ale tetrevi?
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 15:38
V činnosti ochranářu a ekologu vídím jednu velikou chybu.Dodnes neprovedli reintrodukci supa hnědého do české republiky.Přitom se tento velebný,majestatní,překrasný dravec na našém uzemí opakovaně vyskytoval,ale vždy byl odstřelen.Namátkou Hukvaldy jak uvédí Jirsík v kniza Naší dravci.Potravní nábídku supa hnědého by mohly tvořít kadavery hospodařských zvířat zadavených vlky a tím by se velice hezký uzavřel potravní řetězec
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

8.4.2021 16:21
Také tomu moc nedávám naději. Pernatá chce klid a intenzivní tlumení škodné zvěře, nejen liška, také kuna a což takový chráněný krkavec...
V oblastech vypouštění je třeba tyto populace co nejvíce zředit. Problém lišek a kun (skalních) je dnes vesnice, kde si vesele žijí v chalupách, stodolách, chatách a opuštěných hospodářských stavení. Toto je umocněno starými melioracemi, které tvoří km umělých nor. Mnozí myslivci loví pouze spárkatou zvěř protože je to pro ně výhodné. Další myslivce drobná je nezajímá protože se neloví. Pokud ulovím na 1000ha 30ks lišek každý rok tak je něco špatně. Tato zvěř něco musí žrát kdyby ulovila každá liška 1ks drobné za týden tak je to 1680 za rok a jsme na odlovech z 70let.
Jakákoliv vypuštěná zvěř to mám moc těžké. Pokud je stav predátorů tak vysoký.
Nevím proč tak moc liška prosperuje. Domnívám se, že ji život usnadňuje silnice ta loví 24h a jen si dojde sebrat snídani, oběd i večeři jak do supermarketu. Dále celoroční odlov spárkaté zvěře plní honitbu vývrhy (lehce přihozené hlínou nejsou pro lišku nedostupné). Proč by riskovala někde na újedišti život. Dříve se po 15.1. lovilo v podstatě jen sele prasete divokého. A lišky hladověli.. tím pádem byly více aktivní a tedy ulovitelné.

Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 19:19 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Myslím i, že lišky se tak množí, protože u nás vlastně nemají žádného přirozeného predátora. Vlci jako by nebyli, rysy by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Podobně na tom byl park Yellowstone v minulém století. Aby spárkatá zvěř nebyla hubena, lovci vystříleli vlky, díky čemuž se tam neúměrně rozmnožili kojoti. Když se správa parku postarala o vznik vlčí populace, značně poklesl počet kojotů.
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 19:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dobrá uvaha.Namnožíme vlky aby hubil namnožené lišky.A pak musíme navezt tygra sibiřského,aby hubil namnožené vlky
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 19:52 Reaguje na karel krasensky
S těmi vlky bych to tak černě neviděl. Spíše bych dovezl něco, co by redukovalo přemnožený druh Homo sapiens.
Odpovědět
kk

karel krasensky

8.4.2021 20:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Redukce je v plném běhu.Covid-19
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 19:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
U Žlutého kameňa lišky žijí také, ale nikdy nebudou v záběru tři (dospělé) naráz, jak je to běžné u nás. Kojoti díky absenci vlků pronikli až daleko na sever, kde nikdy dříve nebyli. Na tom je krásně vidět ta samoregulace přírody, nicméně zásah člověka bývá čas od času nutný. Zvláště poté, co zlikvidoval vzteklinu.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.4.2021 08:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vážení kolegové,
do 70 let tady se liška lovila jen ojediněle do 5ks na 1000ha (s toho 50% norováním liščat). Jasně, že v přírodě se střídají kočky (divoká , rys, tygr..), psy (liška, šakal, kojot, vlk..), lasice ( kolčava, hranostaj, kuny, jezevci rosomáci..) a medvědi. Ale krom malých šelem v 70letech nebyli zde žádní. I tehdy byla liška na vrcholu predátorů. Snad jen výr občas loví liščata. Ta populační exploze musí souviset s lidskou činností. Já vidím tyto vlivy: myslivecké hospodaření zaměřené na spárkatou zvěř, rozvoj dopravy, vznik zatrubněných meliorací, změna osevních postupů ( velké půdní celky kde je 1/2roku kryt), zvětšení úseků hajných ( od 300ha po 3000ha), pravděpodobně i odklon od malochovu drůbeže ( v každém domě byli slepice, kachny husy a krůty) nikdo si nemohl dovolit liškám škodit (soused myslivec a pasti) a plošná vakcinace lišek (ačkoliv té bych nedával takovou míru, protože ohnisek s vzteklinou bylo relativně málo). Možná jsme vymýtili jiný rezervoár nemocí, kdo v 70 letech na vesnicích očkoval psy proti psince a paraviróze ( asi jen psy PP, oříšci se určitě neočkovali a že jich bylo).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 08:59 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Změnilo se prakticky vše: velké lány nahrávají především černé, a nejen kvůli ní se změnila i samotná myslivost. Absence vztekliny má mnohem větší dopad na boom lišek, než by se mohlo na první pohled zdát. Jen si vemte, že liška je údajně 300000x vnímavější, než pes či kočka... Takže hodně kmoter pošlo někde v houští, aniž se o tom vědělo. Dále vzestup jiných predátorů díky změně zákonů. Takže těch vlivů je hodně, pár řádků na celý podrobný rozbor rozhodně nestačí.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.4.2021 19:53
Už u koroptví se zjistilo, že uměle odchovaní jedinci mají ve velkých % menší kvalitu protipredačního chování než divoké populace (hlavně ostražitost a špatné vnímání nebezpečí). Uměle odchovaní jedinci mají také problém např. s výběrem vhodného habitatu. Pro takové jedince je samozřejmě téměř nemožné v přírodě přežít tak či tak. Jelikož jsou tito tetřívci uměle odchovaní a s koroptví si zase tak vzdáleni tedy nejsou (ostatně jsou ze stejného řádu), jedná se zřejmě o problém, který mají společný.
Z mého pohledu by však bylo daleko lepší, pokud by se vypouštěli divocí jedinci z oblastí, kde tetřev stále není vzácný než ti z umělého chovu - v Německu se zjistilo, že takovýto tetřev má 12x větší šanci přežít než ten z umělého chovu a ve střednědobém horizontu byl pozorován nárůst populace. Přítomnost většího predátora v oblasti (vlk, rys) je bezpochyby pro tetřeva také pozitivní, protože tyto šelmy dokáží populace lišek nebo divokých prasat dost regulovat.
A jsme zase u toho: pokud už máme hezké přirozené prostředí, je také dobré, aby tam žilo co možná nejvíce přirozených druhů. Ostatně: tetřevům na Šumavě se daří a populace i mírně roste.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 20:12 Reaguje na Slovan
Tak běžte a zařiďte, ať se všude v Česku na tradičních lokalitách vypouštějí odchycení divocí tetřevi a tetřívci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.4.2021 21:09 Reaguje na Slovan
Nejsem si jist, jak by asi ten odchyt těch divokých ptáků měl probíhat? Pokud by je odchytili tak ten divoký se při transportu umlátí v přepravce . Nepřežijí transport. Řekl bych že všechny chovy začínaly od vajíčka sebraného divoké populaci a následně šlo již o umělý chov. I tak jsou i takto odchovávaní ptáci enormně plaší. S bažantem se to srovnávat nedá.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 21:36 Reaguje na Jarek Schindler
Ten transport by se dal zreallizovat tak, že by se transportovaní ptáci lehce uspali nějakým plynem. Spíše si nedokážu představit, který stát by na takový odchyt kývl, protože by určitě nešlo jenom o pár jedinců. V takovém počtu by totiž introdukce nedávala smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 07:57 Reaguje na Jarek Schindler
Na Šumavě, kde jim daří, je populace významně posilována umělým odchovem, o čemž se v určitých kruzích taktně mlčí.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.4.2021 18:28 Reaguje na Karel Zvářal
O tom se samozřejmě nemlčí - problém ale asi je, že tohle "posilování" na Šumavě moc dobré výsledky nemá. Ostatně nikde se nepovedlo vytvořit dlouhodobou životaschopnou populaci pomocí vypouštění tetřevů z umělých chovů (pokud sem něco nepřehlédl). To vypovídá o mnohém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 18:47 Reaguje na Slovan
Ikskrát jsem zde dával odkaz na ideální krajinu, kde koroptve byly vyhubeny predátory (liška, jezevec, kuna, káně, jest řáb, krahuj...). Opakuji: sežeňte - a klidně i z Norska - nejsem konzervativní dogmatik - a vypusťte je v ideální krajině. Budu zvědavý na chovatelské úspěchy.

Jeden kolega vypouští ikonický druh z umělého odchovu, který už spoustu let pravidelně hnízdí - pokud ho nesejme tupoun, nebo nazahyne na VN. V Beskydech to vzali za správný konec a intenzivně se věnují tlumení. Jedinci z umělého odchovu brzy zdivočí (tak jako kráva, kočka aj.) a normálně se množí. Je to jen účelová manipulace ze strany nefachčenků, jak zhodit poctivou práci jiných.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.4.2021 20:26 Reaguje na Karel Zvářal
Nejsem profesionální ochránce přírody, pouze konstatuji svůj názor na věc. Souhlasit s ním nemusíte a ani si nemyslím, že zrovna vy semnou budete. Pokud by však podobný program vznikl, rád ho podpořím finančně či brigádně.

Nevím jaký ikonický druh máte namysli a nevím o jakou oblast se jedná. Pokud se nebavíte alespoň o druhu z řádu hrabaví, nemá smysl srovnávat.
V Beskydech vzali za správný konec hlavně to, že na Travném bude:
1) klid - který tetřev prostě potřebuje. I na člověka reaguje jako na predátora...
2) vznikne (snad) kvalitnější prostředí díky šetrnějšímu lesnímu hospodaření. Nejvýznamnějším faktorem proč tetřev mizí je totiž ztráta vhodných biotopů (ideálně horské smrčiny se stupňovitým, uvolněným zápojem a s bohatým podrostem) a fragmentace stanovišť a tedy i izolace populací. Nevhodné prostředí nedokáže těm zvířatům poskytnout nejenom dostatek úkrytů před predátory ale i potravy. Tetřev potřebuje pár desítek ha ponechaných bezzásahu nebo alespoň les, který by byl starý 160 a více let - průměrný věk lesů v Beskydech je mimochodem kolem 52 roků.

Bylo taky zjištěno, že až 40% dospělých tetřevů může být zabito kvůli špatně viditelnému pletivu u oplocenek... 40%!

Predace může mít samozřejmě významný vliv na malé a izolované populace. To nikdo nepopírá a pokud se v době vypouštění uměle odchovaných zvířat zredukuje po určitou dobu predační tlak - oka (protože viz. výše). Ovšem jestli to bude mít za následek i budoucí zlepšení ostražitosti (a jiných smyslů) těch vypuštěných uměle odchovaných jedinců a zajistí to tedy i jejich dlouhodobé přežití a přežití jejich potomků - tak to si jistý úplně nejsem a ten výsledek může být po opětovném zvýšení stavů predátorů stejný. Tedy smrt vypuštěných jedinců, kteří nebudou schopni dlouhodobě přežít. Proto bych preferoval vypouštění divokých jedinců z jiných zemí (byť v menších počtech). Predace je totiž přirozený jev, a i tetřev má protipredační strategie. Pokud má jedinec tyto smysly oslabené, je to špatně. Lidská regulace, kterou zmiňujete – tu dnes nechtějí dělat ani myslivci a to ani na dobře přístupných místech, natož támhle v těžko přístupném kopci. Problémový může být i vysoký počet spárkaté. Proto považuji přítomnost velkého predátora v oblasti redukujícího přirozeně lišky, kuny nebo divočáky za naprosto zásadní! Pokud tam bude žít alespoň ten rys, tak se okamžitě zvýší šance i divokých tetřevů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 20:49 Reaguje na Slovan
Rysi žijí v Beskydech dlouhodobě, přesto tetřev vymizel. Zapomínáte na jezevce, kunu, krkavce, vrány...

Stáří porostů je mýtus, tetřevi začali na Šumavě prosperovat po K., kdy se plochy otevřely a vegetačně diverzifikovaly. Drátěné oplocenky jsou past, což se ví, ale adekvátní náhrada není. Nicméně není to ta zásadní věc, proč lesní kurovití vymizeli. Koroptve se s žádnými ploty nepotkávaly, jen se zuby a pařáty. Mají sice krycí zbarvení a bohaté snůšky, leč v zimě jsou vidět na kilometr a nízko letící dravec potřebuje také žrát. A to jsem nezmínil chemizaci, která likviduje vše bez rozdílu... Leč ve zmíněné oblasti se nechemizovalo, postarala se biologická ochrana kultur. Loví, dokud je co.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.4.2021 10:51 Reaguje na Karel Zvářal
Na kunu sem rozhodně nezapomněl a ve svém příspěvku jsem ji i zmínil. Ostatně se jedná o šelmičku, která preduje tetřeva zdaleka nejvíce... jak hnízda, tak mláďata i dospělce (spolu s liškou). Tím nepopírám, že tetřev nemá i vámi zmiňované predátory - ti mohou být problémem pro hnízda, případně pro mláďata krátce po narození. Ale...

Jak píši: tetřev potřebuje dostatečné plochy buď bezzásahu nebo alespoň staré a nerušené porosty. Čeho mají bezzásahové plochy na Šumavě (i jinde) dostatek?
1) Padlých kmenů - ty slepice tetřeva velice ráda využívá k hnízdění.
2) Hmyzu - potrava kuřat se skládá ze začátku z hmyzí složky (larvy, pavouci, červy apod.).
3) Úkrytů - v takové lokalitě je pro predátora mnohem těžší tetřeva najít a chytit.
4) Klid.
5) Dostatek potravy pro dospělce - na těchto místech se vyskytuje dostatek bobulí, které tetřev nutně potřebuje (hlavně borůvčí), pupenů i jehličí.

Na Šumavě a koneckonců i v Beskydech se ukazuje jak důležitá je přítomnost velkého predátora. V oblasti Smrčiny na Šumavě žije cca. 6 rysů, v oblasti Trojmezí 5 rysů, kteří využívají bezzásahové plochy jako lovecké revíry. A právě zde se nachází slušná tetřeví populace. I v Beskydech přežívá tetřev hlavně u Smrku nebo Velkého Polomu, kde je i trvalý výskyt rysa, pravidelně ho navštěvuje vlk a občas i medvěd. Plus samozřejmě těch 5 bodů.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.4.2021 08:25 Reaguje na Slovan
Je zajímavé slyšet, že plachost závisí na predaci od zastánce vlků.
Jakým způsobem asi tak tu plachost získají totálně chránění vlci?
To jsem ale odbočil a pouze se divím nad tím nápadem někde chytat
divoké ptáky a jinam je vysazovat. Není to náhodou vysazování
geneticky odlišných linií mezi původní populaci? Jinak i ti uměle
odchovaní jedinci si časem přivyknou a se smísením s divokou
populací dojde u jejich potomků i na návrat všech instinktů.
Vaše teorie silně rozporuje chov těch "divokých" koní, zubrů a praturů, kteří podle vaší teorie nebudou nikdy schopni odolávat
predátorům a chovají se de fakto jako domácí zvířata. Což
odpovídá praxi, když jsou ochotni nastoupit do přepravních
vozidel a nechat se v klidu převážet jinam. Tady vám to nevadí,
ale vysazení potravy pro přemnožené predátory vám vadí. Mi vadí
taky, pokud to vysazování nenásleduje až po radikálním snížení
predátorů, jak mimochodem přiznávají i ti, co tetřívky vysazují.
Srovnejte si v hlavě, co vše je umělé vysazování a jaký to má
smysl. No a taky to, kam vede hájení mnoha druhů predátorů.
Takto se časem budou zachraňovat i dosud běžné druhy zvířat
a predátoři budou místo rozumné regulace vymírat hlady.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.4.2021 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlk se k nám dostal přirozeně z okolních zemí. To není žádný umělý odchov. Navíc se snad bavím o řádu HRABAVÝCH PTÁKŮ! Proto absolutně nechápu, proč sem taháte nejenom vlka, ale i jiné druhy zvířat - znovu srovnáváte jablka a hrušky. Tento problém opravdu nelze zobecňovat na všechny druhy zvířat (ani na ptáky jako takové!) a nikde sem to ani nenapsal! Tak to laskavě netvrďte! Ale myslel sem si, že se tu objevíte vy a budete tohle tvrdit... nezklamal jste.

"Jinak i ti uměle odchovaní jedinci si časem přivyknou a se smísením s divokou populací dojde u jejich potomků i na návrat všech instinktů."

- No, výzkumy tvrdí něco jiného. Příklad? Bylo např. prokázané, že divoce žijící samice se vyhýbají páření s uměle odchovanými samci.

"Není to náhodou vysazování geneticky odlišných linií mezi původní populaci?"

- Nevidím jediný problém, proč by nemohl být tetřev např. z Norska reintrodukován do naší přírody (v určitém počtu), když bylo i geneticky prokázáno, že si jsou dosti blízcí. Řekl bych, že odborníci vědí co dělají a tento problém mají nastudovaný dostatečně (při všech reintrodukcí divokých populací).
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

9.4.2021 19:56 Reaguje na Slovan
Mám jen obavu, že tohle chystá EU i s lidmi v našich končinách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.4.2021 10:13 Reaguje na Slovan
Poukaz na jiné druhy zvířat jsem dal, protože jde
o analogii chování všech živočišných druhů. Vše
uměle odchované a pokud se jedná o totálně hájené
vrcholové predátory, tak se nechovají přirozeně
a musí se to buď naučit od divoké populace a nebo
poznat svého predátora z vlastní zkušenosti. Jinak
článek je o tetřívku a ne o tetřevu, jak píšete vy
o ptácích z Norska. Jestli se divokým samicím
nelíbí odchovaní samci, tak asi divokým samcům ty
odchované samice nevadí. Pamatuji kdysi bažantnice, které ač v nich převládali odchovaní bažanti, tak
v jejich okolí se už tito bažanti chovali divoce.
Bažantnice měly díky výjimkám k lovu predátorů
velký význam i pro jiné druhy drobné zvěře a taky
ptactva. Bývaly oázami pro jejich množení, jako
jsou třeba dnes NP nebo rezervace zaměřené na
ochranu konkrétního druhu zvířat konanou lidmi.
V okamžiku kritického úbytku toho tetřívka se
musí i jemu vytvořit na přechodnou dobu, než
bude populace životaschopná, podmínky k přežití.
Tak jako je nyní totální ochrana vlka, aby se
co nejrychleji namnožil, tak totéž potřebuje i
ten tetřívek i za cenu regulace jeho predátorů.
Až jich budou stovky a tisíce, tak budiž, ale
vypouštět predátorům potravu je pouhá podpora
predátorů v dalším množení, neboť i oni se bez
potravy množit nebudou a možná nakonec vymřou
i sami, bez zásahu člověka. Bohužel většina
predátorů není až tak vázána na prostředí, ale
na zdroje potravy a jsou schopni se přesouvat
tam, kde nějakou nově naleznou. Umí se i
přizpůsobit a konzumovat odpadky a nebo třeba
ty domácí zvířata. To tetřívek nedokáže a bez
možnosti přežít v lese se neusídlí třeba
v městském parku jako straky, vrány, sojky, kuny,
lišky a jiní jeho predátoři. I ten jestřáb,
když dojdou tetřívci, bažanti a koroptve si uloví
slepici z mé zahrady, pokud je budu ještě chovat.
Pak dojdou zdroje i jemu a bude po něm veta.
Ikonizace některých druhů se musí opírat o tu
mnou neustále omílanou potravní pyramidu, kde
nemohu stavět odshora, ale odspodu. Predátor
je třešínkou na dortu jeho potravy a nemůže
tomu být nikdy naopak. Pokud toto ochránci
přírody nepochopí a budou prosazovat stále opak,
tak dojde k vyhynutí většiny živočichů už
v dohledné době. Nechci strašit, ale mnohde už
je to kritické a proto bijí praktici na poplach.
Jiné výmluvy jsou často pouze mlžení pro laiky
a alibi vlastního pochybení bez sebereflexe.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.4.2021 21:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud v první desítce zvířat s nejvyšším počtem vysazovaných zvířat je 8 z řádu hrabavých, tak na tom něco asi bude, ne? Dříve bylo několik pokusů o vysazení jak tetřeva hlušce tak tetřívka obecného na vhodných lokalitách v USA i Kanadě. Dokonce byli používáni divoce odchycení jedinci ze Skandinávie. Ani jeden pokus neskončil úspěšně. Takže i reintrodukce těchto ptáků je velice složitá a nelze ji srovnávat ani s jinými druhy ptáků, natož s jinými druhy zvířat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.4.2021 09:15 Reaguje na Slovan
Oni vymírají nejenom hrabaví, ale všichni na
zemi hnízdící ptáci a taky už i jiní ptáci.
Ochrana hnízda před predací je u ptáků hnízdících na zemi nulová a spoléhat se na mimikry(zbarvení vajec) nestačí. Na hnízdě sedící pták občas musí hnízdo opustit a v krajině bez drobné je jeho pohyb ihned predátory zaznamenán. Pak už pro ně není
problém sledovat, kam se vrací a hnízdo
vyplenit. Při množství zvěře v minulosti
predátor ztrácel přehled o své kořisti a bylo
spíše dílem náhody, když hnízdo objevil a při
té početnosti to nemělo ani ten devastující
účinek na stavy těchto ptáků. K tomu stačí
pouhá statistika a počty 1. stupně ZŠ. Pokud
jedna liška plení hnízda v krajině se stovkou
tetřívků a spotřebuje jich 100, tak dospělosti se dožije dalších 200, ale tam, kde už je jich pouze 10, tak její spotřeba je stále těch
100 a tak dospělosti se nedožije téměř nic.
Pokud je chci namnožit, tak je musím té
lišky zbavit. Zjednodušeně řečeno i při stejném počtu predátorů jako v minulosti
je nelze uživit při desetině tetřívků. To
je pak nutné snížit i počet predátorů na desetinu a míň a ne je ještě vykrmovat
vysazováním nových tetřívků. Složitost
jejich vysazování je pouze ve vhodném
prostředí(což tam je)a bohužel ve stupni jejich ochrany. Být vypuštěni v krajině
s minimální predací, tak jich přežije podstatně více, než je vystavit těmto predátorům. Je naivní čekat, až s predátory zamávají jejich predátoři a musí zasáhnout člověk. Pokud k tomu nedojde, tak dojde na
to vše, co popisuji o zborcení potravní
pyramidy. Logika je logika a aktivistické
bludy na ní nic nezmění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2021 10:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, myslím, že s kašpárky a podobnými individui nedojdete žádného řešení. Pamětníci vědí své, ti mladí po poznání ani netouží, oni vše vědí nejlíp. Staří jsou hloupí, protože pronásledovali predátory. Ti kupodivu přežili, a proto jim dáme plnou ochranu. O zbytek se postatrá příroda... až do zdárného konce...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.4.2021 14:29 Reaguje na Karel Zvářal
U některých už jsem to vzdal, ale
stále se snažím, aby konečně začali
myslet a ne pouze opakovat naučené
bludy. Všichni praktici ví, co je
je základ potravní pyramidy a ví,
že bez základů se dům zřítí. To, že
někdo přišel na truc s opačnou
teorií a staví dům od střechy, je
bohužel realita a že mu je dopřáno
nejen slyšení, ale i praxe, je už
ale pomalu zločin proti přírodě.
Víte já už nějak dožiju, ale není
mi lhostejné, že se realizují ty
pokusy na přírodě, které jsou už
dávno praxí vyvrácené a opakují
se tak znovu zbytečně tyto chyby.
Zvýšená predace a taky lov z hladu
v době válek v minulosti míval
dopady na stavy zvěře. V míru tak
ihned panovník postihoval pytláctví a podporoval všemožně regulaci
predátorů. Měl zájem navýšit
stavy zvěře, ač jeho zájmy
nebyly až tak ušlechtilé. Byly to
ale zásahy účinné a proto tu
dodnes přežívá většina druhů. Tam,
kde se tak nedělo, tak mnohde
zvěř zcela vybili, včetně i těch
predátorů, kteří mnozí bez potravy
nepřežili taky. Nutnost predace
není pravidlem a jsou krajiny bez
ní a přesto tam nedochází třeba
k přemnožení zvířat. Tady nikdo nechce vyhubit predátory zcela,
ale pouze je regulovat v závislosti
na jejich potravě a na účelu,
proč právě ten a nebo ten predátor.
Největším nebezpečím pro přírodu
je člověk a taky ho nikdo nechce
likvidovat. Chce to ale regulovat
jeho konání tak, aby škodil co
nejméně. Takže ne likvidace těch
predátorů, ale regulace, aby co
nejmíň škodili mizejícím druhům.
Chtít tu obojí, je jako chtít
plnou přírodu lidí, silnic, tratí, budov, cyklostezek, sjezdovek a zároveň zvířat, ptáků a hmyzu.
Musí tu tak být kompromis a ne
toto utopické přání. Ubývá-li
prostoru pro zvířata, tak nemohu
navyšovat do nekonečna ani ty
predátory a nebo dokonce chtít
návrat těch dávno vyhynulých.
Už tehdy neměli své opodstatnění
a nenabyli ho ani v ještě více
zničené dnešní přírodě. Je to
prostě utopie a chci, aby o tom
ti lidé přemýšleli.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2021 18:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Já bych zase rád, abyste o tom začal přemýšlet vy jinak než stylem: "Už tehdy neměli své opodstatnění a nenabyli ho ani v ještě více zničené dnešní přírodě." Taková věta vypovídá o mnohém, ale rozhodně ne o tom, že byste o problému přemýšlel "nestraně".
Píšete o potravinové pyramidě, přitom zde nechcete jednu její důležitou složku. Velký predátor jako vlk a rys nejenom, že stavy těch menších regulují, ale zároveň jim vlastně obstarávají potravu. Nažraná liška z mršiny nemá důvod lovit žádnou drobnou. Vy doslova odmítáte jednu fyzikální veličinu přírody! Liška i kuna se dnes mohou navíc legálně lovit po celý rok a nikdo s tím nemá sebemenší problém - kolik kusů jste tedy vy osobně zastřelil za minulý rok? Neustále se zde oháníte, že vy jste ten praktik a ti co nesouhlasí jsou jen teoretici. Tak sem s výsledky.
Za tento stav mohou ti, kteří si myslí, že pobrali rozum světa a nikdo jim do toho nemůže kecat. Tetřev, tetřívek nebo koroptev u nás budou žít jen tam, kde jim to lidské hospodaření umožní (viz. Šumava). S predátory i bez nich. Pokud na těch místech nebudou predátoři, bude naše příroda zase o kus chudší, ale proces vymírání daného druhu, kterému to mělo pomoci to jen zpomalí, ale rozhodně nezastaví. Každý druh totiž potřebuje dostatečně kvalitní prostředí, aby dokázal přežít. Někteří jsou přizpůsobivější, jiní naopak. Někteří se dokáží lidskému rušení přizpůsobit, jiní naopak ne a potřebují klid. Atd. atd.
Nejsem proti, aby se při reintrodukci třeba těch tetřívků zmírnil predační tlak - zvlášť pokud se jedná o odchované kusy (protože tam je úspěšnost o dost menší obecně) a navíc na místo, kde divoká populace již není. Jenže tohle je jen krátkodobé řešení problému - nikdo to dlouhodobě dělat nebude. Myslivci to dnes nedělají ani na dobře přístupných místech, natož na těch špatně přístupných. Dlouhodobé řešení by byl trvalý výskyt velkého predátora v zájmové oblasti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.4.2021 09:18 Reaguje na Slovan
V prvé řadě vám chci říci, že sám nejsem myslivec a lišky nestřílím. Nestřílím ani žádnou
jinou zvěř a pouze si občas
ulovím nějakou tu rybu. Takže
mě nemůžete podezřívat z toho,
že kopu za lovce. Kopu ale za
rozumnou ochranu přírody bez
ikonizace vybraných druhů a za
to, aby se začalo od základny
potravinové pyramidy. Vidím, že v tomto se neshodneme a nemá
význam dál mlátit prázdnou
slámu. Musíte si prostě vše
zažít na vlastní kůži a zažít
i to vymření jak potravy, tak
i těch ikon hlady, pokud to nebudou už jako v zahraničí predátoři městských parků.
Tam jsou popředu a my se je usilovně snažíme dohnat. Jsme
s prominutím jako opice a rádi
kopírujeme své "vzory" i kdyby to byl totální nesmysl. Přeji tak vaši generaci více toho
vlastního myšlení, bez toho
kopírování nesmyslů a taky
to, aby jste měli ještě někdy co v přírodě vidět, jak jsme vídávali my. Jinak si zjistěte
jak lze predátory lovit a zda
je to vůbec reálné. Jó a taky
zda ti zbohatlíci, kteří
přeplatili "lidové" myslivce
u soutěží o honitby, mají
zájem je pracně lovit. Tady
vidím velký problém, který se
bude ještě více prohlubovat.
Oni ti VIP nebudou po nocích
vysedávat na posedu kvůli
lišce, ale maximálně tak kvůli
trofejnímu dvanácterákovi.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.4.2021 16:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale mě vůbec nejde o to, zda zde kopete za lovce. Mě jde jen o to, zda se na regulaci těchto predátorů podílíte i vy sám nebo ne, když už tak kritizujete jejich nedostatečnou regulaci. Možná byste tedy měl přiložit ruku k dílu a pomoci naší přírodě, když je to podle vás nejdůležitější věc, kterou musíme udělat aby přežili v naší přírodě i nadále některé druhy.
Neustále se uklidňujete tím, že tu bojujete jen za rozumnou ochranu přírody. To ale není pravda. Nejenom vy na této diskuzi ignorujete skutečné příčiny a nahrazujete je ideologií, která tvrdí, že za úbytek drobné zvěře může jen přepredovanost. Zkuste se na ty problémy podívat trošku více do hloubky, protože řada věcí se v přírodě může projevit až po delší době.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.4.2021 16:35 Reaguje na Slovan
Proboha přírodu nevrátíte
už nikdy na stav před 100
a více léty a nemůžete
tak nechat vše pouze na ni. Pan Zvářal má pravdu,
že plácáte podružnosti
a nic podstatného.
Vy řešení žádné nemáte
a žijete v bludu, že si
příroda poradí sama.
Už s vámi končím, jste
opravdu aktivista každým
coulem bez logického
myšlení opakující pouze
přihlouplé poučky z těch
aktivistických příruček.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2021 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, Slovan čeká na příchod "velkého predátora"-)), který to vše změní k lepšímu. Jaksi odmítá pochopit, že ten velký predátor tu stále je, do celkem nedávné doby úřadoval jiným stylem, než mu vnutili přitroublí panelákoví ochranáři. Já už se tomu jen směji, ani nedoufám, že tato doba přinese něco jiného, než bazírování na utkvělých představách, že "příroda si poradí sama". Tak jako ti hadi s ještěrkama (9/11), na což nedokázali zareagovat jinak, než hrdým mlčením. Prostě když hloupí, tak až do konce... Věčná vlastnost vítězí!-(
Odpovědět
Sl

Slovan

12.4.2021 23:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase a opět mi vnucujete něco, co sem nikde nenapsal - záměrně lžete nebo jak? Dlouhodobě sem toho názoru, že někde je nejlepší nechat přírodu pracovat bez našeho zásahu, zatímco jinde šetrná lidská péče prospívá.

Na to vaše další rejpání reagovat ani nebudu. Jen to ukazuje na to, že kdo s vámi dvěma ekolistovými einsteiny nesouhlasí, ten je okamžitě "panelákový aktivista bez logického myšlení". Smutný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2021 06:12 Reaguje na Slovan
Smutný je především reálný stav přírody. Čí je to vizitka, na to snad netřeba hledat odpověď.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.4.2021 10:41 Reaguje na Slovan
Slovane, s vámi je veškerá diskuse marná. Od meritu věci utíkáte k podružnostem, hlavně že vyplníte prostor. Vás nezajímá, že cestující byl přistižen bez platné jízdenky, budete sáhodlouze opisovat, že byl čistě oblečen a choval se slušně.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.4.2021 19:06
a k čemu to bude? to se tam něco zlepšilo od minule nebo je to slepé fandovství? škoda Tetřívků
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist