Odborník: Biomasa může pomoci nahradit plyn, ČR je pozadu za západními sousedy

Pokud se nebude z biomasy vyrábět elektřina, tak jí bude dost pro vytápění domů. Biomasa jedině pro kogenerační výrobu tepla a elektřiny.
EroEI pro fotovoltaiku je 8:1, pro větrníky až 20:1, biomasa je jen 3-4 :1. Proč používat pro elektřinu biomasu, když máme efektivnější zdroje.

je to nesmysl, třeba v Dánsku mají Biomasu na výrobu proudu a dováží dřevo z Amazonie. Podstata je udržitelnost ne davová psychóza. Není možné cpát dřevo na stojato do bioplynek, jestli se máme někdy zbavit betonu pro všechno. Dřevo je podstatně lepší izolant než beton a cihly, nehledě na to, že se nemusí obstavovat " hnusným" polistirénem s názvem zateplení a ještě se u toho tvářit pokrytecky eko...

Dřevo mám rád a EPS moc ne , ale lambdu má ho EPS min 7x lepší , než masívní dřevo. Takže na náhradu 70 cm stěny z masívu stačí 10 cm EPS nebo fasádní vaty. Holt stavební fyzika

Pokud tomu věříte , potom jste zoufale naivní. Dřevo je také o úpravě, skladování a vhodné technologii.
Ukažte mi jediného výrobce kogenerace z biomasy v ČR s výsledky a délkou praxe.

Navíc ta biomasa, tedy pokud to nebude přímo odpad z pily, nám bude chybět na té lesní půdě. Takže jestli se bude všechno štěpkovat a "využívat" logicky to bude někde chybět (překvapivě), třeba jako sláma na poli atd.

To si říkám vždy, když o tom energetickém využití biomasy čtu. Že bychom snad měli co nejvíce do té půdy vracet a ne se snažit "prohnat komínem" všechno do poslední větvičky a stébla.

Oj, už vidím jak se z "zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva" stane něco jako druhá řepka a na polích se bude pěstovat kukuřice na biomasu...

A jak dlouho ta biomasa vydrží a za jaké ceny ?

Přesně tak. Jakmile se toho chopí nějaký dobře s ostatními chytráky provázaný subjekt (hovořil někdo z Agrární komory, že :-)?), bude to jen další díra na prachy, navíc s negativními dopady široce kolem.

Topím dřevím už 16let. Topím tedy suchým kusovým dřívím v tomu uzpůsobeném kotli s vysokou účinností. Palivové dříví si sám vyrábím a suším. Získávám ho převážně z vlastního lesa. Článek výše považuji pouze za PR pro další zpřísňování legislativy řešící účinnost kotlů. Využití "biomasy" pro energetické účely má smysl pouze pokud ji nelze (nedává ekonomický smysl) použít pro výrobu čehokoliv jiného. Z pilin nebo štěpky lze například vyrábět deskové materiály na bázi dřeva, využít jako surovinu k výrobě papíru atp. Přímé pálení "nekvalitního" dříví pro energetické účely by měla být poslední možnost jeho "využití".

Je legrační pozorovat ve společnosti ty protichůdné zájmy.
Pro udržení a stabilizaci klimatu bychom potřebovovali rapidně zvýšit množství a rozlohu lesů. Ale místo toho vymýšlíme jak víc lesů spálit a jak víc biomasy zplynovat.

Tak pokud se to uzákonní, tak spousta soukromých lesů určitě skončí jako výmladkové lesy. Jako byly selské lesy před 100 a více lety v době, kdy toto dřevo bylo výrazně levnější než uhlí. A pokud bude drahota tepla a elektřiny trvat, tak takhle skončí menší soukromé lesy i bez oficiálního posvěcení. Na parcele bude, aby se neřeklo, řídký prosvětlený porost produkční dřeviny vyžadované lesním plánem pro tuto parcelu. A pod těmi stromy budou bujet zdánlivě samy, ve skutečnosti tajně sázené nebo seté majitelem takzvané "plevelné" dřeviny vhodné pro výmladkové hospodaření. A jednou za čas, jak tloušťka kmínků dosáhne použitelné hodnoty, majitel les vyčistí, ty "plevelné" dřeviny vyřeže na topení.

Částečně v pořádku. Nejprve si musíme přestat hrát na peníze, tedy na produkční dřeviny, plevelné dřeviny a podobně. To jsou pojmy lidské, ne lesní. A jak píšu jinde, les musí být odspodu hustý a neprůchodný, to zajistí přežití lesa v nepříznivém období a ochranu krajiny i nás všech, a ve výsledku zmírní ona nepříznivá období. Takže potud v pořádku. Ale jakmile se les "vyčistí", je to průšvih a pro les a krajinu konec.

Rozumím. Jenže...teď nemáme lesy, ale plantáže na dřevo, kde se snažíme nevhodnými dřevinami vyprodukovat maximu nějaké biomasy - která byla dříve nenahraditelná, dnes už nahraditelná z velké části je. Výmladkové hospodaření bylo založeno na adekvátních dřevinách na určitých plochách s maximem dosažitelné produkce... Takže... Ne, neobhajuji převedení všech lesů na výmladkové, ale v určité míře, proč ne?

Jak a čím je ta biomasa dříví podle Vás nahraditelná? Krovy vyrobíme z oceli? Parkety a nábytek nahradíme ekvivalenty z PVC a PA? Dřevěná schodiště nahradíme ocelí a betonem? Uvědomujete si "cenu" (v penězích i produkci CO2) za takovou "nahraditelnost"?

Biomasu, která u nás vzniká, spotřebujeme s přehledem na peletky a na brikety pro vytápění rodinných domků.
Pokud máme les přednostně využívat na to, na co se využívat má, to znamená jako surovinu. Na stavbu domů, na výrobu nábytku, na výrobu celulózy atd. A na topení používat jen zbytek.
Přirozeně můžeme všechny naše lesy sešrotovat na štěpku a tou potom topit místo uhlí v elektrárnách a teplárnách nebo v cihelnách, cementárnách , skládnách atd, jenže na to naše lesy nestačí. A potom kde seženeme dřevo třeba na stavby? Budeme ho dovážet z Ukrajiny nebo Ruska? Pardon nebudeme, tam se bojuje a je tam embargo. Nebo z jiných zemí, kde nejsou tak hloupí jako jsme my a svoje lesy si chrání?
Roční přírůstek na hektar smrkového lesa by měl být asi 5 - 6 kubíků, z toho je asi 3-4 kubíky kvalitníhjo dřeva na řezivo a asi 1 - 2 kubíky odpadního dřeva, možná na celulózu, ale určitě na biomasu. Roční přírůstek na hektar listnatého lesa má být asi 3 - 5 kubíků dřeva, z toho je tak 1 - 2 kubíky využitelné na řezivo a zbytek může jít na biomasu. roční přírůstek energetických topolů na hektar má být 5 - 12 kubíků dřeva, podle hnojení a to dřevo může být na celulózu nebo na biomasu. Roční výnos energetického šťovíku na hektar by měl být 5 - 15 tun biomasy podle vyhnojení a kvality půdy.

Včlánku se píše že kulhame o 10-15 let za Rakouskem.Vubec k tomu nemuselo dojít,protože v čr máme světovou špičku přes biomasu.Kateřinu Jacques-Bursíkovou

Všimli jste si lidičky, že ty kůrovcové stromy zmizely jako mávnutím proutku? On ten převis nabídky brzo vyšuměl a dřevo se vyvezlo a nebo shořelo jako palivo v teplárnách a domácích kotlících. Nyní nebude dlouho co efektivně kácet a to upínání se k biomase je opět slepá ulička. Kdyby před začátkem průmyslové revoluce nezačali lidé používat uhlí, tak už tu
žádné lesy ani nebyly. Uhlí zachránilo miliony hektarů lesa, které kdysi
potřebovaly hutě, sklárny a i domácnosti. Naivní představa se vracet ke
dřevu a energetickým zemědělským plodinám je názor nedouků, kteří si ani
neumí porovnat výhřevnost plynu, dřeva a uhlí. Pak by pochopili, že ani
všechny lesy světa nenahradí uhlí a když tak na pár let do jejich vytěžení.
Že by po nás potopa a přeměna lesů na levné samovýsevné a bezúdržbové lesy
určené ke štěpkování? Asi ano a naskočili na tento lep i ekologové, kteří
toto propagují. Jaképak využití asi tak budou mít pionýrské dřeviny horší
kvality, než na energetickou štěpku? Kdopak je bude těžit výběrově a ručně?
No nikdo, najede tam co dvacet let těžká technika a štěpkovače, které
půdu rozryjí stejně jako ty půdní frézy a sežerou i tu poslední větvičku.
Ono tomu velkému kotli je lautr putna co žere, hlavně, že má žrát co.
Víte kolik energie jde v niveč předsoušením štěpky a nebo dokonce
jejím pálením v nedosušeném stavu? Doma by se vám v takovém stavu asi
samovznítila, ale ve skladu teplárny to nestihne. Kecy o ekopalivu za
takovou cenu mě vytáčejí, protože to není eko, ale finančně výhodné a
jako eko se to pouze tváří. Do budoucna dopadnou lesy jako ta pole.
Budou vyčerpány z živin, půdu spláchne voda a odvane vítr. Hlavně, že
jsme eko i za cenu devastace přírody. Pálit lesy a zaplavit nevytěžené
zásoby uhlí je stejné jako likvidovat potraviny v bioplynkách místo toho
jimi šetřit a nebo je zkrmovat hospodářskými zvířaty. Je to eko dotované
plýtvání ukryté za hygienické předpisy, bez kterých žilo lidstvo tisíce
let. Vzpomeňte na své rodiče, když krmili zvířata zbytky a nevyhodili
ani slupku z brambor. Oni ale ještě znali z vlastní práce cenu potravin,
což dnes většina lidí ani nezná. V životě nevypěstovali ani jeden brambor
a tak ho nechají klidně shnít a vyhodí ho do odpadu. To pěstitel neudělá
a konzumuje prve ty poškozené při sklizni a nakonec až ty nejkvalitnější. Je prostě dobrý hospodář na rozdíl od konzumenta vyžadujícího pouze tu prvotřídní kvalitu a o osud zbytku se nezajímá. No a taková kvalita pak
vyžaduje mnohem více hnojiv, postřiků a i plochy k sázení, protože část
jde kvůli nezájmu do odpadu na který se těší právě ty bioplynky. Tak to
bude i s nekvalitními lesy, na které se už těší teplárny a elektrárny.

To jsem tak nějak čekal, že ten převis nabídky z kůrovcových stromů
rychle vyšumí, a je to tady. Teď přijde nedostatek a ještě zvýšený tlak na těžbu lesů kvůli zdražování plynu.

Některé nevyužité plochy (tím nemyslím lesní pozemek) by se snad i daly použít pro obsazení náletovými dřevinami ( pokud bych dal na druhou stranu misek vah výstavbu nějaké haly či satelitního městečka). Ale ne k průmyslovému zpracování(viz štěpkování), ale k nějakému mírnému a šetrnému odběru (třeba bříza do krbových kamen). Znám jedno takové
místo, kam nalítla bříza a vypadá to tedy mnohem lépe než vysoká žlutá tráva.

V tom žádná. Nevyužitých ploch je plno, ale v přírodě jsou
potřebné i ty travnaté plochy s vysokou travou a tak je asi
třeba myslet, co zalesnit a co ne. Zalesním kvůli palivu
pole, ale umřu hlady. Vykácím les, jednu zimu se zahřeju,
dvacet let budu mrznout a čekat na první slušnou tyčovinu.
Kdysi byl vtip o zasazení brambor a jejich vykopání druhý
den s odůvodněním, že víš prd, co je hlad. No a u lesa to
může být stejné, když se budou těžit výmladky a tyčovina
aby měly teplárny potravu. Známý kdysi skočil na vějičku pěstovat japonské topoly. Zakoupil sadbu, koupil velký štěpkovač a čekal na první úrodu. Pak čekal na výmladky a později dosazoval mezi pařezy nové pruty. Po 20. letech je pozemek zhuntován tak, že kdysi tam za stejný čas narostla tyčovina a nyní tak leda pruty na košíky(ty se ale dělají
z vrby). Nyní tam hnojí i fekáliemi, aby mu vůbec něco
ještě narostlo. Jó z lejna bič neupleteš(po našemu bič z
guvna něukryňtiš)...

Ano. Já měl na mysli opravdu nevyužitý zarůstající pozemek, patrně aspirující na přeměnu na satelitní městečko.Tak tam ten zdarma březový nálet určený
k občasné prořezávce mi přijde jako dobrá varianta,
jak říkám, dobrý třeba do krbových kamen, kde by březová polena vypadala dobře.
A lesní plochy tedy nechat na standardní hospodaření, pole nechat na pěstování plodin, atd.
Pěstování dřevin (japonských topolů) na biomasu je hodně krátká cesta dom pekel, jak sám uvádíte příklad. Ale holt zase zaúřaduje nějaká lobby a bude to navzdory všem extrémně negativním dopadům na půdu.

Za jedna!

Hlavně to ne!