Odpad z pěstíren hub se draze skládkuje. Vědci našli způsob, jak s odpadem naložit lépe
„Každý rok se kvůli rostoucí poptávce po houbách zvyšuje množství odpadu, vzniklého při pěstování hub. Takže potřebujeme zároveň stále více místa, abychom ho měli kam uložit,“ říká Pablo Martinez ze španělského výzkumného centra Mushroom Technological Research Center. Jen v EU se ročně jedná o více jak 3 miliony kilogramů.
Myšlenkou zpracování a následného komerčního využití tohoto odpadu se před pár lety začal zabývat projekt Funguschain, za nímž se skrývá tým holandského vědce Barta van der Burga. Ten se snaží najít využití jak pro zbytky hub, jako jsou nožičky a deformované houby, které jsou neprodejné, tak pro využitý substrát, v němž se houby pěstovaly.
Houby totiž obsahují mnoho prospěšných látek, ať už jsou to proteiny, karbohydráty, tuky nebo chitin. Proteiny z hub by se podle zjištění vědeckého týmu daly výborně využít v potravinářském průmyslu. Dají se totiž ve formě jedlého gelu přidávat do potravin pro seniory, kteří mají problémy s polykáním. Zájem o ně projevily i vegetariánské restaurace. Jak výživové hodnoty, tak houbová chuť, se skvěle dají využít při přípravě vegeburgerů. Uplatnění chitinu jako přírodního konzervantu vidí tým v nově vyvíjené řadě krémů. Díky tomuto využití by mohl být odpad z hub snížen až o 40 %.
Využití půdy, v níž se houby pěstují, byl pro vědce velkou výzvou. Kvůli velkému podílu vody váží zbytky z pěstování tolik, že by se ekonomicky nevyplácelo je někam převážet. Ale pokud se substrát vysuší, dají se z něj vytvořit peletky, které se dají využít jako ekologické hnojivo. „Peletky se dají, na rozdíl od mokré půdy, převézt opravdu kamkoli,“ komentuje to Martinez.
Substrát je vysoušen bez využití elektřiny nebo jiného tradičního zdroje energie. Část houbového odpadu je pak využívána jako zdroj energie v bioplynové stanici.
Vzniklé hnojivo chce tým vědců ušít na míru konkrétním plodinám tak, že do něj před finálním vysušením dodá vhodnou výživu. Například hnojivo vhodné pro vinice může být doplněno o draslík, fosfor a mangan.
V případě, že by se opravdu podařilo půdu, která zůstane po pěstování hub, takto využít, snížily by se také náklady samotných pěstitelů hub. Ti nyní platí 10-50 Euro za tunu odpadu. Pokud se podaří ze zbytků z pěstování vyrábět hnojivo, které se dál využije, udělají pěstitelé hub velký krok k cirkulární ekonomice.
Přečtěte si také |
Ejhle ježek! Jak to zařídit, aby se mu u vás na zahradě líbilo?reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Břetislav Machaček
12.12.2020 16:42Kdysi jsem to navezl do skleníku, rok mi tam rostly ještě žampióny
a půda byla jedna báseň. Vidím, že "odpadem" už je asi vše a vše je
problém, který musí řešit výzkumníci a likvidovat bioplynovky.
Milan Milan
13.12.2020 11:09 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Tejkal
12.12.2020 16:54K5 V5
12.12.2020 17:10Karel Tejkal
12.12.2020 17:31 Reaguje na K5 V5K5 V5
13.12.2020 11:09 Reaguje na Karel TejkalKarel Tejkal
13.12.2020 22:36 Reaguje na K5 V5Břetislav Machaček
13.12.2020 11:42 Reaguje na Karel Tejkalrůzné druhy "houbiček" a žampióny to asi nebudou. Ty
jsme kdysi sbírali do košů na pastvinách, ale i to
už je minulostí.
Jiří Daneš
12.12.2020 18:05Jan Šimůnek
13.12.2020 10:43Faktem je, že v tom Španělsku nemusejí mít zahrádkáře ani zemědělce.
Břetislav Machaček
13.12.2020 11:22 Reaguje na Jan Šimůnekpůdě v tisících hektarů skleníků a foliáků s kapkovou závlahou
směsi vody z druhé strany Španělska, umělých hnoji a jiné chemie.
Organika ohrožuje jejich produkci případnými plísněmi, houbami
a hnilobou. Jinde už nepotřebují ani tu půdu a vystačí si
minerální vlnou či jinými sterilními materiály. Tak nač by jim
byl ten "ODPAD" ?
Jiří Daneš
13.12.2020 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekMarcela Jezberová
16.12.2020 08:39Marcela Jezberová
16.12.2020 08:40Radim Polášek
19.12.2020 14:18Ten použitý substrát není odpad, naopak by se tato hmota mohla použít jako rovnocenná náhrada hnoje pro vylepšování zemědělských půd. Má dokonce pro rozhazování na pole i mnohem lepší mechanické vlastnosti než například klasický slamnatý hnůj, u toho je problém materiál rozmělnit na drobnější kusy. Neboli určitá významnou část živočišné výroby, která z hlerdiska hnoje vylepšujícícho půdu u nás chybí, by mohla být nahražena pěstírnami hub.
Použitý substrát by navíc mohl snížit ztráty či vrátit zpátky do oběhu jinak ztracené živiny v jiných hmotách, konkrétně v čistírenských kalech z občanských Čistíren odpadních vod. Pokud tyto čistírenské kaly jsou jen málo nad limitem škodlivin, šly by ty škodliviny snížit pod limit promíchábním s tímto použitým substrátem a výsledná hmota pak použít na pole. Takže místo toho , aby živiny v čistírenském kalu skončily bez užitku na skládce, kde maximálně vyrobí trochu metanu, na poli se dostanou zpět do koloběhu živin a využijí.