https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ohrozeni-sokoli-stehovavi-v-kralupske-rafinerii-uspesne-odchovali-mladata
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ohrožení sokoli stěhovaví v kralupské rafinerii úspěšně odchovali mláďata

7.7.2024 00:50 | KRALUPY NAD VLTAVOU (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ohrožení sokoli stěhovaví letos odchovali v kralupské rafinerii, která patří do skupiny Orlen Unipetrol, tři mláďata. V červnu vylétla z hnízda a postupně si začnou hledat vlastní teritorium. Někdy zamíří i do zahraničí. Nyní budou mladí sokoli získávat zkušenosti a trénovat své schopnosti lovu, než se za dva až tři roky usadí a vyvedou vlastní mláďata.
 
Celkem se v areálech skupiny Orlen Unipetrol podařilo vyvést 58 mláďat tohoto vzácného dravce, informoval ČTK Tomáš Rada z koncernu.

"Sokolům se na komínech průmyslových areálů v Česku velmi daří, protože zde mají klid a dostatek potravy. V Orlen Unipetrolu mohou sokoli hnízdit v pěti budkách, přičemž se letos podařilo vyvést mláďata ve třech z nich.

Mladí sokoli poté, co opustí své hnízdo, hledají své vlastní teritorium a cestují při tom i nemalé vzdálenosti. Máme tak informace o českých sokolech například z Německa, Francie a nebo Polska," popsal ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Většina ale nakonec zahnízdí v České republice.

Podle ředitelky Nadace Orlen Unipetrol Lucie Pražákové se letos po třech mláďatech sokolům podařilo odchovat kromě kralupské rafinerie mladé také v litvínovské rafinerii a ve výrobním závodě Paramo v Pardubicích.

Hnízdní budky zřídila skupina mimo kralupské rafinerie také v areálu rafinerie v Litvínově, v neratovické Spolaně a v pardubickém Paramu. Sokoli stěhovaví poprvé zahnízdili v areálu litvínovského výrobního závodu v roce 2011.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.7.2024 11:07
Mohli odchovat, když jim lidé připravili vhodné místo k hnízdění.
Takhle by to mohlo být i mnohde jinde, že !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.7.2024 12:00
Budiž sokoli jako specialisté na zdivočelé holuby. Prostě každý dělá, co
považuje za svoji prioritu. Já zase pro dravce pomáhám vychovávat kořist
ve formě kosů a drozdů, pro které jsem na zahradě po dohodě se sousedem
vytvořil ráj. Letos je to deset mladých kosů po dvou hnízděních dvou párů
a tři mladí drozdi. Zaháněl jsem sojky, straky i kočky a za sucha lovil
hnojáky a házel je kosům na trávník jako náhradní krmivo. Já se těším z
kosů a jiní ze stále hojnějších predátorů, kteří ty kosy loví. Jenom
doufám, že titíž lidé opěvující predátory se budou starat i o jejich
kořist tak, aby ji bylo dostatek i pro navyšující se počet predátorů.
Zatím mne o tom nepřesvědčili a vidí pouze predátory a nikoliv kořist.
Ti ale nepřežijí vyhubení své kořisti, pokud je nakonec nebudou
přikrmovat uměle, jak už leckde praktikují u supů a orlů královských.
Pak bude příroda plná pouze uměle krmených predátorů a do ZOO se
budeme chodit koukat na jejich bývalou přirozenou potravu. Jó to je
ten EKOLOGISMUS, který se tváří jako EKOLOGIE a ochranářství ikon.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

7.7.2024 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
pokud si chci udělit lekci z negativismu, hledám příspěvky pana Machačka a opět nejsem zklamán-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.7.2024 14:02 Reaguje na Robert Jirman
vše má svoje souvztažnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2024 08:49 Reaguje na Robert Jirman
Pokud vám vadí diskuse o negativních dopadech hloupé ochrany
přírody, tak máte smůlu. Já pouze reaguji na oslavné veskrze
pozitivní nesmysly, které se zde prezentují. Nastavuji tak
to pověstné zrcadlo nedomyšleným nápadům a hloupé praxi,
aby začali lidé přemýšlet v souvislostech a nikoliv pouze
o úzkém zaměření toho, či onoho. Ona ta příroda je celek
a vytrhovat z ní ikony a některé počiny nemá smysl, když
zapomeneme na ty souvislosti. Konkrétně u predátorů se
nesmí zapomínat na jejich potravu, zda jim nebude brzo
chybět. A mnohým už chybí a je to vidět na tom, kde ji
hledají a jakou náhradní nalezli. Viz. predátoři ve
městech, na skládkách a lovící domácí zvířata. No a
nebo čekající, až jim novou potravu vysadí do revírů
rybáři a myslivci. Skládky mají skončit po roce 2030,
chov domácích zvířat končí raketovým tempem. Myslivci
přestali chovat bažanty a rybáři rezignují krmit ty
predátory pracně a draze odchovanými rybami, když jim
nikdo neuhradí škody na nechovných vodách. Brzo se tak
dočkáme i mizení predátorů a příčiny si vymyslete sami.
Já na ně už roky upozorňuji a vím, že bez kořisti nelze
neustále množit predátory. To je jako množení lidí v
neúrodných oblastech a navážení potravin hladovějícím.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 14:43 Reaguje na Břetislav Machaček
"Pak bude příroda plná pouze uměle krmených predátorů a do ZOO se
budeme chodit koukat na jejich bývalou přirozenou potravu."

Vždyť už umělou přírodu máme.
Asi 50 % rozlohy státu je zemědělská půda, tedy uměle pěstované rostliny.
Asi 20 % rozlohy státu jsou hospodářské lesy, tedy uměle pěstované stromy.
Zbývají tedy ještě uměle chovaná zvířata a bude to komplet.
Do určité míry už se tak děje, myslivecké "hospodaření" je určitá forma umělého chovu divokých zvířat.
Umělý chov ptačích dravců to jen doplní. Nechte tomu ještě pár let.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 14:45 Reaguje na Petr
A do zoo už taky dávno chodíme, a díváme se tam i na zvířata nedávno běžná a domácí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.7.2024 16:41 Reaguje na Petr
Lesnatost čr činí 37 % celkové výměry státu (zdroj ÚHUL)... musíte tak okatě lhát, aby jste podpořil ty svoje debilní teorie?
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 16:45 Reaguje na Jakub Graňák
A z toho hospodářských lesů je asi 60 %. A 60 procent z 37 procent jsem zaokrouhlil na 20 %.
Jen tu zbytečně plýtváte svými velkými znalostmi.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.7.2024 06:48 Reaguje na Petr
Výměra hospodářských lesů činí 75 % celkové výměry lesů - zjevně nezvládáte elementární matematiku, ale v jednom máte pravdu, evidentně je zbytečné plýtvat na vás znalostmi...
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 10:01 Reaguje na Jakub Graňák
Většina našich lesů jsou lesy hospodářské (kolem 60 %)
https://www.mzp.cz/cz/articles_080226ochranaprirody_lesnictvi
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.7.2024 19:34 Reaguje na Petr
https://eagri.cz/public/portal/-q266439---q01VtDbV/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho - Pod jaké ministerstvo že lesnictví spadá? Obzvláště pak to "hospodářské"? Tak studujte, ať tu ze sebe neděláte retarda... šak vám v těch vašich "kalkulacích" lítají jenom statisíce ha = výměry celých krajů - toš to pak jsou vaše úvahy o boji se suchem pomocí lesů zcela mimo reálný rámec... čili pitschoviny.
Odpovědět
Pe

Petr

8.7.2024 10:06 Reaguje na Jakub Graňák
No a pokud je hospodářských lesů 75 %, tak je to, co jsem psal o umělé přírodě, ještě horší.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 14:26
Jiný pohled:
Jeden sokol denně spotřebuje potravu v množství asi 25 % své hmotnosti, když váží třeba 800 gramů, tak spotřebuje asi 200 gramů potravy. Loví hlavně ptáky, takže to může být denně třeba 10 sýkorek či vlaštovek, nebo asi 7 vrabců, nebo 2 hrdličky.
Za měsíc tedy 200 až 300 malých ptáků.
Kolik sní 60 sokolů za rok nevím a vědět nechci.
Ale jsou to jen počty, nic víc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 16:01 Reaguje na Petr
Sokol loví převážně ptáky v letu, tj. holuby, špačky a pod. Sýkory, pěnkavy, drozdi aj. menší pěvci jsou záležitostí krahujce nebo poštolky.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 16:31 Reaguje na Karel Zvářal
To už jsme tu kdysi řešili - že je sice hezká představa, že sokol bude lovit jen to, co my chceme, ale v reálu to fungovat nebude. Například proto, že tolik holubů, špačků a pod. prostě v krajině není. Takže je to jen zbožné přání. Ve skutečnosti budou lovit to, co potkají. A ptát se nebudou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.7.2024 14:27
Prosím o odborný názor p. Zvářala.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 16:00 Reaguje na pavel peregrin
Sokola stěhovavého je u nás cca 130-150 párů, takže poměrně málo, je třeba ho chránit. To jiné druhy, o dva řády početnější, mají na ptáky mnohem větší dopad (viz. dnešní příspěvek).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 16:06 Reaguje na Karel Zvářal
A jinak podpora budkami na komínech je fajn, v lesním prostředí či na skalách může být predován jestřábem nebo výrem, ale též kunou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 19:35 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, děkuji za dotaz, budu konkrétní. Holub domácí 2039 ks-31,8% (z 6410 položek/ ptáků celkem), špaček 1209 ks- 18,9%, čejka 484 ks- 7,5%, skřivan 298 ks- 4,6%, pěnkava 181 ks- 2,8%, sojka 170 ks- 2,7%…, sýkora neuvedena, vrabec neuveden. Ale patologický troll blábolí o “představách... chtění... zbožných přáních... neptaní se”, jen nic konkrétního neuvede. Jak typické! Jsou to jen data, nic víc, o kterých nechce nic vědět... (Zde citováno z Fauny ČSSR (1983)).
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 19:47 Reaguje na Karel Zvářal
To jste uvedl složení potravy sokolů před 40 lety neznámo kde, nebo co to je? Tak přidejte složení potravy sokolů v kralupské rafinerii v roce 2024. A jestli takové údaje nemáte, tak jste na tom úplně stejně - nic konkrétního neuvedete a jen se tu opět předvádíte.
Kolik tam asi tak žije holubů, čejek, skřivanů a pěnkav?
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 20:01 Reaguje na Petr
Jinak podle toho výčtu, teda pokud je to opravdu potrava sokola, mohl jste si vymyslet něco, co nejde doložit, to by vám odpovídalo, tak je to evidentně z neměstského, spíš lesního prostředí. A k tomu v úplně jiné době. Dnes a v Kralupech bude potrava sokola úplně jiná. Překvapivě podle toho, co tam dnes žije. Pěnkava a skřivan jsou jen málo větší než sýkorka, z toho je patrné, že malými ptáky nepohrdne. A když nebude mít velké, bude o to víc malých.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 20:07 Reaguje na Karel Zvářal
A ještě dodám, že je úplně fuk, když loví drobné ptactvo, jestli loví i sýkorky, nebo sýkorky zrovna ne. To jen vy se na tom předvádíte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.7.2024 20:53 Reaguje na Petr
Pane Petře. Občas se s p. Zvářalem dostávám do sporu, to je přirozené a bylo by špatné, kdybychom si na vše jen přitakávali. Ale nezdá se vám náhodou, že v této ornitologické oblasti se vy s ním nemůžete měřit? Nebo snad ano?
Proč by se proboha předváděl?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 21:05 Reaguje na pavel peregrin
Má příležitost se předvést - tak se předvádí - klasickými bláboly o ničem (konkrétním). Níže potrava sokola z Kentucky - podoba s Faunou čistě náhodná-) jen první dvě položky tvoří 84% v hmotě.

European Starling 35% 14% biomasa
Rock Dove 27% 70%

https://sora.unm.edu/sites/default/files/journals/jrr/v037n04/p00344-p00349.pdf

Teď je řada na něm:-))
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 21:29 Reaguje na Karel Zvářal
Jak jsem psal, mně je fuk co lovil před 40 lety, nebo co loví v Kentucky. V Kralupech bude lovit to, co tam najde. Vlaštovky, sýkorky, prostě co najde.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 21:26 Reaguje na pavel peregrin
Protože už je prostě takový.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.7.2024 20:49 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.7.2024 06:19
Co je lepší pro přírodu - sokol, nebo toulavá kočka i další predátoři a že jich je, co ?
Takže nakonec, všeho moc - škodí, Kadlík z Orlíku by pověděl, jak to chodívalo v panských lesích !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist