Deset druhů ptáků, které by neměly chybět na žádné živé zahradě. Startuje soutěž Velký rok zahradní

Dnes slavíme Mezinárodní den ptactva a Český svaz ochránců přírody (ČSOP) při této příležitosti vyhlašuje pro milovníky opeřenců soutěž Velký rok zahradní. Malí i velcí mohou soutěžit o to, kdo během 365 dní zaznamená na své zahradě nejvíce ptačích druhů. Soutěž probíhá v rámci programu Živá zahrada, jehož první ročník byl zahájen už před 23 lety. Do projektu se dosud zapojilo na 2,5 tisíce zahrad. Ochránci přírody v něm lidem radí, jak na své pozemky přilákat divoká zvířata, pro něž mohou zahrady představovat ideální útočiště. V soutěži Velký rok zahradní se dosud nikomu nepodařilo během jednoho roku překonat magickou hranici 50 druhů.

Deset těch nejběžnějších se však vyskytuje téměř na každé soutěžící zahradě.

„Lákat divoká zvířata do blízkosti lidských obydlí je u nás stále populárnější. Nejde přitom jen o tradiční zimní krmítka, ale o celkové proměny zahrad – vytváření nových biotopů a prvků, které zvířata celoročně využívají. Na druhé straně se snažíme o odstraňování pastí a činností, jež jsou pro zvířata nebezpečné. Správná Živá zahrada musí zvířatům poskytovat přirozenou potravu, bezpečně přístupnou vodu, místa pro úkryt i rozmnožování a musí být prostupná do okolí. Cílem je, aby na ní žili nejen ptáci, ale také motýli, žáby, ještěrky či ježci,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Co se týče ptáků, na každé správné zahradě by se měly alespoň občas vyskytnout tyto druhy:

Sýkora koňadra – Dlouhodobá pozorování ukazují, že jde o nejběžnějšího ptáka našich zahrad. Velmi snadno ji přilákáte vyvěšením klasické ptačí budky.

Sýkora modřinka – Má podobné nároky jako koňadra a v četnosti pozorování se téměř vždy drží mezi třemi nejčastějšími druhy.

Kos černý – U kosů je to v posledních letech jako na houpačce. Dříve byli pozorováni stejně často jako koňadry, okolo roku 2018 však začali mizet. V posledních letech se jim naštěstí opět daří lépe. Na zahradách jim pomůžete výsadbou hustých křovin, ve kterých rádi hnízdí. Pozor však na nezabezpečené prosklené plochy, do kterých kosi velmi často narážejí.

Vrabec domácí – Zdá se, že vrabci (včetně vrabců polních) se na naše zahrady pomalu vracejí. Pomůžeme jim stejně jako kosům: hustými keři, porosty popínavého břečťanu nebo vyvěšením budky.

Hrdlička zahradní – Těchto hrdliček na rozdíl od hrdličky divoké v naší krajině přibývá. Pro hnízdění preferují především vzrostlé stromy.

Pěnice černohlavá – Tento druh je ze všech pěnic na zahradách nejběžnější. Pěnice potřebují husté křoviny a místa, kde se hospodaří jen minimálně – tzv. divoké koutky. Pokud máte na zahradě břečťan, na podzim ho pěnice určitě navštíví, aby se spolu se špačky a kosy nakrmily jeho dozrávajícími bobulemi.

Strakapoud velký – Ačkoliv jde původně o lesního ptáka, velké a staré stromy ho spolehlivě přilákají i do zahrad v centrech velkoměst. I u něj platí varování před nezabezpečenými skleněnými stěnami.

Špaček obecný – Zahrádkáři jim občas nemohou přijít na jméno kvůli sklizni třešní, většinu roku jsou však špačci hmyzožraví a na zahradě velmi užiteční. K životu potřebují staré doupné stromy nebo budky.

Rehek domácí a rehek zahradní – Oba druhy rehků jsou běžnými obyvateli zahrad a často hnízdí přímo na lidských stavbách. Vyhledávají nejrůznější výklenky a polodutiny, které jim můžete nahradit speciální polootevřenou budkou (tzv. polobudkou).

Červenka obecná – I červenek na našich zahradách přibývá a stále častěji u nás zůstávají i přes zimu. Mají podobné nároky jako pěnice – vyhovuje jim husté křoví a klidný divoký koutek.

“Základní podmínkou pro vytvoření správné Živé zahrady je úplné vyloučení pesticidů a odstranění nebezpečných pastí v podobě nezabezpečených skleněných ploch, sítí či lepů. Velmi důležité je také nabídnout zvířatům bezpečný zdroj vody pro pití i koupání,” dodává Petr Stýblo.

Podrobnosti o soutěži Velký rok zahradní, ve které lidé zaznamenávají ptačí hosty po dobu 365 dní, jsou zveřejněné na webu Zivazahrada.cz. Stále se čeká na prvního rekordmana, který pokoří magickou hranici 50 druhů (dosavadní maximum je 42). Podstatným pravidlem je, že se počítají pouze ptáci, kteří se zahrady (včetně stavby, plotu či stromů) fyzicky dotknou. Pouhé přelety se do soutěže nezapočítávají.

Český svaz ochránců přírody velmi uvítá podporu ze strany veřejnosti, ať už formou členství v ČSOP nebo přímé finanční podpory aktivit na webu Daruj ČSOP.

Český svaz ochránců přírody je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví v celé jeho rozmanitosti, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době sdružuje více než 6 500 členů, mezi nimiž jsou odborníci, zkušení dobrovolníci i ti, kteří prostě „jen“ mají rádi přírodu. Byl založen v roce 1979.

---

reklama

---