Tyto zvířecí příběhy měly loni šťastný konec. I díky dárcům
21.2.2026 06:37 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Zuzana Kučerová
Foto | Luboš Vaněk / ČSOP
Příběh krále oblohy
Když se v létě 2025 pod mohutným topolem u jihomoravských Přítluk ozvalo duté zapraskání, nikdo netušil, že se právě začíná psát jeden z nejdojemnějších příběhů roku. V trávě pod stromem leželo jediné mládě orla královského. Jeho rodiče se ale nevzdali. Ještě několik dnů ho krmili na zemi, jako by věděli, že každý okamžik může rozhodnout o jeho životě.
Když k mláděti dorazili zvířecí záchranáři z Rajhradu, zdálo se být v pořádku. Jen v ohbí jeho křídel byla drobná povrchová poranění. Pro jistotu ho převezli na veterinární kliniku. Rentgen však ukázal zlomeninu drobné záprstní kůstky. Nic život ohrožujícího, ale dost vážné na to, aby se mohl hned vrátit zpět svobodu.
Zdroj | ČSOP
Dny plynuly a mladý orel dokazoval, proč se jeho druhu říká královský. Statečně spolupracoval, sílil, a když se křídlo zahojilo, znovu rozpřáhl svá křídla. Dne 16. října nastal okamžik, na který všichni čekali. Na záda dostal baťůžek se satelitním vysílačem a byl vypuštěn přesně tam, kde jeho příběh začal.
Jeho cesta vedla na jih, až k okraji Vídně. Pak se obrátil k západu – k Salzburku, Mnichovu, dokonce až k Vaduzu. Před Vánoci byl spatřen poblíž švýcarského Bernu, kde ho vyfotografovali místní ornitologové.
Příběh o šesti liškách
Z Prahy-Braníku se minulé léto Pražské zvířecí záchrance opakovaně ozývali místní obyvatelé, že se jim po zahrádkách potulují mladé lišky. To už není nic neobvyklého, tyto však vypadaly na první pohled zbídačeně. Ztuhlý postoj, urousaná a místy vypadaná srst znamená jasný problém. Prašivina. Bez včasné léčby by liščata čekala pomalá a útrpná smrt. Kontaktem by navíc mohla nakazit další zvířata, včetně psů.
Zachráněné lišče.
Foto | Pražská zvířecí záchranka / ČSOP
Po dobu necelých dvou měsíců se podařilo postupně odchytat všech šest liščat, která jsme urychleně odvezli do záchranné stanice, kde se podrobila potřebnému veterinárnímu přeléčení. V pravou chvíli byla vypuštěna zpět na svobodu do pražské divočiny, která je jejich domovem.
Znovuzrození zapomenutého mokřadu
Když se nám v roce 2023 naskytla příležitost vykoupit nedaleko Jihlavy prvních osm hektarů unikátní mokřadní lokality Na Skřivánku, neváhali jsme. Rozlehlé pestré území si zaslouží péči a ochranu. Jak ale zaplatit nemalou částku 3,5 milionu korun? Požádali jsme o pomoc veřejnost. Podařilo se. Následně i další výkupy, takže současná rozloha nádherného Místa pro přírodu Na Skřivánku čítá již 10,2 hektaru.
Lokalita je jedinečná nejen svou rozlohou, ale zejména svou pestrostí. Různorodé mokřady, od pramenišť přes rozmanité druhy mokřadních luk a porosty vrbin až po drobné vodní toky či malý rybníček. Nechybí tu ani sušší místa či kousek lesa a spousta mrtvého dřeva. Tedy přesně to, co příroda potřebuje a co v naší současné krajině tolik chybí.
Na jaře 2025 byly cenné mokřadní louky po mnoha letech zarůstání opět pokoseny a na podzim jsme poprvé kopli do země s cílem obnovy narušeného vodního režimu. Vznikly zatím čtyři menší tůně a ucpávky na jednom z odvodňovacích kanálů. Těšíme se, že se Místo pro přírodu Na Skřivánku brzy stane i hnízdištěm bekasin, že nové tůně budou domovem obojživelníků a vážek, že se na loukách objeví další zajímaví motýli a znovu zde pokvete i vzácný všivec. A jistě i mnoho dalších.
Foto | Jan Moravec / ČSOP
„Všem, kterým není osud naší přírody lhostejný a kteří nás o Vánocích podpořili, velice děkujeme. Z více než 250 prodaných certifikátů vedly Plná miska pro zvířata, Uzdravení zvířat a jejich Štědrovečerní nadílka. Populární byly také certifikáty Ticho v pralese, Šťastná cesta obojživelníkům, Návrat do přírody, Krajina v rozkvětu nebo Rašelinový zábal,“ shrnuje Marta Kroča Bryndová, koordinátorka kampaně Ježíšek pro přírodu.
Díky darům mohou ochránci přírody například
• pečovat o zraněná zvířata v záchranných stanicích, zajišťovat jejich léčbu a návrat do volné přírody,
• chránit ohrožené přírodní lokality,
• obnovovat mokřady a vracet vodu do krajiny,
• obnovovat květnaté louky a pečovat o staré ovocné sady,
• vést děti ke kladnému vztahu k přírodě,
• prosazovat zájmy přírody v legislativě.
Veškeré informace k možnostem, jak obdarovávat přírodu po celý rok, najdete na webových stránkách csop.cz/darujte.
Přečtěte si další příběhy na https://jezisekproprirodu.cz/#pribehy
reklama
Dále čtěte |
Sezóna malých zajíčků začala. Jak správně postupovat při jejich nálezech?
Plzeň pomůže dofinancovat modernizaci záchranné stanice zvířat
Záchranné stanice loni přijaly 40 784 zvířat
Další články autora |
3x 30 dnů pro mokřady: Ve třetí etapě pozorujeme mokřadní ptáky
Druhá etapa 3x 30 dnů pro mokřady poodhalila život vážek
Na vážky, symbol zachovalých vodních ploch, se zaměří druhá etapa 3x 30 dnů pro mokřadyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
SV
Ra
Radek
21.2.2026 10:55 Reaguje na Slavomil Vinkler přináší to finance a podporu laické veřejnosti .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.2.2026 11:21 Reaguje na Radekzachraňovat holuby, aby jim mohli někde dávat antikoncepci nebo střílet či podsouvat sádrová vejce je jaký smysl?
Odpovědět
SV
Ra
Radek
21.2.2026 12:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZáchranným stanicím to přináší peníze a podporu laickou veřejností .
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 11:47 Reaguje na Slavomil VinklerJaký je rozdíl mezi liškou a třeba tesaříkem alpským? Mně oba přijdou stejně živí, oba jsou součástí potravního řetězce a celé biodiverzity, a v přírodě jsou doma...
Že vy se lišky bojíte přece neznamená, že je nějak podřadná a nezaslouži si pomoc, nebo tu dokonce být. Nikdo vás přece nenutí brát si ji domů.
Odpovědět
Že vy se lišky bojíte přece neznamená, že je nějak podřadná a nezaslouži si pomoc, nebo tu dokonce být. Nikdo vás přece nenutí brát si ji domů.
Ra
Radek
21.2.2026 12:00 Reaguje na Petrliška je přenašeč tasemnice liščí , vztekliny obě choroby jsou pro člověka fatální .
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 12:22 Reaguje na RadekVíte co všechno přenášejí ostatní zvířata, včetně těch domácích? A víte co všechno přenášejí lidé? Vy sám máte v sobě mnoho původců nemocí, včetně mnoha fatálních. A protože jste denně v kontaktu s lidmi, jste z pohledu přenosu chorob mnohem větší nebezpečí a riziko, než nějaká liška, která se s lidmi nesetká za celý svůj život ani jednou.
Odpovědět
Ra
Pe
Petr
21.2.2026 12:58 Reaguje na RadekAno. A riziko pro lidi je to téměř nulové. Jednotky případů ročně. A víte vy jak se přenáší lidské viry a kolik spících jich máte v sobě a denně je roznášíte kolem sebe? A přitom tisíce případů ročně a tisíce takto způsobených připadů rakoviny a úmrtí. To vy jste rizikový, ne liška. Ale máte důvod ji zastřelit, že?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.2.2026 09:16 Reaguje na RadekNěco na tom,co píše pan Radek je.Dnešní občan má prioritu dávat prostředky na záchranné stanice pro opuštění lištičky a ne na vakcinaci lišek proti vzteklině.Vzteklina není za plotem,je otázkou času kdy přijde opět k nám.Jako africký mor prasat.
Synek byl předloni na Bulovce po kontaktu s čímsi,snad pes,na Balkáně.Tam vzteklina samozřejmě ke.
Odpovědět
Synek byl předloni na Bulovce po kontaktu s čímsi,snad pes,na Balkáně.Tam vzteklina samozřejmě ke.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2026 12:01 Reaguje na PetrLiška je přemnožená, likviduje na zemi hnízdící ptáky, zajíce, králíky...Tahá po městě prašivinu, mohlo by dojít na vzteklinu a jiné zoonozy, jako tasemnice liščí.... Tesařík alpský, už jste ho nekdy viděl? A připadá vám přemnožený?
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 12:16 Reaguje na Slavomil VinklerA vy už jste někdy viděl lišku? Nebo dokonce lišku ve městě? A co prašivou, nebo vzteklou lišku? Už jsem vám říkal, abyste to nečetl. Zničí vám to život, stane se z vás vyděšená hromádka psychóz.
To platí i o tom premnožení. Vsadím se, že celková populace tesaříků je větší než populace lišek.
Odpovědět
To platí i o tom premnožení. Vsadím se, že celková populace tesaříků je větší než populace lišek.
Ra
Radek
21.2.2026 19:01 Reaguje na Petrhttps://www.youtube.com/watch?v=3p1l7IpgoQk
něco pro vás ještě najdu o lištičkách ve městech , bo u nás na vesnicích je vídáme často
Odpovědět
něco pro vás ještě najdu o lištičkách ve městech , bo u nás na vesnicích je vídáme často
Ra
Radek
21.2.2026 19:07 Reaguje na Radekhttps://www.vitalia.cz/clanky/echinokokoza-parazit-tasemnice-liska-boruvky/
Odpovědět
21.2.2026 20:04 Reaguje na Radek
https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/video-liska-na-lovu-zajice-v-ostrave-20221115.html?utm_source=copilot.com
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2026 20:26 Reaguje nahttps://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-historie-priroda-prirodni-rezervace-zvirata-zver.A171004_355824_praha-zpravy_turc?utm_source=copilot.com
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2026 20:28 Reaguje na Radekprostě jsou všude a jde to lehko dohledat , myslím že pouze provokujete , nic víc .
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 12:32 Reaguje na Slavomil VinklerPřírodu přece nejde regulovat podle osobní nesnášenlivosti a antipatie. Vy máte fobii ze zvířat, někdo z pavouků, jiný zase z hadů.
To jako máme vybubit všechno, čeho se někdo bojí?
Odpovědět
To jako máme vybubit všechno, čeho se někdo bojí?
Ra
Radek
21.2.2026 12:34 Reaguje na PetrA vy jste ji někdy viděl , lovím jich kolem 20 ročně . Než přišli ekoteroristé k moci a začali stříkat barvu na kožichy ženám , byla z nich každoročně kožešina pro kožešníky , takto končí tělo zahrabané v lese .
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 12:45 Reaguje na RadekA tím jste chtěl argumentovat co?
Jinak je humorné, že hubení lišek odůvodňujete přenosem fatálních nemocí, ale na kožich jsou vám dobré, to vám najednou fatálni nemoci nevadí. Pěkná faleš. Prostě rád střílíte zvířata a baví vás to. Ano, potřebujete k tomu psychologickou berličku jako ospravedlnění, napsané přímo to moc dobře nevypadá.
Odpovědět
Jinak je humorné, že hubení lišek odůvodňujete přenosem fatálních nemocí, ale na kožich jsou vám dobré, to vám najednou fatálni nemoci nevadí. Pěkná faleš. Prostě rád střílíte zvířata a baví vás to. Ano, potřebujete k tomu psychologickou berličku jako ospravedlnění, napsané přímo to moc dobře nevypadá.
Karel Zvářal
21.2.2026 12:56 Reaguje na PetrVíte o přírodě kulový, ale řečima dokážete bavit celou hospodu, resp s klubovnou narvanou mladými duháky:-)
Prase, liška a kuna jsou oportunisé, živí se živočišnou i rostlinnou ptravou. Tak jako potkan, kterého byste doma určitě nechtěl. Kuna je už dokonale synantropizovaná, prasátka se též tlačí do měst, lišku jako v Londýně zatím nemáme. Ale s takovou ekologistickou politikou k tomu spějeme.
Všechny tři druhy jsou škodná I.A, na úrovni potkana.
Odpovědět
Prase, liška a kuna jsou oportunisé, živí se živočišnou i rostlinnou ptravou. Tak jako potkan, kterého byste doma určitě nechtěl. Kuna je už dokonale synantropizovaná, prasátka se též tlačí do měst, lišku jako v Londýně zatím nemáme. Ale s takovou ekologistickou politikou k tomu spějeme.
Všechny tři druhy jsou škodná I.A, na úrovni potkana.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2026 07:56 Reaguje na Karel ZvářalBečí se tady o tom, že zmizely sovy, zejména sýček a sova pálená. A kdo za to může? Člověk. Ano člověk, proč? Přestel plnit roli regulátora.
- no před 100 lety se sklízely trávníky pro zvířata, sekly se po kouskách a na střídačku.
-Potkani a myši se chytali do pastí nikoli na otrávená zrna
-Každý sedlák měl doma několik želez a lovil kuny, šchoře, lišky
-kuny, tchoři a lišky se střílely i po dědině
-nepřikrmovaly, ale střílely se toulavé kočky, které loví a zejména se u misky přiživí ta kuna (a liška)
-nejezdilo tolik aut, vlaků a tak rychle
Odpovědět
- no před 100 lety se sklízely trávníky pro zvířata, sekly se po kouskách a na střídačku.
-Potkani a myši se chytali do pastí nikoli na otrávená zrna
-Každý sedlák měl doma několik želez a lovil kuny, šchoře, lišky
-kuny, tchoři a lišky se střílely i po dědině
-nepřikrmovaly, ale střílely se toulavé kočky, které loví a zejména se u misky přiživí ta kuna (a liška)
-nejezdilo tolik aut, vlaků a tak rychle
Karel Zvářal
22.2.2026 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak, jenže aktivisti to hodí "povědecku" na změnu klimatu v domnění, že jim ten blábol každý sní.
Prostě tak jako vymizela drobná, plodnou a nenáročnou koroptví počínajíc- a to i podhorských oblastech, kde se nechemizuje a jen seče a pase, dolehl predační TLAK nejen na hraboše, zajíce, ale i kdysi hojné lovce myší a pěvců. Zkrátka učíme se za pochodu, jen ne všem se chce přiznat vlastní pochybení.
Odpovědět
Prostě tak jako vymizela drobná, plodnou a nenáročnou koroptví počínajíc- a to i podhorských oblastech, kde se nechemizuje a jen seče a pase, dolehl predační TLAK nejen na hraboše, zajíce, ale i kdysi hojné lovce myší a pěvců. Zkrátka učíme se za pochodu, jen ne všem se chce přiznat vlastní pochybení.
Pe
Petr
22.2.2026 08:56 Reaguje na Karel ZvářalNe učíme se, ale zjišťujeme za pochodu, že na co sáhneme, z toho je malér. Všechno jsme zlikvidovali a dovedli do stavu, kdy nam vše mizí pred očima, ale říkáme si pán tvorstva, tvůrce a manažer přírody. A jsme pevně presvědčení, že to děláme správně, a že v tom musíme pokračovat. K smíchu.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2026 09:02 Reaguje na PetrPo mnoho století to tak fungovalo, pamětníci ještě žijí. Takže vaše blábolení o "jedině možném správném bezzásahu" vystihuje vaši argumentační nouzi, resp neznalost vývoje společnosti. Opakuji, člověk je klíčový druh č.1.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2026 09:36 Reaguje na Karel ZvářalTak proč to nezavedete, když to po mnoho staletí fungovalo? No protože by z toho byla ještě větší katastrofa.
Dokud si budou lidé myslet to co vy, ze jsou to klíčové na světě, tak budeme stale rychleji mířit do zahuby. Namyšlenost, egoismus a přesvědčení o vlastní hodnotě vzdy končí špatně. Jste přikladem.
Odpovědět
Dokud si budou lidé myslet to co vy, ze jsou to klíčové na světě, tak budeme stale rychleji mířit do zahuby. Namyšlenost, egoismus a přesvědčení o vlastní hodnotě vzdy končí špatně. Jste přikladem.
Karel Zvářal
22.2.2026 09:41 Reaguje na PetrTou poslední větou jste se krásně popsal, i soukmenovce z bubliny. "Hlavně to ego, hlavně to ego zdůrazňujte". Jako bych ty dva W@C slyšel...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.2.2026 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerV sousední obci se sýček odstěhoval z opuštěné stáje asi díky neustálému "minitóringu" ochranářů.... obtěžování,neklid.Zvířata a člověk v blízkosti jim aswi nevadil,ale člověk který viditelně o ptáky měl zájem asi ano.K tomu by si něco mohl říci pan Karel Zvářal.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2026 09:24 Reaguje na Emil BernardyTak dnes je zvykem odebrat DNA, bez toho by neusnuli, že, a je možné, že tato a podobná vědecká činnost mu vadí, tak přesídlí o kousek dál. Tolik sýčků, kolik je dnes v ČR, jsme měli za totáče ani ne v polovině okresu.
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2026 12:58 Reaguje na PetrTak přesně tihle ochranářské řeči jsem čekal :-))) Tak přejdeme k důvodu lovu lišek , kolem 5 jich každoročně lovím u kurníku /pro vás to je domeček pro slepice . Další lov je / vlastně byl u nor když začali liščata vylézat ven , bohužel tato efektivita lovu je již zakázaná . Proč to jako myslivec dělám , protože je liška přemnožená ,loví ptáky hnizdíci na zemi , živí se hmyzem , bere ramlicím zajičky na hnizdě a další mláďata do velikosti srnčete …. Je to jednoduché , jako myslivec jsem se postaral aby byla ČR vztekliny jako země prostá a další je že se starám aby neškodila na zvěři . Vím že se to ekoteroristům nelíbí .
K psychogovi by jste si měl zajít vy .
Odpovědět
K psychogovi by jste si měl zajít vy .
Pe
Petr
21.2.2026 13:05 Reaguje na RadekLiška je zcela normálni součast potravního řetězce v přirodě. Vy tomu říkate škodná a přemnožení.
A podle vašeho způsobu vyjadřování vidím, ze vám holá pravda moc nechutná. Máte raději tu svoji, ale tady moc psychopatů jako vy nenajdete. Tedy v diskuzi to bude vypadat jako většina, ale tím se nenechte zmýlit.
Odpovědět
A podle vašeho způsobu vyjadřování vidím, ze vám holá pravda moc nechutná. Máte raději tu svoji, ale tady moc psychopatů jako vy nenajdete. Tedy v diskuzi to bude vypadat jako většina, ale tím se nenechte zmýlit.
Karel Zvářal
21.2.2026 13:08 Reaguje na PetrJistěže je liška součástí řetězce, nic v přírodě nepřijde nazmar, natož čerstvá výlož/příkrm pro orly, v létě to pomůže mouchám a hrobaříkům. Tato pravda asi nebude chutnat vám.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 13:25 Reaguje na RadekVíte, doba se změnila. Už se nemlátíme po hlavě klackem, nemáme otroky, nezáleží nám na vzhledu, a nyní se odnaučujeme zabijet zvířata pro zábavu. Mmoho jsme se naučili, poznali a pochopili. Vaše chápání světa už je minulost, dnes už vás za stříleni zvířat nikdo po ramenou plácat nebude. Už se tím nemáte komu chlubit, v hospodě uz nikdo nesedí.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.2.2026 13:50 Reaguje na PetrDvě poslední věty: důsledek rozežranosti a rozpadu společnosti. To, co vidíte jako "pokrok" je v mnoha směrech úpadek. Nikoliv vylhaný "návrat k přírodě", ale programově vnucovaný odchod od ní. Ke snobismu, hlouposti, nepochopení přírodních procesů. Člověk je nikoliv pán, ale je součást přírody, její ochránce a manager. Klíčový druh č.1. Tu poslední označení si zapamatujte a snažte se to pochopit. Žijete totiž v bludu.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2026 17:34 Reaguje na Karel ZvářalPíšete o nutnosti chápání přírodních procesů, a vzápětí člověka označíte za manažera přirody. Legrační.
Ano, člověk je součástí přírody. Není její majitel, vládce, tvůrce, manažer, nic takového. A kdykoliv si to začne myslet, končí to ekologickou havárií.
Odpovědět
Ano, člověk je součástí přírody. Není její majitel, vládce, tvůrce, manažer, nic takového. A kdykoliv si to začne myslet, končí to ekologickou havárií.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2026 19:34 Reaguje na PetrTo co propagujete je nesmysl, protože zde není úplná potravní pyramida, která končí tygrem, potřebovali bychom tady asi 500 tygrů, pokud by tady nebyli lidé.. . Přečtěte si jak dopadl oosvaardersplatsen, který byl osazen koňmi a jeleny, pro odpor veřejnosti byl bezzásahový. A nejprve špica, pak došlo k přemnožení a zvířata poscípala hladem. A to má být smrt lepší než odstřel?.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2026 08:37 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně jste popsal co se stane, když někam přijde člověk a myslí si že je manažer.Katastrofa.
A vaše představa: Popíšete co se stane při umělém vysazení koní, pak přidáte jak je nutné hubit kuny, tchoře a lišky, a dodáte že chybí megafauna. Vy ale máte v hlavě bramboračku.
Odpovědět
A vaše představa: Popíšete co se stane při umělém vysazení koní, pak přidáte jak je nutné hubit kuny, tchoře a lišky, a dodáte že chybí megafauna. Vy ale máte v hlavě bramboračku.
Karel Zvářal
22.2.2026 08:46 Reaguje na PetrPřed příchodem aktivistů se páslo mnohem více, kravku, koně či kozu měli u každé chaloupky. Děali seno na zimu, do marketů nejzdili, měli většinu produkce "u huby", včetně vysokokmenných sadů s dutinami pro spoustu ptáčků, včetně kuvika. A na vypasené louce se mu v létě krásně lovily žížaly a hmyz/brouci, o kunu a lišku se postaral hospodář při ochraně kurníku.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.2.2026 09:25 Reaguje na Slavomil VinklerTu rezervaci či co neznám,ale to nás čeká také.... "pra" koně a "pra"tuři.Také "komunitní rádobyhospodářství.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2026 19:40 Reaguje na PetrJe její tvůrce, manažer,už asi 120 tisíc let. A protože ji tak silně ovlivnil, nemůže se své role tvůrce při vytváření umělé rovnováhy zbavit. A to protože se ta přirozená nemůže vytvořit. Chybí megafauna.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
22.2.2026 09:09 Reaguje na PetrTak to dopadá, když ochraně přírody se věnují filozofové Pat a Mat.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2026 09:26 Reaguje na Karel ZvářalNikoliv. Tak to dopadá, když to chce clověk řídit, a je presvědčený, ze to musí řídit.
Vím ze to taky vidíte, ale nemůžete mi dat za pravdu, popřel byste tu veškeré svoje dosavadní divadlo. Ja se stejně domnívám, že je váš postoj takový jen proto, ze mám pravdu a vy, přes veškeré svoje snažení tady, ne. Máte pocit, že jsem shrábnul pravdu místo vás.
Odpovědět
Vím ze to taky vidíte, ale nemůžete mi dat za pravdu, popřel byste tu veškeré svoje dosavadní divadlo. Ja se stejně domnívám, že je váš postoj takový jen proto, ze mám pravdu a vy, přes veškeré svoje snažení tady, ne. Máte pocit, že jsem shrábnul pravdu místo vás.
Karel Zvářal
22.2.2026 09:38 Reaguje na Petr:-) Opakovaně se vás ptám, kdy vydáte ten bezceler "Vaříme z vody".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2026 08:03 Reaguje na Petrkdyž chce přežít, musí , ale dobře. No a i když cělá chyby. V divočině lidé nepřežijí a nepřežijete ani vy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2026 18:47 Reaguje na PetrNo ale bez lidí. A co vy, vy nechcete žít?
Odpovědět
Ra
Karel Zvářal
21.2.2026 19:44 Reaguje na PetrTo si vůbec neodporuje, neb tutéž věc chápe každý člověk jinak. Ale odborník se musí na problém dívat komplexně, ne podle povrchních, zmanipulovaných informací.
Např zelený"trhák"- ekokuku = eroze, chemie, pokles diverzity. Hnůj ne po půdy, ale bioplynky- zhoršená půdní sorpce vody, rychlejší odtoky, tvorba tepelných megaostrovů- kukuplání... ráj pro černou, bredátora č.1. Hanba plut.
Genitální nápad vytvořit NP s bezsásahem v nepůvodní sm plantáži. "Příroda ví co dělá, Kůrovec je lesní Ing." ... a zelený blb je "king".
Liška a kuna chráněné vakcinací jsou iksnásobně přemnožené, pustoší vše, co najdou. Hlad je žene i do měst, kde je "soucitní lidé" dokonce krmí...
Má cenu v popisu těch ekodebilizmů pokračovat? FF si stejně najde "chytrou" odpověď...
Odpovědět
Např zelený"trhák"- ekokuku = eroze, chemie, pokles diverzity. Hnůj ne po půdy, ale bioplynky- zhoršená půdní sorpce vody, rychlejší odtoky, tvorba tepelných megaostrovů- kukuplání... ráj pro černou, bredátora č.1. Hanba plut.
Genitální nápad vytvořit NP s bezsásahem v nepůvodní sm plantáži. "Příroda ví co dělá, Kůrovec je lesní Ing." ... a zelený blb je "king".
Liška a kuna chráněné vakcinací jsou iksnásobně přemnožené, pustoší vše, co najdou. Hlad je žene i do měst, kde je "soucitní lidé" dokonce krmí...
Má cenu v popisu těch ekodebilizmů pokračovat? FF si stejně najde "chytrou" odpověď...
EB
Emil Bernardy
25.2.2026 17:49 Reaguje na PetrNěkteří už ani nepracujeme.Víme, doba se změnila.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2026 09:18Z diskuze je hezky vidět, že čím větší predátorské a likvidační choutky, tím větší přesvědčení o konání dobra.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2026 10:02 Reaguje na PetrZajímavé je i sledovat zde pohnutky lidí k regulování přírody. Lovecké pudy, fobie ze všeho většího než brouk a kytka, ego a potřeba uznání, peníze,...
Samotná příroda nezajímá vlastně nikoho. A takto lidstvo řídí svět.
Odpovědět
Samotná příroda nezajímá vlastně nikoho. A takto lidstvo řídí svět.
Ra
Radek
22.2.2026 10:44 Reaguje na PetrLišky ve městech , vesnicích jsou dnes na denním pořádku to že to nevidí Petr a jenu podobní na tom nic nezmění . Lovit se budou dál otázkou času je lov vlků , jiná cesta není . Konec ekologistů začal ať se vám to líbí nebo ne .
Odpovědět
Ra
Radek
22.2.2026 10:44 Reaguje na RadekSamotná příroda nezajímá pouze ekologisty , tvůrce bioplýnek , biopaliv zajímají pouze jejich zisky . Ve jménu přírody bezostyšně bohatnou tady na eokolistu se jich zastávají měšťané co od toho dění žijí daleko v pohodlí .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2026 10:46 Reaguje na PetrPřírodu nezajímá člověk, zda přežije nebo ne. Člověka zajímá příroda aby přežil a tak se musí starat o přírodu aby přežil, a to tak aby přežil. A při tom dělá chyby. Na to aby je pochopil a neopakoval má vědu. Ale i ta se mýlí a vyvíjí.
Přínos přírody lidem
Materiální přínosy lidem
Potrava a krmivo •
Produkce potravin v zemědělství (živočišná i rostlinná výroba) či rybářství •
Sběr nebo lov ve volné přírodě •
Pěstování rostlin jako krmiva pro domestikovaná i hospodářská zvířata •
Materiály pro výrobu •
stavebních materiálů (např. dřevo) •
pro textilní výrobu (např. bavlna, len, vlna) •
pro výrobu papíru, lepidel, vosku nebo barviv •
pro dekorační využití včetně živých organismů (např. okrasné rostliny v zahradnictví)
Energie •
Výroba paliv z obnovitelných zdrojů, tj. biomasy (palivové dřevo, pelety, energetické plodiny a jiné)
Léčivé, biochemické a genetické zdroje •
Látky organického původu pro lékařské a veterinární využití a farmacii •
Genetické zdroje využitelné v biotechnologiích, farmacii, chovech a pěstitelství
Nemateriální přínosy přírody lidem
Učení a inspirace
Využití krajiny, ekosystémů nebo organismů: •
Jako předmět výuky nebo jako prostředí pro trénink dovedností a rozvoj poznávacích schopností (např. určování organismů na naučné stezce) •
Pro vědecký výzkum nebo vytváření a udržování tradičních znalostí (např. bylinářství) •
Jako inspirace pro uměleckou a tvůrčí činnost •
Pro sledování/prožívání přírody prostřednictvím médií (fotografie, filmy, literatura) Fyzické a duševní zážitky
Fyzické a duševní zážitky
Využití krajiny, ekosystémů nebo organismů pro: •
potěšení a rekreaci skrze aktivní prožitky nebo pasivní pozorování •
podporu tělesného a duševního zdraví, regeneraci a zotavení •
estetické ocenění a prožitky
Podpora identit
Kulturní dědictví spojené s přírodou – např. v podobě stop v krajině po dřívějších vazbách mezi člověkem a přírodou (např. zaniklá sídla v krajině), tradiční způsoby využívání přírody.
Zdroj uspokojení či radosti plynoucí z prostého vědomí toho, že určitá krajina, ekosystém nebo organismus existuje.
Krajina a její části (např. jezera, kopce, stromy, balvany), ekosystémy a organismy jako základ pro: •
Pocit sounáležitosti s místem (místa, kde “se cítím jako doma”, kam “patřím”) •
utváření a vyjadřování identity (osobní, skupinové, kulturní) •
budování a udržování mezilidských vztahů •
posvátné, náboženské nebo jiné formy duchovních hodnot •
místní a jiné symboly (např. čáp černý jako symbol NP Podyjí) •
pověsti, mýty, rituály a oslavy
Regulační přínosy přírody lidem
Vytváření a udržování habitatů •
Tvorba a udržování habitatů a příznivých podmínek pro organismy
Opylování a roznášení semen •
přenos pylu, semen, spor hmyzem či jinými živočichy
Regulace kvality ovzduší •
regulace, zachytávání a filtrace znečišťujících látek poškozujících lidské zdraví či životní prostředí (např. oxidy síry, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a alergeny)
Regulace klimatu •
Zpětné vazby ovlivňující produkci a vázání skleníkových plynů (např. ukládání a emise uhlíku, regulace změny klimatu) •
Zpětné vazby mezi vegetací a atmosférou (např. vodní koloběh, evapotranspirace, albedo)
Regulace množství a odtoku vody •
Regulace odtoku vody (množství, načasování a lokace) •
Udržování úrovně podzemní vody a množství povrchové vody (pitné vody, vody k zavlažování, dopravě a k získávání energie)
Regulace kvality vody •
Filtrace částic, patogenů, přebytečných živin a jiných chemikálií •
Čištění pitné vody a koupacích vod
Formování, ochrana a dekontaminace půd •
Utváření půd a sedimentů a jejich ochrana před erozí
Utváření organické hmoty, humusu pro zachování úrodnosti půd •
Filtrace a zachytávání škodlivin (patogeny, jedy a přebytečné živiny) v půdě a sedimentech
Regulace hazardů a živelních pohrom •
Regulace dopadů povodní, bouří, vln veder, požárů, sesuvů půdy a lavin na člověka či pro něj důležitou infrastrukturu
Regulace organismů škodlivých člověku •
Regulace organismů, které negativně ovlivňují člověka či pro něj důležité rostliny, zvířata či infrastrukturu (např. regulace invazních druhů, parazitů či patogenů nebo přirozená regulace přírodních populací predátory)
Zachování budoucích možností
Kapacita krajiny, ekosystémů a druhů zachovávat možnosti využití jimi poskytovaných přínosů lidmi i v budoucnosti (včetně příštích generací), např.: •
Zachování možností pro nové objevy a nová využití existujících organismů (např. pro léky a materiály) •
Zachování krajinných prvků pro potřeby a zkušenosti budoucích generací
Budoucí přínosy plynoucí z evoluce vzhledem k měnícím se podmínkám např. adaptace na změnu klimatu nebo odolnost proti patogenům.
Tedy přínosy lidem Ja ko je :
Učení a inspirace,
Fyzické a duševní zážitky,
Podpora identit,
Vytváření a udržování habitatů
Regulace kvality ovzduší
Regulace klimatu
Regulace množství a odtoku vody
Formování, ochrana a dekontaminace půd
Regulace hazardů a živelních pohrom
Regulace organismů škodlivých člověku
Zachování budoucích možností
atd.
Odpovědět
Přínos přírody lidem
Materiální přínosy lidem
Potrava a krmivo •
Produkce potravin v zemědělství (živočišná i rostlinná výroba) či rybářství •
Sběr nebo lov ve volné přírodě •
Pěstování rostlin jako krmiva pro domestikovaná i hospodářská zvířata •
Materiály pro výrobu •
stavebních materiálů (např. dřevo) •
pro textilní výrobu (např. bavlna, len, vlna) •
pro výrobu papíru, lepidel, vosku nebo barviv •
pro dekorační využití včetně živých organismů (např. okrasné rostliny v zahradnictví)
Energie •
Výroba paliv z obnovitelných zdrojů, tj. biomasy (palivové dřevo, pelety, energetické plodiny a jiné)
Léčivé, biochemické a genetické zdroje •
Látky organického původu pro lékařské a veterinární využití a farmacii •
Genetické zdroje využitelné v biotechnologiích, farmacii, chovech a pěstitelství
Nemateriální přínosy přírody lidem
Učení a inspirace
Využití krajiny, ekosystémů nebo organismů: •
Jako předmět výuky nebo jako prostředí pro trénink dovedností a rozvoj poznávacích schopností (např. určování organismů na naučné stezce) •
Pro vědecký výzkum nebo vytváření a udržování tradičních znalostí (např. bylinářství) •
Jako inspirace pro uměleckou a tvůrčí činnost •
Pro sledování/prožívání přírody prostřednictvím médií (fotografie, filmy, literatura) Fyzické a duševní zážitky
Fyzické a duševní zážitky
Využití krajiny, ekosystémů nebo organismů pro: •
potěšení a rekreaci skrze aktivní prožitky nebo pasivní pozorování •
podporu tělesného a duševního zdraví, regeneraci a zotavení •
estetické ocenění a prožitky
Podpora identit
Kulturní dědictví spojené s přírodou – např. v podobě stop v krajině po dřívějších vazbách mezi člověkem a přírodou (např. zaniklá sídla v krajině), tradiční způsoby využívání přírody.
Zdroj uspokojení či radosti plynoucí z prostého vědomí toho, že určitá krajina, ekosystém nebo organismus existuje.
Krajina a její části (např. jezera, kopce, stromy, balvany), ekosystémy a organismy jako základ pro: •
Pocit sounáležitosti s místem (místa, kde “se cítím jako doma”, kam “patřím”) •
utváření a vyjadřování identity (osobní, skupinové, kulturní) •
budování a udržování mezilidských vztahů •
posvátné, náboženské nebo jiné formy duchovních hodnot •
místní a jiné symboly (např. čáp černý jako symbol NP Podyjí) •
pověsti, mýty, rituály a oslavy
Regulační přínosy přírody lidem
Vytváření a udržování habitatů •
Tvorba a udržování habitatů a příznivých podmínek pro organismy
Opylování a roznášení semen •
přenos pylu, semen, spor hmyzem či jinými živočichy
Regulace kvality ovzduší •
regulace, zachytávání a filtrace znečišťujících látek poškozujících lidské zdraví či životní prostředí (např. oxidy síry, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a alergeny)
Regulace klimatu •
Zpětné vazby ovlivňující produkci a vázání skleníkových plynů (např. ukládání a emise uhlíku, regulace změny klimatu) •
Zpětné vazby mezi vegetací a atmosférou (např. vodní koloběh, evapotranspirace, albedo)
Regulace množství a odtoku vody •
Regulace odtoku vody (množství, načasování a lokace) •
Udržování úrovně podzemní vody a množství povrchové vody (pitné vody, vody k zavlažování, dopravě a k získávání energie)
Regulace kvality vody •
Filtrace částic, patogenů, přebytečných živin a jiných chemikálií •
Čištění pitné vody a koupacích vod
Formování, ochrana a dekontaminace půd •
Utváření půd a sedimentů a jejich ochrana před erozí
Utváření organické hmoty, humusu pro zachování úrodnosti půd •
Filtrace a zachytávání škodlivin (patogeny, jedy a přebytečné živiny) v půdě a sedimentech
Regulace hazardů a živelních pohrom •
Regulace dopadů povodní, bouří, vln veder, požárů, sesuvů půdy a lavin na člověka či pro něj důležitou infrastrukturu
Regulace organismů škodlivých člověku •
Regulace organismů, které negativně ovlivňují člověka či pro něj důležité rostliny, zvířata či infrastrukturu (např. regulace invazních druhů, parazitů či patogenů nebo přirozená regulace přírodních populací predátory)
Zachování budoucích možností
Kapacita krajiny, ekosystémů a druhů zachovávat možnosti využití jimi poskytovaných přínosů lidmi i v budoucnosti (včetně příštích generací), např.: •
Zachování možností pro nové objevy a nová využití existujících organismů (např. pro léky a materiály) •
Zachování krajinných prvků pro potřeby a zkušenosti budoucích generací
Budoucí přínosy plynoucí z evoluce vzhledem k měnícím se podmínkám např. adaptace na změnu klimatu nebo odolnost proti patogenům.
Tedy přínosy lidem Ja ko je :
Učení a inspirace,
Fyzické a duševní zážitky,
Podpora identit,
Vytváření a udržování habitatů
Regulace kvality ovzduší
Regulace klimatu
Regulace množství a odtoku vody
Formování, ochrana a dekontaminace půd
Regulace hazardů a živelních pohrom
Regulace organismů škodlivých člověku
Zachování budoucích možností
atd.
Ra
Radek
22.2.2026 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerNic z toho pan Petr k životu nepotřebuje .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2026 12:43 Reaguje na Radekjá vím že to nečte a kyž by tak, nechce rozumět. To je pro ty, co chtějí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2026 11:28Já se vám pánové divím, že diskutujete s provokatérem, protože tak hloupý
snad nemůže člověk být. Hájit přemnožené lišky a jiné predátory a ještě
je za státní peníze zachraňovat je idiocie a sosat na to dotace je už
škůdcovství přírodě. Je načase ty dotace přehodnotit, aby nebylo jejich
poskytování nesmyslné a ba až zlomyslné. Myslivci usilovně lišky tlumí
a ze záchranné stanice jim přivezou ty "zachráněné", aby je naštvali.
Navíc se zakazují opravdu účinné způsoby lovu, aby byl lov náročný a
odrazoval část myslivců. Jde jim o to odradit původní ochránce přírody
od jejich činnosti a nastolit chaos údajné samoregulace. Já už je
prokoukl před 25 roky o co jim jde. Jim jde o divočinu bez myslivců,
rybářů, lesáků a zemědělců. Dokonce i my včelaři už jim vadíme a tak
se pokoušejí o takzvaný přírodní chov, při kterém šíří nemoci pomocí
nakažených rojů po okolí. Prostě ekologisté jsou největší škůdci a je
třeba je ignorovat a přesvědčit o jejich škůdcovství laickou veřejnost.
Odpovědět
snad nemůže člověk být. Hájit přemnožené lišky a jiné predátory a ještě
je za státní peníze zachraňovat je idiocie a sosat na to dotace je už
škůdcovství přírodě. Je načase ty dotace přehodnotit, aby nebylo jejich
poskytování nesmyslné a ba až zlomyslné. Myslivci usilovně lišky tlumí
a ze záchranné stanice jim přivezou ty "zachráněné", aby je naštvali.
Navíc se zakazují opravdu účinné způsoby lovu, aby byl lov náročný a
odrazoval část myslivců. Jde jim o to odradit původní ochránce přírody
od jejich činnosti a nastolit chaos údajné samoregulace. Já už je
prokoukl před 25 roky o co jim jde. Jim jde o divočinu bez myslivců,
rybářů, lesáků a zemědělců. Dokonce i my včelaři už jim vadíme a tak
se pokoušejí o takzvaný přírodní chov, při kterém šíří nemoci pomocí
nakažených rojů po okolí. Prostě ekologisté jsou největší škůdci a je
třeba je ignorovat a přesvědčit o jejich škůdcovství laickou veřejnost.
Karel Zvářal
22.2.2026 11:56 Reaguje na Břetislav MachačekK té poslední větě: to se děje prostřednictvím sociálních sítí, neb dnes v přírodě nepotkáte živáčka, maximálně živou konzervu s těmi, co maj veškeré vědění v mobilu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2026 08:30Cituji Tomáše Grima : . S realistickým pohledem na přírodní zákonitosti se zjevně nerodíme. ZS nejsou nic jiného než chráněné dílny pro osoby s přemrštěnými pečo- vatelskými pudy. Jejich účinek pro ochranu přírody je v celkovém součtu negativní. Čas a energie strávené „záchranou“ kosete či srnečky, jejichž evolučně „plánovaným“ osudem nebylo přežít (viz přírodní výběr), jsou časem a energií „vyhozenými komínem“. A proto chybí tam, kde by se přetavily v účinnou ochranu přírody. Stejně jako současný předseda Národní sítě ZS David Číp věřím a vím, že ZS by ochraně přírody nejlépe přispěly, kdyby byly ve své současné podobě zrušeny. Bývalý pracovník ZS, který například na stepi likviduje náletové dřeviny či kontrolovaně vypaluje mez, ochraně přírody prospívá. Pracovník ZS, který marní čas pipláním bezcenného kosete, ochraně přírody přímo škodí – jeho práce nepomáhá ničemu, odebírá cenný potenciál tam, kde by pomoci mohl, a navíc paradoxně vytváří falešný dojem pomoci.
Odpovědět
