Ornitologové v ČR evidovali 34 párů orlů královských, jádrem výskytu je Soutok
Loni v ČR ornitologové zaznamenali 34 teritoriálních párů orlů královských. Z nich 30 si postavilo hnízda, 20 pak úspěšně vyvedlo mláďata, kterých bylo celkem 38. "Jádrem výskytu orla královského je chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Z šesti párů zde čtyři vyvedly mláďata. Další dva úspěšné páry bylo možné pozorovat v bezprostředním okolí CHKO. U jednoho z nich se jednalo o náhradní hnízdění, což je jev u orlů královských velmi vzácný. Dochází k němu tehdy, když původní hnízdění není úspěšné," uvedl David Horal, který se v AOPK věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Ústavní soud ve středu 5. listopadu vyhlásí, jak rozhodl o návrhu 35 poslanců ANO, kteří zpochybnili letošní vyhlášení CHKO Soutok. Poslanci v návrhu tvrdili, že ministerstvo životního prostředí nevypořádalo velkou část námitek vůči nové CHKO, že úřady ignorovaly názory místních a nespolupracovaly s vlastníky pozemků. Rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok je nutné přehodnotit a zrušit podle předsedy strany Motoristé sobě Petra Macinky, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.
Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílých skvrn na lopatkách připomínajících královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a orel osidloval další území na jihu Moravy.
"Populace orla královského nejenže roste, ale jeho hnízdní areál se rozšiřuje směrem k severu, severozápadu i západu. Doložen je pokus o zahnízdění v jihovýchodním Bavorsku, asi 150 km západně od dosud nejzápadnějšího hnízdního páru, i ve středních Čechách. Jeden pár úspěšně vyhnízdil ve východních Čechách a dva páry na střední Moravě. Předpokládá se, že orel královský postupně osídlí i nížinné části Polska," doplnil Horal.
Část mláďat ornitologové kroužkují barevnými odečítacími kroužky. Díky tomu se například podařilo zjistit, že jedno loňské mládě z CHKO Soutok doputovalo až do jižní Francie, do oblasti Camargue. Jde teprve o čtvrtý známý případ migrace mláděte z panonské populace směrem na západ. Většina mláďat z ČR totiž zůstává v oblasti střední Evropy, menší část pak první zimu tráví v Řecku, případně Turecku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (52)
Jan Šimůnek
31.10.2025 12:282. Je vidět, že absencí CHKO nijak netrpěl, naopak se množil.
Pavel Hanzl
1.11.2025 08:07 Reaguje na Jan ŠimůnekOrel byl historicky běžnou součástí naší krajiny.
Jarek Schindler
31.10.2025 14:05Slavomil Vinkler
31.10.2025 14:23 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.10.2025 14:51 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
31.10.2025 15:34Jarek Schindler
31.10.2025 16:09 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
1.11.2025 08:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.11.2025 09:42 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
1.11.2025 10:12 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.11.2025 11:20 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.11.2025 11:34 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
1.11.2025 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
1.11.2025 14:38 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
31.10.2025 16:20Michal Ukropec
31.10.2025 16:21 Reaguje na Michal UkropecPavel Hanzl
1.11.2025 08:13Slavomil Vinkler
1.11.2025 08:30 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
1.11.2025 09:48 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
1.11.2025 10:15 Reaguje na Karel Zvářali tu teorii s klimatem a jinými důvody, než nárůst predace.
V mém okolí hnízdili čápi zcela běžně i mimo vesnice, ale už
to tam vzdali a hnízdí pouze uprostřed vesnic a dokonce na
sloupu u silnice Bohumín-Karviná v Dětmarovicích, kde se proud vozidel nezastaví ani v noci. Mají tam ale klid od mořských orlů, kteří u řeky Olše v Dětmarovicích hnízdí
a k té silnici se ZATÍM neodváží, ale slepice na okrajích vesnic už loví před zraky majitelů. Ke známému létali
týden jako do krámu a pak raději chov sám neukončil.
Jinak orel mořský je nádherný dravec, ale pokud by mi
lovil slepice, tak mu tleskat nebudu. Tomu tleskají jen
panelákoví ochranáři, kterým lov domácích zvířat nevadí.
Břetislav Machaček
1.11.2025 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
1.11.2025 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
1.11.2025 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
1.11.2025 13:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.11.2025 19:45 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.11.2025 13:55 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká čápa bílého tak dnes se čápi stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. V roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd, v roce 2000 to bylo 18 % hnízd a v roce 2014 jen 7 % hnízd . Můžete mi říci který predátor měl na svědomí to snížení počtu na stromech hnízdících čápů mezi lety 1934 až 2000? Kolik těch orlů u nás v té době asi tak žilo?
No a pokud máte neustále potřebu se Zvářalem žvanit o úbytku druhů kde primárním důvodem má být důvod predace, tak určitě pro vás nebude problém vyjmenovat pár druhů které tato predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum .
Břetislav Machaček
1.11.2025 19:57 Reaguje na Jarek Schindlerkomínů hrozil požár střechy přenosem jisker na
hnízdo a z něho na střechu. Proto mohli hnízdit pouze na stromech, ale později jim lidé tolerovali hnízdění na nepoužívaném komíně a nebo na pevném betonovém a nebo ocelovém sloupu. Takže tady jde
o to, že z nouzového hnízdění na stromech s rizikem
predace i jinými predátory, než pouze orli, raději stavěli hnízda v blízkosti lidí a na relativně
bezpečných místech. Po komíně cihelny a nebo po
betonovém sloupě se ke hnízdu nedostala kuna a ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky.
Pokud to z historie nevíte, tak stačí přemýšlet.
Kosi kdysi hnízdili výhradně na stromech a nebo v keřích, ale po namnožení sojek a strak hnízdí na
budovách a nebo v jejich těsné blízkosti. Proč to
asi dělají? No protože u lidí hledají bezpečí,
které už v lesích a v sadech nemají. Dokonce drozd
mi opakovaně hnízdí v keři dva metry od domu, aby byl před predátory v bezpečí.
Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak
si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli
v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet.
K původním predátorům jsme přidali invazní a té
kořisti jsme nevratně změnili podmínky k životu.
Nebo si snad myslíte, že se zemědělství obejde
bez chemických postřiků a nebo že nebudou auta
na silnicích "lovit" více zvěře než myslivci?
A nebo, že bez hmyzu ve sterilní krajině budou
mít hmyzožraví ptáci co žrát. Budiž začněme
návratem k polím bez chemie s motykami pro
50% obyvatelstva a bez aut na cestách s polními
hnojišti a hnojem u každého vesnického domku.
Pak bude mít kořist dost potravy a predátoři
dost kořisti. Pokud ale budete kořisti potravy
ubírat, tak ji bude ubývat a predátoři se umí
přeorientovat i na jinou kořist, aby nemuseli
snížit počet potomků. Když nemá jestřáb koroptve,
tak si uloví sousedovu slepici a hladovět nebudou rodiče ani mláďata. Samozřejmě nepohrdne ani tou
poslední koroptví a nepočká o hladě na to, až se
namnoží. Dokoná dílo zkázy na kterém se podílíme
i my. Ochrana přírody se má v prvé řadě zabývat
množením kořisti a podle jejich stavů množením
predátorů. Je to stejné jako u lidí, když se lidé
začali více množit při vyšší zemědělské produkci
a pokud v produkci potravin polevili, tak přišel zákonitě hladomor. Predátorů můžeme mít pouze
tolik, kolik mají PŘIROZENÉ potravy a pokud mají
i jiné zdroje potravy, tak se vychyluje rovnováha
v neprospěch přirozené kořisti. Uvedu poslední
příklad s havrany, kterých bývalo v minulosti
o mnoho méně a to měli možnost živit se v zimě
na koňském trusu s nestráveným ovsem. Po náhradě
koní auty jejich stavy poklesly a navýšily se
po vzniku velkých skládek s kvanty zbytků lidské
potravy. Víte co nastane po ukončení skládkování? Vymřou hlady, ale před tím dokonají dílo zkázy
u zbytků přirozené kořisti. Pokud ale tu kořist preventivně neochráníme, tak ji budeme muset uměle
množit stejně, jak to už děláme se pstruhy, lipany
atd., které po vysazení rabují vydry a volavky.
Není moudřejší s poklesem kořisti snížit počet
predátorů dokud stavy kořisti nenarostou a nenechat
kořist klesnout na neživotaschopné minimum? Vám
nebude vadit, až poslední žábu za vašim domem
sežere čáp, volavka, jezevec atd. a odtáhnou to
udělat jinam, dokud nevyhubí ty zbytky žab i tam?
Mi to vadí!
Michal Ukropec
2.11.2025 17:26 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
3.11.2025 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekV roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd= to má svědčit o tom, že "Čáp v minulosti nebyl oblíben tak, jako nyní".
"Proto mohli hnízdit pouze na stromech"= kde potom hnízdilo těch 48 % když mohli hnízdit jen na stromech?
Jen malá ukázka toho , že ta vaše dojmologie nemá se skutečností nic společného.
"Ve vesnici jim vejce nevyplenily straky a sojky"= opravdu? Více strak najdete ve vesnicích a městech než někde v lese či polích a sojka jako v současnosti jeden z nejčastěji se objevujícich ptáků na krmítcích tam asi také nežije .
Nějak nerozumím tomu co jste chtěl říci tímto blíbolem: "Když jde o vyhubení nějaké kořisti predátory, tak si uvědomte, že jsme do přírodní rovnováhy zasáhli v minulosti tak, že je nereálné se k ní vracet". K čemu se vracet? A hlavně již delší dobu vás žádám o nějaké druhy které vyhubil predátor. takže prosím , místo nesmyslů ty sruhy.
No a když jste už zmínil toho jestřába. Víte co je to pohlavní dimorfismus a jaký to má účel, jaké výhody?
Jo a jestli jste to dotěď nepochopil tak osobně nejsem odvázaný z rostoucího počtu predátorů , jejich šíření a bezmezdné ochrany. jen navydávám zatím predaci jako hlavní důvod ubytku čehokoliv v posledních 70 ti letech. Predace tím důvodem totiž není. Ano, a to tvrdím neustále, může či má nepopirastelný negativní vliv na " zbytkové" populace. Takže si odpusťte hodnocení co mě bude či nebude vadit.
Karel Zvářal
1.11.2025 17:14 Reaguje na Břetislav MachačekZkraje devadesátek začaly batůžky a Ešůs označil několik koroptví v pražských rederálech. Netrvalo dlouho a signál se ozýval z jednoho místa - mezi panely u konečné tramvaje, kde přespávala kuna. Podle pamyslivce žere švestky, takže neškodí... Opakuji: na trolly nereagovat.
Jarek Schindler
1.11.2025 20:05 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě, přežívající koroptv byla predována jen chvíli po té co dostala batůžek. Že ji ta kuna nesežrala předtím než ten batůžek dostala? Akorát si vymýšlíte. Jinak můžete vzít za pana Macháčka to vyjmenování druhů které ta vaše predace v minulých stoletích vyhubila či snížila počet jedinců na minimum trolle.
Karel Zvářal
1.11.2025 20:21 Reaguje na Jarek SchindlerRychlejší pro pochopení změn bude, když vyjmenujete druhy, které v posledních dekádách přibyly. Zajíci, koroptve, sýčci, tchoři, lasky, chocholouši aj drobotina mezi nimi stopro nebudou...
Jarek Schindler
3.11.2025 12:53 Reaguje na Karel ZvářalOpravdu jste tak hloupý , že nejste schopen pochopit co je příčina a co následek? O tom syčkovi to tu bylo nedávno. Jestli jste to nepochopil tak tam kde má podmínky mu ani ta vaše predace zas tak moc nevadí.
Karel Zvářal
5.11.2025 16:46 Reaguje na Jarek SchindlerJižně od Alp klimazměna nepoběhla?-)
Jarek Schindler
1.11.2025 13:32 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
1.11.2025 19:42 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.11.2025 20:14 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
2.11.2025 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
3.11.2025 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
1.11.2025 20:07 Reaguje na Jarek Schindlerorly, tak z důvodu, že se přeorientovali na skládky a ty
bývají blíž k lidským sídlům, než k původním hnízdištím.
Nebudou přece hnízdit tam, kde jim hrozí predace a raději
přesídlí blíž k lidem a k novým zdrojům potravy.
Jarek Schindler
3.11.2025 13:08 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.11.2025 16:08 Reaguje na Jarek Schindlerskládce v Ostravě-Hrušově a posedávající na okolních stromech, stožárech a lampách kolem dálnice a cest.
Já za čápy nechodím, abych viděl co na skládce
konzumují a neviděl jsem pitevní protokoly žaludků uhynulých ptáků, ale něčím se tam před odletem asi vykrmují, protože z plezíru se asi odpadky nebrodí.
To budou možná vědět veterináři, kteří je pitvají
při podezření z otrav, ale na skládkách jsou i
zbytky masa, uhynulí a živí hlodavci a jiná malá
zvířata vhozená mezi odpadky. S oblibou tam loví
dravci potkany a nebo jiné ptáky živící se těmi
odpadky.
Karel Zvářal
3.11.2025 16:13 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.novinky.cz/clanek/koktejl-capi-ve-spanelsku-se-kvuli-klimatickym-zmenam-zivi-odpadky-40422703
Karel Zvářal
3.11.2025 16:21 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
3.11.2025 20:09 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
5.11.2025 16:51 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
3.11.2025 20:17 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.11.2025 17:15 Reaguje na Jarek Schindlerzákazu skládek a na co se budou ochranáři
vymlouvat při jejich hladovění a úbytku.
Bez potravy nepřežije nikdo a v prvé řadě
je třeba množit kořist a nikoliv pouze
predátory a nedat kořisti šanci se dál
množit bez predace hájenými predátory.
Když chci namnožit třeba žáby, tak to
nelze pouze tůni bez potravy u které
bude stát pět čápů a pět volavek dokud
nebude tůň bez jediné žáby. Takto vypadají chovné pstruhové potoky po zámrazu stojatých vod , kdy stojí v potoce co 500 metrů volavka a do jara
je potok bez ryb. Takto vypadá MÍSTNĚ
vyhubená kořist, které predátoři nedali
šanci přežít a má to sakra daleko k
nějaké samoregulaci, kdy si hladová
volavka řekne dost, raději zemřu hlady,
abych zanechala v potoce chovný základ
pro budoucí generaci ryb. Houbelec,
ona sežere i tu poslední střevli a letí
rabovat jinam. Totéž udělá vydra, která
kamarádovi vyrabovala 194 pstruhů než
rybník slovil a zbylo mu 6 na ochutnání.
Počkat den, dva, tak tam není nic. To
je ta samoregulace, kdy si predátor řekne dost, ať se kořist namnoží?
Karel Zvářal
5.11.2025 18:48 Reaguje na Jarek SchindlerNemusíme si pamatovat, co jste předevčírem blábolil. Zde je to zapsáno slovo od slova, nešťastníče... Víte kulový, ale pro sebe jste za hrdinu, že:-)





Hnízdní podložky na stožárech vysokého napětí pomáhají ohroženému rarohovi velkému
Čím a jak správně v zimě přikrmovat ptáky?
Buřňák severní – v Česku nebyl zatím nikdy pozorován. Nyní ho našli na kolejích a bojuje v záchranné stanici o život