Sedmnáct procent potravin se zbytečně vyhodí, upozorňuje OSN
Na každého obyvatele planety připadá v průměru 121 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Největší část těchto zbytečných odpadů, 74 kilogramů, vznikne přímo v domácnostech. Ke ztrátám dochází už během výroby a distribuce, podle studie se tak nesní více než třetina potravin.
"Je to obrovský problém. Je to nákladné z pohledu životního prostředí, společnosti i ekonomiky," uvedl Richard Swannel, rozvojový ředitel britské nevládní organizace Wrap, která se na studii pro Program OSN na ochranu životního prostředí (PNUE) podílela, píše AFP.
Studie vycházela z údajů za rok 2019, sledovala maloobchodní prodej, restaurace i domácnosti. Data sbírala v 54 vyspělých i rozvojových zemích. Podle výsledků namodelovala stav pro celou planetu. Podle výpočtů studie se ročně vyhodí 931 milionů tun potravin.
Zbytečné vyhazování potravin se týká všech regionů světa, přestože podle OSN téměř 700 milionů lidí na Zemi trpí hladem a tři miliardy lidí nemají přístup ke kvalitní zdravé stravě. Celková světová populace je 7,8 miliardy lidí.
"Dosud bylo plýtvání jídlem považováno za problém bohatých zemí," uvedla Clementine O'Connorová z PNUE. "Naše studie ale ukázala, že v každé zemi, která tento ukazatel sledovala, je plýtvání v domácnostech problém," dodává O'Connorová, citovaná agenturou AFP.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vytváří svou vlastní statistiku, která zaznamenává potravinářské "ztráty", které vzniknou už během výroby a distribuce. Podle zjištění FAO se přibližně 14 procent vyrobených potravin znehodnotí ještě než dojdou do prodeje.
"Pokud by plýtvání a znehodnocení potravin byl stát, byly by třetím největším producentem skleníkových plynů na světě," uvedl Richard Swannel. Plýtvání potravinami tak podle něj přímo souvisí s klimatickými změnami. Potraviny, které se nesní, by se neměly podle autorů studie nechat jen tak na skládce, ale měly by se dále využít.
Omezení plýtvání potravinami patří mezi priority trvale udržitelného rozvoje OSN. Na toto téma také OSN letos na podzim chystá první "summit o potravinovém systému", píše AFP.
reklama
Dále čtěte |
Průzkum: V domovech pro seniory vzniká na sto kg oběda až 30 kg odpadu
Anketa: Z celkového objemu supermarkety vyhodí méně než procento potravin
Mladí lidé denně vyplýtvají asi 43,4 gramu potravin, ukázaly rozbory popelnicOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Zbyněk Šeděnka
5.3.2021 17:23 Reaguje naLukas Spitzer
6.3.2021 12:09 Reaguje nasmějící se bestie
5.3.2021 14:36Jiří Daneš
6.3.2021 00:06 Reaguje na smějící se bestieMoje teorie je, že je to dané cenou. Když mne stojí malý čtveratý bochníček celozrnného bio žitného kváskového chleba 80 Kč, tak s ním nakládám tak, abych ho nevyhodila. Když půl Šumavy stojí 16 korun, ta to bohužel lidi vyhazují v velkém, no.
Obdobně maso a vajíčka - od bio vajíček těžko budou lidi vyhazovat bílky (vzhledem k ceně), nebo vyhazovat bio maso, které stálo hodně... levné věci se vyhazují snadno...
