Plzeň nechá 150 poškozených stromů dožít jako útočiště pro rostliny i živočichy
Habitatové stromy mají také příznivý vliv na mikroklima holiny, protože ji stíní a snižují rychlost proudícího větru, čímž pomáhají obnově a stabilitě lesního prostředí.
"Plzeň obhospodařuje více než 4000 hektarů lesů na 52 katastrálních územích. Vytipovali jsme okolo 150 poškozených stromů napříč našimi lesy, které nebudou při pravidelné plánované těžbě káceny," uvedl náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Vybrané stromy jsou poblíž cest, aby si jich všimli i návštěvníci lesa.
Habitatové stromy postupně prosychají. U cest a turistických stezek je tak budou lesníci průběžně kontrolovat a pokud by hrozilo, že by mohl strom spadnout a někoho zranit, pokáceli by ho. "To bude však až krajní řešení, stromy máme v úmyslu nechat dožít," dodal Tolar.
V plzeňských městských parcích, například v Borském parku, na Homolce nebo u Košuteckého jezírka zůstávají také takzvané doupné stromy, tedy bezpečná torza stromů bez suchých větví. "Jejich dutiny jsou v městském prostředí útočištěm pro velké skupiny živočichů od hmyzu a pavouků až po větší druhy. Například v Borském parku v nich hnízdí datel černý, vyskytují se v nich různé druhy netopýrů," doplnil vedoucí oddělení péče o dřeviny Správy veřejného statku města Plzně Petr Kuták.
reklama

Oheň může pomoci zachovat biodiverzitu suchých trávníků, ukázala studie vědců z Mendelovy univerzity
Na Nemilance v Olomouci se zabydleli bobři, stavění hrází monitorují odborníci
Početnost syslí kolonie u Mohelna na Třebíčsku se loni snížila na polovinu