Plzeň znovu podpoří odstřel divočáků, schválila tzv. zástřelné za divoké prase
20.2.2026 22:33 | PLZEŇ
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plzeň znovu finančně podpoří odstřel divočáků na území plzeňských honiteb. Radní schválili dotační program, takzvané zástřelné za prase divoké. Program má motivovat myslivce k odstřelům a pomoci snížit počet divočáků, kteří pronikají do zastavěného území a páchají tak škody městu i soukromým vlastníkům pozemků. Při splnění dalších podmínek bude zástřelné za jedno prase činit 3000 korun, řekl ČTK náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Dotaci poprvé město vyhlásilo v roce 2024, letos na dotace vyčlenilo 610 000 korun.
"Chceme pokračovat v loveckém tlaku v místech, kde se divočáci vyskytují ve vyšších počtech, tedy zejména v Liticích, na Valše, v Radobyčicích, ale i v Červeném Hrádku a Božkově," vyjmenoval Tolar. Severní část města, Lochotín a Roudná, je podle něj oproti předchozímu roku zvěří minimálně navštěvována. Situaci tam totiž zlepšilo odstranění vegetačních krytů, které bylo nařízené vlastníkům orné půdy.
Podle vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodové Kaiferové se loni v honitbách v Plzni zastřelilo 269 divokých prasat. V roce 2024, kdy město dotační program spustilo, to bylo rekordních 532 prasat. "Je nutné v odstřelech pokračovat, rádi bychom proto finančním příspěvkem motivovali myslivce. Prasata se rychle množí, samice může mít dvakrát až třikrát za rok průměrně čtyři mladé," řekla Svobodová Kaiferová. Nárok na zástřelné mají myslivci až poté, co ve svých honitbách odloví od loňského 1. listopadu do konce letošního října více než polovinu prasat zastřelených v roce 2024. Po dosažení tohoto limitu se dotace poskytuje za každého odloveného divočáka navíc.
Magistrátní úředníci v minulých letech jednali s majiteli neudržovaných pozemků, zejména v okrajových částech města, kam se často prasata stahovala. Vlastníky žádali, aby o pozemky pečovali, řádně je zabezpečili a bioodpad vhazovali do určených nádob. V místech, kde lidé stále zakládají černé skládky s bioodpadem, je totiž prasat více. "I díky spolupráci vlastníků orné půdy, kteří odstranili vegetační kryty, zarostlé vysoké trávy, keře a nálety, kde se divoká prasata zdržovala, se to projevilo ve městě. "Už se neobjevuje to, že by se divoká prasata objevovala na zastávkách, procházela zástavbou a přes rušné komunikace," dodala Svobodová Kaiferová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Pokud myslivci nestřílí bachny , ale jen kňoury , pak to k poklesu populace nepovede. Řešením není dávat peníze myslivcům ti jsou součástí problému, ale změna zákona tak, aby nebylo možné udržovat přemnoženou zvěř v lesích pro co největší roční odstřel.
Odpovědět
Pokud chceme k regulaci černé zvěře přistoupit s cílem skutečně snížit početní stavy , musíme se opřít o populační dynamiku .
Z hlediska biologie populací je klíčem k úspěchu rozbití reprodukčního řetězce a eliminace přírůstku dříve, než se sám začne zapojovat do rozmnožování.
Cílení na správnou věkovou strukturu
Zásadní chybou, která v minulosti vedla k nárůstu stavů, byl lov silných kusů pro trofeje. Odborný management vyžaduje:
Priorita: Lov selat a lončáků . Tato věková třída tvoří motor nárůstu populace. Selata jsou dnes schopna díky uživě , pěstování energetických plodin , což myslivci nemohou ovlivnit ! zabřeznout již v prvním roce života (při dosažení cca 30–35 kg, v dalším roce jdou do chrutí 2x .) Jejich odlov je nejefektivnějším způsobem, jak zastavit exponenciální růst.
Ochrana vodících bachyní: Stará, zkušená bachyně drží tlupu pohromadě, určuje její teritorium a učí mladé kusy disciplíně. Pokud je ulovena vedoucí samice, tlupa se rozpadne na menší skupinky nezkušených kusů (tzv. "rozbití sociální struktury"), které se nekontrolovaně toulají krajinou, páchají větší škody a nekontrolovaně se páří. Špatné zacílený lov vede k nárůstu početních stavů .
Odpovědět
bachyně je plná cca 120 dnů potom metá selata , z tohoto prostého důvodu nemůže zabřeznout 3 x ročně jak se mylně uvádí v článku .
2x ročně může zabřeznout ano , děje se to protože v tlupách chybí /vodící bachyně /špatně prováděný lov .
Odpovědět
Velcí kňouři se střílí málo. Je to trofej, ale maso smrdí.
Prasat je tolik a jsou tak chytrá, ýe odlov na čekané je neefektivní. Daleko lepší je hon. No ale lesy a pole jsou plná lidí. Zákaz vstupu se nedodržuje, nejsou represe.
Odpovědět
Víte , dnes je to tak že lovec uloví kance v touze po trofeji , při prohlídce kusu zjistí že je to 3letý sekáček /takže trofej se nekoná . Kus se prodává do výkupu za pramálo peněz a smrad nikdo neřeší .
Odpovědět
Hromadný lov , Pokud se vám podaří obstavit leč ve které jsou zalehnutá , máte dostatečný počet pozorných /dobrých střelců na štontech pak ano , v opačném případě jste prohnal honitbu , neulovil nic .
Druhý způsob je v noci , při použití kvalitního nočního zaměřovače(dnes je široká škála možností ) trošku zkušeností z lovem vám postačí ….dá se tak ulovit víc kusů , pokud budete dbát na opravduefektivní lov , tak snadno obeznáte sele /lončáka …tímto způsobem si myslím že snížíte početní stavy efektivněji . Je to ovšem náročné na čas , který trávíte v honitbě a to v době ve které ostatní spí .
Odpovědět
K tomu zákazu vstupu /případně omezení v určitou hodinu ….jsme opakovaně žádali , protože platíme nemalé škody na lesních porostech a z pohybem lidí se opravdu potýkáme a to v hodinách kdy je zvěř aktivní …nikdy nám nebylo vyhověno , pokaždé to skončilo a co by tomu řekli lidé . Co vím tak se uzavřeli honitby vždy policistum , tam se na veřejné mínění nikdy nedbalo a zdůvodnění bylo stejné jako kdybychom lovili my .
Odpovědět
V této době kdy je z různých míst hlášená aujeszkyho choroba je lov prasete pro myslivce mimořádně obtížný , nemoc je přenosná na psy /smrtelná cca 2 dny , konec je v křečích není mu pomoci . Takže po ulovení kusu černé zvěře , musí být lovec obzvlášť opatrný aby nedonesl domů třeba jen trošku barvy / krve na oblečení , to by mohl pes olíznout a nakazit se . K dohledání kusu vzít v postižených lokalitách vycvičeného psa a přijít o něj ….než uděláte dobrého psa který pracuje to prostě chvíli trvá a nikdo z nás o něj nechce přijít . Přesto se pořád loví , každý kdo loví dnes černou a vlastní loveckého psa zasluhuje podporu , patří mu dík .
Odpovědět
Mnohým laikům prostě pořád ještě nedochází že to co dělají myslivci je záslužná činnost která slouží ku prospěchu celé společnosti
Odpovědět
|
|