https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/podle-greenpeace-muze-za-lonsky-uhyn-ryb-v-odre-tezba-uhli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle Greenpeace může za loňský úhyn ryb v Odře těžba uhlí

3.3.2023 10:30 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PublicCo / Pixabay
Podle polské pobočky ekologické organizace Greenpeace mohou za loňskou zvýšenou míru slanosti (salinity) Odry společnosti těžící černé uhlí v Horním Slezsku. Doly vypouštějí do řeky odpady, které vedou ke zvýšení slanosti vody v řece. S tím loni v létě souviselo rozšíření toxické řasy a následný úhyn stovek tun ryb.
 

Organizace Greenpeace uvedla, že její aktivisté společně s vědci zkoumali vzorky vody z řek na území Horního Slezska co do míry slanosti. "V některých přítocích Odry a Visly je salinita vyšší než v Baltu," uvádí Greenpeace. Vysoká koncentrace solí v Odře loni v létě vedla rozmnožení toxických řas a následnému úhynu ryb. Organizace za viníka této katastrofy, která vedla ke zničení ekosystému Odry, označuje činnost těžařských společností v Horním Slezsku. Tyto firmy podle ní vypouštějí z dolů do přítoků Odry koncentrované roztoky solí. Greenpeace v této souvislosti zmiňuje velké polské těžaře, jako je Polska Grupa Górnicza a Jastrzembska Spólka Wenglowa (JSW).

Podle vědců, na které se odvolává Greenpeace, se nebezpečí další takové katastrofy zvýší v létě, kdy jsou vysoké teploty a hladina vody v řece klesne. Upozorňují, že scénář z Odry se může opakovat ve Visle, největší polské řece. "Když Visla přitéká do Horního Slezska, jde o čistou řeku, a odtéká z něj po pětadvacetinásobném nárůstu salinity jako znečištěná stoka," píše se ve zprávě Greenpeace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

3.3.2023 17:01
O neblahém účinku čerpaných důlních vod se už vědělo za socíku. Tehdy se
mezi haldou v Ostravě- Hrušově a kopci v Bohumíně- Záblatí začala sypat
hráz "Ostravského moře". V něm měly slané důlní vody sedimentovat, aby
nešly rovnou do Odry. Po plyšáku se stavba zastavila s odůvodněním, že
skončí i těžba uhlí a důlní vody se nebudou čerpat. Zůstaly rozestavěné hráze, ale důlní vody se čerpaly ještě mnoho let a asi i čerpají dodnes, protože doly jsou vesměs propojené a přestat v okolí činných dolů
čerpat z těch nečinných, tak hrozí protržení a náhlé zaplavení činného
dolu(snížení tlaku vod v okolí). Taktéž v Polsku se bude čerpat důlní
voda tak dlouho, pokud bude funkční byť jediná šachta. Pokud jdou tyto vody do řeky, tak zasolují i celou zvodeň a studny v okolí. Je tak vždy
otázkou, co se stane, když je za sucha není čím naředit. To lze vodou
z přehrad, ale když ty nejsou, tak asi ničím. V tom "Ostravském moři"
měla slanější voda klesat ke dnu a část vody se měla z tak velké plochy
odpařovat. Tím, by byl odtok slané vody do Odry minimální a mohli jsme
mít na Ostravsku skutečně SLANÉ "moře" sloužící k rekreaci a záchytu
soli z důlních vod.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.3.2023 21:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Škoda, že to nedopadlo. Přečistěné soli by se daly použít v kosmetice, léčení, potravinářství ...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist