.png)
Podle ornitologů budou havrani a kavky nocovat po celém Brně ještě měsíc. Ptáci se letošní zimu chovají neobvykle
20.2.2025 02:06 | BRNO
(ČTK)
Během zimy se hejna objevila například u staré vrátnice nemocnice na Jihlavské, u hlavního vchodu Brněnského výstaviště, na Žlutém kopci, v parku na Špilberku a u Červeného kostela. "V posledních dnech je lidé viděli v Lužánkách a v okolí Bobycentra," dodal Sychra.
Podle ornitologů za nezvyklým pohybem ptáků stojí úmyslné plašení, a to nejen tleskáním či křikem, ale také pyrotechnikou a střelbou. "Přímé důkazy o tom, že havrani a kavky své tradiční nocoviště opustili právě kvůli plašení bohužel nemáme, ale samotné jejich chování tomu nasvědčuje. Tím, že se teď přesunuli do zástavby, se dostali do konfliktu s lidmi, kterým vadí trus nebo hluk. Zdokumentovali jsme několik případů, kdy obyvatelé záměrně vyhánějí hejna," řekl Sychra.
Plašení ptáky stresuje, narušuje jejich spánek a v důsledku toho může mít negativní dopad na jejich zdravotní stav. "Kvůli přítomnosti v hejnech zvláště chráněného druhu kavky obecné i z důvodu obecné ochrany havrana polního je takové jednání protizákonné," poznamenal Sychra. Ornitologové proto podali podnět na ČIŽP, která nyní záležitost vyšetřuje. "V případě prokázání přestupku hrozí pachatelům pokuta, jejíž horní hranice činí u fyzických osob 100 000 korun, u fyzických osob podnikajících a právnických osob pak dva miliony korun," uvedla mluvčí Miriam Loužecká.
Přestože ptáci letos oblast nad Riviérou opustili, podle Sychry to neznamená, že by trvale přestala být jejich nocovištěm. "Nemůžeme si být na 100 procent jistí, ale očekáváme, že se tam příští rok vrátí. Z tohoto důvodu a také proto, že v té lokalitě žije téměř 30 dalších zvláště chráněných druhů, stojím na tom, že tam nelze stavět lanovku," řekl.
Zamýšlená lanovka by měla propojit Pisárky s univerzitním kampusem v Bohunicích. Pražský městský soud zrušil loni v září dubnové pravomocné rozhodnutí ministerstva dopravy o povolení stavby a také předchozí rozhodnutí drážního úřadu z října roku 2022. Důvodem je to, že úřad dostatečně nezkoumal dopady na přírodu a krajinu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Do Žďárských vrchů se po 70 letech vrátili sokoli
Luxusní sedmnáctimetrové čapí hnízdo v Hranicích má již prvního nájemníka
Racek s kroužkem PKHU zimuje v Přerově už dvanáct letOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Karel Zvářal
20.2.2025 04:34Jeden velký noční pták na tři má v potravě krkavcovité, tedy samotné krkavce moc ne, ale menší druhy, jako havran a kavka, loví běžně. V Česku je odhadem 1.500-2000 párů těchto ikonických lovců. Není důvod, aby se vyhýbal příměstským, dobře nasvíceným lesům a lesíkům, zvláště pak, je-li v otevřené krajině nouze o potravu. Adorace predátorů dospěla tak daleko, že ornitologové jsou zmateni nezvyklým chováním ptáků. Oni létají v hejnu mj i proto, aby si o nebezpečí zakrákali. A dosud se cítili u města bezbečněji, než někde v hlubokých lesích. Jenže si je našel i tady. Inu, biologická ochrana funguje, že...
Odpovědět
pp
Karel Zvářal
20.2.2025 06:51 Reaguje na pavel peregrinTipuji, že ne, podobně jako u nettopýrů:-) Ptáci odletěli před hlukem do MĚSTA, kde se petarduje (troubí, alarmy...) řádově více? To jsou tak hloupí, že se neposunuli třeba do obory Holedná, kde určitě nikdo nepetarduje? Znám mentalitu této bubliny, tam za vše (úbytek, vyhubení, rušení...) může člověk. A jelikož rebely nemají rádi nikde, tak to zařídili...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 06:55 Reaguje na Karel ZvářalMyslím že to souvisí s lanovkou. Vyšla studie, že pokud by se postavila lanovka, bylo by ekonomické omezit trolejbusy. Vtírá se otázka, kdo potřebuje tu lanovku a na co?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 07:05 Reaguje na Slavomil VinklerAsi se to nabízí, ale vidíte sám, že hlučné město jim nevadí, říká se tomu "z louže pod okap". Od nás (VMor.) také zmizeli havrani, kteří nocovali v luhu. Tam kromě nedaleké střelnice, která byla v provozu ve dne (spíše po ránu), jim nic jeného nebylo. Zapamatujte si, že hlad (a predační tlak), je sviňa.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 07:07 Reaguje na Karel ZvářalV minulosti se tam nebouchalo?, nikdo z místních nic neobvyklého, rušivého v noci neslyšel, neviděl?
Odpovědět
OL
Ondra Liebig
25.2.2025 16:23 Reaguje na Karel ZvářalTo je zajímavé, u nás taky ubývají havrani. Zato až moc kavek, což je invazivní agresivní druh který plení hnízda jiných ptákůnve velkém. Klidně i holubů apod.
A díky své žravosti a agresivitě ohrožuje populace řady chráněných brouků, zejména Roháče na jižní moravě, kde se kavka prakticky po dekády nevyskytovala.
Odpovědět
A díky své žravosti a agresivitě ohrožuje populace řady chráněných brouků, zejména Roháče na jižní moravě, kde se kavka prakticky po dekády nevyskytovala.
Karel Zvářal
25.2.2025 17:17 Reaguje na Ondra LiebigKavka má oproti havranovi tu výhodu, že hnízdí v dutinách, tam ji však preduje kuna, proto kavky přesídlily na budovy (hrady, výt. šachty apod.), kde jim ochranáři někdy vyvěšují budky. Zatímco havran na otevřených hnízdech je pro výra ideální kořist, může to být místně i kuna, spíše lesní jak skalačka. Úbytek havranů mě netrápí, ani racků - kteréžto "nahradili" volavka p. a velcí (mořští) racci. U těch racků to může být i výr (jinde), byť na FT měli mývala a lišku (viz níže). A ano, hodně kavek pohromadě nedělá dobrotu, mohou i škodit.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
JS
Jarek Schindler
26.2.2025 22:03 Reaguje na Ondra LiebigJe původní a tak nemůže být invazní. Okolí Brna a směrem na sever i jih jich v minulosti bylo dost. Silný úbytek nastal v 80-tých letech. Nyní je to již povětšině vysloveně synantropní ( městský) druh. No a pod plenění hnízd jiných pěvců se podstatně více podepisují jiné podstatně početnější druhy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2025 09:46 Reaguje na pavel peregrinBystrý postřeh pane Pelegríne. Usuzujete tak podle údajů co si cucá pan Zvářal z prstu? V každém případě jsou součástí výřího jídelníčku i krkavci. Akorát počet krkavců není a doufám že nikdy nebude srovnatelný s jinými krkavcovitými. Nižší počet krkavců znamená samozřejmě nižší možnost lovu a tím i nižší zastoupení v potravě výra. Jinak , podle samotných ornitologů ( IV. sčítání z let 2014-2017) se u nás vyskytovalo 700 až 1000 párů. Odkud si pan Zvářal asi vycucal těch 1500 až 2000 párů? Atd.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.2.2025 20:14 Reaguje na pavel peregrinVýživná je kvůli stalkujícím trolům, kteří zjevně nevědí, že statistika je přesný součet nepřesných čísel. Po mapování 01-03 jsem věděl o pěti bílých kvadrátech, kde by správně měla být (miňimalně) tečka. A to jsem po nich nešel cíleně, všechno byly "náhodná" zjištění. Po půlnoci je hlas výra slyšet i více než 4km.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2025 20:55 Reaguje na Karel ZvářalAno, samozřejmě. Pět bílých kvadrátů a v každém minimálně 100 párů. Otázka je pořád stejná. Odkud jste vycucl těch 1500 až 2000 výřích párů když ornitologové ( renomovaní ornitologové abych byl přesný) udávají počet jen 700 až 1000 párů? Jo a proč až po půlnoci? Je jejich čas a tak se již chvíli ozýva jejich volání a uslyšíte ho i se stmíváním. Opravdu nemusíte čekat až na půlnoc.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2025 04:05 Reaguje na pavel peregrinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Extrapolace
Každopádně mu vyhubení nehrozí jako po vaľce a spolupodílí se na úbytku mnohých druhů. Jako superpredátor (dravců, sov, ježků...) vytváří v přírodě jakou-takous rovnováhu.
Odpovědět
Každopádně mu vyhubení nehrozí jako po vaľce a spolupodílí se na úbytku mnohých druhů. Jako superpredátor (dravců, sov, ježků...) vytváří v přírodě jakou-takous rovnováhu.
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 10:00 Reaguje na Karel ZvářalZvářalovic přemet v přímém přenosu. Extrapolujte si co chcete. Na skutečnosti, že jste tvrdil, že se u nás vyskytuje 1500 až 2000 párů to nic nezmění. A pište, ono při tom co píšete je alespoň krásně vidět ta dutina co máte místo mozku. Ano výr je vrcholový predátor. Akorát Vy si musíte vybrat jestli se podílí na úbytku mnohých druhů nebo vytváří v přírodě rovnováhu. On ten úbytek s tou rovnováhou nějak nekoresponduje. No a určitě mu nehrozilo vyhubení. A to ani za R-U a ani v době po válce.
Odpovědět
HH
Honza Honza
20.2.2025 06:45Myslím, že to souvisí s adaptací přírody, kdy se příroda postupně bude stěhovat do měst, zvířata zjistí, že je zde bezpečněji. Je třeba pro to vytvářet i podmínky, aby město bylo více stavby v lese než betonová poušť s ojedinělým parčíkem.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 07:24 Reaguje na Honza HonzaVysvětletlíte mi, proč se hřivnáči nastěhovali v posledních dekádách do měst, včetně rušných center? Proč utekli z klidné přírody blíž člověku, kteý po nich (jindy a jinde) střílí?
Odpovědět
OL
Ondra Liebig
25.2.2025 16:26 Reaguje na Honza HonzaMedvědi už to taky pomalu zjišťují, a až to zjistí i vlci a rysové, tak bude v českých vesnicích veselo :-D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.2.2025 08:44Všiml jsem si, že havrani létali dřív po jedné hodině odpolední na jih, na nocoviště někde kolem Heršpic a dnes létají na severozápad jako k Přehradě. Velké hejno sedělo na kaštanech a akátech podle Údolní na Kraví hoře, dřív jsem je tam neviděl.
Odpovědět
HH
Honza Honza
20.2.2025 11:00tak jako invazivní rostliny obsazují nový prostor, dělají to i ptáci, pokud je to vůbec možné- lidi po nich nestřílí, musí to mít čas, aby si zvykly, musí k tomu mít základní podmínky: co budou žrát, kde hnízdit.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 11:50 Reaguje na Honza HonzaEhm... u nocujících havranů se jedná čistě o BEZPEČNÝ NOCLEH, žádná potrava, žádné hnízdění v místě. V případě vyrušení/predace (zejména výrem) se stěhuje (část) kolonie jinam, je rozptýlenější, ale stále ve vyšších počtech, než jednotlivci či jednotky kusů. Strategie hejna je v přírodě hojně využívaná.
Odpovědět
HH
Honza Honza
20.2.2025 20:29 Reaguje na Karel ZvářalTřeba časem dojde i ke hnízdění, jestli bude kde.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 20:35 Reaguje na Honza HonzaStromy jsou "všude", ale havran POLNÍ na golfáči toho moc nenajde, možná tak býložravý hřivnáč. U kavek, které létaly na "výživný" smeťák, jsem prokázal abnormální mortalitu mláďat. Jako jednotlivě hnízdící pár snad, ale celá kolonie potřebuje úživnější prostředí, což jsou louky a pole.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.2.2025 20:40 Reaguje na Honza HonzaVšímejte si ve zprávách ze světa záběrů kamer na louky, náměstí, vodní plochy. Téměř vždy mrtvo, bez živáčka, kolem lamp ani jedna můra! Ten kolaps ekosystémů je celosvětový, je to vidět zejména na počtu ptáků u nás.
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.2.2025 08:14 Reaguje na Karel ZvářalOK. Právě proto je třeba, aby (i) město bylo úživnější, jak sám píšete a doporučujete, aby nebylo jen plné betonu a asfaltu a sterilních cizokrajných jedovatých thújí, aby se přetvářelo na kus přírody s norm. loukami s vysokou trávou, norm. stromy, nikoli jen cizokrajnými. Aby i ve městě byla jezírka, poldry, bažiny. Zvládají to např. v Berlíně. Rozsáhlé parky mezi zástavbou, popínavé rostliny, ozeleněné střechy. Více hmyzu= více predátorů. Stavby v lese, nikoli zabetonovaná pustina s několika ojedinělými stromy (cizokrajnými jedovatými)
Zároveň se omezí vysušené tepelné ostrovy, je to boj proti oteplování
Odpovědět
Zároveň se omezí vysušené tepelné ostrovy, je to boj proti oteplování
Karel Zvářal
21.2.2025 16:21 Reaguje na Honza HonzaHnízdící havrani ve městě nejsou to pravé ořechové. Spousta hluku a nečistoty. Navíc je tam málo potravy, musí létat dále za město, např. kavky zaletovaly 4-9 km na smeťák. Ve městě stačí drozdovití, těch žížal pro havrany by tam asi nebylo dostatek…
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2025 10:08 Reaguje na Honza HonzaZ těchto u nás zimujících havranu jich zde nebude moc hnízdit. Jedná se většinou o havrany ze severu. "Naši" havrani zimují někde na jihu Německa či ve Francii. Dokonce bylo uváděno, že v zimním období dochází k vytlačování u nás hnízdících havranů právě těmito seveřany.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2025 10:31 Reaguje na Karel ZvářalTak denní pohyb těch zimujících hejn havranů včetně strategie jejich nocování byla již řekl bych popsána. Ráno se rozlétávají do krajiny v malých hejnech ( 50-100 jedinců). Je možné, že v poledne se většina sejde na místní skládce odpadu ale je jisté, že v podvečer se všichni shlukují na jednom místě. Těsně před setměním se potom to hejno zvedá o odlétá na opravdové nocoviště a to až do vzdálenosti 2 km. Je to samozřejmě kvůli bezpečnosti. Havran v noci nevidí a pokud výr uloví některého z těch nocujících ptáku tak o tom zbytek hejna většinou ani neví. Pokud se ti havrani stěhují tak se určitě nestěhuje " část kolonie" ale stěhuje se celá "kolonie". Jde spíš o to jestli slovo kolonie jde přiřadit k hejnu nocujících havranů nebo se pod pojmen kolonie myslí spíš společné hnízdění.Atd.
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2025 21:47 Reaguje na Jarek Schindler bude to hnízdění a Atd . Pár Havranů ve městě není špatný , trošku prověří odolnost divočiny člověka městského a připravenost ochranářů :-)))
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2025 07:12A než si gůglista vygůglí, co je to extrapolace, doplním vše podstatné. Samozřejmě, že jsem poznatky konzultoval s jedním z nejrenomovanějších, specialistou na výry, I.K. Jeden z mála nepředpojatých, s kým se dá normálně komunikovat.
Udané spodní číslo představuje zřejmě vrchol možnho rozvoje populace podle úživnosti, a to s ohledem na usutu, ptačí chřipku a celkový pokles denzity kořisti. Populace výra je dnes mnohem dynamitější, než bývalo v minulosti zvykem. hnízda po káni aj. za rok až dva se zbortí, takže pár se přesune jinam (někam +- poblíž). Kromě úhynu na stožárech VN nejsou vzácné ani zástřely, ale ani jeden z těchto faktorů by neměl ohrozit stabilní a početnou (1000+) populaci výra.
Odpovědět
Udané spodní číslo představuje zřejmě vrchol možnho rozvoje populace podle úživnosti, a to s ohledem na usutu, ptačí chřipku a celkový pokles denzity kořisti. Populace výra je dnes mnohem dynamitější, než bývalo v minulosti zvykem. hnízda po káni aj. za rok až dva se zbortí, takže pár se přesune jinam (někam +- poblíž). Kromě úhynu na stožárech VN nejsou vzácné ani zástřely, ale ani jeden z těchto faktorů by neměl ohrozit stabilní a početnou (1000+) populaci výra.
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 10:27 Reaguje na Karel ZvářalOtázkou je co chcete zrovna vy doplňovat? Samozřejmě, když se vás zeptám na jméno toho specialisty na výry tak se dočkám pouze dalšího kličkování. Pochybuji, že nějaký specialista se pod vaše hausnumero o počtu u nás žijících párů podepíše. No ale třeba překvapíte, kdo ví?
Už je řeč o spodním čísle jako o "maximálním možném" počtu? Původně jste ale tvrdil něco jiného. Jejda USUV. Co si ještě vymyslíte?
Ano, výr je v průběhu života věrný svému teritoriu a těch možných hnízdiš´t tam má vždy několik. Ano vedení VN a vlastně všechna elektrická vedení jsou nyní nejčastějším důvodem úhynu výrů. Hned za tím následují srážky v rámci dopravy. Nevím kolik je faktických zástřelů ale toto číslo nebylo vysoké ani v minulosti včetně dob R-U.
Ta stabilní a početná ( 1000+) populace je zase co? Uznáváte tedy , že číslo 1500 až 2000 párů je od vás nesmyslně přestřelené?
Odpovědět
Už je řeč o spodním čísle jako o "maximálním možném" počtu? Původně jste ale tvrdil něco jiného. Jejda USUV. Co si ještě vymyslíte?
Ano, výr je v průběhu života věrný svému teritoriu a těch možných hnízdiš´t tam má vždy několik. Ano vedení VN a vlastně všechna elektrická vedení jsou nyní nejčastějším důvodem úhynu výrů. Hned za tím následují srážky v rámci dopravy. Nevím kolik je faktických zástřelů ale toto číslo nebylo vysoké ani v minulosti včetně dob R-U.
Ta stabilní a početná ( 1000+) populace je zase co? Uznáváte tedy , že číslo 1500 až 2000 párů je od vás nesmyslně přestřelené?
Karel Zvářal
23.2.2025 13:09 Reaguje na Jarek SchindlerTěch 700-1000 párů z r. 14-17 má každoročně (byť opět ne doslovně, tj nepravidelně) 1-3 mláďata. A ona nejenže stačí "doplňovat" onu zmíněnou cifru, ale navyšují celkovou početnost.
Citace z Fauny (Hudec a kol.): "Z let 1895-1904 uvádí Loos jen asi ASI DVĚ DESÍTKY obsazených hnízdišť v Čechách, na Moravě je situace obdobná."
Jelikož v tu dobu byla úživnost minimálně řádově vyšší (koroptev, bažant, králík, zajíc...), je ZCELA NEPOCHYBNÉ, že byl "regulován" jako škodná. Děje se tak i dnes (vlastní záznamy), ale tato statistika se nikde, pochopitelně, neobjeví!
Posledních 15 let už do tolik neponocuju, ale mezi lety 90-2010 jsem slyšel výry na spoustě míst, kde nebyl mapový záznam. K tomu zprávy od myslivců, ornitologů i civilistů. V tom období byla početnost zřejmě nejvyšší, ta kterou jsem zmínil. Ale opět: ta početnost se netýká párů - hnízdiště nevyhledávám a nekontroluji. Je to na základě výskytu na spoustě (mapově) neobsazených míst. S nejvyšší pravděpodobností se jedná o obsazené lokality převážně jedním výrem, který volá, tj hledá partnera. Takže úplně polopaticky: nejená se o páry jako takové na pevných lokalitách, ale ve vysokém procentu jednotlivé volající ptáky. Všude lomy nejsou, stromová hnízda, která preferuje jako ochranu před predací prasaty, jsou jen dočasným hnízdištěm. A těžko si káně postaví nové hnízdo v sousedství výra...
S tou neregulací ani za R-U jste mne opravdu pobavil!, to ať si čtenáři udělají obrázek, kdo jakou má dutinu místo mozku. A bylo mi hned jasné, které jméno se bude navážet do zmíněných příspěvků, se svou CHOROBNOU zaujatostí a hulvátstvím jste již pověstný široko daleko.
Odpovědět
Citace z Fauny (Hudec a kol.): "Z let 1895-1904 uvádí Loos jen asi ASI DVĚ DESÍTKY obsazených hnízdišť v Čechách, na Moravě je situace obdobná."
Jelikož v tu dobu byla úživnost minimálně řádově vyšší (koroptev, bažant, králík, zajíc...), je ZCELA NEPOCHYBNÉ, že byl "regulován" jako škodná. Děje se tak i dnes (vlastní záznamy), ale tato statistika se nikde, pochopitelně, neobjeví!
Posledních 15 let už do tolik neponocuju, ale mezi lety 90-2010 jsem slyšel výry na spoustě míst, kde nebyl mapový záznam. K tomu zprávy od myslivců, ornitologů i civilistů. V tom období byla početnost zřejmě nejvyšší, ta kterou jsem zmínil. Ale opět: ta početnost se netýká párů - hnízdiště nevyhledávám a nekontroluji. Je to na základě výskytu na spoustě (mapově) neobsazených míst. S nejvyšší pravděpodobností se jedná o obsazené lokality převážně jedním výrem, který volá, tj hledá partnera. Takže úplně polopaticky: nejená se o páry jako takové na pevných lokalitách, ale ve vysokém procentu jednotlivé volající ptáky. Všude lomy nejsou, stromová hnízda, která preferuje jako ochranu před predací prasaty, jsou jen dočasným hnízdištěm. A těžko si káně postaví nové hnízdo v sousedství výra...
S tou neregulací ani za R-U jste mne opravdu pobavil!, to ať si čtenáři udělají obrázek, kdo jakou má dutinu místo mozku. A bylo mi hned jasné, které jméno se bude navážet do zmíněných příspěvků, se svou CHOROBNOU zaujatostí a hulvátstvím jste již pověstný široko daleko.
Ra
Radek
23.2.2025 15:15 Reaguje na Karel ZvářalDobře , lovíme přes 100 kusů černé ročně a přesto vím o 2 hnízdištích Výra každoročně na zemi vyvádí , ono to z tou predací černé není zdaleka tak horké jak to vy popisujete . Běžně kroužkujeme , nevidím v žádném případě růst , pokles v populaci ,je slyšet houkání …. troufnu si říct že je 20let stabilní . K té regulaci bych poznamenal pouze to že v podstatě žádná není samozřejmě krom té přirozené , by mě docela zajímalo jak si tu regulaci představujete . Také moc nerozumím o jakém hulvátsví a zaujatosti to tady píšete . Mě to připadá jako povídání o populaci Výra z rozdílnými názory , k panu Schindlerrovi si dovolím napsat že myslivosti a problematice kolem rozumí a umí to dobře vysvětlit , psaným slovem .
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2025 16:20 Reaguje na RadekLépe to uvidíte na příkladu pilicha, který hnízdí v lesích a šel prakticky k nule. M.lužnímu se dávají kolem hnízda v obilí ohrádky, tím se daří stavy ZVYŠOVAT!
Přečtěte třeba Wikinu, tam se dozvíte o tomto pozemním druhu více.
Je rozdíl na zemi na pasece a na zemi ve skalách. ..." Hnízdí ovšem řídce, roztroušeně a značně kolísavě, patrně do 1100 m n. m. V letech 1985–1989 byl početní stav odhadnut na 50–80 hnízdících párů, v roce 1990 na 40–60 párů, na počátku 21. století na 30–50 párů, k roku 2010 na 10 párů a v letech 2014–2016 nebylo v ČR prokázáno žádné hnízdění (tzn. 0–5 párů)..."
Podobnost s nárůstem černé čistě náhodná, že...
Pan Schindler nic samostatného nepublikuje, zato v diskuzích se chová zcela neohroženě. Až něco předvede sám, budu si ho aspoń trochu vážit. Jinak je to pro mě jeden z největších a nejtrapnějších trolů.
Stromová hnízda jsou dnes dosti častá, a to i díky početné káni, kterou ovšem výr dokáže výrazně regulovat, podobně jako třeba ježky.
https://www.horydoly.cz/turiste/tri-mladi-vyri-vypadly.html
Odpovědět
Přečtěte třeba Wikinu, tam se dozvíte o tomto pozemním druhu více.
Je rozdíl na zemi na pasece a na zemi ve skalách. ..." Hnízdí ovšem řídce, roztroušeně a značně kolísavě, patrně do 1100 m n. m. V letech 1985–1989 byl početní stav odhadnut na 50–80 hnízdících párů, v roce 1990 na 40–60 párů, na počátku 21. století na 30–50 párů, k roku 2010 na 10 párů a v letech 2014–2016 nebylo v ČR prokázáno žádné hnízdění (tzn. 0–5 párů)..."
Podobnost s nárůstem černé čistě náhodná, že...
Pan Schindler nic samostatného nepublikuje, zato v diskuzích se chová zcela neohroženě. Až něco předvede sám, budu si ho aspoń trochu vážit. Jinak je to pro mě jeden z největších a nejtrapnějších trolů.
Stromová hnízda jsou dnes dosti častá, a to i díky početné káni, kterou ovšem výr dokáže výrazně regulovat, podobně jako třeba ježky.
https://www.horydoly.cz/turiste/tri-mladi-vyri-vypadly.html
Karel Zvářal
23.2.2025 16:40 Reaguje na RadekMám ho přečteného jako málokoho. Není schopen "živé debaty". Napíšu příspěvek, on půl dne pogůglí a pak přijde s tím co "o tom ví". Opakovaně mu říkám, že to co nevygůglí, neví. Prsí se "velkou knihovnou", ale nezná elementární data. Velká knihovna, jo? Tak leda tam to s medem...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2025 17:09 Reaguje na RadekProtože nejsem uvázaný k 500ha, mám sjezděný celý region. Za dva roky označených 1034 kalousů, v sezoně 102 pustovek, obé OR. To je hodně lokalit, hodně záznamů. V r.14 zjištění šakali na stř M., tipuji odchov u některého z velkých smeťáků. Od té doby již nic, zřejmě odešli za lepším...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 20:13 Reaguje na Karel ZvářalTak znovu. Ornitologické sčítání 1973-1977 400-600 párů, 2014-2017 700-1000 párů. I těch 600 párů v roce 1977 mělo každoročně mláďata a přesto se za 40 let počet hnízdících výrů podle ornitologů nezvedl tak jak za posledních 7 let podle Zvářala.
Znovu vám zopakuji, že těch vašich až 2000 hnízdících párů vyvracejí právě sami ornitologové jako nesmyslné číslo. To jméno toho co s vámi souhlasí asi neuvedete, že?
No argumentujete Loosem co podle vás uvádí 20 obsazených hnízd. Já použiji čísla ze statistických údajů o počtu ulovených výrů z Čech, Moravy a Slezka. V letech 1885-1889= 196, 1890-1894=199, 1895-1899=381, 1900-1904=283,1905-1909= 89 ( tady byl výrazný pokles.) 1910-1914=163. Že by se na těch Loosových dvaceti obsazených hnízdištích vylíhlo tolik výrů?
Pokud se podíváte na ty mapové kvadráty tak ČR je kromě nejvyšších horských poloh a nížin s vyslověně zemědělským charakterem krajiny obsazena celá. Takže těch kvadrátů kde nebyl zaznamenán výskyt a hnízdění výra je minimum.
Samozřejmě, ne každý volající výr je hnízdící výr. Naopak vyšší hlasovou aktivitu vykazují právě ti nespárovaní a je je slyšet i v době kdy ostatní již dávno hnízdí a neozývají se.
No divočáci se také nevyskytují všude, že. Pokud má výr hnízdo na zemi tak jsou to většinou suché kamenité stráně se skalkami atd. Přičítat proto nějakou vyšší mortalitu výřat divočákům je nesmysl.
Tak v letech kdy se uvádí stav 600 max. 900 párů je najednou dobou kdy podle vás u nás bylo těch výrů nejvíce a přitom uvádíte v současnosti až 2000 párů.
Chudáku, nevíte asi co píšete.
Odpovědět
Znovu vám zopakuji, že těch vašich až 2000 hnízdících párů vyvracejí právě sami ornitologové jako nesmyslné číslo. To jméno toho co s vámi souhlasí asi neuvedete, že?
No argumentujete Loosem co podle vás uvádí 20 obsazených hnízd. Já použiji čísla ze statistických údajů o počtu ulovených výrů z Čech, Moravy a Slezka. V letech 1885-1889= 196, 1890-1894=199, 1895-1899=381, 1900-1904=283,1905-1909= 89 ( tady byl výrazný pokles.) 1910-1914=163. Že by se na těch Loosových dvaceti obsazených hnízdištích vylíhlo tolik výrů?
Pokud se podíváte na ty mapové kvadráty tak ČR je kromě nejvyšších horských poloh a nížin s vyslověně zemědělským charakterem krajiny obsazena celá. Takže těch kvadrátů kde nebyl zaznamenán výskyt a hnízdění výra je minimum.
Samozřejmě, ne každý volající výr je hnízdící výr. Naopak vyšší hlasovou aktivitu vykazují právě ti nespárovaní a je je slyšet i v době kdy ostatní již dávno hnízdí a neozývají se.
No divočáci se také nevyskytují všude, že. Pokud má výr hnízdo na zemi tak jsou to většinou suché kamenité stráně se skalkami atd. Přičítat proto nějakou vyšší mortalitu výřat divočákům je nesmysl.
Tak v letech kdy se uvádí stav 600 max. 900 párů je najednou dobou kdy podle vás u nás bylo těch výrů nejvíce a přitom uvádíte v současnosti až 2000 párů.
Chudáku, nevíte asi co píšete.
Karel Zvářal
23.2.2025 20:23 Reaguje na Jarek SchindlerAni ty bláboly nečtu, jen připomenu, jak vypadá myslivecká statistika. Jak se liší vykazování s realitou. Hnidopichům zmar!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 21:02 Reaguje na Karel ZvářalNo a mám tu pro vás Dodo Zvářale ještě jednu perličku. Tedy hlavně kvůli tomu vašemu žvanění o gůglistech atd. Vy sám asi nic co si nevygůglujete nevíte. Na vás asi dobře padne pořekadlo " podle sebe soudím tebe". Opravdu nemohu za to, že si nejste schopen dát věci do souvislostí, vykládáte nesmysly a pak se ty své nesmysly trapně snažíte obhajovat.
Šír-Ptactvo české (1890)
Sice píše, " že v Čechách je známo nemnoho hnízdišť výra z dob minulých". Ale následně píše, že: " napočítal jsem 705 míst, kde hnízdí a 140 míst, kde občas bývá pozorován, neb kam někdy zalítne i střelen bývá. U nás (Čechách) hnízdí všude, kde hornaté lesy, zvláště pak skály jsou, také ve sbořeništích, starých hradech i ve velkých dutých stromech obývá. V některých hájemstvích však lesníci výra nestřílejí, naopak přikazují, aby se šetřil, a to hlavně s té příčiny, aby mladé vybírati mohli, které pak ochočí, vychovají a za dosti velký peníz odprodají jiným hájemstvím pro lov škodného ptactva na tak zvané výrovce".
Tady máte to proč jsem tvrdil, že to s těmi zástřely nebylo zas tak divoké dutá hlavo Zvářale.
No a v roce 1957 byla vydána vVyhláška o cenách chytané zvěře živé.Výr do 3 měsíců se vykupoval za 247 Kčs, do roka -440 Kčs. Rok + 520 Kčs. Takový neměl hajný v té době ani plat.
Odpovědět
Šír-Ptactvo české (1890)
Sice píše, " že v Čechách je známo nemnoho hnízdišť výra z dob minulých". Ale následně píše, že: " napočítal jsem 705 míst, kde hnízdí a 140 míst, kde občas bývá pozorován, neb kam někdy zalítne i střelen bývá. U nás (Čechách) hnízdí všude, kde hornaté lesy, zvláště pak skály jsou, také ve sbořeništích, starých hradech i ve velkých dutých stromech obývá. V některých hájemstvích však lesníci výra nestřílejí, naopak přikazují, aby se šetřil, a to hlavně s té příčiny, aby mladé vybírati mohli, které pak ochočí, vychovají a za dosti velký peníz odprodají jiným hájemstvím pro lov škodného ptactva na tak zvané výrovce".
Tady máte to proč jsem tvrdil, že to s těmi zástřely nebylo zas tak divoké dutá hlavo Zvářale.
No a v roce 1957 byla vydána vVyhláška o cenách chytané zvěře živé.Výr do 3 měsíců se vykupoval za 247 Kčs, do roka -440 Kčs. Rok + 520 Kčs. Takový neměl hajný v té době ani plat.
Karel Zvářal
23.2.2025 21:07 Reaguje na Jarek SchindlerTímto, chudáku, ubožáku, duševní trpaslíku, u mě nadobro končíte. Aspoň vidíte, vy TUPČE, jak se zdroje rozcházejí! Ale na paškál si berete svou oblíbenou oběť, že? Sbohem, HŇUPE!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 21:23 Reaguje na Karel ZvářalTak nejdřív trapně napíšete, že : S tou neregulací ani za R-U jste mne opravdu pobavil!, to ať si čtenáři udělají obrázek, kdo jakou má dutinu místo mozku." a když vám k tomu dám vysvětlení které byste snad mohl pochopit i Vy, tak se čílíte. No nezaujatí čtenáři si snad obrázek o tom kdo je tím hňupem, udělají.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.2.2025 14:01 Reaguje na Jarek SchindlerA jak jsem očekával, nastalo "trapné ticho", argumenty došly. JAK JE TO MOŽNÉ! Díďo Zvářale?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 20:33 Reaguje na Karel ZvářalTak kolik se ulovilo výrů za R-U máte výše.Že to tak nějak neodpovídá tomu Loosovi je zřejmé. A navíc není to vše. Ale postupně.
První ochranou výrů byl Malý honební zákon z roku 1929. Celoprotektorátní ochranu výrům dala právní úprava myslivosti z roku 1941. Jirsík ( Naše sovy 1945) uvádí 75 hnízdících párů jen v Čechách. Sekera v článku z roku 1951 uvádí výskyt 557 výrů. Černý 1958 píše o 196 párech. To asi nebudou čísla která by značila možnost vyhubení jak jste psal. No a dostaneme se k jádru problému výr. Lov na výrovce byl zakázán až v roce 1967. Jestli jste to nepochopil tak samotný lov asi nebyl zas takový problém. Byli ale potřební výři na ty výrovky. A výra měl doma tenkrát pomalu každý hajný.
Odpovědět
První ochranou výrů byl Malý honební zákon z roku 1929. Celoprotektorátní ochranu výrům dala právní úprava myslivosti z roku 1941. Jirsík ( Naše sovy 1945) uvádí 75 hnízdících párů jen v Čechách. Sekera v článku z roku 1951 uvádí výskyt 557 výrů. Černý 1958 píše o 196 párech. To asi nebudou čísla která by značila možnost vyhubení jak jste psal. No a dostaneme se k jádru problému výr. Lov na výrovce byl zakázán až v roce 1967. Jestli jste to nepochopil tak samotný lov asi nebyl zas takový problém. Byli ale potřební výři na ty výrovky. A výra měl doma tenkrát pomalu každý hajný.
Karel Zvářal
23.2.2025 20:46 Reaguje na Jarek Schindler..." Jirsík ( Naše sovy 1945) uvádí 75 hnízdících párů jen v Čechách. Sekera v článku z roku 1951 uvádí výskyt 557 výrů. Černý 1958 píše o 196 párech."
75 - 557 - 196... Myslím, že ten chaos hovoří za vše.
Odpovědět
75 - 557 - 196... Myslím, že ten chaos hovoří za vše.
JS
Jarek Schindler
23.2.2025 21:07 Reaguje na Karel ZvářalNo a vy píšete že mu hrozilo po válce vyhubení. Řekl bych, že hrozba vyhubení vypadá jinak.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.2.2025 21:43 Reaguje na Karel ZvářalA jaký chaos v tom má být? První a třetí autor akorát píše o hnízdících párech. Sekera zmiňuje všechny výry. Tedy i ty nespárované, nehnízdící. Je jasně viditelný stoupající počet.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2025 17:29Kavku zvládne též puštík, měl jsem její zbytky v budce na lokalitě mezi lesy, kde bych ji vůbec nečekal. Zřejmě zatoulanec při průtahu, nikdy tam nebyly pozorovány. Takže i v Pisoárkách v tom může mít prsty, nicméně tipuji to spíše na výra. A (opakované) zoufalé noční volání je pro hejno dostatečný stimul, aby zvedlo kotvy.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2025 17:53Čekal bych, že machři s velkou knihovnou mě zdupou za neznalost, neb i jestřáb loví h+k. U nás F krahuje útočila na hrdličky na hřadu téměř za úplné tmy a trhala je pod lampou. Tipuji, že jinde nevídaný způsob lovu, mýlím se?-)
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2025 20:21Je příznačné, že zmíněné iniciály neříkají znalcům vůbec nic, to by museli odebírat časopis, že... Před pár lety vyšel seriál tří článků, včetně potravy. Žádný krkavec, žádný havran, ale 27 vran, 20 strak, 21 sojek. Pro zajímavost 4 kuny, 2 jestřábi, 2 krahujci, 100 kání, 55 kalousů, 14 puštíků, 187 ježků, 388 potkanů. Atd.
Úžasné dílo, Ivane!
Odpovědět
Úžasné dílo, Ivane!
Karel Zvářal
24.2.2025 14:42Říká se tomu populační dynamika. To, co jsem zmínil (nejvíce obsazených "bílých" kvadrátů, bylo pozorování výrů z let 1998-2006. V těch letech byla silná progradace a gradace hraboše i myšice lesní několik let po sobě. Zabýval jsem se pop dynamikou puštíka, který je závislý na množství myšic, ale dosti také hraboše, zejména v členité krajině. Rok- počet označených: 97-80, 98-220, 99-251, 2000-253, 01-332, 02-447, 03-jen 25!!!, 04-496 !!!, 05-278,…
Jelikož výr loví často i tyto hlodavce, jeho pop. dynamika je na nich do jisté míry závislá. Zejména na hraboši, kterého má v potravě 30-50%. Přidá-li se k tomu dobrý rok např na zajíce, březňačku apod., zahnízdí všechny páry a odchovají 2-3 mláďata. Což se na nárůstu populace samozřejmě projeví. Stačí více takových let (“netypicky”) po sobě a populace viditelně naroste. Puštík má největší mortalitu v komínech, výr zřejmě na stožárech. A ano, ta populace je více méně stabilní, ale opakuji - za dobré potravní konstelace může zareagovat nárůstem. Zvířata na nějaká dogmata či schémata nehrají. Zrovna tak může být pokles (úhyn hladem), zhroutí-li se potravní zdroje v "celém" spektru. Prostě vše se odvíjí od množství potravy.
Odpovědět
Jelikož výr loví často i tyto hlodavce, jeho pop. dynamika je na nich do jisté míry závislá. Zejména na hraboši, kterého má v potravě 30-50%. Přidá-li se k tomu dobrý rok např na zajíce, březňačku apod., zahnízdí všechny páry a odchovají 2-3 mláďata. Což se na nárůstu populace samozřejmě projeví. Stačí více takových let (“netypicky”) po sobě a populace viditelně naroste. Puštík má největší mortalitu v komínech, výr zřejmě na stožárech. A ano, ta populace je více méně stabilní, ale opakuji - za dobré potravní konstelace může zareagovat nárůstem. Zvířata na nějaká dogmata či schémata nehrají. Zrovna tak může být pokles (úhyn hladem), zhroutí-li se potravní zdroje v "celém" spektru. Prostě vše se odvíjí od množství potravy.
Karel Zvářal
25.2.2025 09:21 Reaguje na Karel ZvářalA jak jsem očekával, nastalo "trapné ticho", argumenty došly. JAK JE TO MOŽNÉ!? (cit. z Tankový prapor), že takový propad po žírném roku a žírný rok opět po nevídaném propadu (SUPERLATENCI - vl. název)??? Ano, tímto padá hojně citovaná teorie, že predátor reaguje na boom kořisti se zpožděním jednoho roku... Nikoliv! Predátor využívá AKTUÁLNÍ zdroje, neb vzpomínkami mladé nenakrmí. Přesto však tento (doslova) fejk z učebnic nezmizí a bude se nadále dokolečka tradovat/opisovat a vymývat studentům kotrby. A jelikož většina epoch je postavena na ideích, nelze se divit ani tomuto biologickému nesmyslu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.2.2025 13:43 Reaguje na Karel ZvářalVy jste opravdu neskutečně hloupý člověk. Opravdu si myslíte, že nemám nic jiného na práci a čekám jen na to až Zvářal zase napíše nějakou blbost? Zde koukám jste se překonal a vytvořil opět vlastní teorii. Otázka stejná jako výše kde jsem se ptal na to jak jste přišel k těm 2000 hnízdících párů výra velkého a na jméno toho co s vámi souhlasí. samozřejmě, jak je vašim zvykem bez odpovědi ale s fůrou nesmyslných kliček. Kdo vám odkýve tuto vaši nesmyslnou teorii? Tedy kromě Kletečkové a spol.
Máme druhy které se přemnožují cyklicky a za tty tisíce let se predátoři tomu intervalu mezi jednotlivými gradacemi již přispůsobyli. Ona ta gradace například i u těch lumíku nepřichází nárazově. K vzestupu početnosti populace ( gradaci) vždy předchází fáze latence s následujícím vzestupem četnosti populace, kdy ten vzestup je zakončen tou kulminací, gradačním vrcholem. Následuje pak zase prudký pokles populační hustoty. V našich podmínkách např. u hrabošů také nedochází k nějaké gradaci ze stavu latence. I u těch hrabošů dochází ke gradaci až po nějakém tom vzestupu. Ona příroda neumí zrychlit z nuly na dvěstě. Aby se dostala na těch 200, musí jed nejdříve na 100.
Takže aby ti výři mohly využívat podle vaší nesmyslné teorie aktualní zdroje, museli by snášet vajíčka až ve chvíli když ty zvýšené aktuální zdroje "budou na světě". No a oni snašejí nyní. Aby za tři měsíce proběhla nějaká gradace stav hrabošů musí být již nyní na určité úrovní. No a samozřejmě musí být i souběh dalších faktorů.
U výrů je to tak, že probíhá asynchronní líhnutí mláďat. Rozdíl ve velikosti mláďat tak může být obrovský a o tom kolik přežije mlá´dat rozhoduje výr a to právě i podle množství dostupné kořisti.
Unttendorfer popsal, že u výrů může docházet ke specializaci na jeden druh kořisti a v případě, že tato kořist není, dochází k usmrcení mláďat a kanibalismu i v případě, že další jiné kořisti je dostatek.
K té populační dynamice. Výr hnízdí ve druhém spíš třetím roce života a první hnízdění bývají většinou neúspěšná a to včetně možných a popsaných náhradních snůšek. Uvádí se 50% úspěšnost. Průměr odrostlých mláďat na všechna započatá hnízdění je také nízký. Jen 0,6 mláděte.Atd.
Odpovědět
Máme druhy které se přemnožují cyklicky a za tty tisíce let se predátoři tomu intervalu mezi jednotlivými gradacemi již přispůsobyli. Ona ta gradace například i u těch lumíku nepřichází nárazově. K vzestupu početnosti populace ( gradaci) vždy předchází fáze latence s následujícím vzestupem četnosti populace, kdy ten vzestup je zakončen tou kulminací, gradačním vrcholem. Následuje pak zase prudký pokles populační hustoty. V našich podmínkách např. u hrabošů také nedochází k nějaké gradaci ze stavu latence. I u těch hrabošů dochází ke gradaci až po nějakém tom vzestupu. Ona příroda neumí zrychlit z nuly na dvěstě. Aby se dostala na těch 200, musí jed nejdříve na 100.
Takže aby ti výři mohly využívat podle vaší nesmyslné teorie aktualní zdroje, museli by snášet vajíčka až ve chvíli když ty zvýšené aktuální zdroje "budou na světě". No a oni snašejí nyní. Aby za tři měsíce proběhla nějaká gradace stav hrabošů musí být již nyní na určité úrovní. No a samozřejmě musí být i souběh dalších faktorů.
U výrů je to tak, že probíhá asynchronní líhnutí mláďat. Rozdíl ve velikosti mláďat tak může být obrovský a o tom kolik přežije mlá´dat rozhoduje výr a to právě i podle množství dostupné kořisti.
Unttendorfer popsal, že u výrů může docházet ke specializaci na jeden druh kořisti a v případě, že tato kořist není, dochází k usmrcení mláďat a kanibalismu i v případě, že další jiné kořisti je dostatek.
K té populační dynamice. Výr hnízdí ve druhém spíš třetím roce života a první hnízdění bývají většinou neúspěšná a to včetně možných a popsaných náhradních snůšek. Uvádí se 50% úspěšnost. Průměr odrostlých mláďat na všechna započatá hnízdění je také nízký. Jen 0,6 mláděte.Atd.
JS
Jarek Schindler
25.2.2025 14:00 Reaguje na Karel ZvářalZase si vymýšlíte a píšete nesmysly. Ten počet obsazených bílých kvadrátů ( celkem 678 kvadrátů ) se proti období které vy považujete za období s nejvyšším obsazením ( 1998-2006) zvýšil od roku 2010 o plných 168 kvadrátů. Jednou z oblastí kde došlo od roku 2010 k největšímu vyplnění dřív nevyplněných a tedy prázdných bílích kvadrátů je právě oblast střední Moravy včetně Zlínska. Vy nezvládáte ani to vaše " gůglování".
https://portal.nature.cz/w/druh-1046#/
Jak je to s úspěšností hnízdění jsem uvedl v předchozím komentáři. Vy používáte nesmyslná čísla.
Jo a jak je to tedy s tou početností hnízdícíc výrů u nás? Je to těch, podle vás nynějších 2000 párů ( uvádí se max polovina) nebo bylo výrů nejvíce v těch letech 1998-2006, jak nyní uvádíte. Kolik jich tedy v těch letech asi muselo být? 2000 párů u nás zavání jen dalším obrovským průšvihem.
Odpovědět
https://portal.nature.cz/w/druh-1046#/
Jak je to s úspěšností hnízdění jsem uvedl v předchozím komentáři. Vy používáte nesmyslná čísla.
Jo a jak je to tedy s tou početností hnízdícíc výrů u nás? Je to těch, podle vás nynějších 2000 párů ( uvádí se max polovina) nebo bylo výrů nejvíce v těch letech 1998-2006, jak nyní uvádíte. Kolik jich tedy v těch letech asi muselo být? 2000 párů u nás zavání jen dalším obrovským průšvihem.
Karel Zvářal
25.2.2025 17:51Jelikož nemám žádné negativní reakce na své články (viz cit. odkaz), krom umanutého, toxického, nemocného trola, nevěnuji jeho blábolům žádnou pozornost - nečtu je!-) Jestli se chce dál ztrapňovat, může, ale zbytečně se namáhá. Znám ho tak dokonale, že kromě nenávistných komentářů normálně kpmunikovat neumí. Jinak každý jiný čtenář, pokud mne osloví, tak odpověď dostane.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.2.2025 21:45 Reaguje na Karel ZvářalZajímavé. Tak nejprve se od pana Zvářala dočtu, že " jak očekával, nastalo "trapné ticho", argumenty došly. JAK JE TO MOŽNÉ!?" No a pokud se mu dostane odpovědi tak místo reakce na psané argumenty se zmůže pouze na takové to trapné výkřiky. Prostě a jasně egocentrický blb co by na jedné straně chtěl velmi diskutovat ale přitom na tu diskuzi nemá potřebnou kapacitu a diskutovat neumí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.2.2025 22:09 Reaguje na Karel ZvářalJo abych nezapomněl. Těmi jinými čtenáři myslíte ty co vám zbaští každý váš nesmysl a přitom vás ještě poplácají po rameni? Já na svých komentářích většinou nic nenávistného nevidím a držím se, na rozdíl od vás napsaných faktů. O těch diskutuji. Jo a každý jiný čtenář dostane odpově´d jen v případě že s vámi bezezbytku souhlasí. Nesouhlasící jsou pro vás také trollové a nemusejí se přitom zrovna jmenovat Schindler.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.2.2025 08:00Za tu ikskrát překročenou půlminutu se panu Werichovi omlouvám a slibuji, že už se to vícekrát nestane. Docela by mě zajímalo, zda občanům leží na srdci osud Hičkokových ptáků, nebo se baví čtením trolích výblitků. Předpokládám, že spíše platí to druhé.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.2.2025 09:15Jen pro dokreslení pro nezaujaté čtenáře, kteří nevěří na zakonzervovaný stav (početnosti). V r. 23 jsem byl na j.Slovensku instalovat budky pro kuvika do otevřené krajiny (po spoustě marných pokusů u nás, v PL, D, SK), doprovázel mě koordinátor pro tento druh. Lokalitu nespecifikuji, jen podotknu, že v mapově bílém čtverci (Harvančík S.: Sovy Slovenska ve fotografii, 2009.) vzpomněl výskyt výra - naprostá rovina! Či-li ten trend šíření se do netypických biotopů a nových lokalit bude pokračovat, ať se to někomu líbí, nebo spíše ne, že...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.2.2025 18:58 Reaguje na Karel ZvářalZase ta známá Zvářalovic klička do stracena. Kdo zde mluvil o "nějakém zakonzervovaném stavu"? Vy musíte být větší myšlenkový mrzák než jsem si vůbec troufal myslet.
Netvrdil jste náhodou, že " To, co jsem zmínil (nejvíce obsazených "bílých" kvadrátů, bylo pozorování výrů z let 1998-2006.
No a já napsal, že: Ten počet obsazených bílých kvadrátů ( celkem 678 kvadrátů ) se proti období které Zvářal považuje za období s nejvyšším obsazením ( 1998-2006) zvýšil od roku 2010 o plných 168 kvadrátů."
Takže ano, jsem rád že jste nyní potvrdil moje tvrzení, že výr obsazuje další oblasti.
Z jeho rostoucí početnosti nadšen nejsem a neměl bý z ní být nadšen nikdo kdo považuje predaci za důvod likvidace zbytkových populací čehokoliv....že.
Odpovědět
Netvrdil jste náhodou, že " To, co jsem zmínil (nejvíce obsazených "bílých" kvadrátů, bylo pozorování výrů z let 1998-2006.
No a já napsal, že: Ten počet obsazených bílých kvadrátů ( celkem 678 kvadrátů ) se proti období které Zvářal považuje za období s nejvyšším obsazením ( 1998-2006) zvýšil od roku 2010 o plných 168 kvadrátů."
Takže ano, jsem rád že jste nyní potvrdil moje tvrzení, že výr obsazuje další oblasti.
Z jeho rostoucí početnosti nadšen nejsem a neměl bý z ní být nadšen nikdo kdo považuje predaci za důvod likvidace zbytkových populací čehokoliv....že.
Karel Zvářal
26.2.2025 19:43 Reaguje na Jarek SchindlerAž mi vysvětlíte švýcarské medvědy, kde jste narazil, gůglistická nulo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.2.2025 21:50 Reaguje na Karel ZvářalJací medvědi???? Kdo tu mluví či mluvil o medvědech a ještě k tomu ve Švýcarsku? Zase kape na hlavičku?
Odpovědět
Ra
Radek
27.2.2025 11:06Pane Zvářal , odpovím vám co si myslím o populaci výra . je na vzestupu a pokud ho nezačneme redukovat tak to bude na úkor ostatních druhů a k tomu abychom to mohli dělat potřebujeme silnou organizaci a ta se zabývá dobou lovu lišky . Ochranáři budou za chvíli hájit potkany v době březosti takže po celý rok .
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2025 14:21 Reaguje na RadekPři té návštěvě na SK (rovina s výskytem výra) jsem za celý den nezahlédl káni, vránu, straku, sojku, mají tam ale budky pro raroha, takže krom výra to tam možná čistí i on. Regulace výra jako superpredátora je až na cca desátém místě podle mých priorit.
V první řadě černá, potom liška, kuna, krkavec, ... nemá cenu to rozepisovat, stejně to bude jinak, na to už jsem dosti starej, abych doufal v zázračný obrat. Pan redaktor je skvělý, žádá mě o další články, ale nebudu, a to nejen kvůli tomuto trolímu rypákovi, kerý nic sám nesesmolí, ale do mě se naváží neustále.
Doba je složitá, situace ve společnosti zoufalá až dekadentní, a jsem rád, že jsem se dal jiným směrem, než do nějakého MS. Dnes bych tam spíše trpěl, takhle si dělám fakticky co chci. Ale pravé myslivce uznávám, takových je ale dnes žalostně málo a znám jich hodně přes stovku.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/
Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
Odpovědět
V první řadě černá, potom liška, kuna, krkavec, ... nemá cenu to rozepisovat, stejně to bude jinak, na to už jsem dosti starej, abych doufal v zázračný obrat. Pan redaktor je skvělý, žádá mě o další články, ale nebudu, a to nejen kvůli tomuto trolímu rypákovi, kerý nic sám nesesmolí, ale do mě se naváží neustále.
Doba je složitá, situace ve společnosti zoufalá až dekadentní, a jsem rád, že jsem se dal jiným směrem, než do nějakého MS. Dnes bych tam spíše trpěl, takhle si dělám fakticky co chci. Ale pravé myslivce uznávám, takových je ale dnes žalostně málo a znám jich hodně přes stovku.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/
Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
Karel Zvářal
27.2.2025 14:29 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Karel Zvářal
27.2.2025 14:42 Reaguje na Karel Zvářalnechtěli mě vzít nikam: aopak, čsav Brno, CHKO BK, oú, mú... tak proč bych jim měl svá pozorování hlásit a dělat jim blba . To, co mám odpracováno v terénu (puštík, kalous, pustovka aj.) nemá nikdo z nich a málokdo v Evropě. takže tak asi...
Odpovědět
