Podle tří čtvrtin Čechů by plastové lahve měly být zálohované
Více než polovina respondentů při nákupu nápojů ve skle přihlíží k tomu, zda je lahev vratná. Zatímco v obchodech většina Čechů o obalech přemýšlí, mimo obchody jen pětina lidí vůbec nekupuje do jednorázových kelímků kávu, čaj, pivo či limonády. "Nejnižší podíl nákupu jednorázových kelímků je ve věkové skupině 55 až 64 let, zde se jedná o sedm z deseti dotázaných," uvádí tisková zpráva KPMG. Nejčastěji z nich Češi pijí na venkovních akcích a festivalech.
"Jde o skutečný problém, který je potřeba řešit. Za předpokladu plného zavedení zálohového systém přestane být PET lahev 'jednorázovým plastem' a stane se výrobkem s mnohonásobným použitím. Zvýší se tak nejen míra sběru, ale také získáme dostatečně kvalitní surovinu pro výrobu recyklovaného PET, díky němuž dokážeme snížit množství nového PET uváděného do oběhu," uvedl generální ředitel KMV Alessandro Pasquale.
Balenou neperlivou vodu v PET lahvích alespoň někdy kupuje 70 procent respondentů, přestože drtivá většina má v domácnosti k dispozici pitnou vodu. Častěji ji kupují lidé na venkově a mladší, rozdíly podle věkových kategorií či místa bydliště ale nejsou výrazné.
Všechny nebo většinu PET lahví třídí 88 procent respondentů, dalších osm procent alespoň polovinu. Méně než polovinu třídí dvě procenta lidí a tři procenta odpověděla, že PET lahve vůbec do kontejnerů na plasty nevyhazuje. Podle průzkumu roste podíl třídících lidí s věkem: v kategorii 18 až 24 let třídí všechny nebo většinu lahví 83 procent lidí, zatímco lidé nad 45 let z 90 procent a více. Častěji recyklují lidé z vesnic a menších měst do 100.000 obyvatel.
Podle statistik Autorizované obalové společnosti EKO-KOM za rok 2017 odpad soustavně třídí 73 procent Čechů, v průměru každý ročně vytřídí 20,7 kilogramu papíru, 13,2 kg plastů, 12,6 kg skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. EKO-KOM provozuje celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr a využití odpadů z obalů.
Průzkum se uskutečnil v květnu a červnu a zúčastnilo se jej 1000 respondentů, kteří mají v domácnosti na starosti většinu nákupů potravin. Ze 70 procent to byly ženy.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jan Šimůnek
30.11.2018 08:352. V dobách před zavedením PET lahví se pravidelně vyskytovaly problémy s rezidui mycích prostředků v lahvích - občas se někdo otrávil a tu a tam i zemřel. Na druhé straně byl mikrobiologický obraz řady výrobků z mytých lahví špatný a tu a tam z jejich obsahu někdo i onemocněl. Takže ekologové vyrábějí riziko pro lidi.
3. S recyklací PET lahví mám praktické zkušenosti z Německa (měl jsem tam příbuzné):
A- Láhev lze vrátit jen v síti řetězců, kde byla zakoupena a v regionu, kde se tak stalo (jinými slovy, láhev zakoupenou v Albertu v Brně bych mohl vrátit třeba v Hypernově v Brně, ale už ne v Kauflandu, a nemohl bych ji vrátit v Albertovi v Olomouci nebo Praze).
B- Každá láhev má individuální čárkový kód, přičemž ta omezená vrátitelnost je vázána na jeho neporušení. Ten kód byl v Německu tištěn vodorozpustnou barvou, takže stačilo orosení láhve po vytažení z ledničky a nešel přečíst = láhev se stala nevratnou.
C- Spořádaný německý občan, zvyklý tolerovat totalitní režimy, tu nevrátitelnou láhev odloží do speciálního kontejneru, který se nachází v každém obchodě (jehož existence dokazuje, že se s vysokou mírou nevrátitelnosti lahví tento systém počítá a z ní taky žije).
Obávám se, že nas... český občan tu láhev půjde vyhodit do rezervace nebo jinam, kde to bude ekology co nejvíce bolet.
4. Ten průzkum ... To se vyptávali soudruhů z Kliniky?
5. Soudruzi ekologové zapomenuli uvést fakt, že máme návratnost PET lahví do recyklace bez zálohování srovnatelnou s tím Německem, které masově okrádá občany "zálohováním".
Lukas B.
30.11.2018 13:09Pan Šimůnek odhaluje jen několik problémů z praktického života po zavedení zálohování plastových lahví, je jich velmi mnoho je to jen špička tohoto ledovce.
Transakční náklady na vybudování takové zhovadilosti jsou nesmírné a nic dobrého nepřinášející. Naopak tento systém dokáže zničit tu nejcenější surovinu z třídění plastů a to tzv. čirý PET.
Pokud MŽP něco podobného zařídí, tak je to na defenestraci všech zainteresovaných a nechápu jak se někdo k něčemu takovému může propůjčit.
Jan Šimůnek
2.12.2018 07:28Za všemi ekologickými aktivitami je nutno hledat korupci a prakticky vždy se tam najde. Tedy i za touhle.