Potvrzeno: Zelená pomáhá duševnímu zdraví Video
O takzvané "poruše z nedostatku přírody" u dětí, které tráví většinu času v domácnostech a ven vlastně nechodí téměř vůbec, se hovoří posledních deset let. Nově se vědci zaměřili na vztah mezi duševním zdravím a prostředím. Zaměřili se na depresivní poruchy, které jsou nejčastější duševní obtíží středních a vyšších příjmových vrstev.
Starší výzkumy naznačují, že část prožívaných poklesů nálady jde na vrub rozšiřující se zástavbě krajiny. Téměř osmdesát procent světové populace v rozvinutých zemích žije ve městech, které mají tendenci vytlačovat zelené plochy. Další studie předpokládají vztah mezi pocitem šestí a zelenými plochami, nicméně nikdo se dosud nezabýval vlivem přírody na pocity pohody během delšího časového období.
Právě na to se zaměřil Mathew P. White, vedoucí výzkumného týmu, jehož zprávu publikoval časopis Environmental Science & Technology.
Jeho tým zkoumal zdravotní záznamy více než tisícovky lidí, kteří se přestěhovali z měst na venkov nebo naopak, z volnější krajiny do městského prostředí. Výzkumníci pozorovali změny zdravotního stavu v nových podmínkách během tří let. "Přestěhování do zelenějšího prostředí bylo doprovázeno trvalým zlepšením zdravotního stavu. To naznačuje, že snaha o rozšiřování přírodních zelených ploch ve městě by měla mít trvalý pozitivní dopad na zdraví populace," říká výzkum.
U lidí, kteří se vystěhovali z měst, bylo celkové skóre duševního zdraví vyšší ve srovnání s dobou před přestěhováním, a to po všechny tři roky. Nejnápadnější zlepšení vykazovali studované subjekty druhý rok po přestěhování. Naopak lidé, kteří odešli do měst, vykázali pokles duševního zdraví. Nejsilnější byl v roce přestěhování, v dalších letech bylo zhoršení mírnější.
Podle sociálních psychologů se prokázalo, že pozitivní vliv změny prostředí za zelenější nemá jen okamžitý dopad na duševní zdraví, ale že tento efekt je dlouhodobý.
reklama