Při zateplování myslete i na kvalitu vnitřního vzduchu
 |
|
|
Správní budova ZŠ Praha - Slivenec rekonstruovaná v nízkoenergetickém standardu. V domě je zabudován také systém řízeného větrání vzduchu s rekuperací.
|
|
| Foto: Zdeňka Vítková/Ekolist.cz |
„Při provozu budov se spotřebovává 38 % energií. Když do toho započítáte celý cyklus života budovy, tak dohromady architektura spotřebuje polovinu veškeré energie,“ vysvětluje architekt Aleš Brotánek, proč má smysl stavět nízkoenergetické a pasivní domy či ty stávající podle těchto standardů rekonstruovat. Podle něj se to vyplatí každému, už kvůli omezenému množství energetických zdrojů a možnému výraznému nárůstu cen těchto komodit v blízké budoucnosti. Brotánek doporučuje stavět v současné době už pouze pasivní domy. Také proto, že jejich pozdější rekonstrukce jsou mnohem komplikovanější a dražší, protože vyžadují individuální řešení.
V tomto duchu probíhala i přestavba jedné z budov ZŠ ve Slivenci. U domu ze 60. let 20. století byly v letošním roce zatepleny okrajové zdi a byla optimalizována velikost oken. Dostavěna byla i část druhého patra, aby se tvar budovy stal kompaktnějším. Všechna provedená opatření dokázala snížit energetickou náročnost stavby téměř o 90 %, z původních 203 kWh/m2 za rok na 21 kWh/m2 za rok. Rekonstruovaná budova tak splňuje standardy pro nízkoenergetické budovy (tj. spotřeba energie pod 50 kWh/m2 za rok).
Starostka městské části Praha – Slivenec Jana Plamínková a ředitelka tamější základní školy Romana Lisnerová přitom myslely i na kvalitu vnitřního prostředí v učebnách. V budově se proto nachází systém řízeného větrání s rekuperací. Právě rekuperace je ideálním řešením pro nízkoenergetické domy, protože zamezuje ztrátám tepla při větrání. Odcházející teplý vzduch totiž předehřívá vzduch čerstvý, který je do budovy přiváděn.
Smysluplnost tohoto kroku vysvětluje Juraj Hazucha z Centra pasivního domu v Brně: „Větrání okny nám nemůže zabezpečit kvalitní výměnu vzduchu. Třeba proto, že při otevření oken v zimním období do místnosti vstupuje studený vzduch, který ubírá na teplotní pohodě. Přítomní tedy často volí raději smrádek, ale teploučko.“
A v čem je obměna vzduchu tak důležitá? Lidé svých dechem zvyšují v místnosti koncentraci oxidu uhličitého (CO2). Lidmi vydechovaný vzduch totiž obsahuje 35 000 až 50 000 ppm (částic z milionu) CO2. Doporučená hygienická koncentrace v místnosti je 800 až 1000 ppm CO2. V nevětraných místnostech pak můžou lidé vzduch vydýchat na dvojnásobnou i vyšší hodnotu.
Lidé si na tyto podmínky v místnosti dokážou přivyknout, ale snižuje se jejich pozornost, která je právě ve školách tolik potřebná. „Potvrzují to výsledky měření ve školách u nás i v zahraničí. Hygienické parametry, které jsou požadované, nejsou dodržované,“ popisuje současný stav Hazucha a dodává: „Jedinou možností, jak parametry zabezpečit, je komplexní rekonstrukce objektu, kde se nehledí jen na úspory energie, ale bere se v úvahu i zvýšení kvality vnitřního prostředí.“
Právě zaměření většiny dotačních programů na maximální úspory energie způsobuje, že investice do vzduchotechniky se bere často jako zbytečný luxus, jehož návratnost se velmi těžko počítá. Dalšími překážkami pro širší uplatnění systémů řízeného větrání je i neznalost technologie mezi úředníky nebo mýty o tom, že v domě se vzduchotechnikou není možné větrat okny.
Představení dokončeného projektu nízkoenergetické rekonstrukce správního pavilonu proběhlo v pátek 18. 12. 2009 v Základní škole v Praze – Slivenci. Slivenečtí plánují i stavbu nové školky, u níž by chtěli jít ještě dál a splnit podmínky pasivního domu, u něhož by energetická náročnost měla být nižší než 21 kW/m2 za rok. Projekt školky počítá dokonce s 14,5 kWh/m2 za rok.
reklama
Při zateplování domů izolací nešetřete!